16 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši částka s úrokovou sazbou 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, poplatku a životnímu pojištění se žalovaná zavázala uhradit formou 58 týdenních splátek po částka. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka ode dne datum úrokem ve výši 23,72 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná na pohledávku uhradila v celkové výši částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. pomocí tzv.„ karty zákazníka“, do níž žalovaná zapsala své majetkové poměry. Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum ve smlouvě o půjčce zavázala poskytnout žalované částku ve výši částka a žalovaná se zavázala vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat souhrnný poplatek zahrnující částku částka jako úrok, částku částka jako poplatek za administrativní činnost, částku částka za hotovostní inkaso splátek a částka částka je úplata za životní pojištění. Žalovaná měla plnit společnosti právnická osoba v 58 týdenních splátkách po částka. První splátka byla splatná do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku částka v hotovosti (ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum). Žalovaná do tzv. karty zákazníka písemně prohlásila, že pracuje jako OSVČ pro Českou pojišťovnu, její příjem činí částka a její běžné výdaje činí cca částka a sestávají z nájmu ve výši částka, výdajů domácnosti ve výši částka, splátek úvěrů ve výši částka. Dále uvedla, že má dvě půjčky ve výši částka a částka, nemá vyživovací povinnost k nezaopatřeným dětem ani jiným osobám, žije v domácnosti sama. Žalovaná prohlásila, že proti její osobě nejsou vedeny exekuce. K tomuto prohlášení žalovaná obchodnímu zástupci doložila výpis z účtu, nájemní smlouvu a SIPO. Ohledně výpisu z účtu není uvedeno, jaké období zahrnuje. (ze zákaznické karty ze dne datum). Podle článku 7.

1. Smluvních podmínek zákazník prohlašuje, že úvěrujícímu před uzavřením smlouvy poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen splatit celkovou částku v souladu se smlouvou. (Ze Smluvních podmínek). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; ze žaloby vyplývá, že žalovaná na splátkách půjčky uhradila celkově částka. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum včetně přílohy). právnická osoba oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši částka do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalované dne datum (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku). Žalované byla odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku).

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek částka splatit v 58 týdenních splátkách po částka Částku částka převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná celkem uhradila žalobkyni částku částka. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované vyšla z údajů, které žalovaná vyplnila do karty zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána také předžalobní upomínkou.

5. Podle ustanovení § 1 druhé věty zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

6. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

8. Podle ustanovení § 588 věty první občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 145/2010 Sb. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalované a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

12. V souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb. bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy.

13. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná její právní předchůdkyni poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě listin od žalované, případně z insolvenčního rejstříku. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že příjem žalované činil celkem cca částka. Uvedený příjem zcela kryje výdaje domácnosti žalované ve výši částka, které jsou tvořeny mimo jiné také splátkami dřívějších půjček žalované. Pro účely splácení úvěru zbývá použitelný příjem částka, při výši splátky částka měsíčně (částka týdně). Žalobkyně dále tvrdila, že majetková situace žalované byla ověřena ze žalovanou předložených dokumentů – výpisu z účtu, nájemní smlouvy a SIPO, avšak tyto doklady žalobkyně soudu nedoložila. Pokud jde o výpis z účtu, není ani patrno, za jaké období měl být poskytnut, přitom lze konstatovat, že vypovídající hodnotu o dlouhodobějších příjmech žalované jakožto osoby samostatně výdělečně činné může mít jedině výpis z účtu zachycující delší období např. tří až šesti měsíců, případně přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud jde o výdaje žalované, částka částka na nájemné se jeví nepřiměřeně nízká, soud však nemá žádnou možnost, jak toto prohlášení žalované ověřit, když žalobkyně relevantní listiny prokazující výši výdajů žalované na bydlení soudu nedoložila. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že její právní předchůdkyně věrohodným způsobem příjmy a výdaje žalované prověřila, nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala dostatečně poměry žalované a to, zda žalovaná bude schopna předmětný dluh splácet (§ 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb.). Není prokázáno ani tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavření smlouvy o úvěru prováděla lustraci žalované v insolvenčního rejstříku. Navíc žalobkyně nijak neprokázala a v podstatě ani netvrdila, že by její právní předchůdkyně zkoumala poměry žalované ve veřejných databázích (mimo tvrzený insolvenční rejstřík), jak ukládá mj. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., včetně případné výše dalších dluhů, platební morálky a exekucí, a to ačkoliv žalovaná sama uvedla, že již dva úvěry čerpá. Ze soudní evidence je zřejmé, že v době uzavření smlouvy byly na majetek žalované nařízeny dvě exekuce, což odporuje prohlášení žalované v zákaznické kartě. Ani v tomto směru tedy nelze zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně hodnotit jako dostatečné. Soud také zdůrazňuje, že prohlášení v rámci Smluvních podmínek (čl. 7) zkoumání úvěruschopnosti žalované nahradit nemůže.

14. Lze shrnout, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno (jinak by mohl soud rozhodnout ve věci bez nařízení jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili).

15. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb., ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku, neplatnou, přičemž se jedná se o tzv. absolutní neplatnost, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Žalobkyně tak má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a § 2993 občanského zákoníku, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná dosud vrátila v součtu částka. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně částka.

16. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaná byla vyzvána k plnění ve lhůtě 10 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, avšak v souvislosti se soudním řízením jí žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, lze toto rozhodnutí vykonat.