16 C 22/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky, se sídlem adresa, obec, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od datum do datum ve výši částka, úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroků ve výši 16,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu číslo. Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, vždy nejpozději do 17. dne v měsíci. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 16,9 %. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o úvěru má žalobkyně právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru a mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil žalobce svého práva a prohlásil dne datum celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Dle předmětné smlouvy o úvěru (čl. 3) je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Dlužná jistina částka 331,02 je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši částka a poplatky v celkové výši částka. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud uhradil částka.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání konaném dne datum a to tak, že si peníze půjčil, ale ztratil zaměstnání a nebyl schopen úvěr splácet.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka na úvěrový účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 16,9 % ročně splatit nejpozději do datum v měsíčních splátkách ve výši částka vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne datum. Podle čl. 2 smlouvy se jednalo o neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Podle čl. 3 smlouvy úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a budou placeny v rámci pravidelných splátek úvěru. Nedílnou součástí smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a ceník.

5. Z doručenky autorizačního kódu soud zjistil, že žalobkyně obdržela od žalovaného autorizační SMS kód číslo, čímž byla smlouva o úvěru virtuálně podepsána.

6. Z výpisu z úvěrového účtu číslo ze dne datum (podklady pro soudní řízení) soud zjistil, že dne datum bylo na účet žalovaného číslo připsáno částka a dále že ke dni datum byly žalovanému účtovány poplatky v celkové výši částka. Žalovaný na uvedený účet splatil v souhrnu částka. 7. právnická osoba k posouzení uvěruschopnosti žalovaného (nedatováno) soud zjistil, že žádost o úvěr byla poskytnuta přes internetové bankovnictví v rámci tzv. kreditní linky. Žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši částka. Z výpisu z účtu žalovaného pracovník žalobkyně vyhodnotil, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Své měsíční výdaje žalovaný v žádosti uvedl ve výši částka. Žalobkyně stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částka. Žalovaný v žádosti uvedl splátky mimo žalobkyni ve výši částka. Žalobkyně dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti tři poskytnuté úvěry u žalobkyně, a to kontokorentní úvěr s limitem částka a orientační měsíční splátkou částka, revolvingový úvěr s limitem částka a splátkou částka a spotřební úvěr se splátkou částka. Splátka nového úvěru činila částka, v souhrnu nové splátkové zatížení žalovaného tedy činilo částka.

8. Z výpisu z účtů č. bankovní účet vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že v období červenec 2018 činily celkové příjmy na účtu částka a z účtu odešlo částka, disponibilní zůstatek činil - částka. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši částka. V období srpen 2018 činily celkové příjmy na účtu částku částka a celkem z účtu odešlo v souhrnu částka, disponibilní zůstatek činil – částka. Na účet byla připsána mzda ve výši částka. V období září 2018 celkové příjmy na účtu činily částka a z účtů celkem odešlo částka, disponibilní zůstatek činil – částka. V září 2018 byla na účet připsána mzda částka. Soud dále z výpisu z účtu zjistil, že mezi položkami„ platba 24“ se ve velkém množství nacházejí platby jednotlivě v řádech několika set Kč až částka společnostem iFortuna a webová adresa.

9. Z náhledu na webové stránky webová adresa a webová adresa soud zjistil, že se jedná o sázecí portály.

10. Z dopisu ze dne datum nadepsaného poslední výzva k úhradě dlužné částky soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti ve výši částka nejpozději do datum.

11. Z dopisu ze dne datum nadepsaného rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu a poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že ani po předchozí upomínce nebyla ve stanoveném termínu uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. bankovní účet, a proto žalobkyně rozhodla, že ode dne datum je celá zbývající částka úvěru ve výši částka splatná. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum.

12. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému byla dne datum odeslána výzva k plnění, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.

13. Soud neprováděl důkaz výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výpisem z databázového logu, Všeobecnými obchodními podmínkami a Ceníkem pro soukromou klientelu, neboť uvedené důkazy jsou pro právní posouzení věci s ohledem na níže rozvedený právní závěr nadbytečné.

14. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně splatit nejpozději do datum v měsíčních splátkách ve výši částka Částku částka poskytla dne datum žalobkyně žalovanému na účet č. bankovní účet. Žalovaný celkem uhradil na splátkách úvěru částku částka. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a dále z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet zachycující období před poskytnutím úvěru. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne datum a také předžalobní upomínkou.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

20. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

21. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

22. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

24. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

25. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 26. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

27. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalovaného, dotazem do CCB a z vlastních systémů. Žalobkyně tvrdí, že nahlédnutím do výpisu z účtu žalovaného ověřila, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v průměru v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídají žalovaným tvrzené mzdě částka. Dokazováním bylo zjištěno, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání v posledních třech měsících před poskytnutím úvěru byl mírně nižší. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru uvedl své výdaje ve výši částka, což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyšla ze statistických údajů a uvažovala měsíční výdaje ve výši částka. Dokazováním bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného však tuto částku výrazně převyšovaly. Z výpisu z účtů žalovaného bylo zjištěno, že v červenci 2018 činily výdaje žalovaného částku převyšující částka, v srpnu 2018 částku převyšující částka a v září 2018 činily měsíční výdaje žalovaného částku převyšující částka. Dále nebyla žalobkyní vzata v úvahu skladba výdajů žalovaného, když z výpisu z účtů je zjevné, že žalovaný vynakládal nezanedbatelné částky na internetové sázky (platby ifortuna a webová adresa). Dále ohledně výdajů žalovaného není zjevné, kolik v rozhodné době platil za bydlení a zda měl nějakou vyživovací povinnost. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Žalobkyní nebyl vzat v úvahu ani způsob plnění dosavadních dluhů žalovaného, když u posuzovaného závazku se jednalo o v pořadí čtvrtý úvěr žalovaného u žalobkyně.

28. K výzvě soudu žalobkyně jiné důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nedoložila, a to ačkoliv poskytovatel úvěru má podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného prověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

29. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

30. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný dosud vrátil v součtu částka. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně částka.

31. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Výzva neobsahovala lhůtu k plnění, žalovaný byl proto za použití § 1958 odst. 2 o. z. povinen plnit bez zbytečného odkladu a soud uvažoval s ohledem na výši plnění jako přiměřenou lhůtu 5 dní od doručení, tj. do datum. Ode dne datum je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně nárok na zákonné úroky z prodlení v žalobě kapitalizovala do dne datum. Za období od datum do datum kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka činí částka (výrok I.), ve zbytku byl kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení zamítnut (výrok II.). Od datum má žalobkyně nárok na běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka.

32. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 68 786, částka (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 60 % a neúspěšná ze 40 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 20 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši částka podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty částka dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) po částka, celkem částka, a náhradě hotových výdajů po částka za 3 úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši částka. Dále advokátovi náleží náhrada za DPH v sazbě 21 % z částky částka ve výši částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení činí částka, z toho podle poměru úspěchu ve věci žalobkyni náleží 20 %, což představuje částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobce, a to v obecné lhůtě k plnění tří dnů podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.