14 C 160/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 33 644 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení- částky , částka, ,- úroku ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- částky , částka, ,- částky , částka, ,- částky , částka, ,- částky , částka, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám , Jméno advokáta, , advokáta, se sídlem , adresa, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , která představuje dlužné úroky, částky , částka, , jako účelně vynaložených nákladů, částky , částka, , která představuje dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky a částky , částka, , která představuje dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to tak, že částku , částka, převedla v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zákazníka dne , datum, , čímž došlo k čerpání úvěru. Zbytek peněžitých prostředků ve výši , částka, , převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet celkovou cenu úvěru , částka, v 40 měsíčních splátkách po , částka, , vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, když první splátka byla dohodnuta na , datum, . Smluvní strany se dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,28 %. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. V souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , které bylo žalovanému odesláno dne , datum, . Zesplatněná část jistiny činila , částka, , dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil , částka, , kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši , částka, a dluhu na jistině (úmor) ve výši , částka, . Celková dlužná jistina ke dni podání žaloby tak činí , částka, + , částka, , tj. , částka, . Dluh na úrocích činí , částka, . Žalobkyně odeslala žalovanému 3 upomínky k plnění a za každou odeslanou upomínku jí vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , tedy , částka, celkem. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru bylo dohodnuto pro každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, že bude žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do , datum, , dostal do prodlení se třemi splátkami úvěru, a proto je žalovaný z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, povinen zaplatit žalobkyni , částka, . Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaný má zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tedy částku , částka, . Žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil celkem částku , částka, .

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně uznává jen z části, a to ve výši bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostalo z neplatné smlouvy o úvěru. Tvrdil, že na žalobkyni se obrátil v tíživé životní situaci, když v době sjednání úvěru splácel další nebankovní úvěry. Nedokázal tak správně vyhodnotit své možnosti daný úvěr splácet. Na rizika spojená s neplněním smluvních závazků nebyl žalobkyní upozorněn. Má tak za to, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně. Jelikož jeho situace byla neúnosná, tlak věřitelů a inkasních agentur jej uvedl pod obrovský psychický tlak, kdy nebyl schopen splácet všechny své závazky, požádal o pomoc dluhovou poradkyni, která mu pomohla se v situaci zorientovat. Žalobkyně nezohlednila a neprověřila další závazky žalovaného, které měl v době uzavření úvěrové smlouvy. Pokud by tak učinila a prověřila závazky žalovaného z registrů např. BRKI a NRKI, došla by k závěru o neschopnosti žalovaného daný úvěr splácet. Žalovaný na výzvu žalobkyně předložil pouze výplatní pásky a občanský průkaz. Žalobkyně se nijak nezabývala výdaji žalovaného na bydlení, splátkami dalších úvěrů ani dalšími výdaji žalovaného. Dalším důvodem neplatnosti smlouvy o úvěru je, dle žalovaného skutečnost, že tato byla uzavřena elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku a nebyla opatřena elektronickým podpisem žalovaného. Nelze tak věrohodně prokázat, zda a jakou smlouvu žalovaný vůbec uzavřel. Odkázal přitom na usnesení NS ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , dále rozsudky Okresního soudu ve , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , Okresního soudu v Berouně ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , Okresního soudu v , adresa, – pobočka , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalobkyní popsaný způsob uzavírání smluv na dálku prostřednictvím webového portálu nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (elDAS). Dále žalovaný namítal, že poplatky (zejména poplatek za uzavření smlouvy ve výši , částka, ), sjednané úrokové navýšení a výše smluvních pokut obsažené ve smlouvě odporují dobrým mravům, stejně jako RPSN ve výši 40%. Z těchto důvodů žalovaný navrhoval, aby mu byla uložena povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, kterého se mu dostalo z neplatné smlouvy o úvěru a ve zbytku navrhoval, aby soud žalobu zamítl. Současně požadoval, aby mu byla povinnost vydat bezdůvodné obohacení uložena v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a odkazoval přitom na svou tíživou finanční situaci., právnická osoba, jednání nařízenému na den , datum, se účastníci nedostavili, z jednání se žalovaný omluvil ze , podezřelý výraz, důvodů, zástupce žalobce se omluvil, přičemž oba souhlasili s tím, aby jednání proběhlo v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z předložených listinných důkazů a obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

5. Po provedeném dokazování soud zjistil, že: Žalobkyně je u České národní banky registrována jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů (z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).

6. Žalobkyně se dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, , a to tak, že částku , částka, převede na účet zákazníka č. , č. účtu, a zbytek peněžních prostředků ve výši , částka, převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru , částka, s úrokovou sazbou ve výši 27,28 % ročně splatit ve 40 měsíčních splátkách po , částka, vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne , datum, , poslední splátka , datum, . Žalovaný projevil vůli smlouvu uzavřít verifikační platbou ve výši , částka, . Přílohu č. , hodnota, smlouvy o úvěru tvoří úvěrové podmínky a přílohu č. , hodnota, smlouvy o úvěru tvoří formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém byl žalovaný informován o nákladech spotřebitelského úvěru. V úvodu smlouvy je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného je , částka, , čistý měsíční příjem domácnosti žalovaného je , částka, . Výdaje na činí , částka, měsíčně a na splátky jiných úvěrů platí , částka, měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . Žalovaný nevyživuje žádné osoby (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , úvěrových podmínek a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Žalobkyně automaticky vygenerovala e-mail, který obsahuje sdělení, že po podepsání dokumentů je ještě nutno pro vyplacení úvěru zaslat na účet číslo , č. účtu, částku , částka, z účtu uvedeného ve smlouvě. Variabilní symbol je číslo smlouvy 8193270 (z e-mailu).

8. Žalovaný měl hradit 40 splátek ve výši , částka, až do celkové výše , částka, . Předpis splátek obsahuje způsob započtení splátek na úroky a jistinu pohledávky (z předpisu splátek).

9. Dne , datum, z účtu , č. účtu, na jméno žalovaného byla odeslána na účet žalobkyně platba , částka, . Rovněž dne , datum, byla z účtu žalobkyně převedena na účet č. , č. účtu, částka , částka, a téhož dne byla z účtu žalobkyně na účet č. , č. účtu, převedena částka , částka, (z potvrzení o provedení transakcí).

10. Žalovaný písemně prohlásil, že proti jeho osobě není zahájeno ani vedeno žádné exekuční řízení, ani není omezen nakládat s finančními prostředky, ani není žalovanou stranou v žádném soudním sporu, nejsou u něj dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku. Uvedl, že nemá žádné jiné závazky (z čestného prohlášení žalovaného ohledně závazků).

11. Žalovaný dále písemně prohlásil, že jeho výdaje související s bydlením činí , částka, měsíčně, nemá žádné splátky úvěrů, pravidelné platby z pojistných smluv, pravidelné platby penzijního připojištění, je svobodný. Jako měsíční příjem uvedl mzdu ve výši , částka, , jiné příjmy nemá (z čestného prohlášení žalovaného ohledně výdajů a příjmů).

12. Žalobkyně dne , datum, vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného , částka, a jeho výdajů na bydlení u partnerky ve výši , částka, a splátek úvěrů v celkové výši , částka, . Dále brala do úvahy normativní náklady na bydlení ve výši , částka, , životní minimum ve výši , částka, a nezabavitelnou částku ve výši , částka, . Z prohlášení partnerky soud zjistil, že zprostředkovatel žalobkyně zkontroloval, že žalovaný bydlí u své partnerky v bytě na adrese , adresa, a na bydlení přispívá částkou , částka, . Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem (z výstupu z insolvenčního rejstříku ohledně žalovaného ze dne , datum, ). Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v Centrální evidenci exekucí s výsledkem počet exekucí 0 (z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne , datum, , z dokumentu posouzení úvěruschopnosti zákazníka).

13. Čistý příjem žalovaného za 12/2023 byl ve výši , částka, , za 11/2023 byl čistý příjem žalovaného ve výši , částka, (z výplatních pásek žalovaného za období 11,12/2023).

14. Z upomínek ze dne , datum, a , datum, včetně potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek.

15. Žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne , datum, , že z důvodu prodlení žalovaného přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k plnění do 10 dní ode dne odeslání dopisu. Žalovaný byl v dopisu rovněž upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky. Dopis byl žalovanému odeslán dne , datum, (z dopisu ze dne , datum, včetně podacího lístku).

16. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru celkem , částka, (z dokumentu nazvaného bonita smlouvy).

17. Soud nečinil žádná skutková zjištění z dokumentu statistika rodinných účtů, výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu – národní pojetí a výše normativních nákladů na bydlení od , datum, , životní a existenční minimum 2024, neboť tyto statistické údaje nejsou pro právní posouzení věci rozhodné a neodráží skutečné příjmové a výdajové poměry žalovaného. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a normativních nákladů na bydlení.

18. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se dne , datum, zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši , částka, , a to tak, že částku , částka, převede na účet žalovaného a částku , částka, převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru , částka, s úrokovou sazbou ve výši 27,28 % ročně splatit ve 40 měsíčních splátkách ve výši , částka, . , adresa, 500 Kč poskytla dne , datum, žalobkyně žalovanému na účet. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za měsíc 11, 12/2023, potvrzení o bydlení u partnerky, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí a údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne , datum, .

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

24. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

26. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

27. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

28. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“29. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK)

30. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za listopad, prosinec 2023, potvrzení o bydlení, výpisu z insolvenčního rejstříku provedeného dne , datum, a centrální evidence exekucí provedeného dne , datum, a dále vyšla z údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. Dokazováním bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v měsíci listopad, prosinec 2023, tedy dvou měsících před poskytnutí úvěru, po odečtení stravného dosahovaly výše , částka, a , částka, . Pro řádné splnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného měly být posouzeny příjmy žalovaného za delší časové období. V čestném prohlášení žalovaný deklaroval, že nemá žádné další příjmy. Pokud jde o výdaje, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru doložil, že bydlí u partnerky za , částka, měsíčně a dále uvedl splátky dluhů , částka, , což nemohly být veškeré měsíční výdaje žalovaného, které by odpovídaly reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného běžné výdaje žalovaného (kromě výdajů na bydlení) pouze odhadla v minimální výši pomocí částek životního minima, tzv. nezabavitelné částky a statistických údajů, a nebylo prověřeno, zda tyto výdaje odpovídaly konkrétnímu životnímu stylu žalovaného. Prohlášení žalovaného o závazcích je zřejmě nepravdivé, neboť v něm žalovaný uvedl, že nemá žádné jiné závazky, ačkoliv v současné době tvrdí, že byl předlužen. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, čímž však mohla prověřit pouze to, že věřitelé vůči žalobkyni nemají vykonatelné pohledávky a žalovaný nepodal návrh na oddlužení či jinak nebylo zahájeno insolvenční řízení. Tímto nebyla prověřena případná existence všech případných dluhů a závazků žalovaného. Žalobkyně netvrdila, ani neprokazovala, že by nahlédla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného do registru SOLUS nebo do bankovních a nebankovních registrů. Tedy neprovedla lustrace žalovaného v SOLUS a v dostupných bankovních a nebankovních registrech evidujících jednotlivé závazky a nezjistila výši dosavadních dluhů žalovaného, jeho platební morálku a případné pohledávky po splatnosti.

31. S ohledem na shora popsané nesplnění povinnosti řádně posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

32. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet , částka, a žalovaný dosud vrátil částku , částka, , což potvrzuje i žalovaný.

33. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuváděl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od , datum, do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

34. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně částky , částka, , která nebyla žalovanému poskytnuta do jeho dispozice.

35. Byť žalovaný požadoval plnění ve splátkách po , částka, měsíčně, soud lhůtu k plnění určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky , částka, (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky , částka, (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 67 % a neúspěšná z 33 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 34 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu ve věci samé) včetně tří náhrad hotových výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku , částka, a z této částky soud přiznal žalobkyni 34 %, tedy po zaokrouhlení částku ve výši , částka, . Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne , datum, , neboť obsahuje doplnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni.