14 C 217/2020
č. j. 14 C 217/2020-22
V PLATNOSTIOkresní soud v Novém Jičíně rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit částku za ubytování, které využívala bez právního základu po skončení smlouvy. Soud uznal nárok z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., protože žalovaná bezdůvodně využívala majetek žalobkyně. Rozsudek uložil žalované zaplatit částku do 30 dnů od právní moci. Soud také přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení, které musí žalovaná zaplatit do dvou měsíců.
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka do 30-ti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, náhradu nákladů řízení v částce částka, do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky částka a náhradu nákladů řízení. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o ubytování, na základě které se žalovaná stala uživatelkou pokoje číslo v městské ubytovně anonymizováno dům adresa v obec, která je ve vlastnictví žalobce. Ubytování bylo sjednáno na dobu určitou od datum do datum. Žalovaná vyklidila svůj pokoj a odstěhovala se dne datum. Za ubytování byla ve smlouvě sjednána úplata ve výši částka na jeden den. Od datum žalobce celoplošně zvýšil tento poplatek na částku částka denně. Při podpisu smlouvy žalovaná uhradila kauci ve výši částka. Žalovaná nezaplatila platbu za ubytování za období od datum do datum, tedy 19 x částka, tj. celkem částka, a to ani přes písemnou výzvu ze dne datum. Ke dni podání žaloby proto žalobci dluží částku částka. Žalovaná uznala dluh, který je proti ní žalobou uplatňován a současně požádala, aby jí byla povinnost k jeho úhradě uložena ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozsudku. Uvedla, že je nezaměstnaná, nemá kde bydlet a nepobírá žádné dávky. V nejbližší době bude kontaktovat úřad práce a bude se snažit situaci vyřešit. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná užívala pokoj číslo v městské ubytovně žalobce v době od datum do datum, a to na základě smlouvy o ubytování. V této smlouvě byl dohodnut poplatek za ubytování ve výši částka za každý den. Poplatek byl zvýšen od datum na částku částka denně. Od datum do datum užívala žalovaná předmětný pokoj v městské ubytovně bez právního důvodu. Vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši obvyklé ceny za ubytování, tj. ve výši částka denně, celkem tedy v částce částka. Žalobkyně započetla na úhradu bezdůvodného obohacení částku částka, kterou žalovaná složila jako kauci. Žalovaná tak zůstává v prodlení s úhradou částky částka. Podle § 2326 občanského zákoníku, smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a ob jednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Podle § 2991 odst. 1) o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2) o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že se jedná o nárok z bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo tím, že po skončení smluvního vztahu užívala nadále po dobu 19 dnů majetek žalobce, za který nehradila žádnou cenu. Žalobce v řízení prokázal výši platby za ubytování v městské ubytovně, jako cenu v místě a čase obvyklou. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované, aby žalovanou částku žalobci zaplatila ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci rozsudku, když zohlednil finanční a sociální situaci žalované. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud uložil žalované povinnost nahradit náklady řízení žalobci ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku, když vzal v úvahu tvrzení žalované o jejich finančních a sociálních poměrech. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.