14 C 97/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 32 774 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, o , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám advokátky , Jméno advokátky A, , se sídlem , adresa, - , Jméno advokátky B, na nákladech řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty v částce , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že s žalovaným uzavřel dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poukázal na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, . K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem červenec 2024, spolu s úrokem ve výši 78,1 % ročně. Žalovaný při podpisu smlouvy zároveň podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Součástí všech splátek tak byla vedle splátky úvěru a úroku z úvěru i měsíční úhrada poplatku pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně a prostřednictvím emailové komunikace. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (z dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného), z nichž žalobce zjistil, že volné zdroje žalovaného ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru neuhradil žalobci žádnou částku. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného o délce více než30 dnů vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši , částka, . Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. , hodnota, , 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši , částka, . Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u dvou splátek č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky č. , hodnota, , splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši , částka, , kterou byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Úvěr se splácel splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a splátka úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru z důvodu prodlení dlužníka, je část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení zaplatil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne , datum, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobce přitom v souladu s bodem 2.2. smlouvy tento úrok uplatňuje v roční nominální úrokové sazbě ve výši 78,1 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (od , datum, ) žalobce uplatňuje úrok v nominální úrokové sazbě 12,75 % p .a. Žalovaný žalobci dluží částku odpovídající aktuální nové jistině úvěru v celkové výši , částka, (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy ve výši , částka, s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši , částka, (smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy činí 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení od , datum, až do úplného zaplacení, žalobce žalobou požaduje pouze zaplacení smluvní pokutu ve výši , částka, ke dni podání žaloby a úrok ve výši 78,1 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (od , datum, ) žalobce požaduje úrok z úvěru ve výši 12,75 % p. a. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit, tedy částkou , částka, . Dále žalobce požaduje poplatky za pojištění žalovaného schopnosti splácet úvěr ve výši celkem , částka, , když do podání žaloby zůstala neuhrazená měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách 1. a 2. tj. 2 x , částka, .

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byl žalobce vyzván, aby doplnil, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr, včetně příslušenství splácet. K tomu žalobce v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedl, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byl ze strany věřitele prověřen zejména na základě výpisů z databází NRKI, SOLUS, z blíže neupřesněných dokladů o příjmech žalovaného a prohlášení žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalobce využívá matematický model pro kategorizaci rizik pro konkrétního žadatele o úvěr. Napříč kategoriemi dostává klient odlišnou dokladovost, možnost maximální poskytnuté částky nebo maximální doby splatnosti. Model je založen na historickém chování klienta, na chování v NRKI vyjádřeném v CBS. Z dokladů o příjmech žalovaného, vystavených , právnická osoba, ., byl potvrzen pravidelný měsíční příjem žalovaného u zaměstnavatele TATRA Metarulgie v měsíci 4/2024 ve výši , částka, a 5/2024 ve výši , částka, . V hodnocení klienta ze dne , datum, žalovaný deklaroval, že má měsíční příjem ve výši , částka, ze zaměstnání, Pokud jde o výdaje, životní minimum činí , částka, , žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši , částka, , tedy celkem výdaje ve výši , částka, a rezervu ve výši , částka, . Zároveň byly ověřeny další doložené parametry jako je kontrola zaměstnavatele bankovního spojení a byla provedena kontrola identity žalovaného z kopie občanského průkazu. V tomto směru byl tedy žalobce obezřetný a splnil požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Provedený matematický model byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. K jednání, nařízenému na den , datum, , se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobce se k jednání dostavil a navrhl, aby soud žalobě vyhověl.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena, prostřednictvím komunikace na dálku, Smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce poukázal na účet žalovaného dne , datum, částku , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červenec 2024. Celkem měl žalovaný zaplatit částku ve výši , částka, , tzn. jistinu, úroky, a případné další náklady související s úvěrem. Výše úrokové sazby činila 78,10 %, RPSN činila 113,11 %. Žalovaný při podpisu smlouvy zároveň podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Součástí všech splátek tak byla vedle splátky úvěru a úroku z úvěru i měsíční úhrada poplatku pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, . Smlouvou byla dále sjednána měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, . V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části byl žalobce oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, u které se ocitne úvěrovaný v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn těchto smluvních pokut může činit maximálně , částka, za každý kalendářní rok. Dále bylo sjednáno právo žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, v případě prodlení žalovaného s každou splátkou o více než 15 dnů. Jestliže je klient v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, se stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je úvěrovaný povinen splatit ke dni zesplatnění. Jestliže po zesplatnění nedojde k zaplacení nové jistiny úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil žádnou částku. Ke dni , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení nové jistiny úvěru ve výši , částka, s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, a částky za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši , částka, . Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní upomínku k zaplacení dlužné částky, žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

6. Z „Hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání s maturitou, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem , částka, . Výdaje žalovaného určené žalobcem činily , částka, měsíčně (životní minimum , částka, + nájemné a inkaso , částka, ). Volné zdroje žalovaného tak činily , částka, .

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

12. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobce vystupoval ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobce před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK).

18. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

19. V projednávané věci žalobce tvrdil, že prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení žalovaného, na základě nichž řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ovšem toto tvrzení neprokázal. Žalobce však zkoumal pouze příjmy žalovaného (měl k dispozici potvrzení , právnická osoba, ., kdy v měsíci dubnu 2024 činil příjem žalovaného , částka, a v měsíci květnu 2024 činil příjem žalovaného , částka, ), ovšem vůbec nezkoumal výdaje žalovaného, tj. výdaje na bydlení, splátky úvěrů u jiných bank apod. Žalobce sám stanovil životní výdaje žalovaného částkou , částka, měsíčně představující životní minimum. Pokud se týká nákladů na bydlení žalovaného, které žalovaný uvedl částkou , částka, měsíčně, představující nájemné + inkaso, tyto výdaje nebyly žalovaným nijak podloženy a jeví se jako nereálné. Rovněž nebylo ověřováno, zda má žalovaný jiné finanční závazky. Ze systému ISAS bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy s žalobcem měl celou řadu úvěrů, které řádně nesplácel (viz. , spisová značka, , právnická osoba, . – úvěr ve výši , částka, , , spisová značka, , právnická osoba, – úvěr ve výši , částka, , , spisová značka, , právnická osoba, . – úvěr ve výši , částka, ). Při posuzování úvěruschopnosti provedené lustrace ve veřejně dostupných databázích nejsou dostatečné, když poskytovatel úvěru je povinen prověřit z dostupných dokumentů od spotřebitele jeho pravidelné příjmy a výdaje, neboť úvěruschopnost se posuzuje zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Všechna tato zjištění vedou soud k přesvědčení, že žalobce řádně nezkoumal a neposuzoval úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.

20. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

21. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobce podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě plnění obou stran, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

22. Žalovaný od žalobce obdržel částku , částka, , kterou do dnešního dne nevrátil. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobce požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky , částka, , žalobce byl v řízení úspěšný ohledně částky , částka, (nevrácená jistina pohledávky) + částky , částka, (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení), která představuje 55 % uplatněného nároku. Neúspěšný byl ohledně částky , částka, , tedy z 45 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci mu soud přiznal 10 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny za zastupování žalobce advokátem ve výši , částka, podle § 14b odst. 1, písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. za 3 úkony právní služby (převzetí věci + podání žaloby + předžalobní upomínka) po , částka, , 3 x režijního paušálu po , částka, ve výši , částka, podle § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 úkon právní služby po , částka, (účast u jednání), k tomu 1x režijní paušál po , částka, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši , částka, z , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km osobním automobilem KIA Stonic, RZ , SPZ, , s kombinovanou spotřebou 5,6 l nafty na 100 km, při ceně nafty , částka, /l a režii , částka, /km, náhradu za ztrátu času 4 půlhodiny po , částka, , tj. , částka, a 21 % DPH z částky , částka, , tj. , částka, . Celkem náklady řízení žalobce představují částku , částka, a z této částky soud přiznal žalobci 10 %, tedy částku ve výši , částka, . Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je odůvodněno tím, že žalobce podal k tomuto soudu na ustáleném vzoru opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech například pod spisovými značkami , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a další. Soud nepřiznal žalobci odměnu za doplnění žaloby na výzvu soudu ze , datum, , neboť žalobce je zastoupen advokátem a žaloba měla obsahovat všechny potřebné náležitosti a tvrzení již v době jejího podání.