14 C 161/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky [částka] s úrokem ve výši 12,4 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku v částce [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 12,4 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku za období od [datum] do [datum] v částce [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce [částka] a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splácet v pravidelných 84 měsíčhních splátkách po [částka] počínaje dnem [datum], přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Účastníci dohodli úrokové navýšení ve výši 12,40 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] a Sazebník. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a od předmětné smlouvy dne [datum] odstoupila, čímž celý dluh zesplatnila. Ke dni [datum] činila dlužná částka na jistině [částka], na kapitalizovaném úroku částku [částka], na kapitalizovaném úroku z prodlení částku [částka], na poplatcích částku ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum]. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum], přesto dlužnou částku neuhradila.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žaloby tak, aby zejména doplnila skutková tvrzení, jakým způsobem a zda prověřovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dále byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení tak, aby uvedla kdy a v jakých částkách žalovaná úvěr splácela, jakým způsobem byla vypočtena dlužná jistina úvěru, z čeho vyplývá výše požadovaných poplatků a pokud jde o kapitalizované úroky a úroky z prodlení, z jakých částek, jakou sazbou a za jaké období byly tyto kapitalizovány.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že uvedla, že právní předchůdce žalobkyně prověřoval schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Žádost žalované byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Kontrolovala dostupné informace v interních i externích databázích, zejména bankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze MV ČR. [příjmení] porovnávala příjem žalované a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Zjistila, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr příjem ve výši [částka] a celkový čistý příjem do domácnosti ve výši [částka]. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná měla závazky v celkové výši splátek [částka]. Z externích zdrojů banka zjistila, že žalovaná měla celkové splátky ve výši [částka]. Na základě těchto informací banka schválila žalované úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že jistina ve výši [částka] představuje výši poskytnutého úvěru v částce [částka] poníženou o platby žalované, které byly započteny na jistinu v celkové výši [částka]. K takto doplněným tvrzením předložila platební historii smlouvy. Pokud jde o kapitalizovaný úrok v částce [částka], ten byl vypočten z jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 12,40 % p.a. Stejně tak kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce [částka]. Poplatky ve výši [částka] sestávají z poplatků za pojištění ve výši 4 x [částka] (dle čl. II. odst. 4 písm. c) Smlouvy), z poplatku za upomínku ve výši [částka] (dle Sazebníku str. 2, bod 1) a z poplatku za oznámení o zesplatnění v částce [částka] (dle Sazebníku str. 2, bod 2).

4. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] je závazek původního věřitele [právnická osoba] jakožto bankovního ústavu, poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku ve výši 12,40 % ročně a dalších nákladů úvěru v 84 měsíčních splátkách po [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Sazebník. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaná čerpala dne [datum] úvěr v částce [částka]. Splátkami v období od [datum] do [datum] uhradila celkem částku [částka]. Z této částky žalobkyně započetla na úhradu jistiny pouze částku [částka] (z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet]). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení bylo žalované oznámeno podáním ze dne [datum], které bylo odesláno dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky, z poštovního podacího archu). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím výzvou ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] (z upomínek, z podacího archu). V řízení žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně prověřování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. <i>5. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1751 odst. 1 o.z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. [příjmení] jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná při uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka. Na základě této smlouvy poskytla banka žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet v souladu s podmínkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků dle Sazebníku. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila, když nesplácela úvěr řádně a včas. Celkem tak ve splátkách zaplatila částku [částka]. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a z příslušných ustanovení obchodních podmínek a celý nesplacený zůstatek úvěru zesplatnil ke dni [datum]. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků dle Sazebníku. K tomuto dni žalovaná dlužila na jistině částku [částka], na sjednaných úrocích za období od [datum] do [datum] částku [částka], na úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] částku [částka] a dále od [datum] sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení z částky jistiny. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. V řízení žalovaná netvrdila, že by dluh žalobkyni zaplatila.

13. V dané věci se uplatní právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyni se však v řízení nepodařilo prokázat, že její právní předchůdce se před uzavřením úvěrové smlouvy zabýval řádně schopností žalované poskytnutý úvěr splácet. [příjmení] vycházela pouze z údajů žalované o výši jejich příjmů, o kterých ani netvrdila, že by je řádně ověřovala, přičemž jí nebyly sděleny žádné údaje týkající se pravidelných výdajů žalované (pracovní smlouvou, výplatnicemi, nájemní smlouvou, doklady o nákladech na energie…..). V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, ovšem neprokázala, že prověřovala bonitu žalované na základě věrohodných údajů a na základě toho řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

14. Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

15. V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozsudek NS ČR 33 Cdo 2178/2018, Ústavního soudu, např. III. ÚS 4129/2018 a také rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C – [číslo] a na články 8 a 23 směrnice 2008.

16. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše uvedená rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu smlouvy (včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ. Podle § [číslo] plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě plnění obou stran, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

17. Čerpala-li žalovaná úvěr na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná vyčerpala na jistině částku [částka] a splatila částku [částka], proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi částkou [částka] a částkou [částka], tedy ve výši [částka] a z ní soud přiznal žalobkyni i právo na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 10 % ročně od [datum] (žalobkyně prokázala odeslání předžalobní výzvy dne [datum], přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalované doručena třetí pracovní den, tedy dne [datum]; lhůta k plnění byla dle výzvy sedmi denní, proto dnem, kdy mohla žalovaná nejpozději plnit byl [datum]. Ode dne následujícího je pak žalovaná v prodlení s plněním předmětné částky). Ve zbývající části posuzovaného nároku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze ve 45 % a žalovaná v 55 %. Poměr úspěch – neúspěch pak činí 10% ve prospěch žalované. Žalované, však žádné prokazatelné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak výše uvedeno.