16 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta, se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Přesná výše nákladů řízení bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání a úrok. Žalobkyně poskytla žalovanému bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky v celkové hodnotě [částka], postupnými platbami ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum]. Žalovaný byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí [částka]. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než [částka], je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Dále byl žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem [částka] a úrok z dlužné částky ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí [částka]. V případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši [částka] měsíčně ([částka] + DPH) za mimosoudní vymáhání dlužné částky dle čl. 4 mandátní smlouvy ze dne [datum]. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši [částka]. Žalovaný na pohledávku neuhradil dosud ničeho. V případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce, stává se dle čl. 6 smlouvy bez dalšího celý dluh splatným. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od [datum] v prodlení. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka. Dále žalobkyně tvrdila, že zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků a dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, výši příjmů ověřila ze dvou výplatních pásek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně se dne [datum] zavázala, že na požádání žalovaného jako úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše finančního limitu [částka], a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo svého účtu [bankovní účet]. Podle čl. 4 smlouvy je žalovaný povinen do konce každého kalendářního měsíce, počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, uhradit minimální splátku úvěru. Výše minimální splátky úvěru činí 1/5 (jednu pětinu) částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce; nejméně však výše minimální splátky úvěru činí [částka]; pokud je částka dlužná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než [částka], je výše minimální splátky úvěru rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Podle čl. 5 smlouvy je žalovaný za každé čerpání úvěru povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Výše poplatku za čerpání úvěru je stanovena s ohledem na náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti a se zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením peněžních prostředků žalovanému. Podle čl. 5 smlouvy poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Podle čl. 6 smlouvy za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení je žalovaný povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši pevné úrokové sazby 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 této smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně dle věty první tohoto článku. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Podle čl. 6 smlouvy v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu žalobkyně), a žalobkyně je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně poskytla na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum], tj. celkově [částka]. U všech plateb je v poznámce uvedeno číslo smlouvy [číslo] a jméno žalovaného (z výpisu z účtu žalobkyně). Žalovaný žalobkyni zaslal kopii svého občanského průkazu (z kopie občanského průkazu žalovaného). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že jeho hrubý měsíční příjem činí [částka] a čistý příjem je [částka] měsíčně, bydlí ve vlastním domě a jeho náklady na obživu činí [částka], žije v domácnosti sám a náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, ostatní náklady činí [částka] měsíčně (ze žádosti žalovaného o úvěr). [obec] mzda žalovaného za měsíc leden 2021 u zaměstnavatele [právnická osoba] činila [částka], čistá mzda v měsíci únor 2021 činila [částka] a náhrada mzdy po dobu nemoci činila [částka] (z výplatnic žalovaného za leden a únor 2021). Žalovaný čerpal na úvěr v květnu 2021 částku [částka], žalobkyně účtovala poplatek za čerpání ve výši [částka]. Žalovaný je v prodlení s úhradou čerpaného úvěru, poplatků a úroků, přičemž ničeho na pohledávku žalobkyně neuhradil (z výpisů k revolvingovému účtu žalovaného z období červen – prosinec 2021). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala předžalobní upomínkou žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka] do [datum]; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku).

4. Z důkazu mandátní smlouvou soud neučinil žádná relevantní zjištění.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] zavázala, že na požádání žalovaného jako úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše finančního limitu [částka], a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného v celkové výši částku [částka]. Žalobkyně žalovanému účtovala poplatek za čerpání a úroky, žalovaný však na pohledávku žalobkyně neuhradil ničeho a jeho dluh se stal splatným. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o úvěr a dvou výplatních pásek za leden a únor 2021. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

11. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

18. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala z listin od žalovaného a z veřejných rejstříků. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila dvě výplatnice žalovaného za měsíc leden a únor 2021, z nichž soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za měsíc leden 2021 u zaměstnavatele [právnická osoba] činila [částka], čistá mzda v měsíci únor 2021 činila [částka] a náhrada mzdy po dobu nemoci činila [částka]. Žalobkyně tvrdila, že průměrný čistý příjem žalovaného ze zaměstnání činí [částka] měsíčně, čemuž však předložené důkazy neodpovídají, příjem žalovaného za měsíc únor 2021 nedosahoval výše [částka], jak žalobkyně uváděla (tato částka odpovídá údaji čistý příjem celkem od počátku roku, který je ve výplatnici také uveden). Průměrný čistý příjem žalovaného za doložené období tedy činil cca [částka]. Pokud jde o výdaje, žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním domě a jeho náklady na obživu činí [částka], žije v domácnosti sám a náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, ostatní náklady činí [částka] měsíčně. Žalobkyně však výdaje žalovaného nijak neprověřila. Žalobkyně vůbec neprověřila, zda má žalovaný další závazky v podobě zápůjček či úvěrů. Žalobkyně proto nemohla s náležitou péčí provést porovnání příjmů a výdajů žalovaného a posoudit způsob plnění dosavadních dluhů. Není prokázáno ani tvrzení žalobkyně, že před uzavření smlouvy o úvěru prováděla lustraci žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících.

19. K písemné výzvě soudu žalobkyně jiné důkazy, než uvedené výplatnice a žádost žalovaného o úvěr, k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila a neučinila tak ani do okamžiku rozhodnutí ve věci. Ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, žalobkyně soudu žádné důkazy, nad rámec výše uvedených, nepředložila. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že věrohodným způsobem příjmy a také výdaje žalovaného prověřila, nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno (jinak by mohl soud rozhodnout ve věci bez nařízení jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili).

20. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

21. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný dosud nevrátil ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit [částka].

22. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne [datum], který mu byl odeslán dne [datum]. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě do [datum] a od [datum] je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, a to co do částky [částka] (po zohlednění úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná byla co do částky [částka] (na zamítnuté jistině a zamítnutých úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 53 % a neúspěšná ze 47 %, tj. má nárok na náhradu 6% nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po [částka] za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku [částka] a z této částky soud přiznal žalobkyni 6 %, tedy částku ve výši [částka]. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť obsahuji doplnění a upřesnění žaloby, které měly být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.