Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

14 C 224/2022

č. j. 14 C 224/2022-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-06 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNJ:2023:14.C.224.2022.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 593 591,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 464 973,16 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 128 617,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 998,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 593 591,14 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8,90 % ročně z částky 580 227,54 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8,90 % ročně z částky 9 610,60 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], na nákladech řízení částku 25 011,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 593 591,14 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 998,07 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 593 591,14 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 8,9 % ročně z částky 580 227,54 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 8,9 % ročně z částky 9 610,60 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“), uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly také Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě uzavřené Smlouvy poskytla [příjmení] žalovanému úvěr ve výši 600 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet Bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve Smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 8,90 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle Smlouvy a aktuálního Sazebníku [právnická osoba] Za tím účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si dále sjednaly, že právní předchůdce žalobkyně je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle Smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku [právnická osoba], tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Smluvní strany si dále ve Smlouvě sjednaly právo [příjmení] prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze Smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, [příjmení] jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně, v důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného, využila [příjmení] svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Bance tak vzniklo právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých jeho závazků vyplývajících ze Smlouvy. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum], ve kterém byl rovněž vyzván k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Současně byl upozorněn, že pohledávka je dále v souladu se smluvním ujednáním úročena úrokem z úvěru ve sjednané výši, a také zákonným úrokem z prodlení. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla [příjmení] postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 606 589,21 Kč a skládala se z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 580 227,54 Kč, úroku z úvěru ve výši 9 610,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 998,07 Kč, poplatků (cen) ve výši 3 753 Kč. Jistina pohledávky 589 838,14 Kč je tak tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 580 227,54 Kč, připsanými úroky úvěru ve výši 9 610,60 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 589 838,14 Kč, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 580 227,54 Kč, připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 9 610,60 Kč, úroky z prodlení ve výši 12 998,07 Kč, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, poplatků (cen) ve výši 3 753 Kč. V souladu se Smlouvou žalobce dále žádá také zaplacení úroků z úvěru ve výši 8,90 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 9 610,60 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 8,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 580 227,54 Kč od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky ve výši 593 591,14 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 589 838,14 Kč a poplatků (cen) ve výši 3 753 Kč, od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně 5. 9 2022. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila podrobněji, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru. Na základě uzavřené Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 600 000, který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet Bance čerpaný úvěr ve 119 pravidelných měsíčních splátkách po 7 649 Kč splatnými k 10. dni každého kalendářního měsíce s tím, že 1. splátka bude uhrazena [datum]. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 8,90 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle Smlouvy a aktuálního Sazebníku [právnická osoba] Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si dále sjednaly, že právní předchůdce žalobkyně je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. (z úvěrové smlouvy ze dne [datum], z VOP). Žalovaný na úvěr uhradil v období od [datum] do [datum] částku 135 026,84 Kč (z výpisu z úvěrového účtu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně, resp. než která vyplývá z předložených listin (z přehledu čerpání a splácení úvěru). Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že úvěr nijak nesplácel a žalobkyně následně dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany [příjmení] postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 606 589,21 Kč a skládala se z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 580 227,54 Kč, úroku z úvěru ve výši 9 610,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 998,07 Kč, poplatků (cen) ve výši 3 753 Kč. Jistina pohledávky 589 838,14 Kč je tak tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 580 227,54 Kč, připsanými úroky úvěru ve výši 9 610,60 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 589 838,14 Kč, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 580 227,54 Kč, připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 9 610,60 Kč, úroky z prodlení ve výši 12 998,07 Kč, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, poplatků (cen) ve výši 3 753 Kč. V souladu se Smlouvou žalobce dále žádá také zaplacení úroků z úvěru ve výši 8,90 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 9 610,60 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 8,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 580 227,54 Kč od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky ve výši 593 591,14 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 589 838,14 Kč a poplatků (cen) ve výši 3 753 Kč, od [datum] do zaplacení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho (ze Smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (z Předžalobní výzvy ze dne [datum], z podacího lístku). <i>4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>6. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).

10. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., a že žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl příjem ve výši 18 377 Kč, platí nájemné ve výši 5 500 Kč měsíčně a jeho výdaje jsou 0 Kč. [příjmení] zjistila, že v době podání úvěrové žádosti nebyl žalovaný v insolvenčním řízení. Z historie v interní evidenci klientů banka ověřila, že klient neměl žádné relevantní negativní informace. Přesto, že žalovaný uvedl, že jeho splátky dosavadních úvěrů jsou 0 Kč, banka zjistila, že žalovaný splácí revolvingový úvěr s limitem 50 000 Kč a s orientační splátkou 2 500 Kč. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]. V řízení nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného. Za situace, kdy se žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalovaného o výši jeho výdajů a vůbec nijak se nezabývala (konkrétními) výdaji žalovaného, nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.

13. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo [číslo] dne [datum]). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 464 973,16 Kč (600 000 – 135 026,14 = 464 973) kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni když na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil.

14. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce 464 973,16 Kč, což představuje 65 % uplatněného nároku a neúspěšná v částce 244 768 Kč a kapitalizované příslušenství ke dni vydání rozhodnutí, což představuje 35 % uplatněného nároku. Poměr úspěchu a neúspěchu pak činí 30 % ve prospěch žalobkyně. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 30 % nákladů řízení, jejichž výše činí 83 370,90 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek v částce 29 680 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 593 591,14 Kč sestávající z částky 10 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u jednání dne [datum]), cestovní náhradu za cestu dne [datum] na trase [obec] – [obec], a zpět tj. 44 km, realizovanou osobním vozidlem Volvo C30 1,8 [registrační značka] při průměrné spotřebě 7,3 litru [číslo] km benzinu za cenu 41,20 Kč dle vyhl. č. 467/2022 Sb. a paušální náhradu za opotřebení vozidla ve výši 5,20 Kč, tj. částka 172,60 Kč představující 1/2 z náhrady za 44 ujetých km v částce 345,20 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 372,60 Kč ve výši 9 318,30 Kč. [příjmení] představující 100 % náhrady nákladů řízení činí 83 370,90 Kč, z toho 30 % odpovídá částce 25 011,30 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu a režijní paušál za podání ze dne [datum], když výzva soudu předcházející tomuto podání směřovala především k doplnění důkazů (nikoliv tvrzení), a i kdyby směřovala k doplnění tvrzení o úvěruschopnosti žalovaného, má soud za to, že lze po žalobkyni, která je zastoupena advokátem, oprávněně požadovat, aby již samotný návrh na zahájení řízení dostatečně určitá tvrzení v uvedeném směru obsahoval a nebyl doplňován až na výzvu soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.