14 C 224/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 938,35 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 10 938,35 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 714,41 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 379,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 141,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 714,41 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 714,41 Kč od [datum] do zaplacení, částky 5 223,94 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 346,63 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 254,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 223,94 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 223,94 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku 5 988 Kč, jež představuje úrok ve výši 1 065 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 046 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 877 Kč. Dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit v 45 týdenních splátkách po 311 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 5 714,41 Kč a dlužný poplatek 3 749,35 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaném na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 714,41 Kč úrokem ve výši 29 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství 13 015,63 Kč. Součástí částky 13 015,63 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši 5 714,41 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 141,61 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 379,17 Kč.

3. Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku 8 917 Kč, jež představuje úrok ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč. Dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou splátku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 5 223,94 Kč a dlužný poplatek 3 853,06 Kč. Po tomto datu do data do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 223,94 Kč úrokem ve výši 29 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 9 840 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství 15 246,90 Kč. Součástí částky 15 246,90 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši 5 223,94 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 254,04 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 346,63 Kč.

4. Usnesením, č. j. 14C 224/2021-9, ze dne 11. 8. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

1. V doplnění žaloby, ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně, společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčky je dostatečná. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

3. K jednání, nařízenému na den [datum], se účastníci nedostavili. Právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).

4. Z nich vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému, dne [datum], na jeho žádost zápůjčku [číslo] ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 13 988 Kč, z čehož částka 5 988 Kč měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku 1 065 Kč jako úrok, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 046 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 877 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit ve 45 týdenních splátkách po 311 Kč, přičemž poslední splátka činila 304 Kč a byla stanovena na [datum]. V případě, že byla u týdenního režimu sjednána úhrada dlužné částky ve 45 týdenních splátkách, činila výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně. RPSN činila 305,71 %. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Dle tvrzení žalobkyně ke dni [datum] činila dlužná jistina 5 714,41 Kč a dlužný poplatek 3 749,35 Kč. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství 13 015,63 Kč. Součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně nepožaduje a žalovaný dle jejího tvrzení k dnešnímu dni dluží na jistině částku 5 714,41 Kč [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení; výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

5. Z„ Karty zákazníka“ soud zjistil tyto údaje: žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bytě, je zaměstnán jako dělník u společnosti [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem 23 482 Kč. Běžné měsíční výdaje žalovaného činí 5 500 Kč a interní splátky činí 1 260 Kč.

6. Z„ Tabulky umoření“, vyhotovené dne [datum], ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný právní zástupkyni žalobkyně k [datum] uhradil celkovou částku 13 015,63 Kč (z Tabulky umoření, řádek 8 – celková platba za období).

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] částku 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 988 Kč v 45 týdenních splátkách po 311 Kč. Žalovaný k dnešnímu dni zaplatil žalobkyni částku ve výši 13 015,63 Kč.

8. Dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] žalovanému, na jeho žádost zápůjčku [číslo] ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 18 917 Kč, z čehož částka 8 917 Kč měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku 1 789 Kč jako úrok, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka činila 273 Kč a byla stanovena na [datum]. V případě, že byla u týdenního režimu sjednána úhrada dlužné částky v 60 týdenních splátkách, činila výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně. RPSN činila 241,97 %. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Dle tvrzení žalobkyně ke dni [datum] činila dlužná jistina 5 223,94 Kč a dlužný poplatek 3 853,06 Kč. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství 15 246,90 Kč. Součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně nepožaduje a žalovaný dle jejího tvrzení k dnešnímu dni dluží na jistině částku 5 223,94 Kč [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení; výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

9. Z„ Karty zákazníka“ soud zjistil tyto údaje: žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bytě, je zaměstnán jako páječ u společnosti [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem 20 068 Kč. Běžné měsíční výdaje žalovaného činí 6 000 Kč a externí splátky činí 1 000 Kč.

10. Z„ Tabulky umoření“, vyhotovené dne [datum], ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný právní zástupkyni žalobkyně k [datum] uhradil celkovou částku 15 246,90 Kč (z Tabulky umoření, řádek 15 – celková platba za období).

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný k dnešnímu dni zaplatil žalobkyni částku ve výši 15 246,90 Kč.

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byly dne [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle ustanovení § 2390 OZ, která jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

20. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

22. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C – [číslo] a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

23. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, ovšem neprokázala, že řádně prověřovala bonitu žalovaného, na základě čehož posoudila úvěruschopnost žalovaného, ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalovaného zápůjčky splácet a ověřovala výši příjmů a výdajů žalovaného (např. pracovní smlouvou, výplatnicemi, výpisem z účtu, nájemní smlouvou, doklady o SIPO apod.). Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.

24. Jelikož soud posoudil smlouvy jako neplatné z výše uvedených důvodů, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § [číslo] plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě plnění obou stran, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

25. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel u smlouvy o zápůjčce [číslo] částku ve výši 8 000 Kč, žalobkyni již zaplatil částku ve výši 13 015,63 Kč, u smlouvy o zápůjčce [číslo] obdržel částku ve výši 10 000 Kč, a zaplatil částku ve výši 15 246,90 Kč (splnil tedy více, než načerpal). Bezdůvodné obohacení žalovaného z neplatných závazků bylo již zcela vráceno. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl, neboť z neplatných smluv nevznikla žalovanému žádná další povinnost, než vrátit to, co získal, což již učinil.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl v řízení úspěšný, nicméně podle obsahu spisu mu žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.