Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

14 C 86/2024

č. j. 14 C 86/2024-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-08-20 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNJ:2024:14.C.86.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud dospěl k tomuto závěru i bez návrhu, protože smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 44 600,45 Kč jako vrácení bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně od určeného data. Žaloba byla zamítnuta ve zbytku, protože žalobkyně neměla nárok na úroky, poplatky ani další příslušenství z neplatné smlouvy.

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 44 600,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 21,69 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně za období od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši 21,69 % ročně za období od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 21,69 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky v částce částka v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši částka s úrokovou sazbou 21,69 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu flexibilního splácení ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil ke dni datum. Právní předchůdce žalobkyně vyčíslil dluh ke dni datum, kdy dlužná jistina činila 44 600, částka, dlužný poplatek částka. Žalovaný na pohledávku celkem uhradil částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla s účinností ke dni datum pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 84 - 89 zákona č. 257/2016 Sb. Při posouzení úvěruschopnosti vzala právní předchůdkyně žalobkyně v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací) a zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, a to zejména z informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalovaný předložil pracovní smlouvu z 9/2019 a výplatní pásky (4, 5/2021). Současně ověřila z insolvenčního rejstříku, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je zaměstnán jako galvanizér ve společnosti Galvanako, s.r.o. a jeho měsíční příjem činí částka, nemá vyživovací povinnosti k žádné další osobě. Z uvedených poznatků právní předchůdce žalobce zjistil, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Společnost právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum poskytla žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši částka s úrokovou sazbou 21,69 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu flexibilního splácení ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka ve výši částka byla stanovena na datum. RPSN činila 10066 %. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,80%. Celková dlužná částka tak činila částka. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil ke dni datum. Právní předchůdce žalobkyně vyčíslil dluh ke dni datum, kdy dlužná jistina činila 44 600, částka, dlužný poplatek částka. (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, dokumentu Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru).

6. Žalovaný obdržel v hotovosti dne datum částku částka, zaplatil dne datum, dne datum a dne datum tj. částku 3 x částka (zjištěno z tabulky umoření).

7. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, pracovní smlouvu – pracovní poměr na dobu určitou od datum do datum a výplatní pásky za 04, 05/2021. Předchůdce žalobkyně z informací od žalovaného zjistil, že žalovaný má základní vzdělání, je svobodný, žije u rodičů na adrese adresa, nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále zjistil, že žalovaný má celkový příjem domácnosti ve výši částka a běžné měsíční výdaje ve výši částka, přičemž interní splátky částka (zjištěno z kopie Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr)

8. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy – Seznam pohledávek str. 7, potvrzení o zaplacení). Společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce č. tel. číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalovanému dne datum na adresu, kterou uvedl jako kontaktní (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum). Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum).

9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum poskytla žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši částka s úrokovou sazbou 21,69 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu flexibilního splácení ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka ve výši částka byla stanovena na datum. RPSN činila 10066 %. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,80%. Celková dlužná částka tak činila částka. Žalovaný vyčerpal částku částka a uhradil pouze částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou.

10. Z evidence v ISAS soud zjistil, že proti žalovanému jsou u zdejšího vedena soudní řízení, jejichž předmětem jsou nedoplatky ze spotřebitelských úvěrů např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, 8 C 87/ 2022, spisová značka, spisová značka, spisová značka, a exekuce pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

16. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

19. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

20. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 22. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK)

23. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

24. V projednávané věci žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do pracovní smlouvy žalovaného a dvou výplatních pásek, čímž ověřil, že příjmy převyšují výdaje. Žalobkyně však vůbec nezkoumala výdaje žalovaného a nebyla žalobkyní vzata v úvahu skladba výdajů žalovaného, když toto žalobkyně ani netvrdila a údaj v zákaznické kartě žalovaného nijak neověřovala. Ohledně výdajů žalovaného vůbec není jasné, kolik v rozhodné době platil za bydlení, služby, případně splátky jiných úvěrů a podobně. Z údajů v ISAS bylo zjištěno, že žalovaný v době před poskytnutím úvěru čerpal několik spotřebitelských úvěrů v řádek tisíci korun, což svědčí o tom, že mu jeho příjmy nepostačovaly na krytí jeho výdajů. Kopie občanského průkazu a případně provedená a nedoložená lustrace žalovaného v registrech nejsou dostatečné pro splnění zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Nelze než uzavřít, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

25. S ohledem na shora popsané nesplnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).

26. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky částka a žalovaný dosud uhradil v souhrnu částka. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně částka. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný neuvedl ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy tj. do datum, tedy byl následující den žalobkyni povinen plnit (§ 1958 o. z.) a dnem následujícím, tj. datum, se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně požadovala úrok z prodlení nižší, než je zákonná sazba. Soud je návrhem žalobkyně vázán a nemůže jej překročit.

27. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť žalovaný ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům soudu nesdělil a nedoložil ničeho.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka (52 %) a neúspěšná co do částky částka (48 %) (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Poměr úspěch – neúspěch pak představuje 4 %, tedy nepatrnou část. Soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.