14 C 89/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 32 598,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků zaplatit částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 20,25 % ročně, částku , částka, za zpracování úvěru, částku , částka, za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne , datum, . Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, od , datum, úrokovou sazbou ve výši 20,25 % ročně. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem , částka, . Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , převedena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství částku , částka, . Součástí částky , částka, je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované nepožaduje. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (úrok ve výši 20,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, ) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od 123. 10. 2022 do , datum, ). Výzvou právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu, dlužnou částku však neuhradila.

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzené úvěry č. , tel. číslo, a č. , tel. číslo, včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení., právnická osoba, doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty žalované ze dne , datum, a byly ověřeny její doklady uvedené v části „Ověřené dokumenty“. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva. Ze zákaznické karty ze dne , datum, se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smluv majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy (02/2019) a z výpisů z výplatních pásek (01, 02/2020). Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla v zákaznické kartě ze dne , datum, , zejména, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako programátorka ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, – , právnická osoba, , její měsíční příjem činí , částka, , žije ve vlastním bytě, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, dále s ohledem na výši požadovaného úvěru, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná.

5. Žalovaná navrhovala k úhradě dluhu splátkový kalendář. K jednání nařízenému na den , datum, se zástupce žalobkyně nedostavil s tím, že se z jednání omluvil a souhlasil, aby toto proběhlo v jeho nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit částku , částka, , z čehož částka , částka, měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku , částka, jako úrok, částku , částka, jako poplatek za poskytnutí úvěru, částku , částka, jako službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaná měla plnit společnosti , právnická osoba, , v 21 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka činila , částka, . Roční úroková sazba činila 86 % a RPSN 135,37 % (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila částku ve výši , částka, Žalobkyně se rozhodla po žalované nepožadovat zaplacení zbývajícího dlužného poplatku a k dnešnímu dni tak žalovaná žalobkyni dluží na jistině částku ve výši , částka, , na kapitalizovaném úroku , částka, a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení , částka, (z tabulky umoření). Ze „Zákaznické karty – žádosti o úvěr“ bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí ve vlastním bytě , má středoškolské vzdělání, je zaměstnána na plný úvazek na dobu neurčitou u zaměstnavatele společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, – , právnická osoba, , její měsíční příjem činí , částka, . Odhadované měsíční výdaje žalované měly činit , částka, (ze zákaznické karty ze dne , datum, ).

7. Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Společnost , právnická osoba, oznámila žalované, že pohledávku ze Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši , částka, do 10 dnů od doručení oznámení (z oznámení o postoupení ze dne , datum, a z podacího lístku).

8. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, (z předžalobní upomínky ze dne , datum, + podacího lístku).

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná při uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

18. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

19. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C–679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

20. S ohledem na citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

21. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z údajů, které žalovaná uvedla v kartě zákazníka v rámci žádosti o úvěr, ovšem neprokázala, že tyto údaje prověřovala. Soudu nebyly předloženy výpisy z účtů, výplatnice ani pracovní smlouva žalované, z nichž by předchůdkyně žalobkyně vycházela. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla pouze odhadované měsíční výdaje, doklady o skutečných nákladech žalované např. na bydlení, nebyly předloženy. Rovněž nebyly prováděny lustrace dlužníků v registrech.

22. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalované jsou vedena exekuční řízení, jejichž předmětem je ve většině vymáhání pohledávek ze spotřebitelských úvěrů (např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , 47 , právnická osoba, /2023) a civilní řízení o zaplacení nedoplatků spotřebitelských úvěrů (např. , spisová značka, , , spisová značka, ).

23. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na výše citovanou judikaturu. Z těchto důvodů požadované plnění z titulu smluv považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

24. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela, odečetl částku , částka, , kterou dle tvrzení žalobkyně zaplatila. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. V této části soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Pokud jde o počátek prodlení žalované, na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, , která obsahovala výzvu ke splnění povinnosti, měla žalovaná zaplatit dlužnou částku do , datum, , ode dne následujícího, tj. od , datum, je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci byla žalovaná ve sporu z větší části úspěšná, ovšem náhrady nákladů řízení se výslovně vzdala. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.