14 C 340/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované úhrady jistiny v částce [částka], úroku v částce [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy v částce [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce [částka], odměny za umožnění splátek v částce [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaná, jako úvěrovaná, uzavřela dne [datum] se [právnická osoba], jako úvěrujícím smlouvu o úvěru [číslo]. Pohledávka vůči žalované vyplývající ze smlouvy o úvěru byla postoupena [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna. Na základě smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Sjednaný úvěr byl žalované poskytnut dne [datum], což žalovaná potvrdila při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit ve 14 pravidelných splátkách, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru nesplnila řádně a včas a ocitla se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalované má tak žalobkyně kromě dlužné jistiny ve výši [částka] nárok na dlužný úrok ve výši [částka], dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], dlužný poplatek za sjednání úvěru ve výši [částka], dlužný inkasní poplatek ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Při posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků žalované a pravidelných výdajů, jako jsou např. platby nájemného, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky, platby SIPO, výdaje související s platbami sociálního a zdravotního pojištění, splácení exekuce apod.

2. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], s žalovanou, smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka] Smlouvou se žalovaná zavázala splácet právnímu předchůdci žalobkyně úvěr 14 pravidelnými měsíčními splátkami po [částka], přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, a to pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení jedné splátky řádně a včas, nedohodnou-li se strany písemně jinak. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že celkovou výši spotřebitelského úvěru převzala od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti v místě svého bydliště v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala za poskytnuté peněžní prostředky zaplatit úrok ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celková dlužná částka činila [částka], náklady spotřebitelského úvěru byly vyčísleny částkou [částka] a částka úroků splatná za den činila [částka]. Pevná úroková sazba, pokud byl úvěr sjednán dobu 14 měsíců, činila 15 % p. a. a RPSN 252,65 % Smlouvou se dále strany dohodly, že v případě porušení povinností dlužníka zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění dlužníka, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky denně, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Smlouvou se dlužník dále zavázal celkovou dlužnou částku splatit ve lhůtách a výších uvedených ve smlouvě. Pro případ prodlení si strany dále dohodly úrok z prodlení v zákonné výši. Stane-li se celý závazek splatný najednou v důsledku porušení povinností dlužníka, je dlužník povinen spolu s poskytnutými peněžními prostředky uhradit věřiteli sjednaný poplatek za uzavření, poměrnou část administrativního poplatku a inkasního poplatku, narostlý úrok, smluvní pokutu a úrok z prodlení (ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). V rámci uzavření smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalované, jako spotřebitele, splácet poskytnutý úvěr s příslušenstvím. Z informací takto poskytnutých přímo žalovanou zjistila, že žalovaná je na mateřské dovolené. Její čistý měsíční příjem činí [částka] a celkové výdaje [částka]. Tvrzenou majetkovou situaci věřitel, dle svého tvrzení, ověřil z příspěvku na živobytí, přídavku na dítě, doplatku na bydlení, rodičovského příspěvku. Současně si z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení (z žádosti o úvěr ze dne [datum]). Žalovaná uhradila na úvěr částku [částka], z toho byla na jistinu započítána částka [částka], na úrok částka [částka], na poplatek za vyhodnocení úvěru částku [částka], na poplatek za sjednání úvěru částka [částka] a na inkasní poplatek částka [částka]. Jistina pohledávky tak představuje částku [částka]. Společnost [anonymizována tři slova] a.s jako postupitel převedla na žalobkyni jako postupníka pohledávku, která je předmětem tohoto řízení (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postupovaných pohledávek). Výzvou k plnění ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky v celkové výši [částka] (z výzvy k plnění ze dne [datum]). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] se zavázala poskytnout a poskytla žalované částku [částka]. Při uzavírání smlouvy předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalované splácet úvěr pouze z údajů získaných od samotné žalované. Skutečnost, že tyto údaje jakýmkoli způsobem prověřovala, žalobkyně neprokázala. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku [částka]. Žalovaná nesplácela úvěr v dohodnutých splátkách, když uhradila pouze částku v celkové výši [částka]. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaná na jistině částku [částka], na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], na nákladech za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], na nákladech za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a na nákladech za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka] [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku postoupila na žalobkyni.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaného nároku, je neplatná, jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li pouze z objektivně nedoložených informací získaných pouze od spotřebitele. Na tom nic nemění, že žalovaný není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Spokojila-li se žalobkyně pouze s prohlášením žalované o jejích osobních a výdělkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu soud v souladu s ust. § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (srov. NS 33 Cdo 2178/2018).

11. Pokud tedy žalovaná převzala předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V souladu s ustanovením § [číslo] strana, která plnila, aniž tady byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Na úvěr ve výši [částka] žalovaná uhradila ve splátkách částku celkem [částka]. Soud proto přiznal žalobkyni právo na úhradu částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Soud pak žalobu zamítl ve zbývající části, a to v části, ve které se žalobkyně domáhala neuhrazené jistiny v částce [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru v částce [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy v částce [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce [částka] a úhrady nákladů za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Dále soud žalobu zamítl o úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud vyhověl požadavku žalované a uložil jí povinnost k úhradě dluhu v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce. Soud zohlednil skutečnost, že žalovaná má tři děti, je samoživitelka a nemá prostředky k jednorázové úhradě dluhu.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Ke dni vyhlášení rozsudku tak bylo celkem přiznáno [částka] s úrokem z prodlení. Žalobkyně byla úspěšná v projednávané věci co do 41 % z žalované částky, žalovaná byla úspěšná co do 59 %. Poměr úspěch neúspěch tak představuje 18 % ve prospěch žalované. Jelikož žalovaná se náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.