14 C 277/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] v částce [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 19,98 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 19,98 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tato částka byla žalované vyplacena v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku [částka], jež představuje úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka ze strany žalované byla uhrazena dne [datum]. Ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat úhradu celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a v plné výši uhrazena, úročí se dlužná jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 19,98 % ročně, a to od [datum], což je datum interního odpisu dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky za žalovanou částku [částka], její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované uhrazení částky [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka].

3. Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tato částka byla žalované vyplacena v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku [částka], jež představuje úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka ze strany žalované byla uhrazena dne [datum]. Ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat úhradu celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 19,98 % ročně, a to od [datum], což je datum interního odpisu dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky za žalovanou částku [částka], její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované uhrazení částky [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka].

4. Usnesením, č. j. 14C 277/2021-27, ze dne 30. 11. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Současně byla žalobkyně vyzvána, aby uvedla, jakou celkovou částku žalovaná na uvedené půjčky zaplatila.

5. V doplnění žaloby, ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změněn některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy o půjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet půjčku je dostatečná. Následné, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce. Zákaznické karty žalované nebyly dohledány.

6. Dále žalobkyně uvedla, že v souvislosti s půjčkou [číslo] se žalovaná zavázala uhradit finanční částku ve výši [částka], smluvně souhrnně nazvanou jako poplatek. Poplatek se skládá z úroku ve výši [částka] a dále z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaná celkem uhradila [částka], přičemž část těchto plateb ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu poplatku a zbývající část plateb ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu jistiny. Po započtení těchto plateb činila výše nesplacené jistiny [částka] ([částka] – [částka]) a výše nesplaceného sjednaného poplatku [částka] ([částka] – [částka]). Na dílčí části poplatku byly platby započítávány dle předpisu splátek. U Smlouvy o půjčce [číslo] se žalovaná v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala uhradit částku ve výši [částka], smluvně souhrnně nazvanou jako poplatek. Poplatek se skládá z úroku ve výši [částka] a dále z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaná celkem uhradila [částka], přičemž část těchto plateb ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu poplatku, část plateb ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu jistiny, částka ve výši [částka] byla použita na sankce účtované původním věřitelem ještě před postoupením. Po započtení těchto plateb činila výše nesplacené jistiny [částka] ([částka] – [částka]) a výše nesplaceného sjednaného poplatku [částka] ([částka] – [částka]).

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.

8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytla žalované na její žádost půjčku [číslo] ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku [částka] jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku měla žalovaná společnosti [právnická osoba] plnit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila částku ve výši [částka]. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství [částka] [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení; výzva byla žalované odeslána dne [datum] (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

9. Dále vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytla žalované na její žádost půjčku [číslo] ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku [částka] jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku měla žalovaná společnosti [právnická osoba] plnit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila částku ve výši [částka]. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství [částka] [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení; výzva byla žalované odeslána dne [datum] (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

10. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Podle § 524 odst. 1 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

14. Podle § 524 odst. 2 obč. zák., s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

15. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

16. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byly dne [datum] a dne [datum] uzavřeny smlouvy půjčce, které jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu citovaného ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, § 1 a násl. zákona č. 145/2010 Sb.

18. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb. provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., účinným od 25. 2. 2013, zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

20. S odkazem na citované závěry a rovněž na články 8 a 23 směrnice EU 2008 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 47/2018).

21. V projednávané věci žalobkyně pouze v obecné rovině tvrdila, ovšem žádnými konkrétními důkazy neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala bonitu žalované, na základě čehož posoudila úvěruschopnost žalované, ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. (zákaznickou kartou, pracovní smlouvou, výplatnicemi, nájemní smlouvou, doklady o nákladech na energie…). Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb.

22. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětné smlouvy neplatné podle citovaného ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Plnění z titulu smluv (včetně sjednaných poplatků a úroků) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák.

23. U půjčky [číslo] soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky [částka], která představuje jistinu pohledávky a kterou žalovaná od žalobkyně převzala, odečetl částku, kterou žalovaná zaplatila, tedy částku [částka]. Žalobě vyhověl pouze v části žalobkyní poskytnutého plnění z neplatné smlouvy a zavázal žalovanou k úhradě částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v částce [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění požadovat úroky u prodlení vyplývá z ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. a jejich požadovaná výše je v souladu s Nařízením vlády [číslo] Sb.

24. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad částku [částka], která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o půjčce co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy.

25. U smlouvy o půjčce [číslo] žalovaná od žalobkyně obdržela částku [částka], žalobkyni již zaplatila částku [částka] (splnila tedy více, než načerpala). Bezdůvodné obohacení žalované z neplatného závazku bylo tak již zcela vráceno. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevznikla žalované žádná další povinnost, než vrátit to, co získala, což již učinila.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení, ovšem podle obsahu spisu jí žádné náklady dosud nevznikly. Z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.

27. Při rozhodování bylo použito zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č 37/2004 Sb., neboť podle přechodných ustanovení platného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (to je do [datum]), dosavadními právními předpisy.