14 C 218/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 077,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 012,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 065 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 900,45 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 16 077,44 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 30 % ročně z částky 15 877,44 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 077,44 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 900,45 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 16 077,44 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 30 % ročně z částky 15 877,44 Kč od datum do zaplacení. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba anebo právnická osoba), IČO (dále jen„ příjmení“) a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o Flexikontu, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky příjmení (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek příjmení a Sazebník Banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 14 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých číslo dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. příjmení proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 15 877,44 Kč převedla dne datum na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Po převedení debetního zůstatku ve výši 15 877,44 Kč na zvláštní úvěrový účet příjmení žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku Banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. příjmení proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne datum zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 15 877,44 Kč. příjmení 15 877,44 Kč představuje součet veškerých čerpání (13 012,14 Kč), úroků z povoleného debetního zůstatku (1 057,36 Kč), úroků z nepovoleného debetního zůstatku (63,94 Kč), poplatků (1 1744 Kč). Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30 % ročně dle úrokového lístku příjmení platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila podrobněji, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši 15 877,44 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 200 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 900,45 Kč. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku ani přes písemnou upomínku žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba (dále také jako„ příjmení“) a žalovaným, byla dne datum uzavřena Smlouva o Flexikontu, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. bankovní účet pro žalovaného a také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 14 000 Kč; žalovaný se zavázal, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. (Ze Ssmlouvy o Flexikontu, z dispozice ke Smlouvě, z VOP). Žalovaný do žádosti o povolení debetního zůstatku FLEXIKREDIT uvedl, že má základní vzdělání, bydlí u rodičů, je svobodný, má uzavřený pracovní poměr na dobu určitou do datum, jeho průměrný měsíční příjem činí 13 986 Kč, ostatní životní náklady nemá žádné a celkový příjem domácnosti činí 13 986 Kč; v žádosti uvedl své telefonní číslo. K posouzení žádosti bylo použito potvrzení o výši příjmu žalovaného ze den datum. Žalovaný zároveň měl další úvěr u příjmení, na který splácel 1 400 Kč měsíčně (Ze žádosti o povolení debetního zůstatku FLEXIKREDIT, z náhledu do registru, z vyjádření příjmení, z potvrzení o výši příjmu ze dne datum). Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. příjmení proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 15 877,44 Kč převedla dne datum na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. příjmení proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. příjmení 15 877,44 Kč představuje součet veškerých čerpání (13 012,14 Kč), úroků z povoleného debetního zůstatku (1 057,36 Kč), úroků z nepovoleného debetního zůstatku (63,94 Kč), poplatků (1 1744 Kč) Na žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od datum. příjmení oznámila žalovanému, že pohledávku za ním ze smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni. (Ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího archu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou (z výzvy k úhradě ze dne datum, z podacího lístku).

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o (kontokorentním) úvěru, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu citovaného § 2395 občanského zákoníku, §1 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. V souladu s cit. ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., proto bylo povinností věřitele (příjmení) zkoumat s odbornou péčí schopnost spotřebitele (žalovaného) tento spotřebitelský úvěr splácet s tím, že úvěr může být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelské úvěry splácet; přitom postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 9 odst. zákona č. 145/2010 Sb.

9. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný příjmení poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., a že příjmení tyto poměry prověřovala na základě listin od žalovaného, případně z veřejných rejstříků. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila žádost o povolení debetního zůstatku FLEXIKREDIT, v níž žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný, má uzavřený pracovní poměr na dobu určitou, jeho průměrný měsíční příjem činí 13 986 Kč, ostatní životní náklady nemá žádné a celkový příjem domácnosti činí 13 986 Kč, když podle zjištění příjmení měl žalovaný zároveň další úvěr u příjmení, na který splácel 1 400 Kč měsíčně, v žádosti bylo telefonní číslo žalovaného. Pokud se za této situace, kdy bylo zjevné, že žalovaným uváděné údaje nemohou být pravdivé (je nanejvýš nepravděpodobné, aby žalovaný neměl žádné pravidelné výdaje, a to i když bydlel u rodičů; přinejmenším měl náklady spojené s mobilním telefonem), přičemž nebylo možno zároveň přehlédnout, že žalovaný již splácel další úvěry, příjmení nezjišťovala podrobněji poměry žalovaného (zejména jeho výdaje, když příjmení měla důsledněji vyhodnotit žalovaným sdělené skutečnosti např. ve vztahu k informacím z běžného účtu žalovaného, který nutně musela mít k dispozici, a měla nechat žalovaného vysvětlit a doložit prohlášení o„ nulových“ výdajích, např. prohlášením rodičů, že syn bydlí u nich, že ničeho nepřispívá apod.), nelze než uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel nezkoumal dostatečně poměry žalovaného a to, zda žalovaný bude schopen předmětný dluh splácet.

10. Vzhledem k tomu, že dle výše uvedeného závěru příjmení (věřitel) nevynaložila ve smyslu ustanovení § 9 odst. zákona č. 145/2010 Sb. dostatečnou odbornou péči ke zjištění schopnosti žalovaného shora uvedený spotřebitelský úvěr splácet, shledal soud předmětnou úvěrovou smlouvu podle cit. ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, neplatnou, a proto plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyně, jakožto právní nástupce příjmení, když pohledávka na ni byla postoupena ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z., tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku. Výše bezdůvodného obohacení je pak dána výší vyčerpané jistiny, tedy částkou ve výši 13 012,14 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, když na tuto částku ničeho neuhradil. S ohledem na uvedené pak soud ve zbývající části posuzovaného nároku žalobu zamítl jako nedůvodnou, a to včetně úroku z prodlení, neboť má za to, že ani ten nemůže být vzhledem ke smyslu citované právní úpravy vycházející z implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, přiznán (k tomu srovnej současné znění § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) podle toho, že žalobkyně byla úspěšná v 32 % a neúspěch měla v 68%. Poměr úspěch – neúspěch pak představuje 36 % ve prospěch žalovaného. Žalovanému však žádné prokazatelné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak výše uvedeno. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.