14 C 248/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce [částka].</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta se sídlem [adresa], na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], www. [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] k tomu určené. Žalovaná vyplnila požadované údaje a po jejich vyplnění proběhl automatizovaný schvalovací proces. Žádost byla následně schválena a na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci se objevil text smlouvy a na telefonní číslo, které uvedla v žádosti a které je součástí Smlouvy v části " Smluvní strany", byl zaslán podpisový SMS kód. Smlouva byla uzavřena v okamžiku, kdy žalovaná zadala kód na webové stránce [webová adresa] nebo v mobilní aplikaci a následně byla smlouva odeslána na e-mailovou adresu, kterou žalovaná uvedla v žádosti. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je v souladu s částí Smlouvy "Podmínky úvěru" ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána [částka] na bankovní účet společnosti [právnická osoba], případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy, hodnotila schopnost žalované úvěr splácet. V tomto případě zkoumala prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, zda žalovaná čerpala u dalších společností jiné úvěry a zda tyto splácí. Dále zjišťovala, zda žalovaná v případě, že již nějaké jiné závazky má, tyto hradí, a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž posuzovala příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumávala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak byl úvěr žalované schválen. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jednotlivé splátky jsou uvedeny ve splátkovém kalendáři, který je součástí smlouvy. Schválená výše úvěru [částka] byla odeslána dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná sjednala další volitelné služby za následující poplatky: 1) poplatek za expres výplatu ve výši [částka] urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta. Žalovaná v tomto případě obdržela schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření její identity. Jedná se o jednorázový poplatek hrazený v rámci první splátky. 2) poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši [částka] umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě. Bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně v rámci jednotlivých splátek a je možné kdykoliv tuto službu klienta zrušit. Poplatky za bezpečnou splátku byly účtovány následovně: dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] veš výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výší [částka]. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši [částka], který byl sjednán ve smlouvě. Úvěr společně s poplatky a úroky byl splatný ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila žalobkyni dne [datum] částku [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla informována žalobkyní o výši dluhu a vyzývána k její úhradě. Žalované byla naúčtována dne [datum] smluvní pokuta ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Smluvní pokutu žalobkyně účtuje v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Výše pokuty je stanovena pevnou částkou [částka]. Dále byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Účelně vynaložené náklady jsou náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalované a jsou účtovány v případě, že se žalovaná dostane do prodlení a dlužná částka je žalobkyní vymáhána. Dne [datum] byla žalované účtována jednorázová smluvní pokuta ve výši [částka], vypočtena jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žalobního návrhu pohledávku za žalovanou ve výši [částka] sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatků za bezpečnou splátku ve výši [částka], úroků ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

3. Usnesením č. j. 14C 248/2021-10 ze dne 14. 10. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.

4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že žalobkyně naplňuje svoji zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něho je ověřována schopnosti klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Žalobkyně dále provedla kontrolu žalované v registru ISIR, [příjmení] a [příjmení]. Žalobkyně uvedla, že žalovaná je na mateřské, s výší čistého měsíčního příjmu [částka] a s výší výdajů domácnosti v částce [částka]. Příjmy ostatních členů domácnosti činí [částka]. Na základě uvedených zjištění žalobkyně shledala žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr a má tak za to, že její úvěruschopnost posoudila s odbornou péčí.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Z nich vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr ve výši [částka] s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splácet v 24 měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba]. V rámci smlouvy byl dohodnut úrok vyjádřený pevnou částkou, kdy první měsíc trvání úvěru nebude úročen, druhý až osmý měsíc bude úročen úrokem ve výši [částka] za každých zapůjčených [částka]. Roční úroková sazba se v tomto případě pohybuje v rozmezí od 0,00 % do 83,04 %. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka], poplatek za tzv. expres výplatu ve výši [částka] a poplatek za bezpečnou splátku ve výši [částka] Součástí smlouvy je splátkový kalendář. Mezi stranami smlouvy bylo dále dohodnuto, že pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru je žalobkyně oprávněna účtovat žalované účelně vynaložené náklady ([částka] za upomínku a [částka] za doporučený dopis), smluvní pokutu ve výši [částka], jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení dle platného nařízení vlády. V případě, že žalovaná nedodrží podmínky splácení úvěru, může žalobkyně úvěr zesplatnit (z úvěrové smlouvy ze dne [datum], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků, z kalendáře splácení, z občanského průkazu žalované a jeho výpisu z účtu). Žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila splátky řádně a včas, žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila úvěr ke dni [datum] a vyzvala žalovanou ke splacení celého zůstatku úvěru (z výzvy ke splacení úvěru ze dne [datum]). Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatků za bezpečnou splátku ve výši [částka], úroků v celkové výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka] (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání této výzvy (z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum]). Žalovaná však neuhradila ničeho.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná při uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

14. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

15. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

16. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

17. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C – [číslo] a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

18. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, ovšem neprokázala, že řádně prověřovala bonitu žalované, na základě čehož posoudila úvěruschopnost žalované, ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet a ověřovala výši příjmů a výdajů žalované (např. pracovní smlouvou, výplatnicemi, nájemní smlouvou, doklady o SIPO apod.). Zvláště pak za situace, kdy žalovaná tvrdila, že další příjem domácnosti ve výši [částka]. Žalobkyně při kalkulaci bonity žalované zjevně s tímto dalším příjmem žalované počítala, avšak nenechala jej žalovanou nijak doložit, stejně jako nebyly nijak doloženy jakékoliv konkrétní výdaje žalované. Vzhledem k uvedenému je zjevné, že žalobkyně neměla k dispozici spolehlivé a především dostatečné a přiměřené informace získané od žalované (spotřebitele), a byly evidentně dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

19. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu smlouvy (včetně sjednaných úroků, poplatků, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

20. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni, na základě neplatné smlouvy, částku ve výši ve výši [částka] (jistina pohledávky). Tato nevrácená částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 62 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62 % a úspěchu žalované v rozsahu 38 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní upomínka), náhrady hotových výdajů po [částka] za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] a z náhrady za DPH v sazbě 21 %, z částky [částka], ve výši [částka].