14 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní titul Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady kapitalizovaného úroku za období od [datum] do [datum] v částce [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce [částka] a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], náhradu nákladů řízení v částce [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit CŘ na účet Okresního soudu v Novém Jičíně soudní poplatek v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem za období od [datum] do [datum] v částce [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce [částka], s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentního úvěru ve výši až [částka]. Účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 18,9 % ročně a RPSN 22,19 %. Současně byl žalovaný povinen platit poplatky dle sazebníku. Žalovaný byl povinen celý úvěr včetně narostlých úroků a dalších nákladů splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr využívat. Úroky byly splatné vždy poslední den každého kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr dle smlouvy řádně a včas, když ke dni [datum] byl v prodlení s více než dvěma řádnými splátkami. Jelikož nereagoval na výzvy k úhradě dluhu, využila banka svého oprávnění a prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum] Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný dluží na jistině částku [částka], na sjednaných úrocích za období od [datum] do [datum] částku [částka], na úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] částku [částka] a dále od [datum] žalobkyně požaduje sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení z částky jistiny. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný přesto, že byl upomínán, dluh nezaplatil.

2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním doručeným soudu dne [datum] tak, že před poskytnutím úvěrového rámce prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný deklaroval příjem ve výši [částka] měsíčně, nedeklaroval žádné výdaje. [příjmení] tak stanovila existenční výdaje klienta na [částka], ověřila údaje klienta z dat CCB a interních systémů a dospěla k závěru, že příjem je dostatečný pro pokrytí existenčních výdajů i splátek.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne [datum] se účastníci nedostavili, žalovaný svou neúčast neomluvil. Žalobce se z jednání písemně omluvil, souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, jednal soud v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že obsahem smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum] je závazek původního věřitele [právnická osoba] jakožto bankovního ústavu, poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka] a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku ve výši 18,9 % ročně a dalších nákladů úvěru do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr využívat. Úvěr splatí tak, že nejpozději poslední den této lhůty zajistí, že na účet číslo [bankovní účet] budou vloženy nebo převedeny peníze v dostatečné výši ke splacení dluhů. RPSN činila 22,19 % ročně. Dle čl. 3 smlouvy v případě, že úvěr nebude splacen řádně a včas, má banka právo požadovat navíc úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši stanovené zákonem a může požadovat okamžité splacení dluhu (ze smlouvy o kontokorentním úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal za období od [datum] do [datum] celkem částku [částka], kterou řádně nesplácel (z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet]). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení bylo žalovanému oznámeno podáním ze dne [datum], které bylo odesláno dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky, z poštovního podacího archu). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím výzvou ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] (z upomínek, z podacího archu). V řízení žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. <i>5. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1751 odst. 1 o.z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. [příjmení] jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěrový rámec do výše [částka], z nějž žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet v souladu s podmínkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků dle ceníku. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a z příslušných ustanovení obchodních podmínek a celý nesplacený zůstatek úvěru zesplatnil ke dni [datum]. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků dle ceníku. K tomuto dni žalovaný dlužil na jistině částku [částka], na sjednaných úrocích za období od [datum] do [datum] částku [částka], na úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] částku [částka] a dále od [datum] sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení z částky jistiny. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. V řízení žalovaný netvrdil, že by dluh žalobkyni zaplatil.

13. V dané věci se uplatní právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyni se však v řízení nepodařilo prokázat, že její právní předchůdce se před uzavřením úvěrové smlouvy zabýval řádně schopností žalovaného poskytnutý úvěr splácet. [příjmení] vycházela pouze z údajů žalovaného o výši jeho příjmů, o kterých ani netvrdila, že by je řádně ověřovala, přičemž jí nebyly sděleny žádné údaje týkající se pravidelných výdajů žalovaného (pracovní smlouvou, výplatnicemi, nájemní smlouvou, doklady o nákladech na energie…..). V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, ovšem neprokázala, že prověřovala bonitu žalovaného na základě věrohodných údajů a na základě toho řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

14. Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

15. V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozsudek NS ČR 33 Cdo 2178/2018, Ústavního soudu, např. III. ÚS 4129/2018 a také rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C – [číslo] a na články 8 a 23 směrnice 2008.

16. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše uvedená rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu smlouvy (včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ. Podle § [číslo] plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě plnění obou stran, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

17. Čerpal-li žalovaný úvěr na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný vyčerpal na jistině částku [částka], proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na úhradu této částky a z ní soud přiznal žalobkyni i právo na zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobní návrh zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem za období od [datum] do [datum] v částce [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce [částka], s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, který soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku částkou [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, který soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku částkou [částka] Žalobkyně byla úspěšná v projednávané věci co do 77 % z žalované částky, žalovaný byl úspěšný co do 23 %. Poměr úspěch neúspěch tak představuje 54 %. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 54 % nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 7 a vyhl. [číslo] Sb v platném znění, 3 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/96 Sb. a 21 % DPH z částky [částka], tj. [částka] 100 % nákladů řízení tak představuje částku [částka], z toho 54 % odpovídá částce [částka]. Soud tedy přiznal žalobkyni celkem na nákladech řízení částku [částka].

19. Jelikož žalobkyně nebyla soudem vyzvána a nezaplatila soudní poplatek za řízení po podání žaloby, soud jí tuto povinnost uložil v souladu s ust. § 4 odst. 1) písm. j) zák. č. 549/91 Sb. v platném znění, tímto rozsudkem. Výše soudního poplatku vyplývá z pol. 1 písm. b) sazebníku poplatků.