14 C 214/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok ve výši 18,96 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 26,28% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 18,96% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] v rámci které jí byl poskytnut revolvingový úvěr [číslo]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly úvěrové podmínky, kdy uzavřením smlouvy žalovaná mimo jiné stvrdila, že se s úvěrovými podmínkami seznámila. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím Kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se zavázala takto poskytnutý úvěr společnosti vrátit a zaplatit úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách v určené výši. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4,00 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí úvěru pokud není uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši [částka]. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku [částka]. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná byla vyzvána ke splacení nesplaceného zůstatku úvěru dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši [částka] sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši [částka] (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaná neuhradila), poplatků ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. Příslušenství pak představuje: úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby). V případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem [částka]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu.

3. Dále žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly úvěrové podmínky, kdy uzavřením smlouvy žalovaná mimo jiné stvrdila, že se s úvěrovými podmínkami seznámila. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Na základě úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala žalobkyni splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. V jednotlivých splátkách je zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. Účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 18,96 % ročně. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku [částka], která byla započítána na úrok, jistinu a poplatky. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě nesplaceného zůstatku úvěru. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši [částka] sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. Příslušenství pak představuje: úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] (součet nesplacených úroků vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby). Úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem [částka]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu.

4. Usnesením č. j. 14C 214/2021-9 ze dne 10. 8. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost).

5. V doplnění žaloby, ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že v rámci postupu v poskytování úvěru naplňuje žalobkyně svojí zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Dále žalobkyně zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále srovnává příjmy a výdaje žadatele o úvěr, které jsou povinnou položkou, jež musí být vyplněna při žádosti o poskytnutí úvěru. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky žalované byly následující: počet dětí 1 a výše měsíčního příjmu [částka], čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti ve výši [částka]. Dále žalobkyně vycházela z životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, přičemž dotaz do registru [příjmení] byl proveden s výsledkem bez negativní informace v [příjmení], dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI z něhož vyplynulo, že žalovaná má dva další aktivní úvěry s výše uvedenou souhrnnou měsíční splátkou, jež řádně a včas splácí, přičemž v minulosti již jeden úvěr splatil, dotaz do registru [příjmení] a ISIR byl proveden s výsledkem – v registrech bez záznamu.

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

7. K jednání, nařízenému na den [datum], se účastníci nedostavili. Právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).

8. Z jednotlivých listinných důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti: žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v rámci které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr [číslo]. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka], který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %. Žalovaná celkem čerpala částku ve výši [částka] a uhradila částku ve výši [částka] (z úvěrové smlouvy ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků, ze splátkového kalendáře). Z důvodu porušení povinnosti řádně splácet, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu v celkové výši [částka], a to nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy, datované dne [datum]. Poté předžalobní výzvou ze dne [datum] opět vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu (ze zesplatnění ze dne [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum], z poštovního podacího archu).

9. Dále vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] v rámci které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Roční úroková sazba činila 18,96 % (z úvěrové smlouvy ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků, ze splátkového kalendáře). Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr zaplatila částku ve výši [částka]. Z důvodu porušení povinnosti úvěr splácet řádně a včas, žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy, datované dne [datum]. Poté předžalobní výzvou ze dne [datum] opět vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu (ze zesplatnění ze dne [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum], z poštovního podacího archu).

10. Před uzavřením smlouvy žalobkyně vycházela pouze z údajů, které jí žalovaná sdělila při uzavírání předmětných smluv, kdy uvedla, že je na mateřské dovolené, její čistý měsíční příjem činí [částka] a příjem ostatních členů domácnosti činí [částka]. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaná není v databázi registru ISIR, [příjmení] a [příjmení]. V době poskytnutí úvěru [číslo] měla jeden další úvěr u žalobkyně s měsíční splátkou ve výši [částka] a úvěru [číslo] z NRKI vyplynulo, že žalovaná 3 další úvěry s uvedenou souhrnnou měsíční splátkou, včetně úvěru [číslo] (z úvěrové zprávy, ze smlouvy o úvěru).

11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byly dne [datum] uzavřeny smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, které jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná při uzavření smluv vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

18. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

19. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

20. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. Podle závěrů Soudního dvora EU zásada konformního výkladu vyžaduje, aby vnitrostátní soudy učinily vše, co spadá do jejich pravomoci, aby zajistily plnou účinnost dotčené směrnice a došly k výsledku, který by byl v souladu s cílem sledovaným touto směrnicí. Soudu přísluší zajistit plný účinek směrnice 2008/48 tím, že na základě své vlastní pravomoci případně nepoužije výklad českých soudů, jestliže uvedený výklad není slučitelný s unijním právem.

22. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C – [číslo] a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 47/2018).

23. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, ovšem neprokázala, že řádně prověřovala bonitu žalované, na základě čehož posoudila úvěruschopnost žalované, ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet a ověřovala výši příjmů a výdajů žalované (např. pracovní smlouvou, výplatnicemi, nájemní smlouvou, doklady o SIPO apod.). Zvláště pak za situace, kdy žalovaná tvrdila výdaje domácnosti ve výši [částka] a další příjem domácnosti ve výši [částka]. Žalobkyně při kalkulaci bonity žalované zjevně s tímto dalším příjmem žalované počítala, avšak nenechala jej žalovanou nijak doložit, stejně jako nebyly nijak doloženy jakékoliv konkrétní výdaje žalované. Vzhledem k uvedenému je zjevné, že žalobkyně neměla k dispozici spolehlivé a především dostatečné a přiměřené informace získané od žalované (spotřebitele), a byly evidentně dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

24. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětné úvěrové smlouvy neplatné podle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu smlouvy (včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

25. U úvěru [číslo] soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky ve výši [částka], kterou žalovaná načerpala, odečetl částku, kterou již uhradila, tedy částku [částka]. Rozdíl částek představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka]. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. U úvěru [číslo] soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky ve výši [částka], kterou žalovaná od žalobkyně převzala, odečetl částku, kterou již uhradila, tedy částku [částka]. Rozdíl částek představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka]. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Pokud jde o počátek prodlení žalované, soud vycházeje z právní domněnky zakotvené v ustanovení § 573 Občanského zákoníku má za to, že zásilka (předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]) zaslaná prostřednictvím poštovních služeb je doručena adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejím odeslání. Splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s neplatnou smlouvou tedy nastala dne [datum] na základě výzvy žalobkyně, která byla žalované doručena dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti, tj. od [datum] je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

28. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzené částky ve výši [částka] a [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouvy jsou jako celek neplatné z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výši (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalované v rozsahu 47 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní upomínka), náhrady hotových výdajů po [částka] za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] a z náhrady za DPH v sazbě 21 %, z částky [částka], ve výši [částka].