14 C 41/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 46 825 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka, úroku ve výši 66,3 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka, úroku ve výši 66,30 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poukázala na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši částka. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 36měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem duben 2023, spolu s úrokem ve výši 62,25 % ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši částka. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (z dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného), z nichž žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalovaného ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalobkyni uhradil dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného o délce více než 30 dnů vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. hodnota a č. hodnota, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u dvou splátek č. hodnota a č. hodnota, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky č. hodnota, splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši částka, kterou byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Úvěr se splácel splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a splátka úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru z důvodu prodlení dlužníka, je část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení zaplatil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru, dne datum, uhradil žalovaný žalobkyni částku ve výši částka. Žalovaný žalobkyni dluží částku odpovídající aktuální nové jistině úvěru v celkové výši částka (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina úvěru částku ve výši částka a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši částka, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka (smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy činí 0,1 % z dlužné nové jistině úvěru za každý den prodlení až do úplného zaplacení, žalobkyně žalobou požaduje pouze zaplacení smluvní pokuty ve výši částka), úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka od dne datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

3. Usnesením, č. j. spisová značka ze dne datum, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr, včetně příslušenství splácet. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne datum uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech plynulo, že žalovaný má čistý příjem ve výši částka měsíčně, celkové měsíční náklady žalovaného činí částka a volné zdroje ke splácení činily částka. Z databází NRKI a SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. K jednání, nařízenému na den datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl, aby soud žalobě vyhověl. Dále uvedl, že pokud se týká úvěruschopnosti žalovaného, má k dispozici pouze listiny, které jsou součástí spisu, jinými důkazy týkající se prověřování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku v celkové výši částka.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku Smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne datum částku částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 36měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem duben 2023. Celkem měl žalovaný zaplatit částku ve výši částka, tzn. jistinu, úroky, a případné další náklady související s úvěrem. Výše úrokové sazby činila 66,30 %, RPSN činila 90,66 %. Smlouvou byla dále sjednána měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši částka. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které se ocitne úvěrovaný v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn těchto smluvních pokut může činit maximálně částka za každý kalendářní rok. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka v případě prodlení žalovaného s každou splátkou o více než 15 dnů. Jestliže je klient v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, se stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je úvěrovaný povinen splatit ke dni zesplatnění. Jestliže po zesplatnění nedojde k zaplacení nové jistiny úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku ve výši částka. Ke dni datum došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nové jistiny úvěru ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka, úrok ve výši 66,30 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka a náhrady nákladů řízení Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní upomínku k zaplacení dlužné částky, žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

6. Z „Hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání, je zaměstnán u společnosti právnická osoba. s čistým měsíčním příjmem částka. Výdaje žalovaného určené žalobkyní činily částka měsíčně (životní minimum částka + splátky PROFI právnická osoba. částka + nájemné a inkaso částka). Volné zdroje žalovaného tak měly činit částka.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále též ZoSÚ) ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne datum spisové značky spisová značka, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

15. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne datum zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

16. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení žalovaného, na základě nichž řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ovšem toto tvrzení neprokázala. Žalobkyně však zkoumala pouze příjmy žalovaného (vycházela z vybraných pohybů na účtu žalovaného zobrazujících pouze jeho příjmy, nikoli však jiné platby), ovšem vůbec nezkoumala výdaje žalovaného, tj. výdaje na bydlení, výživné, splátky úvěrů u jiných bank apod. Žalobkyně sama stanovila životní výdaje žalovaného částkou částka měsíčně představující životní minimum + splátky úvěrů PROFI CREDIT + náklady na bydlení. Pokud se týká nákladů na bydlení žalovaného, které žalovaný uvedl částkou částka měsíčně, představující nájemné + inkaso, tyto výdaje nebyly žalovaným nijak podloženy a jeví se jako nereálné. Rovněž nebylo ověřováno, zda má žalovaný jiné finanční závazky. Žalovaný pouze uvedl, že splácí úvěr, který mu poskytla rovněž žalobkyně ve výši částka měsíčně, ovšem ze systému ISAS zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty další úvěry, které nesplácel, např. společnostmi právnická osoba. (kontokorent ve výši částka a úvěr ve výši částka se splátkou částka měsíčně), právnická osoba. (úvěr ve výši částka se splátkou částka měsíčně), právnická osoba. (úvěr ve výši částka se splátkou částka měsíčně) a tyto závazky jsou po žalovaném vymáhány v soudních řízeních(spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Dále bylo zjištěno, z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. 10P a Nc 252/2022, že žalovaný měl ke dni poskytnutí úvěru vyživovací povinnost k nezletilé dceři Lucii, narozené datum, kdy žalovanému bylo stanoveno výživné na dceru ve výši částka měsíčně, následně zvýšené na částku částka měsíčně. Všechna tato zjištění vedou soud k přesvědčení, že žalobkyně řádně nezkoumala a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.

17. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s odkazem na výše citovanou judikaturu. Z těchto důvodů požadované plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

18. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky částka, kterou žalovaný od žalobkyně obdržel, odečetl částku, kterou již žalovaný zaplatil, tedy částku ve výši částka. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva ze dne datum byla žalovanému dle podacího archu odeslána téhož dne a byla mu doručena fikcí dne datum. Následujícího dne tj. datum měl žalovaný zaplatit dlužnou částku a ode dne následujícího, tj. od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

20. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu mu žádné náklady nevznikly, z tohoto důvodu soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů nepřiznává. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, trojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, lze rozhodnutí vykonat.