14 C 41/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 65 834,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 18 634,16 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 938,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 6 757 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 986,85 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % p.a., se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 563,05 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % p.a., se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 284,26 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % p.a., s úrokem ve výši 30 % p.a. z částky 3 986,85 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 14 % p.a. z částky 25 563,05 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 8,3 % p.a. z částky 36 284,26 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 986,85 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 442,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 631,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 986,85 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 3 986,85 Kč od datum do zaplacení, částky 25 563,05 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 205,04 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 306,36 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 563,05 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 14 % ročně z částky 25 563,05 Kč od datum do zaplacení, částky 36 284,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 291,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 819,19 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 284,26 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 36 284,26 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 4 430 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 1 598 Kč s úrokovou sazbou 30 % ročně a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 2 832 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 45 týdenních splátek po 232 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina 3 986,85 Kč a dlužný poplatek 2 643,15 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 105,02 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3 986,85 Kč úrokem ve výši 30 % ročně. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 3 905,02 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky částku 9 735,19 Kč. Součástí částky 9 735,19 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně vůči žalovanému nepožaduje. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 3 986,85 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 631,26 Kč (úrok ve výši 30 % ročně za dobu od datum do datum z jistiny ve výši 3 986,85 Kč) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 442,21 Kč (úrok ve výši 8,25 % ročně od datum do datum z jistiny ve výši 3 986,85 Kč).

3. Dále žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovaným Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 19 403 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 4 569 Kč s úrokovou sazbou 14 % ročně, odměnu za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 442 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 4 392 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 24měsíčních splátek po 2 059 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina 25 563,05 Kč a dlužný poplatek 15 339,95 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 643,59 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 25 563,05 Kč úrokem ve výši 14 %, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 9 143,59 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky částku 56 556,58 Kč. Součástí částky 56 556,58 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně vůči žalovanému nepožaduje. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 25 563,05 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 306,36 Kč (úrok ve výši 14 % ročně za dobu od datum do datum z jistiny ve výši 25 563,05 Kč) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 205,04 Kč (úrok ve výši 8,25 % ročně od datum do datum z jistiny ve výši 25 563,05 Kč).

4. Dále žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovaným Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 20 141 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 5 325 Kč s úrokovou sazbou 8,30 % ročně, odměnu za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 780 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 2 940 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 24měsíčních splátek po 3 340 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina 36 284,26 Kč a dlužný poplatek 8 856,74 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 751,39 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 36 284,26 Kč úrokem ve výši 8,30 %, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 35 751,39 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky částku 75 523,86 Kč. Součástí částky 75 523,86 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně vůči žalovanému nepožaduje. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 36 284,26 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 819,19 Kč (úrok ve výši 8,30 % ročně za dobu od datum do datum z jistiny ve výši 36 284,26 Kč) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 291,03 Kč (úrok ve výši 8,25 % ročně od datum do datum z jistiny ve výši 36 284,26 Kč).

5. Usnesením č. j. 14 C 41/2023-13 ze dne 12. 4. 2023 byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzené úvěry číslo číslo číslo včetně příslušenství.

6. K tomu žalobkyně, v doplnění žaloby ze dne datum, uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako poskytovatel zápůjčky, splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet žalovaného ze dne datum, datum, datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Ze zákaznické karty ze dne datum a datum se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, výplatních pásek a z DPP. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník v lisovně, ve právnická osoba s. r. o., jeho měsíční příjem činí 17 911 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Ze zákaznické karty ze dne datum se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník v lisovně, ve právnická osoba s. r. o., jeho měsíční příjem činí 10 912 Kč, resp. 12 961 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v Zákaznické kartě. Žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty.

7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

8. Z nich vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným (jako zákazníkem) byly postupně uzavřeny tři smlouvy o zápůjčce.

9. Dne datum byla uzavřena smlouva, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 10 430 Kč, z čehož částka 4 430 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 1 598 Kč a poplatek za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 2 832 Kč). Žalovaný měl plnit v 45 týdenních splátkách po 232 Kč, poslední splátka činila 222 Kč. První splátka byla splatná do 7- mi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy; poslední splátka byla stanovena na datum. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 6 000 Kč od společnosti právnická osoba. Úroková sazba činila 56 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 299,38 % (ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, číslo). Žalobkyně předložila k této smlouvě tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba s. r. o. jako dělník v lisovně s příjmem 17 435 Kč, ostatní příjmy žalovaného činí 476 Kč, celkem tedy 17 911 Kč. Měsíčný výdaje žalovaného představují interní plátky ve výši 5 399 Kč a ostatní výdaje ve výši 5 330 Kč. K ověření měl žalovaný předložit pracovní smlouvu, výplatní pásky za měsíce srpen a září 2019, dohodu o pracovní činnosti a občanský průkaz. Žalovaný uhradil pouze částku 3 905,02 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 3 986,85 Kč právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce č. datum postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 9 745,20 Kč (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku).

10. Dne datum byla uzavřena smlouva, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 49 403 Kč, z čehož částka 19 403 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 4 569 Kč, poplatek za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 442 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 4 392 Kč). Žalovaný měl plnit v 24 měsíčních splátkách po 2 059 Kč, na bankovní účet č. bankovní účet, poslední splátka činila 2 046 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku 30 000 Kč od společnosti právnická osoba. Úroková sazba činila 14 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 68,56 % (ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, číslo). Žalobkyně předložila k této smlouvě tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba s. r. o. jako dělník v lisovně s příjmem 12 961 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činí 9 000 Kč. K ověření měl žalovaný předložit pracovní smlouvu, výplatní pásky za měsíce březen a duben 2019 a občanský průkaz. Žalovaný uhradil pouze částku 9 143,59 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 25 563,05. právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 56 618,35 Kč (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku).

11. Dne datum byla uzavřena smlouva, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 80 141 Kč, z čehož částka 20 141 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 5 325 Kč, poplatek za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 780 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 2 940 Kč a pojištění ve výši 3 096 Kč). Žalovaný měl plnit v 24 měsíčních splátkách po 3 340 Kč, na bankovní účet č. bankovní účet, poslední splátka činila 3 321 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku 60 000 Kč od společnosti právnická osoba. Úroková sazba činila 14 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 28,41 % (ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, číslo). Žalobkyně předložila k této smlouvě tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba s. r. o. jako dělník v lisovně s příjmem 10 912 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činí 9 000 Kč. K ověření měl žalovaný předložit pracovní smlouvu, detailní přehled Úřadu práce ze dne datum a občanský průkaz. Žalovaný uhradil pouze částku 35 751,39 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 36 284,26 Kč právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 75 927,05 Kč (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku).

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 10 430 Kč v týdenních splátkách po 232 Kč, ovšem uhradil pouze částku 3 986,85 Kč. Dále dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 49 403 Kč v měsíčních splátkách po 2 059 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 9 143,59 Kč. Dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 60 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 80 141 Kč v měsíčních splátkách po 3 340 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 35 751,39 Kč. Všechny tři pohledávky za žalovaným byly postoupeny písemnou smlouvou ze dne datum, s účinností ke dni datum, žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly dne datum, datum a datum uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle ustanovení § 2395 OZ, které jsou podle svého obsahu smlouvamio spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

20. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne datum zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

22. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

23. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ovšem k těmto svým tvrzením nepředložila žádné důkazy o skutečných příjmech a zejména výdajích žalovaného (pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpis z účtu, nájemní smlouvu, doklady o výši nákladů na bydlení apod.), na základě nichž posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z údajů, které žalovaný uvedl v kartách zákazníka, které nijak neprověřovala. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

24. Z uvedených důvodů posoudil předmětné smlouvy jako neplatné podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovanou judikaturu.

25. Žalovanému tak vznikla toliko povinnost vrátit poskytnuté jistiny zápůjček v době přiměřené jeho možnostem. U smlouvy u zápůjčky číslo žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 6 000 Kč a na tento dluh dosud uhradil částku 3 905,02 Kč. K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnuté zápůjčky, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit činí 2 094,98 Kč (6 000 Kč – 3 905,02 Kč). U smlouvy u zápůjčky číslo žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 30 000 Kč a na tento dluh dosud uhradil částku 9 143,56 Kč. K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnuté zápůjčky, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit činí 20 856,41 Kč (30 000 Kč – 9 143,56 Kč). U smlouvy u zápůjčky číslo žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 60 000 Kč a na tento dluh dosud uhradil částku 9 143,56 Kč. K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnuté zápůjčky, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit činí 34 248,61 Kč (60 000 Kč – 35 751,39 Kč). Soud tedy žalobě vyhověl ohledně nevrácených jistin zápůjček ve výši 47 200 Kč (2 094,98 Kč + 20 856,41 Kč + 24 248,61 Kč). Žalovaný v řízení zůstal nečinný, tedy při určení doby vrácení nebylo možno přihlédnout k jeho příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Proto soud lhůtu pro vrácení nesplacené jistiny stanovil do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).

26. Ohledně dalších nároků nad rámec dosud nevrácené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 47 200 Kč soud žalobu zamítl, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. S odkazem na ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ dosud nenastala splatnost dluhu, která v daném případě neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci je úspěch účastníků přibližně poloviční, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.