16 C 26/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 11,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 14,4 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa žalobkyně], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 1) částky [částka], úroků ve výši 11,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [anonymizována dvě slova] od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] vedeného na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a dále 2) částky [částka], úroků ve výši 14,4 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [anonymizována dvě slova] od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] vedeného na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] a [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých poskytla žalovanému dvakrát peněžní prostředky ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tak, že průměrný měsíční příjem ve výši [částka] byl ověřen z výpisu z běžného účtu žalovaného a životní výdaje byly stanoveny podle interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částku [částka]. Žalovaný již čerpal 7 předcházejících úvěrů a při měsíční splátce posledního poskytnutého úvěru ve výši [částka] bylo nové splátkové zatížení žalovaného ve výši [částka]. Příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů žalovaného. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet čerpané úvěry v pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr ze dne [datum] se zavázal hradit spolu s úroky ve výši 11,9 % a úvěr čerpaný dne [datum] se zavázal hradit s úroky ve výši 14,4 %. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení, resp. poskytoval částečné plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění obou úvěrů k datu [datum]. V případě prvního úvěru ze dne [datum] je z výpisu z účtu žalovaného patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku [částka]. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru uhradil splátkou ze dne [datum] část dlužné částky ve výši [částka], která se započítala nejprve na příslušenství a následně na jistinu pohledávky. Žalovaná jistina tedy činí částku ve výši [částka]. V případě druhého úvěru ze dne [datum] je z výpisu z účtu žalovaného patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku [částka]. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru uhradil splátkou ze dne [datum] část dlužné částky ve výši [částka], která se započítala nejprve na příslušenství a následně na jistinu pohledávky. Žalovaná jistina tedy činí částku ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [bankovní účet] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] na úvěrový účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 11,9 % ročně splatit nejpozději do [datum] v měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne [datum]. Podle čl. 2 smlouvy se jednalo o neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Podle čl. 3 smlouvy úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a budou placeny v rámci pravidelných splátek úvěru. Nedílnou součástí smlouvy tvoří Všeobecné obchodní podmínky a ceník.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [bankovní účet] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] na úvěrový účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 14,4 % ročně splatit nejpozději do [datum] v měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne [datum]. Podle čl. 2 smlouvy se jednalo o neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Podle čl. 3 smlouvy úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a budou placeny v rámci pravidelných splátek úvěru. Nedílnou součástí smlouvy tvoří Všeobecné obchodní podmínky a ceník.

6. Z podkladů [právnická osoba] pro soudní řízení k účtu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo na účet žalovaného [číslo] připsáno [částka]. Žalovaný na uvedený účet splatil dne [datum] v souhrnu [anonymizována dvě slova] Kč. Z přehledu umořování dluhu k úvěru č. [bankovní účet] soud zjistil, že na uvedený úvěr žalovaný uhradil celkem [částka].

7. Z podkladů [právnická osoba] pro soudní řízení k účtu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo na účet žalovaného [číslo] připsáno [částka]. Žalovaný na uvedený účet splatil dne [datum] v souhrnu [anonymizována dvě slova] Kč. Z přehledu umořování dluhu k úvěru č. [bankovní účet] soud zjistil, že na uvedený úvěr žalovaný uhradil celkem [částka].

8. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, v domácnosti jsou 3 členové, v domácnosti nejsou osoby bez příjmu, bydlí u rodičů, je vyučen s maturitou. Je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou s příjmem [částka]. Jiné příjmy nemá. Splácí úvěry u [právnická osoba] a dále má splátky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši [částka]. Neplatí nájem a ani jiné výdaje.

9. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, v domácnosti jsou 2 členové, v domácnosti nejsou osoby bez příjmu, bydlí u rodičů, je vyučen s maturitou. Je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou s příjmem [částka]. Jiné příjmy nemá. Splácí úvěry u [právnická osoba] a nemá žádné splátky u jiných poskytovatelů úvěrů. Neplatí nájem a ani jiné výdaje.

10. Z vyjádření [právnická osoba] k posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žádost o úvěr byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Pracovník banky ověřil z výpisů z účtu žalovaného u jiné banky, že průměrný příjem žalovaného v třech měsících předcházejících úvěrové žádosti činil [částka]. [příjmení] ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Své měsíční výdaje žalovaný v žádosti uvedl ve výši [částka]. [příjmení] stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Žalovaný v žádosti uvedl splátky mimo [právnická osoba] ve výši [částka]. [příjmení] dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti šest poskytnutých úvěrů mimo [právnická osoba] s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. Splátka nového úvěru činila [částka], v souhrnu nové splátkové zatížení tedy činilo [částka].

11. Z vyjádření [právnická osoba] k posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žádost o úvěr byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Pracovník banky ověřil z výpisů z účtu žalovaného u jiné banky, že průměrný příjem žalovaného v měsících předcházejících úvěrové žádosti činil [částka]. [příjmení] ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Své měsíční výdaje žalovaný v žádosti uvedl ve výši [částka]. [příjmení] stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Žalovaný v žádosti uvedl splátky mimo [právnická osoba] ve výši [částka]. [příjmení] dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti šest poskytnutých úvěrů mimo [právnická osoba] a jeden úvěr u [právnická osoba] s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. Splátka nového úvěru činila [částka].

12. Z výpisu z účtů č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že na tomto účtu měl žalovaný sjednán limit povoleného debetu [částka]. V období [datum] – [datum] činily celkové příjmy na účtu [částka] a z účtu odešlo [částka]. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši [částka]. Počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek činil - [částka]. V období [datum] – [datum] činily celkové příjmy na účtu [částka] a z účtu odešlo [částka]. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši [částka]. Počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek činil [částka]. V období [datum] – [datum] činily celkové příjmy na účtu [částka] a z účtu odešlo [částka]. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši [částka]. Počáteční zůstatek činil - [částka] a konečný zůstatek činil [částka].

13. Z detailu insolvenčního řízení ze dne [datum] soud zjistil, že ohledně žalovaného bylo dne [datum] zahájeno insolvenční řízení, které bylo skončeno dne [datum] odmítnutím návrhu. Výpis z insolvenčního rejstříku byl pořízen dne [datum], nejedná se tedy o výpis pořízený před uzavřením smluv o úvěru.

14. Z výpisu kontroly neplatných dokladů soud zjistil, že doklad [číslo] nebyl nalezen v databázi neplatných dokladů. Na výpisu se nachází údaj, že databáze byla naposledy aktualizována [datum], nejedná se tedy o výpis pořízený před uzavřením smluv o úvěru.

15. Z dopisů ze dne [datum] nadepsaných Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu a poštovního podacího archu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že ani po předchozí upomínce nebyly ve stanoveném termínu uhrazeny pohledávky na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet], a proto právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla, že ode dne [datum] je celá zbývající částka úvěru ve výši [částka] a [částka] splatná. Dopisy byly odeslány dne [datum].

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. Přílohy [číslo] – potvrzení o zaplacení úplaty a 2x Přílohy [číslo] – Seznam pohledávek soud zjistil, že pohledávky byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z dvou dopisů oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávky ze smluv o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka] a [částka].

17. Z předžalobních upomínek ze dne [datum] a záznamu sledování zásilek soud zjistil, že žalovanému byly dne [datum] odeslány výzvy k plnění, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.

18. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se dne [datum] a dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky pokaždé ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úroky splácet v měsíčních splátkách ve výši [částka] a [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] dne [datum] na účet č. [bankovní účet] a rovněž dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný celkem uhradil na splátkách úvěru částku [částka] na úvěrový účet č. [bankovní účet] a [částka] na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a dále z výpisu z účtu žalovaného zachycující období před poskytnutím úvěru, výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně stanovila na základě interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a údaji normativních nákladů na bydlení a dále zjistila výši dosavadních dluhů žalovaného ze zápůjček a úvěrů dotazem do CCB a z vlastních systémů. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou.

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

23. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

25. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 27. [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

28. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

29. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

30. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalovaného zachycujícího období září až listopad 2019, dotazem do CCB a z vlastních systémů, a dále vyšla ze statistických údajů a normativních nákladů na bydlení. Dokazováním bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v měsíci září činily [částka], v říjnu činily [částka] a v měsíci listopadu byly [částka]. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru uvedl pouze výdaje na bydlení ve výši [částka], což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného běžné výdaje žalovaného pouze odhadla interním výpočtem v minimální výši pomocí statistických údajů a částek normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze a je zjevné, že takové výdaje nemohly odpovídat konkrétnímu životnímu stylu žalovaného, protože z provedených důkazů výpisem z účtu bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného tyto částky výrazně převyšovaly. V září 2019 vydal žalovaný z účtu [částka], v říjnu [částka] a v listopadu odešlo z účtu žalovaného [částka]. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Nadto zůstatky na účtu žalovaného v některých obdobích byly mínusové, neměl tedy dostatečný zůstatek pro splácení nových úvěrů. V rámci výdajů žalovaného nebylo ani zjištěno, zda měl nějakou vyživovací povinnost. Žalobkyně k důkazu doložila výpis z insolvenčním rejstříku ze dne [datum], a stejně tak výpis kontroly neplatných dokladů ze dne [datum], tj. vyhotovené pro účely soudního řízení až po uzavření smluv o úvěru ze dne [datum] a dne [datum], v důsledku čehož nelze k uvedeným lustracím přihlížet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyní žalobkyně nebyla dostatečně vzata v úvahu ani výše dosavadního splátkového zatížení a způsob plnění dosavadních dluhů žalovaného, když u posuzovaných závazků se jednalo o v pořadí osmý a devátý úvěr žalovaného. [právnická osoba] k posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] (viz odstavec 11 rozsudku) je nesprávně uvedeno, že nové splátkové zatížení žalovaného po započtení splátky ve výši [částka] činilo [částka], avšak výpočtem soud zjistil, že nové splátkové zatížení žalovaného činilo [částka], což odpovídá doplněným tvrzením žalobkyně (ze dne [datum], č. l. 40). Žádost žalovaného o úvěr ze dne [datum] byla zjevně nepravdivá v části, ve které žalovaný uvedl, že nemá žádné splátky u jiných poskytovatelů úvěrů.

31. Soud žalobkyni opětovně nepoučoval o břemeni tvrzení a důkazním břemeni ve vztahu ke zkoumání výdajů žalovaného, neboť žalobkyně uvedla, že dalšími důkazy o lustraci žalovaného v databázích nedisponuje a běžné výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala z interního ekonomického modelu, z čehož vyplývá, že neposuzovala skutečné výdaje. Pokud žalobkyně tvrdí, že u žalovaného se projevilo nesprávné hospodaření s finančními prostředky, případně jde o nečekané výdaje, které může žalovaný dorovnat díky svému vysokému příjmu, pak k tomu soud doplňuje, že příjem žalovaného nebyl vysoký, v dané době odpovídal průměrné až mírně podprůměrné mzdě ve čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku a soud považuje skutečnost, že si žalovaný zjevně neumí uspořádat svou finanční situaci právě za důvod, pro který mu nemá být poskytnut v pořadí 8. a 9. nesplacený úvěr nadto v poměrně vysoké výši (v součtu [částka]). Pokud žalobkyně spekuluje, že žalovaný mohl mít pouze aktuální mimořádné výdaje, toto tvrzení není opřeno o žádné důkazy.

32. S ohledem na shora popsané soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí a předmětné úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

33. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka] a žalovaný dosud vrátil na úvěrový účet [číslo] částku [částka]. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně [částka]. Dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] a žalovaný dosud vrátil na úvěrový účet [číslo] částku [částka]. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně [částka].

34. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému odeslán dne [datum]. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Výzva neobsahovala lhůtu k plnění, žalovaný byl povinen plnit následující den (§ 1958 o. z.) a dnem následujícím, tj. [datum], se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Žalobkyně se domáhala úroků z prodlení od pozdějšího data, konkrétně od [datum]. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

35. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

36. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v součtu co do částky [částka] (po započtení jistiny [částka] a [částka] a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky [částka] (po započtení zamítnutých částí jistiny [částka] a [částka] a veškerého zamítnutého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 78 % a neúspěšná z 22 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 56 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [anonymizována dvě slova] Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty [anonymizována dvě slova] Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u jednání dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) po [částka], tj. celkem ve výši [částka] a náhradě hotových výdajů po [částka] za 6 úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka], cestovní náhrady v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 280 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 advokátního tarifu a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 advokátního tarifu a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 280 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,0 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 advokátního tarifu a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 advokátního tarifu. Dále advokátovi náleží náhrada za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení činí [částka], z toho podle poměru úspěchu ve věci žalobkyni náleží 56 %, což představuje [částka]. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobce, a to v obecné lhůtě k plnění tří dnů podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.