14 C 84/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení hranice mezi pozemky <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby soud určil hranici mezi pozemkem parc. [číslo] pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] tak, jak je označena v souboru geodetických informací katastru nemovitostí, a to podle výsledků zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu novým mapováním na části k.ú. [obec] v roce 2015, zdokumentovaných v soupisu nemovitostí [číslo] náčrtu zjišťování hranic [číslo] tak, jak je geometricky a polohově označena hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] a je zobrazena v mapě pozemkového katastru pro k.ú. [obec], obec Zbyslavice, na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [ulice a číslo], [obec] – [část obce] na nákladech řízení částku [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci domáhají 1) určení, že jsou vlastníky pozemku parcelní [číslo] o výměře 2521 m2, katastrální území Zbyslavice, obec Zbyslavice, [list vlastnictví] a dále 2) určení hranice mezi pozemkem parcelní [číslo] pozemkem parcelní [číslo] tak, jak je označena v souboru geodetických informací katastru nemovitostí, a to podle výsledků zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu novým mapováním na části katastrálního území Zbyslavice v roce 2015, zdokumentovaných v soupisu nemovitostí [číslo] náčrtu zjišťování hranic [číslo]. Dále 3) určení hranice tak, jak je geometricky a polohově označena hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] je zobrazena v mapě pozemkového katastru pro katastrální území Zbyslavice, obec Zbyslavice, [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava.

2. Uvedli, že žalobci mají v SJM pozemek parcelní [číslo] o výměře 2521 m2, zahrada, katastrální území a obec Zbyslavice, [list vlastnictví]. Žalovaná je vlastníkem sousedního pozemku parcelní [číslo] o výměře 540 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace katastrální území a obec Zbyslavice, [list vlastnictví]. V katastru nemovitostí je hranice mezi uvedenými pozemky označena katastrálním úřadem jako sporná. Dne [datum] žalovaná provedla bagrem zemní práce bez souhlasu žalobců. Bagr výkopovými pracemi zasáhl do pozemku žalobců parcelní [číslo] když dle sprejem namalované hranice odstranil zeminu a ovocné stromy z jejich pozemku, a to od hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] směrem do hloubi jejich zahrady (až 2,8 m). [příjmení] parcela [číslo] hraničící s parcelou [číslo] žalované, je po obnově katastrálního operátu o výměře 2521 m2 a nikdy v minulosti o tuto hranici nebyly ze strany žalobců i předchůdců žalované žádné spory, neboť hranice jasně probíhala v patě poloúvozové polní cesty v místě původního terénního zlomu jako v přírodě nezpochybnitelná. Tento pokojný stav trval až do zásahu žalovaného bagrem. Na základě této skutečnosti byla podána dne [datum] k Okresnímu soudu v Novém Jičíně žaloba na rušení držby, vedená pod sp. zn. 17 C 170/2016. Pravomocné usnesení v této věci ze dne [datum] uvádí, že žalovaný je povinen zdržet se rušení držby pozemku parcelní [číslo] ……. včetně a je povinen zdržet se jakýchkoliv stavebních a výkopových prací na uvedených pozemcích. Škoda vzniklá zásahem žalovaného na pozemku žalobců je nyní předmětem soudního sporu o náhradu škody u Okresního soudu v Novém Jičíně vedeného pod sp. zn. 8 C 264/2018 Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj dokončil v roce 2017 na části katastrálního území Zbyslavice obnovu katastrálního operátu novým mapováním. Žalovaná podala dne [datum] námitku proti obnovenému katastrálnímu operátu. Námitka se týká celé části společné hranice mezi pozemkem parc. [číslo] (nyní parc. [číslo]) a pozemkem parc. [číslo] (nyní parc. [číslo]). Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] nebylo námitce žalované proti obnovenému katastrálnímu operátu v k. ú. [obec], a sice proti geometrickému a polohovému určení společné hranice parc. [číslo] parc. [číslo] vyhověno a společná hranice pozemků č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v souboru geodetických informací KN zůstala podle zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu novým mapováním na části k.ú. [obec] v roce 2015, zdokumentovaných v soupise nemovitostí [číslo] náčrtu zjišťování hranic [číslo] z tohoto zjišťování, evidována jako hranice sporná, v souladu s ust. § 42 odst. 4 kat. zákona, a její geometrické s polohové určení bude odpovídat jejímu zobrazení v mapě bývalého pozemkového katastru pro k. ú. [obec], které je pro tuto hranici jejím prvotním určením. Katastrální úřad současně konstatoval, že dle porovnání platné DKM a ortofomapy, skutečný průběh„ místní účelové komunikace“, o které žalovaná ve své námitce usuzuje, že je totožná s parcelou [číslo] (nyní [číslo]), v terénu geometrickému a polohovému určení této parcely neodpovídá a průběh komunikace je zcela odlišný. Skutečné geometrické určení (tj. tvar a rozměry) této komunikace není obsahem současného souboru geodetických informací KN. Katastrální úřad na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že nemůže ve svém správním řízení rozhodnout o geometrickém a polohovém určení hranice, která byla při zjišťování hranic v rámci obnovy katastrálního operátu vyšetřena jako sporná, bez dohody dotčených vlastníků. Pokud nedojde k dohodě mezi všemi dotčenými vlastníky, o jejím geometrickém a polohovém určení může rozhodnout pouze soud.

3. Dne [datum] si hranice mezi pozemky odsouhlasili a stvrdili podpisem v soupise nemovitostí žalobci - manželé [celé jméno žalobce] s tím, že do poznámek k této parcele bylo uvedeno, že v novém operátu bude část parcely vyznačena jako sporná. Manželé [celé jméno žalobce] uvedeného dne, tak učinili s vědomím, že výměra pozemku parcelní [číslo] je nezměněna a jeho hranice probíhá v patě poloúvozové cesty a je stále o výměře 2521 m2. Obdobně si hranice pozemkové parcely s tehdejším [číslo] odsouhlasila v témže soupise nemovitostí dne [datum] její tehdejší vlastnice paní [jméno] [příjmení] Kupní smlouvou ze dne [datum] přešlo vlastnické právo k pozemkové parcele [číslo] – nyní parcelní [číslo] ze [jméno] [příjmení] na žalovanou. Žalovaná zakoupila a přijala pozemek parcelní [číslo] ve stavu, v jakém se nacházel včetně znalostí stávajících hranic se sousedními pozemky, a to o výměře 540 m2. Žalovaná, když následně zjistila, že v některých částech pozemku parcelní [číslo] je jeho šíře menší než 2,5 m, tak dne [datum] na základě předloženého plánku pana [příjmení] a bez vědomí žalobců odbagrovala část pozemku parcelní [číslo] ve vlastnictví žalobců. Tímto jednáním žalovaná zvětšila plochu svého pozemku parcelní [číslo] o cca 90 m2 na úkor pozemku žalobců parcelní [číslo]. Katastrálním úřadem byla v lednu 2018 provedena kontrolně zpřesňující dotransformace téhož bloku rastru mapy bývalého pozemkového katastru, přičemž její výsledky jsou založeny ve spise sp. zn. OR [číslo] 2017 [číslo] v položce [číslo]. Z tohoto soutisku je zřejmé, že výsledky obou transformací je možno považovat za shodné. Po provedené obnově katastrálního operátu novým mapováním, bylo v souladu s katastrální vyhláškou provedeno přečíslování dotčených parcel. Původní parcela [číslo] má nyní v obnoveném operátu parcelní [číslo] parcela [číslo] má nyní parcelní [číslo]. Žalobci se obrátili na Ing. [jméno] [příjmení], geodeta se sídlem ve [obec], o vytýčení hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] na podkladě současné DKM. Předmětná sporná hranice byla vytýčena dle jejího zobrazení v SGI, tj. dle rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací], a to v souladu se závěry tohoto rozhodnutí.

4. Žalovaná dne [datum] vyjádřila svůj nesouhlas s vytýčenou hranicí provedenou Ing. [jméno] [příjmení], respektive i se závěry přijatými pravomocným rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací]. Žalovaná konstatovala, že trvá na hranici tak, jak je uvedena v plánku pana [příjmení].

5. Žalobci zpochybňují žalovanou předložený plánek pana [příjmení], když tento plánek nesplňuje zákonem stanovené podmínky, netýká se dle žalobců sporné hranice, respektive ani nebyl pořízen v souladu s katastrálním zákonem, a je v rozporu s měřením provedeným Katastrálním úřadem v [obec], uvedeným rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, č. j. OR-707/2017-807-33.

6. Žalobci trvají na původní historické hranici zobrazené mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] v katastrálním území Zbyslavice, uvedené v rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací], která je shodná s geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum].

7. Žalovaná po výzvě k uznání hranice ze dne [datum] navrhla žalobcům tři varianty mimosoudního vyřešení sporné hranice mezi pozemky parcelní čísla [číslo] a [číslo]. Navrhovala, po dohodě vlastníků společné hranice, vytýčit novou hranici mezi uvedenými pozemky tak, aby šíře pozemku (cesty) mezi sousedícími činila 2,5 m. Předmětná sporná hranice byla vytýčena ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], když tato vytýčená hranice je shodná s jejím původním určením, které nikdy nedoznalo změn a odpovídá i nynějšímu geometrickému a polohovému určení v současné DKM. Současný stav je ten, že motorová vozidla užívající pozemek parcelní [číslo] jako soukromou cestu tak, že při jízdě motorovými vozidly zasahují svými koly za spornou hranici pozemku parcelní [číslo] v šíři minimálně 50 – 70 cm, a to v celé délce (cca 90 m) sporné hranice s pozemkem žalované parcelní [číslo]. Zároveň dochází k erozi vybagrované části, která je až 50 cm hlouběji v parcelním čísle [číslo], v celém bagrovaném profilu. Zásahem žalované do pozemku parcelní [číslo] se tak snížila výměra tohoto pozemku žalobkyně cca o 90 m2. Žalovaná návrhem ze dne [datum] podmínila souhlas s vytyčením hranice tak, jak je vymezena geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] zřízením věcného břemene služebnosti práva jízdy a chůze, vymezené ovšem na blíže neurčeném místě pozemku parcelní [číslo] jak uvedla v místech po jeho vybagrování v září 2016. Žalobci ve svém vyjádření ze dne [datum] sdělili žalované, že prioritně trvají na původní historické hranici zobrazené mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] v katastrálním území Zbyslavice, uvedené v rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací], která je shodná s geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum].

8. Žalobci spatřují naléhavý právní zájem na požadovaném určení, v tom, že nejistota označené sporné hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] objektivně nastala ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu, tak jak je uvedeno v rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, č. j. OR-707/2017-807-33 a zásahem žalované do části pozemku parcelní [číslo] o výměře cca 90 m2 ve vlastnictví žalobců na základě předloženého plánku pana [příjmení]. Z této nejistoty hrozí žalobcům majetkové újmy a žalobci nemají jinou možnost, jak tuto nejistotu odstranit než podáním této žaloby. Před podáním žaloby, žalobci v rámci smírného řešení, jednali s právním zástupcem žalované. Jednání dospělo k závěru, že žalovaná souhlasila s hranicí mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] tak, jak požadují žalobci, avšak svůj souhlas opětovně podmínila souhlasem žalobců se zřízením věcného břemene na části pozemku žalobců, tj. na vybagrované části pozemku parcelní [číslo] katastrální území Zbyslavice.

9. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobci doplnili skutková tvrzení tak, že hranice mezi uvedenými pozemky je objektivně zjistitelná, když tato hranice je prokazatelně vedena v katastrálním operátu a je shodná s hranicí vytyčenou geodetem Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum].

10. Při jednání soudu dne [datum] vzali žalobci svou žalobu částečně zpět, a to v části, ve které se domáhali určení, že jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 2521 m2 v k.ú. a obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví]. Žalovaná s částečným zastavením řízení souhlasila, proto soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil.

11. Předmětem řízení tak nadále zůstává otázka určení hranice mezi pozemkem parc. [číslo] pozemkem parc. [číslo] tak, jak je označena v souboru geodetických informací katastru nemovitostí, a to podle výsledků zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu novým mapováním na části k. ú. [obec] v roce 2015, zdokumentovaných v soupise nemovitostí [číslo] náčrtu zjišťování hranic [číslo] dále tak, jak ji Ing. [jméno] [příjmení] označil v Protokole o vytýčení hranice pozemku ze dne [datum] a jak je zobrazena v katastrální mapě pozemkového katastru pro k. ú. [obec], obec Zbyslavice, [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava.

12. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Učinila nespornou skutečnost, že mezi pozemkem parc. [číslo] – ostatní plocha ve vlastnictví žalované a pozemkem parc. [číslo] – zahrada v SJM žalobců v k.ú. [obec] je v současné době v KN vyznačena sporná hranice. Žalovaná rozporuje, že by dne [datum] provedla zemní práce na pozemku parc. [číslo] v SJM žalobců, nýbrž uvádí, že odstraňovala zeminu pouze ze svého pozemku parc. [číslo] to podle tehdy v KN stanovené hranice, kterou nechala označit podle tehdy platné katastrální mapy geometrem panem [příjmení], a to právě proto, aby nezasáhla do cizích pozemků. Pozemek parc. [číslo] (tehdy [číslo]) měl výměru dle KN 557 m2 a byl jednoznačně identifikován zákresem v katastrální mapě. Žalovaná postupovala vždy podle hranice zanesené v KN, nepřeje si žádné spory, a proto v řízení o žalobě z rušené držby se vzdala odvolání, když zastávala názor, že výrok I. vydaného usnesení je absolutně neurčitý a nevykonatelný. Žalované nevadilo, že jí soud zakázal rušení držby pozemku žalobců, neboť vždy tvrdila, že do pozemku v SJM žalobců nijak nezasahovala a do budoucna to ani neplánovala. Dále žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobců, že protokol o vytýčení hranic pozemků vyhotovený v roce 2019 Ing. [příjmení] zachycuje hranice mezi pozemky odpovídající pokojnému stavu. Pokojnému stavu dle mínění žalované odpovídala hranice zachycená v KN v roce 2016 před digitalizací, poněvadž v těchto hranicích žalovaná pozemek koupila a takto jej užívala. Žalovaná nikdy neuznala správnost zaměření hranic provedené v roce 2019 Ing. [příjmení], ale pouze nabízela možnost uznání této hranice za podmínky, že bude zřízena služebnost současné cesty tak, aby žalovaná a ostatní sousedé mohli tuto bez obtíží užívat. K tomu však z důvodů na straně žalobců nedošlo. Žalovaná tak navrhovala zamítnutí žaloby v části, ve které se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 2521 m2 v k.ú. [obec], neboť na požadovaném určení nemají žalobci naléhavý právní zájem, jelikož tento pozemek je v KN zapsán ve vlastnictví žalobců. Pokud jde o žalobní požadavek na určení hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] žalovaná navrhovala, nechť je tato určena soudem na okraji současného průběhu cesty, jak bude zjištěno na šetřením na místě samém.

13. Soud provedl dokazování a z provedených důkazů má prokázáno, že: Žalobci jsou zapsáni v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín jako spoluvlastníci v režimu společného jmění manželů pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 2159 m2 a dalších přilehlých pozemků v k.ú. [obec]. Žalovaná je zapsána tamtéž jako vlastník pozemku p. [číslo] ostatní plochy se způsobem využití ostatní komunikace o výměře 557 m.2 Vlastnické právo k pozemkové parcele [číslo] – nyní parcelní [číslo] bylo na žalovanou převedeno kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi prodávající [jméno] [příjmení] a žalovanou. Žalovaná tak zakoupila a přijala pozemek parcelní [číslo] ve stavu, v jakém se nacházel včetně znalostí stávajících hranic se sousedními pozemky, a to o výměře 540 m2 (z výpisů z katastru nemovitostí listů vlastnictví [číslo] [číslo] obce a k.ú. [obec], z kupní smlouvy na č.l. 53).

14. Dne [datum] bagr žalované provedl bagrování na hranici mezi předmětnými pozemky, v rámci kterého odstraňoval zeminu a ovocné stromy, a to od hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] směrem do hloubi zahrady žalobců, dle katastrálního operátu (až 2,8 m). [příjmení] parcela žalobců [číslo] hraničící s parcelou [číslo] žalovaného, je po obnově katastrálního operátu o výměře 2521 m2 a nikdy v minulosti o tuto hranici nebyly ze strany žalobců i bývalých majitelů žádné spory. Tento pokojný stav trval až do zásahu žalované bagrem. Na základě této skutečnosti byla podána žaloba na ochranu rušené držby, vedená pod sp. zn. 17 C 170/2016. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 17 C 170/2016, ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [příjmení] kanceláři [právnická osoba], o žalobě z rušené držby, soud uložil povinnost žalované, zdržet se rušení držby pozemku p. [číslo] pozemku v části od hranice polní cesty, nyní zakreslené v katastru nemovitostí na pozemcích p. [číslo] přes nyní v katastru nemovitostí vyznačený pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], okres [okres], zejména povinnost zdržet se jakýchkoliv stavebních a výkopových prací na uvedených pozemcích. Soud vyšel z právního hodnocení zjištěného skutkového stavu a rozhodl v souladu s ust. § 1003 a § 1007 odst. 1 o. z. a dle § 176 a následujících o.s.ř. Uzavřel, že citovaná ustanovení umožňují poskytnutí ochrany rušené držby žalobami tzv. posesorními, jejichž smyslem a podstatou je ochrana posledního faktického pokojného stavu, v tomto případě ochranu či obnovení posledního stavu držby. To na rozdíl od tzv. žalob petitorních, které poskytují ochranu subjektivním právům. V tomto případě tak nešlo o zkoumání subjektivních práv a zkoumání toho, zda žalovaná prováděla úpravy svého pozemku nebo pozemku žalobce. Rozhodné pro posouzení žaloby podle § 178 o.s.ř. je pouze a jen zkoumat a zjistit poslední pokojný stav a kdo do tohoto pokojného faktického stavu svémocně zasáhl. Do pokojného stavu zasáhla a držbu žalobce svémocně narušila žalovaná, přičemž je nerozhodné, zda tak činila na pozemku p. [číslo] nebo na pozemku p. [číslo] je však rozhodné, že terénní úpravy, které v místě žalovaná provedla narušily pokojný stav. Mezi účastníky zůstává spornou otázka, kde v terénu leží hranice jejich pozemků (z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 17 C 170/2016-36).

15. Z fotografií pořízených [datum] a ortofotomapy vedené v katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou sousedícími pozemky a mají společnou hranici, přičemž pozemek parc. [číslo] je úzkým pruhem, na němž jsou v zatravněném terénu patrny vyjeté koleje vozidel, tedy jakási polní cesta z jedné strany (ze strany pozemku žalobců parc. [číslo]) ohraničená břehem osázeným vzrostlými ovocnými stromy a z druhé strany loukou. Pozemky nejsou oploceny. Na uvedených fotografiích je potom zachycen stav v daném místě tak, že původní polní cesta včetně okolního zatravněného terénu je změněna. Jsou patrny čerstvě provedené terénní úpravy spočívající v odstranění povrchové zeminy a rozšíření cesty, srovnání okolního terénu, včetně stržení původního břehu a vykácení dřevin či stromků v něm dříve zachycených na fotografiích. O uvedený břeh jsou pak opřeny zřejmě betonové dlažební desky. K vybagrování, které je na fotografiích zachyceno, došlo dne [datum], což je mezi účastníky nesporné. Stejně tak je nesporné, že uvedené fotografie zachycují původní stav a následný stav dne [datum]. Na fotografii na č.l. 13 pořízené při probíhajícím bagrování pozemku, je vyznačena hranice mezi pozemky zjištěná panem [příjmení]. Na fotografii na č.l. 15 po provedeném vybagrování je vyznačen průběh„ stoleté“ hranice mezi uvedenými pozemky. Na fotografii na č.l. 69 je ve vyjeté koleji polní cesty naznačena hranice mezi pozemky zaměřená Ing. [příjmení] (z fotografií na č.l. 12-15, [číslo], 72 – 77, [číslo], z ortofomapy).

16. Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj dokončil v roce 2017 na části katastrálního území Zbyslavice obnovu katastrálního operátu novým mapováním. Po provedené obnově katastrálního operátu novým mapováním, bylo v souladu s katastrální vyhláškou provedeno přečíslování dotčených parcel. Původní parcela [číslo] má nyní v obnoveném operátu parcelní [číslo] parcela [číslo] má nyní parcelní [číslo] (ze sdělení KÚ pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín ze dne [datum], ze srovnávacího sestavení parcel – č.l. 93).

17. Žalovaná podala dne [datum] námitku proti obnovenému katastrálnímu operátu. Námitka se týká celé části společné hranice mezi pozemkem parcelní [číslo] (nyní parcelní [číslo]) a pozemkem parcelní [číslo] (nyní parcelní [číslo]), 18. Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací] nebylo námitce žalované proti obnovenému katastrálnímu operátu v k. ú. [obec], a sice proti geometrickému a polohovému určení společné hranice parc. [číslo] parc. [číslo] vyhověno a společná hranice parcel [číslo] parc. [číslo] v souboru geodetických informací KN zůstala podle zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu novým mapováním na části k. ú. [obec] v roce 2015, zdokumentovaných v soupise nemovitostí [číslo] náčrtu zjišťování hranic [číslo] z tohoto zjišťování, evidována jako hranice sporná, v souladu s ust. § 42 odst. 4 kat. zákona, a její geometrické s polohové určení bude odpovídat jejímu zobrazení v mapě bývalého pozemkového katastru pro k. ú. [obec], které je pro tuto hranici jejím prvotním určením. Katastrální úřad současně konstatoval, že dle porovnání platné DKM a ortofomapy, že skutečný průběh„ místní účelové komunikace“, o které žalovaná ve své námitce usuzuje, že je totožná s parcelou [číslo] (nyní [číslo]), v terénu geometrickému a polohovému určení této parcely neodpovídá a průběh komunikace je zcela odlišný. Skutečné geometrické určení (tj. tvar a rozměry) této komunikace není obsahem současného souboru geodetických informací KN. Katastrální úřad na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že nemůže ve svém správním řízení rozhodnout o geometrickém a polohovém určení hranice, která byla při zjišťování hranic v rámci obnovy katastrálního operátu vyšetřena jako sporná bez dohody dotčených vlastníků. Pokud nedojde k dohodě mezi všemi dotčenými vlastníky, o jejím geometrickém a polohovém určení může rozhodnout pouze soud (z Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací]). 19. [obec] mezi pozemky si dne [datum] odsouhlasili a stvrdili podpisem v soupise nemovitostí její vlastníci – žalobci - manželé [celé jméno žalobce] s tím, že do poznámek k této parcele bylo uvedeno, že v novém operátu bude část parcely vyznačena jako sporná. Manželé [celé jméno žalobce] uvedeného dne, tak učinili s vědomím, že výměra pozemku parcelní [číslo] je nezměněna a její hranice probíhá v patě poloúvozové cesty a je stále o výměře 2521 m2. Obdobně si hranice pozemkové parcely s tehdejším [číslo] odsouhlasila v témže soupise nemovitostí dne [datum] její tehdejší vlastnice paní [jméno] [příjmení].

20. Katastrálním úřadem byla v lednu 2018 provedena kontrolně zpřesňující dotransformace téhož bloku rastru mapy bývalého pozemkového katastru, přičemž její výsledky jsou založeny ve spise sp. zn. OR [číslo] 2017 [číslo] v položce [číslo]. Z tohoto soutisku je zřejmé, že výsledky obou transformací je možno považovat za shodné, 21. Na objednávku žalobců provedl geodet Ing. [jméno] [příjmení] vytýčení hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] na podkladě současné DKM. Předmětná sporná hranice byla vytýčena dle jejího zobrazení v SGI, tj. dle rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací] (z vytyčovacího náčrtu, z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne [datum]). Žalovaná dne [datum] vyjádřila svůj nesouhlas s takto vytýčenou hranicí provedenou Ing. [jméno] [příjmení], respektive i se závěry přijatými v pravomocném rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací]. Žalovaná konstatovala, že trvá na hranici tak, jak je uvedena v plánku pana [příjmení].

22. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že svědkyně je vlastnicí rodinného domu [adresa] s přilehlými pozemky ve [obec]. Do uzavření kupní smlouvy s žalovanou byla i vlastnicí pozemku parc. [číslo] (nyní [číslo]). Dům s pozemky užívá od roku 1984. V minulosti nikdy nebyl žádný spor ohledně vlastnické hranice mezi pozemkem, jehož vlastníky jsou žalobci a svědkyní, jako vlastnicí komunikace - polní cesty. Svědkyně popsala, že pozemek žalobců je ve svahu, který se svažuje k původní polní cestě. Jelikož tento svah nebyl nijak zajištěn, zahrada žalobců v průběhu cca [číslo] let sjížděla částečně do této cesty. Na pozemku žalobců byly vysázeny stromy, které rovněž spolu se zeminou sjížděly do cesty a větší stromy byly nahnuté nad cestou. Žalovaná později provedla vybagrování části zeminy, která sjela z pozemku žalobců do cesty tak, aby cestu bylo možné nadále užívat. Dle mínění svědkyně provedla žalovaná vybagrování přesně na hranici mezi pozemky. Vybagrovaná zemina byla umístěna na pozemek pana [příjmení], který v té době stavěl dům a neměl námitky proti umístění zeminy na svém pozemku. V rámci uzavření kupní smlouvy s žalovanou, svědkyně žalovanou seznámila na místě s hranicí svých pozemků. Svědkyně také upozornila žalovanou na skutečnost, že pozemek žalobců ujíždí do její cesty, která byla předmětem prodeje. Jednatel žalované za tím účelem jednal s žalobci, ale vzhledem k tomu, že žalobce toto neřešil, došlo následně k vybagrování zeminy z cesty a jejímu odvozu. Na opačné straně cesty, než je strana, na kterou sjížděl svah ze strany žalobců, vedlo plynovodní potrubí a svědkyně časem musela jezdit autem po té straně polní cesty, pod kterou vedlo plynovodní potrubí, jelikož nemohla jezdit po té straně, na kterou sjela zemina z pozemků žalobců. K fotografii na č.l. 102 svědkyně uvedla, že plynové potrubí vede pod polní cestou, na její levé straně a částečně pod polem, které pokračuje na levé straně od polní cesty (z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]).

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento asi v roce 2010 koupil pozemek ve [obec], který chtěl využít pro stavbu RD. Byl upozorněn na to, že vyježděná polní cesta, která sousedí s jeho pozemkem, vede částečně po jeho pozemku, přičemž se jedná o přístupovou cestu k jeho pozemku a k pozemku paní [příjmení]. V té době ještě neproběhla digitalizace katastru. V roce 2015 jsem si nechal svůj pozemek zaměřit. Na základě tohoto zaměření zjistil, že skutečně část polní cesty vede po jeho pozemku. Žalobce je vlastníkem pozemku, který sousedí s cestou z druhé strany. V rámci pozdější digitalizace několikrát kontaktoval žalobce a snažil se s ním domluvit, aby měl zajištěn přístup a příjezd po této cestě ke svému pozemku, avšak bezvýsledně. Žalobce za všech okolností požadoval, aby o hranici rozhodl soud. Ke snímku na č.l. 82 svědek uvedl, že v jeho vlastnictví je pozemek označený zde starým parc. [číslo]. Žalobci jsou vlastníky pozemku zde označeného [číslo], cesta, která je zde zakreslena barevně, vede ve skutečnosti více v pozemku svědka parc. [číslo]. Svědek uvedl, že v podstatě všechny objekty zakreslené v této mapě byly posunuty, stejně jako cesta směrem dolů, resp. jako by do pozemku svědka. Svědek i všichni sousedé po sporné cestě jezdí a užívají ji k přístupu ke svým pozemkům.

24. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že hranice mezi pozemky [číslo] a [číslo] je v terénu seznatelná a probíhá po mezi – svahu, který odděluje zahradu žalobců od cesty, která je uježděná, není žádným způsobem zpevněná. K fotografii na čl. 103 uvedl, že u všech pozemků patřila mez, tedy svažitá část pozemku, k tomuto pozemku. Označil hranice mezi cestou a pozemkem žalobců jako pruh cca + - 10 cm od vyježděné cesty. Svědkova manželka a zejména její rodiče v 80. letech minulého století měli 4 až 5 let pronajatou část pozemku, který nyní vlastní paní [příjmení]. Svědkovi je tak známo, že průběh cesty se za ta léta nezměnil. Ke změně došlo až k vybagrováním části pozemku. K fotografii na čl. 67 uvedl, že je zřejmé, že cesta probíhala stále rovně až u domu paní [příjmení] se stáčela do leva. Snímek na čl. 82 (součást kupní smlouvy), zobrazuje průběh cesty tak jak jej svědek označil. Tedy cesta vždy vedla rovně a před domem paní [příjmení] se mírně stáčela do leva. Před vybagrováním byla dle názoru svědka hranice mezi pozemky žalobců a žalované seznatelná a dána, průběh cesty, tak jak je zakreslena na čl. 82 byl stejný minimálně po dobu 70 let.

25. Svědek [jméno] [příjmení], bratranec žalobce, uvedl, že jako dítě si hrával na zahradě, která teď patří žalobcům, proto zná přesně hranice mezi pozemkem žalobců a cestou. Mez byla součástí pozemku žalobců. K fotografii na čl. 72 uvedl, že hranice mezi zmíněnými pozemky vede po okraji vyježděného pruhu cesty. [obec] mezi pozemky se v průběhu 70 let nezměnila.

26. Svědkyně [jméno] [příjmení], neteř žalobce, uvedla, že do svých 8 let v místě bydlela, takže velmi dobře ví, že se průběh cesty nikdy neměnil. K fotografii na čl. 12 uvedla, že hranice mezi pozemkem žalobců a cestou vedla pod stromy ve svahu. Cesta vedla rovně a pak se stáčela k [anonymizováno] do dvora, tzn. vlevo.

27. Svědek [příjmení] [příjmení], uvedl, že žalobce zná od roku 1974 a tudíž ví přesně, kudy vede hranice mezi pozemkem žalobce a polní cestou, když tam roky chodíval. Potvrdil, že průběh a směr cesty, se za ta léta nikdy nezměnil. [obec] mezi pozemkem žalobců a cestou vedla ve svahu pod stromy na pozemku žalobce. [obec] procházela krajem cesty, na hranici svahu. Nikdy tuto hranici nezaměřoval a ani jsem nikdy u takového zaměření nebyl. Cesta je od nepaměti tak, jak je vyznačeno na tomto plánku (č.l. 82), cesta vedla rovně a pak se stáčela mírně doleva.

28. Podle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen o. z. jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

29. Dle § 42 odst. 4 katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. v platném znění pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné.

30. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr: Žalobci jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] v režimu SJM a žalovaná je vlastnicí sousedního pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] [obec] mezi těmito pozemky je sporná. Žalobci vymezili žalobní požadavek, po doplnění a částečném zpětvzetí žaloby, jako určení pochybné hranice mezi uvedenými pozemky tak, jak je označena v souboru geodetických informací KN, a to podle výsledků zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu novým mapováním na části k.ú. [obec] v roce 2015, zdokumentovaných v soupisu nemovitostí [číslo] náčrtu zjišťování hranic [číslo]. Současně požadují určení hranice mezi pozemky tak, jak ji označil Ing. [jméno] [příjmení] v protokole o vytyčení hranice pozemku ze dne [datum] a jak je zobrazena v katastrální mapě pozemkového katastru pro k. ú. [obec], obec Zbyslavice, [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, KP [obec]. V řízení bylo prokázáno, že hranice pozemků mezi účastníky řízení je subjektivně sporná (s potřebou posoudit otázku naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř.). Žalobci tvrdí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, který spatřují v tom, že jako vlastníci pozemku parc. [číslo] jsou dotčeni na vlastnickém právu ke svému pozemku jednáním žalované, která bez souhlasu odbagrovala část jejich pozemku a tím žalobcům způsobila škodu a navíc bez právně relevantních důkazů požaduje po žalobcích část jejich pozemku. Žaloba na„ určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které sami žalobci tvrdí, že ji lze objektivně určit (č.l. 61), jako je tomu v daném případě, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním typem žaloby na určení vlastnického práva žalobců. V tomto řízení jde o vydání deklaratorního rozhodnutí, jehož smyslem je určení skutečných hmotněprávních vztahů tak, jak byly zjištěny ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu (srovnej 22 Cdo 4071/2016). Vznikne-li, jako je tomu v daném případě, mezi vlastníky sousedních nemovitostí spor o hranice pozemku či parcely, nemůže se žalobce u soudu domáhat opravy výměry parcely v KN ani určení průběhu hranice mezi parcelami či pozemky. V takovém případě je třeba sporný pozemek (jeho část) vymezit zásadně geometrickým plánem. Vlastnictví takto identifikovaného pozemku může pak být předmětem soudního řízení. Takovýmto způsobem bude, (byť nepřímo) vymezena i sporná hranice mezi pozemky. (srovnej 22 Cdo 2028/2008). Naopak žaloba podle § 1028 občanského zákoníku se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. Pokud samotní žalobci tvrdí, že hranice je určitelná, o čemž svědčí i provedené důkazy listinami katastru nemovitostí a výslechem svědků, nemohou požadovat její určení podle § 1028 o. z. Takovou žalobu soud nemohl jinak, než zamítnout, aniž by se zabýval skutečným zjištěním průběhu hranice mezi předmětnými pozemky.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobci nebyli ve věci úspěšní, proto soud přiznal žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva ve výši [částka]. Soud vycházel z toho, že žalobci se domáhali dvou samostatných určovacích petitů žaloby, které nejsou spojeny ke společnému projednání jiným právním předpisem dle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění (dále jen AT). Z toho důvodu soud vycházel při stanovení tarifní hodnoty ze součtu tarifních hodnot obou těchto žalob (u každé věci z tarifní hodnoty [částka] (§ 9 odst. 3 písm. a) a § 9 odst. 4 písm. b) AT) celkem tedy z tarifní hodnoty [částka]. Náhrada přiznaná žalované tak sestává z odměny advokáta za 4 úkony právní pomoci po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], 2 x účast u jednání soudu ve dnech [datum] a [datum]) 3 úkony právní pomoci (po částečném zpětvzetí žaloby) po [částka] (účast u jednání soudu ve dnech [datum] a [datum], vyjádření žalované ze dne [datum] ke změně žaloby) jeden úkon právní pomoci ve výši ½ tedy za [částka] (návrh na pokračování v řízení ze dne [datum]), 8 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 AT, cestovní náhradu za cestu [obec] – [obec] a zpět dne [datum], tj. celkem 94 km osobním vozidlem VOLVO [registrační značka] o průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km nafty za cenu 31,80 Kč/1l, sazba základní náhrady [částka] km, tj. celkem [částka], cestovní náhradu za 2 x cestu [obec] – [obec] a zpět ve dnech [datum] a [datum], tj. 2 x 94 km osobním vozidlem VOLVO [registrační značka] o průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km nafty za cenu 27,20 Kč/1l, sazba základní náhrady [částka] km, tj. celkem [částka], cestovní náhradu za cestu [obec] – [obec] a zpět dne [datum], tj. celkem 94 km osobním vozidlem VOLVO [registrační značka] o průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km nafty za cenu 36,10 Kč/1l, sazba základní náhrady [částka] km, tj. celkem [částka], náhradu za promeškaný čas dle § 14 AT za 16 půlhodin po [částka] a 21 % DPH z částky [částka], tj. [částka]. Soud tedy přiznal úspěšné žalované celkem na nákladech řízení částku [částka].