14 C 160/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 33 644 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení - částky částka, - úroku ve výši 27,28 % ročně z částky částka od datum do datum, - úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - částky částka, - částky částka, - částky částka, - částky částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám Jméno advokáta, advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, která představuje dlužné úroky, částky částka, jako účelně vynaložených nákladů, částky částka, která představuje dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky a částky částka, která představuje dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně z částky částka od datum do datum a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to tak, že částku částka převedla v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zákazníka dne datum, čímž došlo k čerpání úvěru. Zbytek peněžitých prostředků ve výši částka, převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet celkovou cenu úvěru částka v 40 měsíčních splátkách po částka, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, když první splátka byla dohodnuta na datum. Smluvní strany se dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,28 %. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. V souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum, které bylo žalovanému odesláno dne datum. Zesplatněná část jistiny činila částka, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil částka, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši částka a dluhu na jistině (úmor) ve výši částka. Celková dlužná jistina ke dni podání žaloby tak činí částka + částka, tj. částka. Dluh na úrocích činí částka. Žalobkyně odeslala žalovanému 3 upomínky k plnění a za každou odeslanou upomínku jí vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka, tedy částka celkem. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru bylo dohodnuto pro každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, že bude žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do datum, dostal do prodlení se třemi splátkami úvěru, a proto je žalovaný z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, povinen zaplatit žalobkyni částka. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaný má zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum, tedy částku částka. Žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil celkem částku částka.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně uznává jen z části, a to ve výši bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostalo z neplatné smlouvy o úvěru. Tvrdil, že na žalobkyni se obrátil v tíživé životní situaci, když v době sjednání úvěru splácel další nebankovní úvěry. Nedokázal tak správně vyhodnotit své možnosti daný úvěr splácet. Na rizika spojená s neplněním smluvních závazků nebyl žalobkyní upozorněn. Má tak za to, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně. Jelikož jeho situace byla neúnosná, tlak věřitelů a inkasních agentur jej uvedl pod obrovský psychický tlak, kdy nebyl schopen splácet všechny své závazky, požádal o pomoc dluhovou poradkyni, která mu pomohla se v situaci zorientovat. Žalobkyně nezohlednila a neprověřila další závazky žalovaného, které měl v době uzavření úvěrové smlouvy. Pokud by tak učinila a prověřila závazky žalovaného z registrů např. BRKI a NRKI, došla by k závěru o neschopnosti žalovaného daný úvěr splácet. Žalovaný na výzvu žalobkyně předložil pouze výplatní pásky a občanský průkaz. Žalobkyně se nijak nezabývala výdaji žalovaného na bydlení, splátkami dalších úvěrů ani dalšími výdaji žalovaného. Dalším důvodem neplatnosti smlouvy o úvěru je, dle žalovaného skutečnost, že tato byla uzavřena elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku a nebyla opatřena elektronickým podpisem žalovaného. Nelze tak věrohodně prokázat, zda a jakou smlouvu žalovaný vůbec uzavřel. Odkázal přitom na usnesení NS ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka, ze dne datum sp. zn. spisová značka, dále rozsudky Okresního soudu ve adresa č.j. spisová značka ze dne datum, Okresního soudu v Berouně ze dne datum č.j. spisová značka, Okresního soudu v adresa – pobočka adresa č.j. spisová značka ze dne datum, Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum. Žalobkyní popsaný způsob uzavírání smluv na dálku prostřednictvím webového portálu nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne datum o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (elDAS). Dále žalovaný namítal, že poplatky (zejména poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka), sjednané úrokové navýšení a výše smluvních pokut obsažené ve smlouvě odporují dobrým mravům, stejně jako RPSN ve výši 40%. Z těchto důvodů žalovaný navrhoval, aby mu byla uložena povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, kterého se mu dostalo z neplatné smlouvy o úvěru a ve zbytku navrhoval, aby soud žalobu zamítl. Současně požadoval, aby mu byla povinnost vydat bezdůvodné obohacení uložena v pravidelných měsíčních splátkách po částka a odkazoval přitom na svou tíživou finanční situaci. právnická osoba jednání nařízenému na den datum se účastníci nedostavili, z jednání se žalovaný omluvil ze podezřelý výraz důvodů, zástupce žalobce se omluvil, přičemž oba souhlasili s tím, aby jednání proběhlo v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z předložených listinných důkazů a obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

5. Po provedeném dokazování soud zjistil, že: Žalobkyně je u České národní banky registrována jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů (z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).

6. Žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku částka, a to tak, že částku částka převede na účet zákazníka č. č. účtu a zbytek peněžních prostředků ve výši částka převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru částka s úrokovou sazbou ve výši 27,28 % ročně splatit ve 40 měsíčních splátkách po částka vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne datum, poslední splátka datum. Žalovaný projevil vůli smlouvu uzavřít verifikační platbou ve výši částka. Přílohu č. hodnota smlouvy o úvěru tvoří úvěrové podmínky a přílohu č. hodnota smlouvy o úvěru tvoří formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém byl žalovaný informován o nákladech spotřebitelského úvěru. V úvodu smlouvy je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného je částka, čistý měsíční příjem domácnosti žalovaného je částka. Výdaje na činí částka měsíčně a na splátky jiných úvěrů platí částka měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba. Žalovaný nevyživuje žádné osoby (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, úvěrových podmínek a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Žalobkyně automaticky vygenerovala e-mail, který obsahuje sdělení, že po podepsání dokumentů je ještě nutno pro vyplacení úvěru zaslat na účet číslo č. účtu částku částka z účtu uvedeného ve smlouvě. Variabilní symbol je číslo smlouvy 8193270 (z e-mailu).

8. Žalovaný měl hradit 40 splátek ve výši částka až do celkové výše částka. Předpis splátek obsahuje způsob započtení splátek na úroky a jistinu pohledávky (z předpisu splátek).

9. Dne datum z účtu č. účtu na jméno žalovaného byla odeslána na účet žalobkyně platba částka. Rovněž dne datum byla z účtu žalobkyně převedena na účet č. č. účtu částka částka a téhož dne byla z účtu žalobkyně na účet č. č. účtu převedena částka částka (z potvrzení o provedení transakcí).

10. Žalovaný písemně prohlásil, že proti jeho osobě není zahájeno ani vedeno žádné exekuční řízení, ani není omezen nakládat s finančními prostředky, ani není žalovanou stranou v žádném soudním sporu, nejsou u něj dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku. Uvedl, že nemá žádné jiné závazky (z čestného prohlášení žalovaného ohledně závazků).

11. Žalovaný dále písemně prohlásil, že jeho výdaje související s bydlením činí částka měsíčně, nemá žádné splátky úvěrů, pravidelné platby z pojistných smluv, pravidelné platby penzijního připojištění, je svobodný. Jako měsíční příjem uvedl mzdu ve výši částka, jiné příjmy nemá (z čestného prohlášení žalovaného ohledně výdajů a příjmů).

12. Žalobkyně dne datum vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného částka a jeho výdajů na bydlení u partnerky ve výši částka a splátek úvěrů v celkové výši částka. Dále brala do úvahy normativní náklady na bydlení ve výši částka, životní minimum ve výši částka a nezabavitelnou částku ve výši částka. Z prohlášení partnerky soud zjistil, že zprostředkovatel žalobkyně zkontroloval, že žalovaný bydlí u své partnerky v bytě na adrese adresa a na bydlení přispívá částkou částka. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem (z výstupu z insolvenčního rejstříku ohledně žalovaného ze dne datum). Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v Centrální evidenci exekucí s výsledkem počet exekucí 0 (z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne datum, z dokumentu posouzení úvěruschopnosti zákazníka).

13. Čistý příjem žalovaného za 12/2023 byl ve výši částka, za 11/2023 byl čistý příjem žalovaného ve výši částka (z výplatních pásek žalovaného za období 11,12/2023).

14. Z upomínek ze dne datum a datum včetně potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek.

15. Žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne datum, že z důvodu prodlení žalovaného přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k plnění do 10 dní ode dne odeslání dopisu. Žalovaný byl v dopisu rovněž upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum (z dopisu ze dne datum včetně podacího lístku).

16. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru celkem částka (z dokumentu nazvaného bonita smlouvy).

17. Soud nečinil žádná skutková zjištění z dokumentu statistika rodinných účtů, výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu – národní pojetí a výše normativních nákladů na bydlení od datum, životní a existenční minimum 2024, neboť tyto statistické údaje nejsou pro právní posouzení věci rozhodné a neodráží skutečné příjmové a výdajové poměry žalovaného. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a normativních nákladů na bydlení.

18. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši částka, a to tak, že částku částka převede na účet žalovaného a částku částka převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru částka s úrokovou sazbou ve výši 27,28 % ročně splatit ve 40 měsíčních splátkách ve výši částka. adresa 500 Kč poskytla dne datum žalobkyně žalovanému na účet. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za měsíc 11, 12/2023, potvrzení o bydlení u partnerky, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí a údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne datum.

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

24. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

26. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

27. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

28. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 29. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK)

30. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za listopad, prosinec 2023, potvrzení o bydlení, výpisu z insolvenčního rejstříku provedeného dne datum a centrální evidence exekucí provedeného dne datum a dále vyšla z údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. Dokazováním bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v měsíci listopad, prosinec 2023, tedy dvou měsících před poskytnutí úvěru, po odečtení stravného dosahovaly výše částka a částka. Pro řádné splnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného měly být posouzeny příjmy žalovaného za delší časové období. V čestném prohlášení žalovaný deklaroval, že nemá žádné další příjmy. Pokud jde o výdaje, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru doložil, že bydlí u partnerky za částka měsíčně a dále uvedl splátky dluhů částka, což nemohly být veškeré měsíční výdaje žalovaného, které by odpovídaly reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného běžné výdaje žalovaného (kromě výdajů na bydlení) pouze odhadla v minimální výši pomocí částek životního minima, tzv. nezabavitelné částky a statistických údajů, a nebylo prověřeno, zda tyto výdaje odpovídaly konkrétnímu životnímu stylu žalovaného. Prohlášení žalovaného o závazcích je zřejmě nepravdivé, neboť v něm žalovaný uvedl, že nemá žádné jiné závazky, ačkoliv v současné době tvrdí, že byl předlužen. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, čímž však mohla prověřit pouze to, že věřitelé vůči žalobkyni nemají vykonatelné pohledávky a žalovaný nepodal návrh na oddlužení či jinak nebylo zahájeno insolvenční řízení. Tímto nebyla prověřena případná existence všech případných dluhů a závazků žalovaného. Žalobkyně netvrdila, ani neprokazovala, že by nahlédla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného do registru SOLUS nebo do bankovních a nebankovních registrů. Tedy neprovedla lustrace žalovaného v SOLUS a v dostupných bankovních a nebankovních registrech evidujících jednotlivé závazky a nezjistila výši dosavadních dluhů žalovaného, jeho platební morálku a případné pohledávky po splatnosti.

31. S ohledem na shora popsané nesplnění povinnosti řádně posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

32. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částka a žalovaný dosud vrátil částku částka, což potvrzuje i žalovaný.

33. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuváděl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

34. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně částky částka, která nebyla žalovanému poskytnuta do jeho dispozice.

35. Byť žalovaný požadoval plnění ve splátkách po částka měsíčně, soud lhůtu k plnění určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky částka (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 67 % a neúspěšná z 33 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 34 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu ve věci samé) včetně tří náhrad hotových výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku částka a z této částky soud přiznal žalobkyni 34 %, tedy po zaokrouhlení částku ve výši částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.