14 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 341,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 800 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 167 Kč z částky 6 800 Kč za období od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky 141,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 141,20 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 42,50 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 1 861,98 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 141,20 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 941,20 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 390 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 738,07 Kč z částky 4 390 Kč za období od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky 2 010,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 010,01 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 354,47 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 1 835,38 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 010,01 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 400,01 Kč od [datum] do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 941,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 209,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 861,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 941,20 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 941,20 Kč od [datum] do zaplacení a částky 6 400,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 092,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 835,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 400,01 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 400,01 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Tato částka byla žalované vyplacena v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku 7 233 Kč, jež představuje úrok ve výši 1 431 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 436 Kč a poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 366 Kč. Dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka ze strany žalované byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 6 941,20 Kč a dlužný poplatek 5 781,40 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 941,20 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství 17 022,60 Kč. Součástí částky 17 022,60 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši 6 941,20 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 861,98 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 941,20 Kč od [datum] do [datum]) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 209,50 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 941,20 Kč od [datum] do [datum]).

3. Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Tato částka byla žalované vyplacena v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku 7 592 Kč, jež představuje úrok ve výši 2 206 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 678 Kč a poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 708 Kč. Dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 18 měsíčních splátkách po 922 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka ze strany žalované byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 6 400,01 Kč a dlužný poplatek 4 857,03 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 400,01 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství 17 957,04 Kč. Součástí částky 17 957,04 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši 6 400,01 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 835,38 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 400,01 Kč od [datum] do [datum]) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 092,54 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 400,01 Kč od [datum] do [datum]).

4. Usnesením č. j. 14C 20/2022-11, ze dne 3. 2. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzené úvěry včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení a dále aby sdělila, jakou částku žalovaná k dnešnímu dni uhradila na zápůjčku [číslo] zápůjčku [číslo].

5. V doplnění žaloby, ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně, společnost [právnická osoba] jako poskytovatelka zápůjčky splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce. U Smlouvy o zápůjčce [číslo] žalovaná uhradila celkem částku ve výši 1 200 Kč a u Smlouvy o zápůjčce [číslo] žalovaná uhradila celkem částku ve výši 4 610 Kč.

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas.

7. Z nich vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytla žalované na její žádost zápůjčku [číslo] ve výši 8 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala vrátit částku 15 233 Kč, z čehož částka 7 233 Kč měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku ve výši 1 431 Kč jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 436 Kč a poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 366 Kč. Celkovou částku měla žalovaná společnosti [právnická osoba] plnit v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] a v případě řádného splácení by činila 247 Kč. V případě smlouvy uzavřené na 60 týdnů činila úroková sazba 29 % ročně, RPSN činila 246,19 %. Pro případ prodlení si strany dále dohodly úrok z prodlení v zákonné výši a zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním dluhu ve výši stanovené příslušnými právními předpisy (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]). Z„ Karty zákazníka“ soud zjistil tyto údaje: žalovaná je svobodná, bydlí v nájemním bytě, je zaměstnána jako servírka u [právnická osoba] a. s., [ulice a číslo], [obec a číslo] s měsíčním příjmem 19 833 Kč. Výdaje žalované činí 7 000 Kč měsíčně a interní splátky 900 Kč měsíčně. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradila částku 1 200 Kč.

8. Dále vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytla žalované na její žádost zápůjčku [číslo] ve výši 9 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala vrátit částku 16 592 Kč, z čehož částka 7 592 Kč měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku ve výši 2 206 Kč jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 678 Kč a poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 708 Kč. Celkovou částku měla žalovaná společnosti [právnická osoba] plnit v 18 měsíčních splátkách po 922 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] a v případě řádného splácení by činila 918 Kč. V případě smlouvy uzavřené na 18 měsíců činila úroková sazba 29 % ročně, RPSN činila 136,01 %. Pro případ prodlení si strany dále dohodly úrok z prodlení v zákonné výši a zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním dluhu ve výši stanovené příslušnými právními předpisy (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]). Z„ Karty zákazníka“ soud zjistil tyto údaje: žalovaná je svobodná, bydlí v nájemním bytě, je zaměstnána jako obsluha herny u [právnická osoba] a. s., [ulice a číslo], [obec a číslo] s měsíčním příjmem 13 766 Kč. Výdaje žalované činí 7 000 Kč měsíčně. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradila částku 4 610 Kč. 9. [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] Smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 34 979,64 Kč (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly dne [datum] a dne [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle ustanovení § 2395 OZ, které jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná při uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

18. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

19. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

20. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

21. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C – [číslo] a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

22. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ovšem k tomuto tvrzení nepředložila žádné důkazy o skutečných příjmech a výdajích žalované (pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpis z účtu, nájemní smlouvu, doklady o výši nákladů na bydlení apod.), na základě nichž posoudila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z údajů žalované v zákaznických kartách, neprokázala ovšem, že ověřovala její skutečné příjmy a výdaje, navíc z úřední činnosti soudu (ze systému ISAS) je známo, že žalovaná měla v době uzavření smluv dluhy a exekuce. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

23. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětné smlouvy o zápůjčce neplatné podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu smluv (včetně sjednaných úroků) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

24. Soud u Smlouvy o zápůjčce [číslo] vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky 8 000 Kč, kterou žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala, odečetl částku, kterou již žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila, tedy částku 1 200 Kč. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku ve výši 6 800 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 800 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 167 Kč z částky 6 800 Kč od [datum] do [datum]. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. U Smlouvy o zápůjčce [číslo] vypočetl soud výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky 9 00 Kč, kterou žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala, odečetl částku, kterou již žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila, tedy částku 4 610 Kč. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku ve výši 4 390 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 390 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 390 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 738,07 Kč z částky 4 390 Kč od [datum] do [datum]. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzené částky 6 800 Kč a 4 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení, které představují bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedených smluv o zápůjčce co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouvy jsou jako celek neplatné z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V předmětné věci byl úspěch obou stran přibližně poloviční, z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.