14 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní titul Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřela žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] s žalovaným dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem částku [částka] a zavázal se jej uhradit v 6 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se splátkovým kalendářem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky 1. a 2., proto byl dluh žalobkyní zesplatněn ke dni [datum] a žalovaný vyzván k úhradě ve lhůtě do [datum]. Žalovaný na svůj dluh od od uzavření dohody neuhradil ničeho.

2. Usnesením soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení, zejména k vylíčení právního důvodu vzniku pohledávky a z jakých částí pohledávka sestává s tím, že uznání dluhu nemůže chybějící skutková tvrzení nahradit. Na výzvu reagovala žalobkyně doplněním žaloby ze dne [datum], ve kterém uvedla, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit celkem částku [částka] (půjčka ve výši [částka] + souhrnný poplatek ve výši [částka]) formou 52 týdenních splátek ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobkyně neprecizoval, z jakých položek souhrnný poplatek sestává, pouze zdůraznil, že zmíněný souhrnný poplatek byl jediným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Žalovaný uhradil žalobkyni částku [částka]. V souladu s ustanovením čl. 5 Smluvních podmínek bylo plnění započteno nejprve na souhrnný poplatek a teprve potom na jistinu. Pohledávka za žalovaným tak sestává z nedoplatku jistiny v částce [částka] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřenou mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l. došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] S.á.r.l.. oznámila žalovanému, že pohledávku za ním ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku ani přes písemnou upomínku žalobkyně.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den [datum] se nedostavil s tím, že mu to jeho nepříznivý zdravotní stav nedovoluje. Současně souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu).

4. Soud má za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným (jako zákazníkem), byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož [částka] měl představovat souhrnný poplatek. Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba] v 52 týdenních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná do 7-mi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku [částka] od společnosti [právnická osoba] (Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo]). Podle článku 5. Smluvních podmínek se účastníci smlouvy dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní půjčku. Podle článku 8 Smluvních podmínek se účastníci smlouvy dohodli, že pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka (Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce). Dle tvrzení žalobkyně byla žalovaným zaplacena částka [částka], která byla přednostně započítána na souhrnný poplatek. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] S.á.r.l., došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l.. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] S.á.r.l.. oznámila žalovanému, že pohledávku za ním ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupila na žalobkyni. (Ze smluv o postoupení pohledávek vč. přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího archu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou (z výzvy k úhradě ze dne [datum], z podacího lístku).

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka] a žalovaný se jí zavázal vrátit částku [částka] v týdenních splátkách po [částka], když první splátka byla splatná do sedmi dnů od poskytnutí částky [částka]. Žalovaný zaplatil na dluh pouze [částka]. Pohledávka za žalovaným byla nejprve dne [datum] postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l. a následně touto společností byla dále dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu, avšak ničeho nezaplatil.

6. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzovaný závazkový právní vztah mezi účastníky vznikl ke dni [datum], tak podle ust. § 3028 odst.2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. – občanského zákoníku byl shora uvedený skutkový stav posuzován podle dosavadních předpisů platných a účinných právě k uvedenému dni, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Postoupení pohledávky pak bylo posuzováno podle zákona účinného ke dni postoupení, tj. podle zákona č. 89/2012 Sb.

7. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále OZ) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ustanovení § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

11. Na základě všech shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba je důvodná pouze v části. Po právní stránce byla věc vyhodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o půjčce dle shora citovaného § 657 a následujících OZ. Obsah práv a povinností byl sjednán ve smlouvě o půjčce a ve Smluvních podmínkách, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou smluvní povinnost a poskytl žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit kromě částky [částka] i souhrnný poplatek ve výši [částka] v dohodnutých splátkách. Žalovaný svou smluvní povinnost vrátit poskytnuté peníze včetně sjednaného poplatku v dohodnutých lhůtách nesplnil, když zaplatil pouze [částka]. Přitom však, pokud se týká smluveného poplatku, zkoumal soud, zda jeho výše byla sjednána v souladu s dobrými mravy. Výše sjednaného poplatku za poskytnutí půjčky byla [částka], což představuje cca 70 % z půjčené částky za 52 týdnů. K otázce přiměřenosti odměny věřitele poskytujícího půjčky se vyslovil Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku spisové značky 101 VSPH 14/2012-54 ze dne 22. 3. 2014 publikovaném ve [příjmení] komentované judikatury (ročník 2012). Podle tohoto rozsudku není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, půjčí finanční prostředky za úplatu – nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Za nemravný a obcházející zákon z hlediska ustanovení § 39 občanského zákoníku či speciálních předpisů na ochranu spotřebitelů označil v tomto rozhodnutí zisk věřitele (v němž je zahrnut úrok z úvěru i poplatek) nad 30 % půjčené částky při půjčce trvající 13 měsíců. V daném případě měl žalovaný zaplatit na souhrnném poplatku, který není blíže specifikován a je ho tedy nutno chápat za odměnu za půjčku, 70 % z půjčené částky za období 52 týdnů, což se jeví dle uvedeného rozhodnutí VS v [obec] jako zcela nepřiměřené; přiměřených 30 % zisku v daném případě z půjčky ve výši [částka] pak představuje částku [částka]. V projednávané věci tedy soud v souladu s výše uvedenými závěry shledal částku přesahující [částka] na souhrnném poplatku za poskytnutí půjčky za rozpornou s dobrými mravy a posuzovanou smlouvu proto v této části za neplatnou dle ust. § 39 OZ. Protože žalovaný při půjčce [částka] měl, dle uvedeného, zaplatit žalobkyni celkem částku [částka], avšak dosud zaplatil pouze částku [částka], je nárok na zaplacení jistiny důvodný co do částky [částka]. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl ohledně částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky jistiny ve výši [částka] dle ustanovení § 517 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., jehož požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Ve zbytku, tedy ohledně zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. K aktivní legitimaci žalobkyně pak zbývá doplnit, že pohledávka byla písemnou smlouvou o postoupení pohledávek postoupena nejprve na [právnická osoba] S.á.r.l. a následně taktéž písemnou smlouvou na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a následujících občanského zákoníku v platném znění (zákon č. 89/2012 Sb.), která tak vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka] a neúspěšná co do částky [částka], měla tedy úspěch v 37 % a neúspěch v 63 %. Na straně úspěšnějšího žalovaného žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.