14 C 204/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady smluvního úroku ve výši 18,9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], smluvního úroku ve výši 8,25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku v částce [částka] a částky [částka].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. České republice se právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému nepřiznává.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], částky [částka] a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka], viz. Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (úvěrová zpráva z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v Rámcové smlouvě). Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne [datum] k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši [částka] a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši [částka], který je souhrnem nesplacených smluvních úroků od en [datum], naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne [datum]. Žalobkyně neeviduje žádnou platbu na úhradu kontokorentu ze strany žalovaného. Žalobkyně požaduje od [datum] smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně, a to v souladu s § 122, odst. 4, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši [částka] a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši [částka], přičemž jejich výše byla stanovena ke dni [datum]. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni [datum]. Celkový dluh žalovaného ke dni podání žaloby činí na jistině částku [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], spolu se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od [datum], neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalovanému ve výzvě k plnění dostatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] za období ode dne [datum] do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. [datum]. Žalobkyně požaduje od [datum] smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně, a to v souladu s § 122, odst. 4, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky [částka]. Tato částka se skládá z částky [částka] (záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného), z částky [částka] (nesplacené náklady účelně vynaložené žalobkyní na vymáhání dluhu) a z částky [částka] (nesplacený měsíční poplatek za neomezené zasílání informačních SMS).

3. Usnesením č. j. 14C 204/2021-21 ze dne 14. 10. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

4. Na základě výzvy soudu, žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že posouzení úvěruschopnosti provedla na základě informací, které jí klient (žalovaný) sám poskytl v žádosti o úvěr, viz. přehled žádostí o úvěr – aplikační data. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Žalobkyně u každé žádosti o úvěrový produkt vznáší dotaz do Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací, má tak aktuální přehled o úvěrových závazcích žadatele. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl výši svého průměrného čistého příjmu [částka]. Žalobkyně při posuzování příjmů vycházela z tvrzení žalovaného, a to vzhledem k nízké výši poskytovaného úvěru. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalobkyně konkrétně používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací. Bankovní registr klientských informací a Nebankovní registr klientských informací jsou zabezpečené databáze údajů o úvěrových vztazích mezi bankami, příp. nebankovními poskytovateli úvěrů, a jejich klienty. Společně sdružují informace od více než šedesáti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kdy v registrech jsou obsaženy údaje o žádostech o úvěry, čerpání jednotlivých úvěrových produktů, platební morálce, aj. Informace v úvěrové zprávě obsažené tedy odrážejí nejpřesnější možný obraz úvěrové historie klienta, a to včetně úvěrů již ukončených. V případě žádosti žalovaného o kontokorent si žalobkyně tuto úvěrovou zprávu vyžádala dne [datum], přičemž žalovaný v Bankovním registru klientských informací nebyl nalezen. Žalobkyně dále posuzuje informace z některých společností patřících do skupiny PPF, a to na základě souhlasu, který žalovaný udělil žalobkyni v Rámcové smlouvě. Žalobkyně dále při každé žádosti provádí dotaz do insolvenčního rejstříku, zda není ve věci žadatele vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně také provádí interní posuzování exekuční minulosti žadatele, kdy osobní údaje žadatele porovnává s historickými dotazy soudních exekutorů vznesených v rámci součinnosti dle ustanovení § 33 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Po individuálním posouzení všech informací žalobkyně rozhodne, zda je klient schopen požadovaný úvěr splácet a zda mu jej poskytne, či nikoliv. O splnění povinností žalobkyně postupovat při sjednávání úvěru a posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí svědčí i skutečnost, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru žalobkyně zamítla. V případě žalovaného žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, proto mu jej poskytla. Žalobkyně dále zdůrazňuje, že kontokorent je v rámci široké škály poskytovaných bankovních produktů chápán jako úvěr sloužící k překlenutí momentální nepříznivé finanční situace žadatele, např. vyrovnání mimořádných výdajů mezi výplatami. Kontokorent je produktem většiny českých bankovních institucí, přičemž všechny jej poskytují za obdobných podmínek. Zpravidla se jedná o nízký úvěrový rámec, žalobkyně umožňuje sjednat poskytnutí kontokorentu pouze do výše [částka].

5. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je v současné době neznámého pobytu, soud mu podle ustanovení § 29, odst. 3 občanského soudního řádu ustanovil opatrovníka pro řízení, a to advokátku Mgr. [jméno] [příjmení].

6. Opatrovník žalovaného ve svém vyjádření ze dne [datum], uvedl, že za situace, kdy ustanovený opatrovník nemohl z důvodu na straně žalovaného navázat s tímto kontakt a zjistit jeho stanovisko k věci, popř. jiné významné skutečnosti, to vše za účelem ochrany a prosazování jeho práv a oprávněných zájmů v tomto řízení, pak opatrovník žalovaného sděluje, že žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznává. Z listin, které žalobkyně připojila k žalobě, vyplývá, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby včetně platebních v rozsahu specifikovaném v bodu 2 této Rámcové smlouvy, tj. zřídit a vést běžný účet [číslo] [bankovní účet] a vydat debetní kartu k tomuto běžnému účtu. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] na základě kterého poskytla žalovanému úvěr s možností přečerpání běžného účtu, tzv. kontokorent s 3 měsíčním bezúročným obdobím, limitem [částka], a to na dobu neurčitou. S ohledem na skutečnost, že žalovaný uzavíral Rámcovou smlouvu, resp. Dodatek [číslo] jako spotřebitel je dle názoru opatrovníka nezbytné v tomto řízení důkladně vyhodnotit, zda žalobkyně posoudila před uzavřením Dodatku [číslo] s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Za situace, kdy se z žalobních tvrzení podává, že žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného posoudila toliko informace z interních a externích databází, resp. že měla k dispozici úvěrovou zprávu z Bankovních registru klientských informací, vyjadřuje opatrovník žalovaného své přesvědčení, že žalobkyně nesplnila řádně povinnost, kterou mu ke dni [datum] ukládalo ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, nezjišťoval-li před uzavřením Dodatku [číslo] v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného jeho osobní a majetkové poměry, minimálně však jeho skutečné měsíční příjmy a výdaje a neověřoval-li tyto informace hodnověrnými doklady. Na základě shora uvedeného namítá opatrovník žalovaného neplatnost smlouvy o úvěru, resp. Dodatku [číslo] na základě kterého poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr (kontokorent) ve výši [částka].

7. K jednání, nařízenému na den [datum], se žalobkyně dostavila a uvedla, že na podané žalobě trvá. Dále uvedla, že žádná další šetření ohledně prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr než nahlédnutím do databází nebyla prováděna. Opatrovník žalovaného se k jednání dostavil, odkázal na své písemné vyjádření k žalobě a dále uvedl, nechť soud rozhodne na základě výsledku dokazování, které dle jeho názoru svědčí o tom, že žalobkyně neprověřovala žádným způsobem úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyni nechť je tedy přiznán pouze nárok do výše bezdůvodného obohacení, které se žalovanému na její úkor dostalo.

8. Okresní soud v Novém Jičíně je mezinárodně příslušný k projednání věci podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech kapitola II oddíl 2 čl. 7 odst. 1) písm. a), podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Dle písm. b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Dle odst. 2) ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. V daném případě měl být závazek splněn, v místě sídla žalobkyně v obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně. Rozhodným právem je dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím II) čl. 4 odst. 1. písm. b) české právo, tedy právo země, v níž má poskytovatel služby své obvyklé bydliště.

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. V souladu s rámcovou smlouvou byl mezi účastníky uzavřen Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] na základě kterého poskytla žalobkyně žalovanému kontokorent ve výši [částka]. Kontokorent byl úročen a povinností klienta bylo tyto úroky platit. Úroky jsou počítány denně tak, že se vezme aktuálně vyčerpaná část kontokorentu na konci každého dne a ta se úročí úrokovou sazbou 18,90 %. Součet těchto úroků za daný kalendářní měsíc bude účtován ke dni jejich splatnosti, kterým je vždy první den následujícího kalendářního měsíce. RPSN činila 20,63 %. Nedílnou součástí smlouvy se staly Obchodní podmínky a Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. V podmínkách pro poskytnutí kontokorentu je uvedeno, pokud dojde k porušení kteréhokoliv ustanovení smlouvy, bude kontokorent zablokován a klient jej nebude moci dále čerpat. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní povinnosti, přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu, ve spojení s Podmínkami pro užívání kontokorentu dne [datum] k zesplatnění kontokorentu. Oznámení o zesplatnění bylo žalovanému odesláno dne [datum], zároveň byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 10 dnů. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládá z jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], záporného a zůstatku na běžném účtu ve výši [částka]. V Podmínkách pro poskytnutí kontokorentu byla mezi stranami sjednána možnost žalobkyně požadovat po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Tyto náklady činí [částka] (částka [částka] představuje nesplacené náklady účelně vynaložené na vymáhání dluhu a částka [částka] představuje nesplacený měsíční poplatek za neomezené zasílání informačních SMS).

10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

18. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

19. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

20. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C – [číslo] a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.. Žalobkyně ovšem úvěruschopnost žalovaného zkoumala pouze nehlédnutím do externích a interních databází, žádným způsobem však nezjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného, jeho měsíční příjmy a výdaje. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

22. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu předmětné smlouvy (včetně sjednaných úroků) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

23. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku [částka], kterou do dnešního dne nevrátil. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem sporu byla ke dni vyhlášení rozsudku částka [částka], částka [částka], kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka] (ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), smluvní úrok ve výši [částka] (ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]) a zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]). Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], která představuje 91 % z uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky [částka], tedy z 9 % z uplatněného nároku. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 82 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z jízdného k jednání dne [datum] ve výši [částka] z [obec] do [obec] a zpět, celkem 276 km osobním automobilem Škoda Octavia, [registrační značka], s kombinovanou spotřebou 3,8 l nafty na 100 km, při ceně nafty [částka] a režii 4,7 Kč/km Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku [částka] a z této částky soud přiznal žalobkyni 82 %, tedy částku ve výši [částka].

26. České republice vznikly náklady v souvislosti s odměnou ustanovenému opatrovníkovi žalovanému. Vzhledem k tomu, že právo žalovaného, který je neznámého pobytu, být zastoupen v soudním řízení opatrovníkem, je součástí jeho ústavního práva na spravedlivý soudní proces, soud ho k povinnosti zaplatit tyto náklady státu nezavázal, přestože byl v řízení neúspěšný.