Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

16 C 23/2021

č. j. 16 C 23/2021-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-05 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNJ:2022:16.C.23.2021.1

Citované zákony (20)

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 73 691 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 12,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 12,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [obec a číslo], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroků ve výši 12,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 12,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 12,99% a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle smlouvy a aktuálního Sazebníku [právnická osoba] Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si dále přímo ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy a úvěr byl s účinností ke dni [datum] zesplatněn. Dlužná jistina ve výši [částka] je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši [částka], připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši [částka] a poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud uhradil [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným s účinností od [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] na úvěrový účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 12,99 % ročně splatit nejpozději do [datum] v měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne [datum]. Podle čl. 2 smlouvy se jednalo o neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Podle čl. 2 smlouvy bylo použití úvěru omezeno pouze na sjednaný účel, kterým bylo splacení dluhů vyplývajících z poskytnutí úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Podle čl. 3 smlouvy úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a budou placeny v rámci pravidelných splátek úvěru. Nedílnou součástí smlouvy tvoří Všeobecné obchodní podmínky a ceník. Z čl. 7 Všeobecných obchodních podmínek (dále také jen„ VOP“) soud zjistil, že v případě prodlení se zaplacením dlužné částky může právní předchůdkyně žalobkyně účtovat úrok z prodlení ve výši uvedené v našem ceníku nebo v zákonné výši a dále v rozsahu povoleném zákonem může účtovat smluvní pokutu za prodlení a náklady, které vzniknou v souvislosti s prodlením. Tyto platby jsou uvedeny v ceníku. Z ceníku pro soukromou klientelu soud zjistil, že stanovuje poplatky pro vedení účtů, poskytnutí a správu úvěrů a poskytovaní dalších služeb.

5. Z podkladů [právnická osoba] pro soudní řízení k účtu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo na účet žalovaného [číslo] připsáno [částka] a dále že ke dni [datum] byly žalovanému účtovány poplatky v celkové výši [částka] a řádné úroky činily [částka]. Žalovaný na uvedený účet splatil v souhrnu [částka]. 6. [právnická osoba] k posouzení uvěruschopnosti žalovaného (nedatováno) soud zjistil, že žádost o úvěr byla poskytnuta přes internetové bankovnictví v rámci tzv. kreditní linky. [příjmení] byla napočtena na základě příjmu z účtu vedeného u [právnická osoba] ve výši [částka]. Žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši [částka]. Z výpisu z účtu žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Své měsíční výdaje žalovaný v žádosti uvedl ve výši 0 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. [příjmení] zároveň obdobně k ukazateli DSTI stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 12,66 % po poskytnutí úvěru. Žalovaný v žádosti uvedl splátky mimo [právnická osoba] ve výši 0 Kč. [příjmení] dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti dva poskytnuté spotřební úvěry u [právnická osoba] se splátkou [částka] (tento úvěr byl doplacen z nově poskytnutého úvěru) a se splátkou [částka]. Splátka nového úvěru činila [částka], v souhrnu nové splátkové zatížení tedy činilo [částka].

7. Z výpisu z účtů č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že v období duben 2020 činily celkové příjmy na účtu [částka] a z účtu odešlo [částka]. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši [částka]. V období květen 2020 činily celkové příjmy na účtu částku [částka] a celkem z účtu odešlo v souhrnu [částka]. Na účet byla připsána mzda ve výši [částka]. V období červen 2020 celkové příjmy na účtu činily [částka] a z účtů celkem odešlo [částka]. V červnu 2020 byla na účet připsána mzda [částka] a nemocenské dávky [částka]. Soud dále z výpisu z účtu zjistil že mezi položkami„ platby kartou“ se nacházejí platby společnostem WargamingEU (např. dne [datum] platba [částka], dne [datum] platba [částka], dne [datum] platby ve výši [částka], [částka] a [částka]), STREAMGAMES.COM (např. dne [datum] platba [částka], dne [datum] platby ve výši [částka] a [částka], dne [datum] platby [částka] a [částka]) a [webová adresa] (např. dne [datum] dvakrát platba ve výši [částka]).

8. Z dopisu ze dne [datum] nadepsaného poslední výzva k úhradě dlužné částky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Z dopisu ze dne [datum] nadepsaného rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že ani po předchozí upomínce nebyla ve stanoveném termínu uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], a proto právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla, že ode dne [datum] je celá zbývající částka úvěru ve výši [částka] splatná.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] – Seznam pohledávek a Přílohy [číslo] – potvrzení o zaplacení úplaty soud zjistil, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka]; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum].

10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému byla dne [datum] odeslána výzva k plnění částky [částka], přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úroky ve výši 12,99 % ročně splatit nejpozději do [datum] v měsíčních splátkách ve výši [částka] Částku [částka] poskytla dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný celkem uhradil na splátkách úvěru částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a dále z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] zachycující období před poskytnutím úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

16. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 20. [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

21. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

22. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

23. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalovaného, dotazem do CCB a z vlastních systémů. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdí, že nahlédnutím do výpisu z účtu žalovaného ověřila, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v průměru v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídají žalovaným tvrzené mzdě [částka]. Dokazováním bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v posledních třech měsících předcházejících poskytnutí úvěru byly mírně nižší. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru uvedl své výdaje ve výši 0 Kč, což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyšla ze statistických údajů a uvažovala měsíční výdaje ve výši [částka]. Dokazováním bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného však tuto částku výrazně převyšovaly. Z výpisu z účtů žalovaného bylo zjištěno, že v dubnu 2020 činily výdaje žalovaného částku převyšující [částka] a v květnu a červnu 2020 činily měsíční výdaje žalovaného částky v řádech desetitisíců Kč. Dále nebyla právní předchůdkyní žalobkyně vzata v úvahu skladba výdajů žalovaného, když z výpisu z účtů je zjevné, že žalovaný vynakládal nezanedbatelné částky na internetové hry a sázky (platby WargamingEU, STREAMGAMES.COM a [webová adresa]). Dále ohledně výdajů žalovaného není zjevné, kolik v rozhodné době platil za bydlení a zda měl nějakou vyživovací povinnost. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Právní předchůdkyní žalobkyně nebyl vzat v úvahu ani způsob plnění dosavadních dluhů žalovaného, když u posuzovaného závazku se jednalo o v pořadí třetí úvěr žalovaného u společnosti [právnická osoba], který byl poskytnut za účelem splacení dříve čerpaného úvěrů.

24. K výzvě soudu žalobkyně jiné důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nedoložila, a to ačkoliv poskytovatel úvěru má podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že její právní předchůdkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného prověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

25. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

26. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a § 2993 občanského zákoníku, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný dosud vrátil v součtu [částka]. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně [částka].

27. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému téhož dne odeslán. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Výzva neobsahovala lhůtu k plnění, soud proto za použití § 1958 odst. 2 a § 1959 písm. e) občanského zákoníku uvažoval lhůtu 5 dní od doručení, tj. do [datum]. Ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka] (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky [částka] (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 80 % a neúspěšná z 20 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 60 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 948 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši 21 102,40 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty [částka] dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u jednání dne [datum]) po 4 060 Kč a náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 4 úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč. Dále advokátovi náleží náhrada za DPH v sazbě 21 % z částky 17 440 Kč ve výši 3 662,40 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení činí 24 050,40 Kč, z toho podle poměru úspěchu ve věci žalobkyni náleží 60 %, což představuje 14 430,24 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud dále nepřiznal náhradu nákladů řízení za žalobkyní účtované podání ze dne [datum], neboť takové podání se ve spisu nenachází a v uvedené době ani řízení ještě nebylo vedeno. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobce, a to v obecné lhůtě k plnění tří dnů podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.