16 C 25/2022
č. j. 16 C 25/2022-68
V PLATNOSTIOkresní soud v Novém Jičíně zamítl žalobu žalobkyně proti žalované, která se domáhala zaplacení částky s úroky a poplatky z úvěru. Soud uznal smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou, protože věřitel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Základem bylo, že věřitel neověřil skutečné příjmy a výdaje žalované a spoléhal pouze na neověřená prohlášení. Protože žalovaná již zaplatila více než byla poskytnuta částka, nemá žalobkyně nárok na náhradu bezdůvodného obohacení.
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok 22,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo. V souladu se smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový rámec částka a současně jí byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti. Čerpaný úvěr se žalovaná dle smlouvy ve spojení s úvěrovými podmínkami zavázala splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet, a to tím způsobem, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vyšla z příjmu, který klient deklaruje podpisem žádosti o úvěr. Žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši částka a dále v žádosti o úvěr uvedla, že je od dne datum zaměstnána jako dělnice u zaměstnavatele právnická osoba, IČO, bydlí u rodičů, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí částka a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem a výdaje žalované odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaná průběžně čerpala peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty, nicméně s postupem času nehradila sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností, zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva sjednaného v podmínkách a dne datum ukončila smlouvu a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka částka a sestávala z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, poplatků ve výši částka, úroků z úvěru ve výši částka kapitalizovaných ke dni datum a úroků z prodlení ve výši částka kapitalizovaných ke dni datum. Ke dni zesplatnění, tj. datum, žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši částka a za dobu trvání úvěrové smlouvy žalovaná uhradila celkem částku částka, která byla započtena na úhradu jistiny, úroku a poplatků.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba se dne datum zavázala, že po splnění sjednaných podmínek poskytne žalované peněžní prostředky do určité výše a žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky, poplatky a splnit veškeré povinnosti podle smlouvy. Smluvní ujednání jsou obsažena ve smluvní dokumentaci, kterou tvoří smlouva včetně dispozic, jejiž součástí jsou základní produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu, sazebník, úvěrový lístek a podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahům. Podle Dispozice ke smlouvě číslo které jsou podepsané žalovanou, činí úvěrový rámec částka, minimální splátka je 2 % z čerpaného úvěru, roční úroková sazba pro hotovostní čerpání činí 29,99 %, roční úroková sazba pro bezhotovostní čerpání činí 25,08 % a jako doplňková služba je zvoleno pojištění vyčerpané částky. (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty číslo ze dne datum, dispozic ke smlouvě číslo o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty uzavřené dne datum) Žalovaná dne datum podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje popis základních vlastností spotřebitelského úvěru a náklady spotřebitelského úvěru. (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru)
4. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí částka a celkový čistý měsíční příjem domácností činí částka. Dále uvedla, že bydlí u rodičů, má učňovské vzdělání, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, je v pracovním poměru na dobu určitou od datum do datum, její povolání je dělník/řemeslník a pracuje u zaměstnavatele právnická osoba Jako doklad o hlavním příjmů podepsala čestné prohlášení, které je součástí formuláře a ve kterém stvrdila, že uvedené údaje jsou pravdivé. Životní náklady uvedla ve výši částka, srážky ze mzdy ve výši částka a jiné měsíční splátky ve výši částka (zjištěno ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty) Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované hodnotila individuálně a vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima žalované, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních třech interních závazků v celkové výši částka (zjištěno z vyjádření právnická osoba ze dne datum)
5. Žalovaná průběžně v období od datum do února 2018 čerpala z úvěrového účtu č. bankovní účet ke smlouvě číslo finanční prostředky. (zjištěno z platební historie a výpisu ke kreditní kartě) Žalovaná byla v prodlení se splácením úvěru a žalobkyně jí upomínala k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne datum, dne datum, dne datum a dne datum (zjištěno z upomínek, bez doložení odeslání) Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši částka (zjištěno z dopisu nadepsaného Rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů a z úvěru ze dne datum) Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo – Seznam pohledávek a dohody o úplatě ze dne datum a potvrzení o úplatě ze dne datum) právnická osoba oznámila žalované, že pohledávku mimo jiné ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum) Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou žalovanou k úhradě dluhu; výzva byla odeslána žalované dne datum (z předžalobní upomínky ze dne datum a poštovního podacího archu)
6. Z úvěrového lístku, sazebníku a produktových podmínek revolvingového úvěru a kreditní karty nečinil soud s ohledem na níže uvedený právní závěr žádná skutková zjištění.
7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne datum zavázala, že na požádání žalované jako úvěrované poskytne v její prospěch peněžní prostředky do celkové výše finančního limitu částka a žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni úrok, pojistné a poplatky. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne datum, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované vyšla z údajů, které žalovaná vyplnila v žádosti o úvěr a interních informací. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána předžalobní upomínkou.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 1 druhé věty zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
10. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
12. Podle ustanovení § 588 věty první občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalované a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 145/2010 Sb.
17. V souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb. bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy.
18. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná její právní předchůdkyni poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do veřejných rejstříků. Žalovaná žalobkyni sdělila údaje ohledně svého zaměstnavatele a výši čisté mzdy, která dosahovala částky částka a celkového příjmu domácnosti ve výši částka měsíčně, žalobkyně však soudu nedoložila, že by tato pouhá tvrzení žalované dále prověřila. Pokud jde o výdaje, pak žalovaná uváděla výdaje v nulové výši, což zcela zjevně nemůže odpovídat realitě, a proto právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z údajů životního minima, normativních nákladů na bydlení a ze statistických údajů. Prohlášení žalované v žádosti o úvěr bylo zjevně nepravdivé v části, ve které uvedla, že nehradí žádné splátky, když z interních zjištění právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že žalovaná žádala o v pořadí čtvrtý úvěr a splátky předchozích třech závazků dosahovaly měsíční výše částka. K výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobkyně jiná tvrzení ani důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované neuvedla a nedoložila. Žalobkyně neprokázala, že prověřila z dostatečných a přiměřených zdrojů, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalované a ani to, že před uzavření smlouvy o úvěru prováděla lustraci žalované ve veřejně přístupných rejstřících. Avšak ani kdyby příjmy žalované odpovídaly výši, kterou uvažovala právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované, byly by tyto příjmy velmi nízké. Celkové příjmy domácnosti právní předchůdkyně žalobkyně vůbec neověřovala (ani to netvrdila), a proto k těmto příjmům vůbec nelze přihlížet. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně běžné výdaje žalované pouze odhadla v minimální výši pomocí částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, je zjevné, že takové výdaje nemohly odpovídat konkrétnímu životnímu stylu žalované. Při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr je podstatná informace, že žalovaná žádala o v pořadí již čtvrtý úvěr, když hradila dosavadní splátky v souhrnné výši částka (tj. více než ¼ čistého příjmu ze zaměstnání). Žalovaná měla výdaje (ať už běžné nebo mimořádné) v takové výši, že potřebovala žádat o čtvrtý úvěr, z čehož lze dovodit, že výdaje ve výši uvažované právní předchůdkyní žalobkyně nebyly skutečnými výdaji žalované a pravděpodobně byly dokonce vyšší než její příjmy ze zaměstnání.
19. Žalobkyně neposuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava (ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb.), a proto soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).
20. Žalobkyně by měla nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993, 2991 o. z., jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná v součtu čerpala částka a za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradila celkem částku částka. Uvedená tvrzení žalovaná nijak nerozporovala a neodporuje jim ani výpis z úvěrového účtu a platební historie úvěrového účtu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná již žalované uhradila více, než jí žalobkyně poskytla, není žalovaná povinna z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni vracet ničeho, a proto byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu.
21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, avšak v souvislosti se soudním řízením jí podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.