14 C 155/2024

Plný text

Okresní soud v Jméno žalovaného B rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A pro zaplacení 33 590 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost a to tím způsobem, že žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve Smlouvě Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši , částka, na účet žalobkyně z jeho bankovního účtu zřízeného a vedeného na jméno žalovaného. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Úvěr v celkové výši , částka, byl žalovanému vyplacen na účet číslo , č. účtu, , tak, že dne , datum, byla vyplacena částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, . Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, a službu “Presto” za poplatek ve výši , částka, . Jedná se o službu, která je volitelná a je na uvážení zájemce o úvěr, zda ji bude chtít využít. Úvěr byl splatný dne , datum, . Žalovaný na předmětný úvěr nehradil ničeho. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši , částka, , z toho dluh na jistině ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, a poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu, avšak žalovaný pohledávku žalobkyni neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neměl nárok na úhradu dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, navrhuje přiznání dlužné jistiny z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo plněním z neplatné smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím, a spolu s poplatkem za vybrané volitelné služby – služba „Klidné spaní“ ve výši , částka, měsíčně a služba „Presto“ ve výši , částka, měsíčně, celkem tedy ve výši , částka, měsíčně a s poplatkem za sjednání úvěru dle sazebníku ve výši , částka, . RPSN činila 2571,78%. Splatnost úvěru byla dne , datum, (Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ). , adresa, 000 Kč poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet, a to tak, že dne , datum, poukázala na účet žalovaného částku , částka, , dne , datum, částku , částka, + částku , částka, + částku , částka, a dne , datum, částku , částka, dne , datum, (Z potvrzení o platbě). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, když ke dni podání žaloby je v prodlení s úhradou částky , částka, na jistině, částky , částka, na poplatku za poskytnutí úvěru, částky , částka, na poplatku za „Klidné spaní“ a částky , částka, za službu „Presto“. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní výzvou ze dne , datum, a ze dne , datum, (z předžalobní výzvy, z podacích lístků). Žalovaný v řízení ani netvrdil, jakou část pohledávky zaplatil; podle žalobkyně nezaplatil ničeho.

4. Žalobkyně tvrdila, že se před uzavřením úvěrové smlouvy zabývala posuzováním úvěruschopnosti žalovaného, zejména z údajů vyplněných žalovaným v žádosti o úvěr, dále provedla posouzení dle metodiky schválené ČNB, nahlédla do databází vedených spol. CNCB, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací, atd. Tato svá tvrzení však žádným způsobem neprokázala a na usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, o výzvě k doplnění tvrzení a navržení důkazů, nereagovala.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne , datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, ).

11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C – 679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, , vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí, jako věřiteli, poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a že věřitel tyto poměry prověřoval nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Za této situace nelze než uzavřít, že věřitel neposuzoval podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele řádně (viz výše uvedené rozhodnutí NS ČR) a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.

14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, ze dne , datum, , a viz níže). Ke splatnosti nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení pak nadřízený soud opakovaně judikoval, že tato splatnost nesplacené jistiny se odvíjí od doby přiměřené možnostem spotřebitele dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení. Zjištění, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje; břemeno tvrzení a břemeno důkazní nese žalovaný. O tom, že žalovaný nese břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo v jeho možnostech dluh uhradit a jaké jsou jeho konkrétní možnosti a schopnosti k úhradě dluhu, by přitom byl žalovaný okresním soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučen, nicméně se k jednání soudu, ač byl řádně a včas předvolán, nedostavil. Žalovaný tedy netvrdil a neprokázal, že by nebylo v jeho možnostech předmětný dluh žalobkyni vrátit ode dne následujícího po dni, kdy prostředky čerpal, neboť tyto prokazatelně měl v důsledku tohoto čerpání ve své dispozici a objektivně je tedy mohl ihned vrátit poskytovateli úvěru. Pokud se žalovaný v řízení nebránil a netvrdil ničeho, z čeho by bylo možno učinit závěr, že jeho možnosti a schopnosti za této situace vrátit dluh nebyly či byly nižší, než-li činí dlužná částka, pak neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebyl schopen vrátit dluh ani do dne , datum, , dostal se nejpozději dnem , datum, do prodlení se zaplacením nesplacené jistiny ve výši , částka, (když žalovaný ani netvrdil, zda a jakou část na poskytnutý úvěr platil, a soud mohl vyjít toliko z tvrzení žalobkyně o výši nezaplacené jistiny), a proto nejpozději od tohoto dne náleží žalobkyni kromě částky nesplacené jistiny také úrok z prodlení z této částky (§ 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to v zákonné sazbě, kterou žalobkyně požadovala (cit. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , na jehož odůvodnění soud v podrobnostech odkazuje).

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky nesplacené jistiny ve výši , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a dále žalobu stran dalších požadovaných nároků zamítl, neboť nad částku , částka, a úrok z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, když smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce , částka, (včetně přiznaných úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku), což představuje 80 % uplatněného nároku. Žalobkyně byla neúspěšná v částce , částka, , což představuje 20 % uplatněného nároku. Poměr úspěch neúspěch pak činí 60 % ve prospěch žalobkyně. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 60 % nákladů řízení, které tvoří soudní poplatek ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, ; celková výše nákladů žalobkyně činí , částka, ; po snížení na 60 % činí náklady , částka, . Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech.