14 C 169/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši: 7,05 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 7,50 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 8,00 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 8,75 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 9,00 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 9,00 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 7,25 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 7,25 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 7,50 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 10,75 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 14,00 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, 14,00 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do datum, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 600 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši: 7,05 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 7,50 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 8,00 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 8,75 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 9,00 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 9,00 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 7,25 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 7,25 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 7,50 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 10,75 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 14,00 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, 14,00 % ročně z částky 400 Kč od datum do datum, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 400 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a kapitalizovaného úroku ve výši 4 352 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 329 Kč, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli jistinu ve výši 12 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 8 352 Kč (souhrnný poplatek je jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.), to vše v týdenních splátkách po 384 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení celková splatnost závazku připadla na den datum. Žalovaný nesplácel půjčku řádně a včas, takže ke dni splatnosti poslední splátky datum svůj závazek nesplnil, když uhradil pouze částku 4 000 Kč, která byla žalobkyní započtena na souhrnný poplatek. Ode dne datum je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky 16 352 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny v částce 12 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku v částce 4 352 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni s účinností od datum. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Po postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ničeho.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z nich vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, jako věřitel se zavázal, že poskytne žalovanému jako klientovi na základě smlouvy číslo uzavřené dne datum, částku v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaný převzal poskytnutou částku 12 000 Kč osobně, což stvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku ve výši 12 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 8 352 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 53-ti týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaný na dlužnou částku uhradil pouze 4 000 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným s účinností ke dni datum žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobkyně dne datum zaslala žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dlužné částky ve výši 16 352 Kč do datum. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum (z předžalobní upomínky, z podacího archu). Žalovaný dluh žalobkyni neuhradil.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 20 352 Kč (půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 8 352 Kč) v 53 týdenních splátkách po 384 Kč, když první splátka byla splatná do sedmi dnů od poskytnutí částky 12 000 Kč. Žalovaný však dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, když celkem uhradil předchůdci žalobkyně pouze částku 4 000 Kč. Původní věřitel nesplacenou pohledávku postoupil žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil. Žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě celého zbytku dluhu, avšak bezvýsledně.

6. Právní vztah mezi účastníky byl posuzován podle zákona č. 40/1964 Sb., neboť podle přechodných ustanovení platného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (to je do datum), dosavadními právními předpisy.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 657 občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 40/1964 Sb.), podle něhož smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle ustanovení § 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle ustanovení § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkon jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním s právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 11. § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1887 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

13. Na základě všech shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba je důvodná pouze částečně. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce dle shora citovaného ustanovení § 657 a následujících občanského zákoníku ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Obsah práv a povinností byl sjednán ve smlouvě o půjčce a ve smluvních podmínkách, které tvořily nedílnou součást smlouvy. Předchůdce žalobkyně splnil svou smluvní povinnost a poskytl žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost vrátit poskytnuté peníze včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 8 352 Kč porušil, neboť uhradil pouze částku 4 000 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem písemnou smlouvou o postoupení pohledávek s účinností od datum postoupena žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a následujících občanského zákoníku v platném znění (zákon č. 89/2012 Sb.), který tak vstoupil do práv věřitele vůči žalovanému. Žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami vyzvala žalovaného k zaplacení celé nesplacené části dluhu, ovšem žalovaný na její výzvu nereagoval a zbytek půjčky či sjednaného poplatku nesplatil.

14. Při rozhodování soud posuzoval z hlediska dobrých mravů výši sjednaného poplatku za poskytnutí půjčky, který činil 69,60 % z půjčené částky za 53 týdnů. K otázce přiměřenosti odměny věřitele poskytujícího půjčky se vyslovil Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku spisové značky 101 VSPH 14/2012-54 ze dne 22. 3. 2014 publikovaném ve příjmení komentované judikatury (ročník 2012). Podle tohoto rozsudku není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, půjčí finanční prostředky za úplatu – nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Za nemravný a obcházející zákon z hlediska ustanovení § 39 občanského zákoníku či speciálních předpisů na ochranu spotřebitelů označil v tomto rozhodnutí zisk věřitele (v němž je zahrnut úrok z úvěru i poplatek) nad 30 % půjčené částky při půjčce trvající 13 měsíců. V daném případě měl žalovaný zaplatit na souhrnném poplatku, který není blíže specifikován a je ho tedy nutno chápat za odměnu za půjčku, 69,60 % z půjčené částky za období 53 týdnů, což se jeví ve světle zmíněného judikátu jako zcela nepřiměřené. Přiměřených 30 % zisku v daném případě z půjčky ve výši 12 000 Kč činí částku 3 600 Kč. Celkem by tak věřitel měl mít nárok při půjčení částky 12 000 Kč na vrácení spolu s poplatkem částky 3 600 Kč. V daném případě žalovaný dosud zaplatil částku 4 000 Kč, tedy žalobkyně má nárok ještě na vrácení částky 11 600 Kč. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl ohledně částky 11 600 Kč spolu s úrokem z prodlení dle ustanovení § 517 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., jehož požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Ve zbytku, tedy ohledně zaplacení částky 400 Kč na jistině s příslušenstvím a 4 352 Kč na kapitalizovaném úroku, soud žalobu zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně částky 11 600 Kč s úroky z prodlení, představující 79,50 % z původně žalované částky 12 000 Kč s úroky z prodlení a kapitalizovanými úroky v částce 4 352 Kč, neúspěšná byla z 20,50 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí náleží právo na 59 % nákladů řízení, které celkem činily 2 252 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní pomoci ve výši 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb. a 21 % DPH v částce 252 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, lze toto rozhodnutí vykonat.