14 C 229/2019

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované, žalovaného a žalovaného 2) celé jméno žalovaného , datum narození , bytem obec a číslo , 3) celé jméno žalovaného , datum narození , bytem obec a číslo , všichni žalovaní zastoupeni advokátem Mgr. Ing. jméno jméno sídlem adresa pro: vyklizení pozemku

I. Žalovaná 1) [právnická osoba] je povinna vyklidit pozemek parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 2) je povinen vlastním nákladem odstranit stavbu samoobslužné čerpací stanice sestávající z dřevěného čelně odkrytého přístřešku ukotveného v betonovém základu, v němž je tankovací nádrž, nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný 3) je povinen vlastním nákladem odstranit stavbu kovové posunovací vstupní brány a oplocení, sestávající z betonové podezdívky a pletiva, nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni zaplatit žalobci, společně a nerozdílně, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], náhradu nákladů řízení v částce 31 620,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost vyklidit pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Ženklava a dále vlastním nákladem odstranit stavbu, kovovou posunovací vstupní bránu a oplocení, sestávající z betonové podezdívky a pletiva a samoobslužnou čerpací stanici sestávající z dřevěného čelně odkrytého přístřešku ukotveného v betonovém základu, v němž je tankovací nádrž, nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalobce parcelní [číslo] v katastrálním území Ženklava. Žalobu odůvodnil tvrzením, že má ve svém vlastnictví pozemek parcelní [číslo] o výměře 2 554 m2 v katastrálním území Ženklava, který je evidován na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm Nový Jičín. Žalovaná pozemek dlouhodobě užívá, aniž ji k tomu opravňuje jakýkoli právní důvod. Na pozemku parkuje osobní a nákladní vozidla, návěsy a autobusy. Pozemek dále užívá k uložení kovového a jiného odpadu, vraků vozidel atd. Žalovaná na pozemku postavila samoobslužnou čerpací stanici sestávající z dřevěného čelně odkrytého přístřešku, v němž je tankovací nádrž s jednou tankovací hadicí zasunutou do kovové skříňky. Stavba přístřešku je tvořena dřevěnými latěmi zabudovanými do betonové konstrukce. Dále žalovaná na pozemku vybudovala kovovou posunovací vstupní bránu a oplocení sestávající z betonové podezdívky a pletiva, a kotec pro psa. Žalovaná stavby na pozemku postavila před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobce má za to, že v souladu s ustanovením § 3055 občanského zákoníku se tyto stavby nestaly součástí pozemku, neboť jejich vlastnictví je odlišné od vlastníka pozemku. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k vyklizení pozemku a jeho předání žalobci a k odstranění oplocení s kovovou vstupní branou a stavbu samoobslužné čerpací stanice. Žalovaná však odmítla pozemek vyklidit.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě navrhovala její zamítnutí, zejména s odkazem na nedostatek své pasivní legitimace. Uvedla, že stavbu samoobslužné čerpací stanice nepostavila a není jejím vlastníkem. Samoobslužnou čerpací stanici vybudoval ze svých výlučných prostředků otec žalobce pan [celé jméno žalovaného], a to na základě stavebního povolení vydaného pro něj, jako fyzickou osobu s vědomím žalobce. Nikdy předmětnou stavbu nevložil do obchodního jmění žalované. Pokud jde o stavbu oplocení sestávající z betonové podezdívky a pletiva, včetně posuvné kovové vstupní brány, pak tuto stavbu zbudoval bratr žalobce pan [celé jméno žalovaného] ze svých výlučných prostředků, a to na základě stavebního povolení vydaného obecním úřadem v Ženklavě pro něj, jako fyzickou osobu. Nikdy předmětnou stavbu oplocení nevložil do obchodního jmění žalované. Dále žalovaná uvedla, že otec žalobce pan [celé jméno žalovaného], v době stavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] který bezprostředně sousedí s pozemkem [číslo], měl s tehdejší vlastnicí pozemku uzavřenou smlouvu o předkupním právu k pozemku parc. [číslo] neboť právě přes tento pozemek vede jediná přístupová cesta k jeho rodinnému domu. Tato smlouva však nebyla vložena do katastru, i když byla nezbytným podkladem pro stavební povolení. Žalobce o existenci předkupního práva svědčícího ve prospěch jeho otce věděl, neboť na stavbě pomáhal a v domě několik let bydlel. Žalobce pozemek parc. [číslo] od původní majitelky koupil do svého výlučného vlastnictví, což jeho otec zjistil až následně, ale rozhodl se svého předkupního práva nevyužít. Žalobce, vědom si skutečnosti, že přes pozemek parc. [číslo] vede jediná přístupová cesta k domu jeho otce, chce tento pozemek zcizit a požadované vyklizení je jen prvním krokem, jenž má vést k budoucímu prodeji. V rámci mimosoudního řešení se otec žalobce obrátil na žalobce s nabídkou odkoupení pozemku parc. [číslo] za cenu stanovenou znaleckým posudkem a jako alternativu nabídl možnost zřízení věcného břemene na pozemku, a to za úplatu stanovenou znaleckým posudkem, neboť žalovaná ani její jednatelé nemají zájem na gradaci rodinného sporu.

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobce navrhl přistoupení pana [celé jméno žalovaného], [datum narození] a pana [celé jméno žalovaného], [datum narození], do řízení na straně žalované, jako žalovaných [číslo] [číslo]. Současně změnil žalobu tak, že se domáhá, aby soud uložil 1. žalované [právnická osoba] povinnost vyklidit pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Ženklava do tří dnů od právní moci rozsudku a dále povinnost vlastním nákladem odstranit stavbu kovové posunovací vstupní brány a oplocení sestávající z betonové podezdívky a pletiva a samoobslužnou čerpací stanici sestávající z dřevěného čelně odkrytého přístřešku ukotveného v betonovém základu, v němž je tankovací nádrž, nacházející se na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Ženklava ve vlastnictví žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. In eventum, aby soud uložil povinnost 2. žalovanému [celé jméno žalovaného] nebo 3. žalovanému [celé jméno žalovaného] vlastním nákladem odstranit stavbu kovové posunovací vstupní brány a oplocení sestávající z betonové podezdívky a pletiva a samoobslužné čerpací stanice, sestávající z dřevěného čelně odkrytého přístřešku ukotveného v betonovém základu, v němž je tankovací nádrž, nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v katastrálním území Ženklava, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

4. Soud usnesením ze dne 24. 10. 2019 č.j. 14 C 229/2019 – 43 v souladu s ust. § 92 odst. 1 o. s. ř. připustil vstup žalovaných 2. a 3. do řízení a současně připustil změnu žaloby v souladu s § 95 odst. 1 o. s. ř. ve výše uvedeném znění.

5. Žalovaní 2. a 3. navrhovali rovněž zamítnutí žaloby. Ve svém písemném vyjádření uvedli, že stavba oplocení a čerpací stanice na pozemku parc. [číslo] v [obec], který je nyní ve vlastnictví žalobce, a rovněž stavba garáže na sousedním pozemku parc. [číslo] domu na pozemku parc. [číslo] které jsou rovněž ve výlučném vlastnictví žalobce, byly prováděny v době, kdy vlastnicí pozemku parc. [číslo] byla paní [jméno] [příjmení]. Všechny předmětné stavby byly prováděny s jejím souhlasem a s příslibem budoucího prodeje pozemku žalovanému 2. Stavby byly rovněž prováděny s vědomím žalobce, který byl a stále je jedním ze společníků žalované 1. Žalobce však předběhl žalovaného 2. a odkoupil pozemky od [jméno] [příjmení]. Žalovaný 2. tuto skutečnost zjistil až nahlédnutím do KN a nepokládal za nijak významné, který z členů rodiny bude napříště vlastníkem pozemku parc. [číslo]. Žalovaní nezpochybňují tvrzení žalobce, že nikdy v minulosti nedisponovali žádným titulem, který by je opravňoval k tomu, aby na pozemku realizovali stavbu čerpací stanice a oplocení. V případě těchto staveb se tak jedná o stavby sice povolené, avšak neoprávněné, které byly realizovány za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Tyto stavby je tak nutno vypořádat v režimu tohoto zákona, a to dle § 135c zák.č. 40/1964 Sb. Soud v tomto případě není vázán návrhy účastníků a volba způsobu vypořádání neoprávněné stavby je zcela na úvaze soudu. Dle ustálené judikatury NS nelze nařídit odstranění stavby tam, kde to není účelné. Účelnost odstranění stavby je pak třeba hodnotit objektivně s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Při posuzování okolností tohoto konkrétního případu je pak potřeba vycházet zejména z toho, že stavby byly realizovány se souhlasem tehdejší majitelky pozemku parc. [číslo] tyto stavby byly realizovány v souvislosti s podnikatelskou činností 1. žalované, tedy s provozováním silniční motorové dopravy. Žalovaný 3. realizoval stavbu oplocení areálu parkoviště žalované 1. tak, aby toto nebylo volně přístupné. Dále došlo k výstavbě čerpací stanice pohonných hmot, když tuto stavbu realizoval žalovaný 2. Sám žalobce si byl realizace staveb dobře vědom, neboť byl a stále je jedním ze společníků žalované 1. V žalobě žalobce neuvádí ničeho o důvodech odstranění staveb, neuvádí žádná tvrzení o tom, jakým způsobem předmětné stavby omezují žalobce ve výkonu jeho vlastnického práva. Žalovaní tak tvrdí, že využívání čerpací stanice, oplocení areálu fakticky žalobce nijak neomezuje ve výkonu jeho vlastnického práva a nárok na odstranění staveb by tak byl zjevně v rozporu s ust. § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. resp. by představoval zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 zák. č. 89/2012 Sb. S odkazem na rozhodnutí NS č.j. 22 Cdo 4588/2016 a ÚS č.j. II ÚS 3203/08 nelze, dle mínění žalovaných, vycházet z toho, že by jediným ústavně konformním řešením bylo odstranění neoprávněné stavby, nýbrž musí být otevřen prostor i pro jiné uspořádání vzájemných vztahů. Žalovaní tak navrhují vypořádání neoprávněných staveb dle § 135c zák. č. 40/1964 Sb. tak, že soud zřídí na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve prospěch žalovaných za náhradu věcné břemeno, na jehož základě bude žalobce, jako vlastník pozemku parc. [číslo] povinen strpět na tomto pozemku stavbu čerpací stanice, vjezdové brány a oplocení umístěného na hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec].

6. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že:

7. Žalobce je na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené s prodávající [jméno] [příjmení], [datum narození], výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 554 m2 v obci a k. ú. [obec]. Pozemek je zapsán na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín. Právní účinky vkladu práva z této smlouvy nastaly ke dni [datum] (z výpisu z [list vlastnictví]). Kupní smlouvou převedla prodávající [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 2 554 m2 v katastrálním území Ženklava, v těch mezích a rozsahu, jak jej sama užívala či k užívání byla oprávněna. V kupní smlouvě prodávající [jméno] [příjmení] prohlásila, že na převáděné nemovitosti neváznou žádná břemena, zástavní práva, dluhy ani jiné právní povinnosti, že seznámila kupujícího se stavem převáděné nemovitosti a ten prohlašuje, že stav je mu znám (z kupní smlouvy ze dne [datum]).

8. Mezi účastníky je nesporné, že na předmětném pozemku se nachází stavba samoobslužné čerpací stanice, která sestává z dřevěného čelně odkrytého přístřešku postaveném na betonové základové desce, v němž je umístěna nádrž s jednou tankovací hadicí zasunutou do kovové skříňky. Dále se na pozemku nachází kovová posunovací brána a oplocení sestávající z betonové podezdívky a pletiva, a kotec pro psa. Na pozemku se dále nachází parkoviště, auta a materiál.

9. Dne [datum] byl osvědčen stav pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 554 m2 v obci a k. ú. [obec], který je ve výlučném vlastnictví žalobce, a to notářským zápisem sepsaným Mgr. [jméno] [příjmení]. Na místě byly přítomny osoby: žalobce [celé jméno žalobce], paní [jméno] [příjmení], jeho manželka a Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka a zástupkyně žalobce. Předmětem osvědčení stavu je centrální část pozemku. Ke kovové posunovací vstupní bráně a oplocení pozemku vede z obecní cesty příjezdová cesta, tvořená z části pozemkem a cizími pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Na příjezdové cestě jsou zaparkovány na šíři vozidla za sebou tři osobní automobily, vedle nichž zbývá prostor na průjezd velkého nákladního vozidla. Za oplocením pozemku na pravé straně od brány je zaparkováno několik různých nákladních vozidel, a to tři bílé dodávky větší a menší, velká a malá skříňová modrá dodávka, návěs s plátěnou střechou. Vedle těchto vozidel vpravo je shořelý návěs a kovová konstrukce. Vozidla a různý kovový odpad stojí z části na panely a asfaltem zpevněném povrchu, který tvoří také prostřední část pozemku společně s příjezdem. Za oplocením pozemku na levé straně od brány je travnatá část, na níž se nachází čerpací stanice sestávající z dřevěného čelně odkrytého přístřešku ukotveného na betonové základové desce, v němž je umístěna nádrž s jednou tankovací hadicí zasunutou do kovové skříňky s otevřenými dvířky a klíčkem v zámku Ve skříňce je obyčejný linkovaný sešit formátu A5 s denními záznamy o průběhu čerpání PHM, s údaji o datech čerpání, SPZ/RZ, typ vozidla, množství PHM a data čerpání. V čerpací stanici je nalepen„ Provozní postup při čerpání“. Za přístřeškem se nachází dřevěný kotec pro psa s výběhem v kovové konstrukci se zastřešením. Za kotcem parkuje v trávě osobní vozidlo, je zde poházený kovový odpad. Vedle čerpací stanice napravo navazuje bezprostředně betonová dlažba sloužící jako nájezd vedoucí k sousednímu rodinnému domu. Za nájezdem začíná betonová zídka s vysokým plotem. Nedílnou součástí notářského zápisu je katastrální mapa s ortofotem a notářkou orientačně vyznačenými, dle prohlášení vlastníka pozemku, neoprávněnými stavbami a neoprávněně zaparkovanými vozidly (z notářského zápisu).

10. Podáním ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou 1) k vyklizení pozemku a k odstranění staveb, aut, vraků a odpadu (z výzvy). – č. l. 18 11. Písemným podáním ze dne [datum] zástupkyně žalobce odvolala souhlas s umístěním staveb na pozemku žalobce a vyzvala žalovanou 1) k vyklizení pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 554 m2 v obci a k. ú. [obec] s tím, že tento pozemek žalovaná 1) dlouhodobě užívá bez právního titulu, parkuje zde svá nákladní vozidla, návěsy a autobusy. Dále pozemek využívá k uskladnění kovového odpadu a materiálu. Bez jakéhokoli oprávnění postavila na pozemku samoobslužnou čerpací stanici, kovovou posunovací bránu, oplocení a kotec pro psa. Žalobce tak požaduje odstranění těchto neoprávněných staveb. Současně žalobce sdělil žalované 1), že na její straně dochází k bezdůvodnému obohacení, když užívá uvedený pozemek a neposkytuje za užívání žádnou náhradu. Žalobce tak požaduje vydání bezdůvodného obohacení v částce 12 000 Kč měsíčně, což odpovídá obvyklému nájemnému v místě a čase. Za dobu tří let tak výše bezdůvodného obohacení činí 432 000 Kč. Výzva byla odeslána žalované 1) dne [datum] a doručena dne [datum] (z výzvy ze dne [datum], z podacího lístku, z informace České pošty a.s.).

12. Dne [datum] ohlásil žalovaný 3) na Obecní úřad v Ženklavě drobnou stavbu – drátěné oplocení s podezdívkou dle GP - parc. [číslo] ([číslo]), [číslo], [číslo]. Součástí ohlášení je GP [číslo] ze dne [datum] (z ohlášení drobné stavby). Ze stavebního povolení vydaného Obecním úřadem v Ženklavě dne 11. 11. 1996 č.j. V/67/96 má soud za prokázané, že žalovanému 3) byla povolena výstavba oplocení pozemku dle GP v k. ú. [obec] drátěným pletivem s podezdívkou (ze stavebního povolení č.j. V/67/96). Soud má za prokázané z těchto dokladů a zejména z tvrzení žalovaného 3), že tento je vlastníkem oplocení a kovové posunovací brány, která je jeho součástí.

13. Z tvrzení žalovaného 2) má soud prokázáno, že tento postavil na pozemku parc. [číslo] čerpací stanici PHM pro nákladní vozidla žalované 1) a je vlastníkem této stavby. Stavba nebyla povolena ani ohlášena, není vedena v katastru nemovitostí.

14. Darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] dárkyně [jméno] [příjmení] darovala žalobci pozemky zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, a to: parc. [číslo] – orná půda, [číslo] – orná půda, [číslo] – orná půda, [číslo] – orná půda, [číslo] zahrada (z darovací smlouvy).

15. Dne [datum] [obec] inspekce životního prostředí (dále jen ČIŽP) provedla fyzickou pochůzku v těsné blízkosti pozemků ve vlastnictví žalobce, které byly oploceny. Zjistila, že na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] je provozována podnikatelská činnost žalovanou 1). Na pozemku parc. [číslo] který je veden v KN jako orná půda a součást ZPF, je vybudovaná příjezdová cesta do areálu podnikání, kdy plocha pozemku je zpevněna betonovým povrchem. Na pozemku parc. [číslo] orná půda a součást ZPF, jsou umístěny stavby, které nejsou vedeny v katastru nemovitostí. Konkrétně jde o zděnou budovu, která pravděpodobně slouží jako zázemí zaměstnanců a přístřešek s kovovou konstrukcí sloužící pro parkování autobusů. V den šetření se na pozemcích parc. [číslo] vyskytovaly celkem 4 autobusy, bílá dodávka, dva skříňové nákladní automobily. Dále na pozemcích parc. [číslo] byly umístěny cca 3 bílo červené sudy, 1 plechová vana, 4 ks europalet a paletový vozík. Jelikož je pozemek oplocen, nebylo možné zjistit, zda na pozemku dochází k únikům provozních kapalin, případně k nakládání s autovraky. Dále bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] je stavba rodinného domu [adresa], která není rovněž zapsána v katastru nemovitostí. Na pozemku parc. [číslo] se v době šetření vyskytovaly drobné stavby, konkrétně 2 dřevníky, 1 klec na seno a dřevěný přístřešek pro dobytek. Před vstupní branou do objektu souvisejícím s podnikatelskou činností bylo zaparkováno 5 osobních automobilů. S ohledem na zjištěné skutečnosti zahájí ČIŽP, jako kontrolní orgán příslušný podle § 71 písm. d) zák. č. 185/2001 Sb. O odpadech, u žalované 1) kontrolu dle zákona o odpadech. Z hlediska staveb na dotčených pozemcích, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, bude věc postoupena k šetření Stavebnímu úřadu Městského úřadu ve Štramberku. Vzhledem k tomu, že ČIŽP není kompetentní k řešení možného porušení § 3 odst. 1) písm. c) zákona č. 334/1992 Sb., bude věc postoupena příslušnému orgánu ochrany ZPF (ze záznamu o úkonech předcházejících kontrole [obec] inspekce životního prostředí (dále jen ČIŽP) ze dne [datum]).

16. Dle sdělení vedoucí stavebního odboru, územního plánování a památkové péče Městského úřadu v Kopřivnici ze dne [datum] dle územně plánovací dokumentace leží pozemek parc. [číslo] v obci [obec] z větší části v zastavěném území, v ploše„ smíšené obytné“ (SO), menší část je pak součástí nezastavěného území, plochy„ neurbanizované zemědělské“ (NZ). Pozemek parc. [číslo] je celý součástí nezastavěného území, plochy„ neurbanizované zemědělské“ (NZ). Pozemek parc. [číslo] leží z části v nezastavěném území, ploše„ neurbanizované zemědělské“ (NZ) a z části v zastavěném území, ploše„ prostranství veřejných“ (PV). [příjmení] smíšené obytné (SO) jsou definovány hlavním využitím jako rodinné domy, občanské vybavení veřejné infrastruktury lokálního významu – stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, stavby a zařízení pro obchod, stravování, ubytování, administrativu, byty majitelů a správců zařízení, veřejná prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel, zeleň veřejná včetně mobiliáře a maloplošných dětských hřišť, zeleň hospodářská, zeleň ochranná, komunikace, parkovací plochy a další stavby související s dopravní infrastrukturou. Přípustné je jejich využití stávající stavby pro individuální rekreaci, změny původních objektů venkovského charakteru na rekreační chalupy, stavby a zařízení pro sport, relaxaci a volný čas lokálního významu včetně maloplošných hřišť, bytové domy – s ohledem na výškovou hladinu a organizaci stávající zástavby v lokalitě, na samostatných zahradách stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků, skleníky, pařeniště, apod., stavby a zařízení pro provozování služeb a podnikatelské aktivity lokálního významu, jejich negativní účinky na životní prostředí nepřekračují limity uvedené v příslušných předpisech na estetický vzhled a organizaci zástavby lokality připustit, stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat – negativní účinky na životní prostředí nesmí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a které lze s ohledem na organizaci zástavby lokality připustit, zařízení a stavby nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu, hromadné garáže podzemní a nadzemní vestavěné do bytových domů – s ohledem na architekturu a organizaci okolní zástavby a veřejných prostranství lokality a s ohledem na zachování pohody bydlení, účelové komunikace, nezbytné manipulační plochy, nezbytné stavby a úpravy na vodních tocích, plochy pro realizaci územního systému ekologické stability. Nepřípustné je jejich využití pro hřbitovy, komerční zařízení velkoplošná s prodejní plochou nad 400 m2, stavby a zařízení pro výrobu zemědělskou, výrobu průmyslovou, samostatné sklady, autobazary, zahrádkové osady, čerpací stanice pohonných hmot, v zastavitelných plochách stavby garáží a stavby, které lze umístit na pozemcích rodinných domů jako stavby první bez prokázání možnosti umístění stavby rodinného domu, odstavování a garážování nákladních vozidel a autobusů, ostatní stavby a zařízení nesouvisející s využitím hlavním a přípustným. [příjmení] prostranství veřejných (PV) jsou definovány hlavním využitím jako plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné dopravy, plochy zeleně na veřejných prostranstvích, apod.), přístřešky pro hromadnou dopravu, prvky drobné architektury, mobiliář, zařízení a stavby nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu. Nepřípustné je jejich využití pro stavby, zařízení a využití pozemků nesouvisejících se stavbami a využíváním pozemků uvedeném ve využití hlavním. [příjmení] technické infrastruktury (TI) jsou definovány hlavním využitím jako technická zařízení a stavby příslušné vybavenosti technické infrastruktury (vodojemy, regulační stanice, apod.), přístupové komunikace, manipulační plochy, odstavné plochy, zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury související s provozem technické vybavenosti a přípojek na technickou infrastrukturu, oplocení. Přípustné je jejich využití jako dílny, zařízení údržby, sociální vybavenost pro zaměstnance. Nepřípustné je jejich využití pro jakoukoliv výstavbu nesouvisející s příslušnou technickou vybaveností. Neurbanizované zemědělské pozemky (NZ) jsou definovány hlavním využitím jako zemědělská rostlinná výroba, pastevní chov dobytka. Přípustné je jejich využití pro stavby nezbytné pro zemědělskou výrobu – letní ustájení dobytka, skladování zemědělských produktů, včelíny apod., přístřešky a odpočinková místa u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině. Nepřípustné je jejich využití pro oplocování pozemků (kromě objektů technického vybavení, ohrazení pastvin, dočasného dřevěného oplocení zahrad, sadů a ploch s komerčním pěstováním dřevin), zřizování zahrádkářských osad, nová výstavba mimo stavby uvedené mezi stavbami přípustnými, využívání pozemků mimo využívání uvedené mezi využíváním hlavním a přípustným (ze sdělení vedoucí stavebního odboru, územního plánování a památkové péče Městského úřadu v Kopřivnici ze dne [datum]). Majetkové spory mezi účastníky jsou trvalejšího rázu, o čemž svědčí i řízení v právní věci žalobců a) [jméno] [příjmení], b) [jméno] [příjmení], c) [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalovaného], o žalobě na ochranu rušené držby vedené u zdejšího soudu pod č. 6 C 272/2020, které bylo skončeno usnesením ze dne [datum]. Ve výroku I. byla žalovanému uložena povinnost zdržet se jednání bránícího přístupu (průjezdu a průchodu) přes pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] na pozemek ve vlastnictví žalobců a) a b) parc. č. St. 2/3, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v části obce Ženklava, a pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Ve výroku II. byla žalovanému uložena povinnost zdržet se jednání bránícího přístupu (průjezdu a průchodu) přes pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] na pozemek ve vlastnictví žalobkyně c) parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Ve výroku III. byla žalovanému uložena povinnost uvést pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] v předešlý stav, zejména odstraněním oplocení sestávající ze sloupků, drátěného pletiva a betonové podezdívky a všech dalších překážek bránících v průjezdu a průchodu přes pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Ve výroku IV. byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobcům na nákladech řízení částku 15 438 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám advokátky (z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně č. 6 C 272/2020 ze dne 6. 10. 2020). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci jde o spor týkající se majetkových vztahů v rodině, když rodinní příslušníci – účastníci řízení, jsou nadto všichni společníky žalované 1), soud považoval za účelné a vhodné nařídit setkání s mediátorem za účelem globálního mimosoudního narovnání vztahů mezi účastníky, příp. dalšími rodinnými příslušníky. Řízení tak bylo v souladu s ust. § 100 odst. 2 o.s.ř. přerušeno. Jelikož v dané lhůtě 3 měsíců žádný z účastníků nepodal soudu zprávu o výsledku mediace, soud dne [datum] rozhodl o pokračování v řízení. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je od [datum] výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 554 m2 v obci a k. ú. [obec], který je zapsán na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, a to na základě kupní smlouvy uzavřené s prodávající [jméno] [příjmení]. Žalovaná 1) bez právního důvodu užívá uvedený pozemek k provozování své podnikatelské činnosti v oblasti silniční motorové dopravy. Na pozemku parkuje autobusy, dodávkové vozy, osobní automobily zaměstnanců žalované 1), skladuje různý kovový odpad. Ještě v době, kdy pozemek parc. [číslo] byl ve vlastnictví paní [jméno] [příjmení] (tj. do [datum]) zřídil žalovaný 3) - bratr žalobce, na pozemku oplocení areálu parkoviště žalované 1) a žalovaný 2) – otec žalobce zřídil na pozemku stavbu čerpací stanice PHM do nákladních vozidel žalované 1). Tyto stavby byly realizovány s ústním či konkludentním souhlasem tehdejší vlastnice pozemku s tím, že tato počítala s prodejem pozemku. Žalobce, jako současný výlučný vlastník pozemku, souhlas s umístěním staveb odvolal a vyzval žalované k jejich odstranění a k vyklizení pozemku. Žalovaní 2) a 3) tak realizovali stavby v době, kdy měli právo stavět dané souhlasem tehdejší vlastnice pozemku, ale toto právo bylo pouze dočasné. Žalovaní dále užívají pozemek ve vlastnictví žalobce v rozporu s Územním plánem obce Ženklava, podle kterého je nepřípustné využití tohoto pozemku mimo jiné pro odstavování a garážování nákladních vozidel a autobusů. <i>Podle § 1042 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> 17. Soud v posuzované věci z hlediska hmotně právního podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. – občanského zákoníku (dále jen o.z.), neposuzoval nárok žalobce uplatněný žalobou podle dosavadních předpisů platných v době zřízení stavby (zák. č. 40/1964 Sb. v platném znění – dále jen obč. zák.), jelikož vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním, se o neoprávněnou stavbu nejedná. Stavba je neoprávněná tehdy, stavěl-li někdo na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní titul umožňující zřídit stavbu. Je nerozhodné, zda stavebník měl stavební povolení a není rozhodující samotné vědomí vlastníka pozemku o stavbě (srovnej NS ČR č.j. 22 Cdo 1097/2007). V dané věci žalovaní 2) a 3) stavěli se souhlasem tehdejší vlastnice pozemku paní [jméno] [příjmení], který však byl pouze dočasný. Není tak možné řešit právní režim těchto staveb, které byly postaveny na základě právního titulu, který byl následně odvolán (zanikl), postupem dle § 135c zák. č. 40/1964 Sb. Soud proto věc posuzoval z hlediska ust. § 1042 o. z., podle kterého se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaná 1) užívá pozemek žalobce bez právního důvodu, když na něm parkuje automobily, autobusy a skladuje odpad vzniklý v souvislosti s její podnikatelskou činností. Navíc užívá tento pozemek k účelu, který je v rozporu s územním plánem obce. Žalovaný 2) je vlastníkem čerpací stanice PHM, kterou na pozemku ve vlastnictví žalobce zřídil se souhlasem tehdejší majitelky pozemku. Tento souhlas žalobce odvolal a vyzval žalovaného 2) k odstranění stavby. Žalovaný 3) je, dle svého vyjádření, vlastníkem oplocení pozemku, které zbudoval. Stavby čerpací stanice PHM a oplocení jsou spojeny se zemí pevným základem. Vyjádření souhlasu vlastníka pozemku s existencí stavby není právní skutečností, která by zakládala trvale právo mít stavbu na cizím pozemku. V takovém případě se jedná o pouhou výprosu, která spočívá v tom, že vlastník dovolí užívat svou věc, aniž by uživateli k věci vzniklo nějaké právo a vlastník věci může výprosu kdykoliv odvolat (§ 582 obč. zák.). Pokud byla stavba zřízena na základě časově omezeného práva, které již zaniklo, může se vlastník pozemku domáhat odstranění stavby. Soud je toho názoru, že posuzovaná stavba čerpací stanice PHM a stavba oplocení jsou stavbami neoprávněnými, avšak nikoli od samého počátku, nýbrž od doby, kdy žalobce odvolal souhlas s umístěním těchto staveb na svém pozemku a vyzval k jejich odstranění. Mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanými nebyla určena doba, po kterou mohou užívat cizí pozemek. Nevznikla tak skutečná smlouva, ale pouhá nezávazná výprosa a vlastník tak může kdykoliv žádat vrácení půjčené věci (§ 974 OZ). Okolnost, že v případě výprosy nemusí jít o případ, kdy na jejím základě dochází k vypůjčení (předání) věci vyplývá jednoznačně z rozsudku NS ČR sp. zn. 22 Cdo 595/2001. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní neoprávněně zasahují do vlastnického práva žalobce, jako vlastníka pozemku. V daném případě vycházel soud ze zjištění, že předmětné stavby byly postaveny se souhlasem vlastníka pozemku, byť smlouva ohledně výstavby nebyla uzavřena. Proto soud vychází z toho, že šlo o výprosu, kterou bylo možno kdykoliv odvolat. Pokud tedy vlastník pozemku souhlas odvolal, není nadále povinen trpět cizí stavby na svém pozemku.

18. Soud dále nezjistil nic, co by zakládalo úvahu o rozporu výkonu vlastnického práva žalobce s dobrými mravy. Ustanovení § 3 odst. 1 OZ patří k právním normál s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, které přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soud vyšel ze zjištění, že stavby postavené žalovanými 2) a 3) a movité věci umístěné na předmětném pozemku žalobce v rámci podnikatelské činnosti žalované 1) jsou způsobem užívání tohoto pozemku v rozporu s platným územním plánem obce Ženklava. Výkon práva žalobce na ochranu svého vlastnictví tak nemůže ani vážně poškodit vlastníky staveb a vyhovění žalobě se nedotýká zvlášť významného zájmu žalovaných. Samotné odvolání souhlasu s umístěním staveb nemůže bez dalšího zakládat předpoklady pro závěr, že výkon práv žalobce je v rozporu s dobrými mravy. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl jako oprávněné a uložil žalovaným jednak vyklizení pozemku a jednak odstranění staveb, a to každému z žalovaných tak, jak bylo prokázáno jejich vlastnictví těchto staveb.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal na nákladech potřebných k účelnému uplatňování práva celkem částku 31 620,20 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč, odměny advokáta za 8 úkonů právní pomoci z punkta 10 000 Kč dle ust. § 7, § 9 odst. 1 a 11 vyhl. 177/96 Sb. v platném znění, po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, návrh na přistoupení dalších účastníků do řízení na straně žalované, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], [datum] a písemný závěrečný návrh ve věci), 8 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/96 Sb., cestovní náhradu za cestu k jednání dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět, tj. celkem 38 km osobním vozidlem Škoda Octavia Combi, [registrační značka] o průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km nafty za cenu 31,80 Kč/1l, sazba základní náhrady 4,20 Kč km, tj. celkem 210 Kč, cestovní náhradu za cestu k jednání dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět, tj. celkem 38 km osobním vozidlem Škoda Octavia Combi, [registrační značka] o průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km nafty za cenu 27,20 Kč/1l, sazba základní náhrady 4,40 Kč km, tj. celkem 210 Kč, náhradu za promeškaný čas dle § 14 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění za 4 půlhodiny po 100 Kč a 21 % DPH z částky 15 220 Kč, tj. 3 196,20 Kč. Dále soud přiznal žalobci v rámci náhrady nákladů řízení částku 8 204 Kč, kterou žalobce vynaložil na odměnu notářky za notářské osvědčení stavu pozemku.