14 C 49/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že dne , datum, byla uzavřena mezi ní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru, a to na účet žalovaného. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovaným žalobci hrazeny v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku dne , datum, , kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne , datum, , kde opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika písemných upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne , datum, . Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyně přistoupila dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Dne , datum, byl žalovaný v rámci předžalobní výzvy vyzván k úhradě žalované částky.

2. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.

3. Žalobkyně v podání ze dne , datum, doplnila svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalovaného. Uvedla, že posoudila schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala kopii občanského průkazu, výpis z bankovního účtu na jméno spotřebitele za poslední 3 kalendářní měsíce a daňové přiznání za rok 2023, jakožto potvrzení o příjmu. Žalobkyně dále posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě výpisu z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z registru SOLUS – bez negativního záznamu a databáze odcizených dokladů – bez záznamu. Finanční situaci žalovaného zhodnotila žalobkyně následujícím způsobem: průměrný příjem za poslední tři měsíce činil , částka, , náklady na bydlení , částka, , pravidelné finanční závazky , částka, měsíčně, splátka poskytovaného úvěru , částka, , sázky ve výši , částka, měsíčně a finanční zůstatek žalovaného činil , částka, . Žalovaný měl v době sjednání úvěru jednorázové finanční závazky u věřitelů , právnická osoba, ve výši , částka, , Expres Credit ve výši , částka, a , právnická osoba, ve výši , částka, . Žalobkyně měla k dispozici daňové přiznání za rok 2023 a výpis z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, . Žalovaný zaplatil na úvěr 4 splátky po , částka, dle úvěrové smlouvy ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Tyto splátky byly žalobkyní započteny na úhradu úroků z úvěru.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, na základě listinných důkazů, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, a to tak, že částka , částka, byla vyplacena na účet spotřebitele č. , č. účtu, do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců se zápůjční úrokovou sazbou 15 % ročně. RPSN činila 435,03 % p.a. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách žalobkyni vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky za sjednané služby. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši , částka, k 15. dni kalendářního měsíce tak, že celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni , datum, . Pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky i po poskytnutí dodatečné lhůty 30 dnů bylo zpoplatněno zaslání 1. upomínky částkou , částka, . Pro případ neuhrazení bylo ujednáno, že bude zaslána i 2. upomínka zpoplatněná rovněž částkou , částka, (ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ). Žalobkyně vyplatila dne , datum, částku , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, (z Detailu pohybu-Bezhotovostní platba). Žalovaný zaplatil žalobci 4 splátky po , částka, dle smlouvy ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Tyto splátky byly žalobcem započteny na úhradu úroků z úvěru (z tabulky umoření). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky ve výši , částka, splatné dne , datum, . Žalobkyně vyzvala podáním ze dne , datum, žalovaného k úhradě dlužné splátky, když se jednalo o 1. upomínku zpoplatněnou částkou , částka, . Žalovaný byl tak vyzván k úhradě dlužné splátky ve výši , částka, a poplatku za 1. upomínku ve výši , částka, a dále upozorněn na možnost vystavení i 2. upomínky (z Upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, a z Emailu ze dne , datum, ). Jelikož žalovaný dlužnou splátku neuhradil, vyzvala žalobkyně žalovaného znovu k úhradě dlužné splátky v rámci 2. upomínky zpoplatněné částkou , částka, . Žalovaný tak byl vyzván k úhradě splátky ve výši , částka, a dále poplatků za zaslání dvou upomínek ve výši , částka, (z Upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, a z emailu ze dne , datum, ). Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes uvedené upomínky řádně neuhradil pravidelnou měsíční splátku úvěru splatnou , datum, , došlo podle článku V. odst. 5.5 smlouvy o úvěru k zesplatnění jistiny úvěru a zůstatek úvěru byl vyčíslen na částku , částka, a náklady na upomínkování na částku , částka, . Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil nejpozději do , datum, (z Předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru a oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne , datum, ).

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 15 % měsíčně, tedy celkem částku , částka, , splatit v měsíčních splátkách , částka, . Žalovaný podepsal smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, na účet č. , č. účtu, . Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku , částka, , která byla žalobkyní započtena na úhradu úroků. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne , datum, , odeslaným téhož dne, ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dluhu nejpozději do , datum, . Žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že prováděla lustrace žalovaného v některých dostupných registrech a měla k dispozici daňové přiznání za rok 2023 a výpisy z účtu za tři měsíce před poskytnutím úvěru.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

13. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.

17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK)

19. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

20. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit jeho úvěruschopnost s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalovaného, provedla lustraci v CFT, insolvenčním rejstříku, registru platebních informací, databázi odcizených dokladů apod. Žalobkyně vycházela ze skóringu spotřebitele. Žalobkyně tvrdí, že nahlédnutím do výpisu z účtu žalovaného ověřila, že příjmy žalovaného z podnikání činí v průměru , částka, . Pokud jde však o výdaje žalovaného, pak žalobkyně počítala s pravidelnými výdaji na bydlení ve výši , částka, měsíčně, což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu a nevyplývá ani z výpisů z účtu žalovaného. Oproti tomu z těchto vyplývá rizikové finanční chování žalovaného spočívající v pravidelném sázení a čerpání spotřebitelských úvěrů. Žalobkyní nebyla vzata v úvahu skladba výdajů žalovaného, když z výpisu z účtů není zjevné, kolik v rozhodné době platil za bydlení a zda měl nějakou vyživovací povinnost atd. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval.

21. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla pečlivěji vyhodnotit majetkovou situaci žalovaného a měla žádat doložení jeho výdajů.

22. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších službách a plněních (§ 576 o. z.).

23. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, a žalovaný dosud žalobkyni uhradil na splátkách v souhrnu , částka, . Žalovaný v řízení na svou obranu neuváděl ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy , částka, .

24. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od , datum, do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

26. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná pouze z 39 % a žalovaný, kterému však žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, měl úspěch v 61 %. Poměr úspěch – neúspěch tak činí 22 % ve prospěch žalovaného.