14 C 156/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 192 163,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky , částka, s kapitalizovaným úrokem z částky , částka, ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 21,49 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 21,49 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že , právnická osoba, . (dále jako „Banka“) uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Na základě této Smlouvy poskytla banka žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 21,49 % ročně a dále poplatky dle platného Ceníku. Dle předmětné Smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis žalovaného. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o úvěru má Banka právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy Banky k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, prohlásila Banka dne , datum, celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně sděluje, že jeho právní předchůdce, při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností I-Xon a.s. ze dne , datum, a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezí společností I-Xon a.s. a , právnická osoba, . Žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně.

3. Žalobkyně byla vyzvána, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr a v téže lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Současně byla vyzvána ke sdělení, jakou částku žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil a na co byla započítána.

4. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Uvedla, že klient v žádosti uvedl příjem ve výši , částka, , což pracovník banky zkontroloval na základě transakcí příchozích na účet klienta. Dle výpisu z účtu klienta je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Dále banka prověřila údaje o žalovaném v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, z informací CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že klient nemá žádné negativní informace. Klient v žádosti uvedl výdaje ve výši , částka, a nájemné ve výši , částka, . Banka tak stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s informacemi banky. Banka dospěla k závěru, že ukazatel splátkového zatížení je 19,28% po poskytnutí úvěru. Dosavadní úvěr se splátkou , částka, byl v rámci úvěrové žádosti konsolidován. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbyla částka , částka, na pokrytí životních nákladů klienta.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a při jednání nařízeném na den , datum, uvedl, že ponechává na rozhodnutí na úvaze soudu. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby toto proběhlo v její nepřítomnosti. Soud tedy věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutečnosti: společnost , právnická osoba, . (dále také jako „ČS“) uzavřela dne , datum, s žalovaným Smlouvu o úvěru, ke sloučení předchozích úvěrů a půjček, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena elektronickým způsobem. Na základě této smlouvy se ČS zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal jej zaplatit nejpozději do , datum, , a to v měsíčních splátkách ve výši , částka, . Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 21,49 % ročně a dále poplatky dle Ceníku, který byl nedílnou součástí smlouvy. Podle čl. 8.1. a 8.2. smlouvy se strany dohodly, že v případě prodlení žalovaného se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce nebo v případě prodlení se zaplacením více než dvou splátek, má ČS právo prohlásit celý úvěr za splatný. Podle čl. 3.

1. Smlouvy se strany dohodly na připisování úroků k jistině úvěru vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce. (Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy banka, jako právní předchůdce žalobkyně, zkoumala úvěruschopnost žalovaného z údajů poskytnutých žalovaným a dospěla k závěru, že žalovaný je při svém prokázaném příjmu a zjištěných výdajích schopen poskytnutý úvěr splácet. Banka vycházela z interních a externích databází, zejména bankovních a nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku a databází , právnická osoba, (z listiny Posouzení úvěruschopnosti, z výpisu z účtu žalovaného). Nad rámec důkazů předložených žalobkyní soud ze systému ISAS zjistil, že proti žalovanému byla v minulosti zahájena exekuční řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, . Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr 57 pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, , když 1. splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný uhradil na jistinu úvěru pouze 1. splátku dne , datum, ve výši , částka, a na poplatcích částku , částka, . Od , datum, nezaplatil žádnou splátku (z výpisu z úvěrového účtu). Jelikož byl žalovaný v prodlení s více než dvěma splátkami, žalobkyně celý nesplacený zůstatek úvěru zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši , částka, (z dopisu o zesplatnění ze dne , datum, ). Ke dni sepsání žaloby činil dluh žalovaného na jistině částku , částka, , na poplatcích částku ve výši , částka, (cena za pojištění 4 x , částka, , a , částka, , náklady spojené s prodlením 2 x , částka, , to vše snížené o částku , částka, ), částku , částka, na smluvním úroku od , datum, do , datum, a částku ve výši , částka, na zákonném úroku z prodlení od , datum, do , datum, (z podkladů pro soudní jednání). Pohledávka za žalovaným byla ČS postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost I-Xon a.s. a dále dne , datum, na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisy ze dne , datum, a , datum, . (Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky a z poštovního podacího archu). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, (z předžalobní výzvy, z poštovního podacího archu).

7. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Na základě shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na kterou se vztahuje rovněž ustanovení § 1841 a následující občanského zákoníku upravující spotřebitelské smlouvy o finančních službách a současně ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně (úvěrující) při uzavření smlouvy vystupoval v pozici podnikatele a žalovaný jako spotřebitel, přičemž úvěrující zkoumal podmínky úvěruschopnosti spotřebitele pouze z údajů poskytnutých klientem a nezabýval se vůbec výdajovou stránkou (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.). Na základě lustrace soud zjistil, že proti žalovanému byla v minulosti vedena několikerá exekuční řízení. Soud tak má za to, že předchůdce žalobkyně nedostatečným způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o úvěru žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně částku , částka, dne , datum, , kterou se zavázal zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek po , částka, , přičemž mezi stranami byl smluven úrok ve výši 21,49 % ročně a poplatky dle Ceníku ČS. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením dohodnutých splátek, když od , datum, neuhradil ani jednu splátku, a to i přes výzvy úvěrujícího. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého práva dle smluvních ujednání a úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Pohledávka za žalovaným přitom ke dni , datum, sestávala z jistiny ve výši , částka, (když mezi smluvními stranami bylo dohodnuto přirůstání úroku k jistině), z poplatků ve výši , částka, , z úroků ve výši , částka, (úrok nepřipsaný k jistině) a z částky ve výši , částka, na zákonném úroku z prodlení do , datum, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvami ze dne , datum, a , datum, na žalobkyni.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu kromě výpisu z účtu žalovaného a listiny „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet a ověřovala výši jeho skutečných výdajů (náklady na bydlení, telefon, dopravu, léky, výpisy z účtu apod.). Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným a získaných z veřejných rejstříků a registrů, tyto však nepostačují. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne , datum, jako neplatnou. (srovnej NS , spisová značka, )

12. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku , částka, , ze které do dnešního dne vrátil pouze , částka, , a proto soud žalobě vyhověl co do zbývající částky jistiny ve výši , částka, . Dle § 1970 o. z. pak byl žalobkyni rovněž přiznán nárok na zákonné úroky z prodlení.

13. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhláškyč. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Částka představující 100 % nákladů řízení činí , částka, , z toho 52 % činí , částka, .