16 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Přesná výše nákladů řízení bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání a úrok. Žalobkyně poskytla žalovanému bankovním převodem na účet č. bankovní účet peněžní prostředky v celkové hodnotě částka, postupnými platbami ve výši částka dne datum, ve výši částka dne datum, ve výši částka dne datum a ve výši částka dne datum. Žalovaný byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí částka. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než částka, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Dále byl žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem částka a úrok z dlužné částky ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí částka. V případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši částka měsíčně (částka + DPH) za mimosoudní vymáhání dlužné částky dle čl. 4 mandátní smlouvy ze dne datum. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši částka. Žalovaný na pohledávku neuhradil dosud ničeho. V případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce, stává se dle čl. 6 smlouvy bez dalšího celý dluh splatným. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od datum v prodlení. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka. Dále žalobkyně tvrdila, že zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků a dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, výši příjmů ověřila ze dvou výplatních pásek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně se dne datum zavázala, že na požádání žalovaného jako úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše finančního limitu částka, a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo svého účtu bankovní účet. Podle čl. 4 smlouvy je žalovaný povinen do konce každého kalendářního měsíce, počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, uhradit minimální splátku úvěru. Výše minimální splátky úvěru činí 1/5 (jednu pětinu) částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce; nejméně však výše minimální splátky úvěru činí částka; pokud je částka dlužná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než částka, je výše minimální splátky úvěru rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Podle čl. 5 smlouvy je žalovaný za každé čerpání úvěru povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Výše poplatku za čerpání úvěru je stanovena s ohledem na náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti a se zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením peněžních prostředků žalovanému. Podle čl. 5 smlouvy poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Podle čl. 6 smlouvy za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení je žalovaný povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši pevné úrokové sazby 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 této smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně dle věty první tohoto článku. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Podle čl. 6 smlouvy v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu žalobkyně), a žalobkyně je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky (ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum). Žalobkyně poskytla na účet žalovaného č. bankovní účet částku ve výši částka dne datum, ve výši částka dne datum, ve výši částka dne datum a ve výši částka dne datum, tj. celkově částka. U všech plateb je v poznámce uvedeno číslo smlouvy číslo a jméno žalovaného (z výpisu z účtu žalobkyně). Žalovaný žalobkyni zaslal kopii svého občanského průkazu (z kopie občanského průkazu žalovaného). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že jeho hrubý měsíční příjem činí částka a čistý příjem je částka měsíčně, bydlí ve vlastním domě a jeho náklady na obživu činí částka, žije v domácnosti sám a náklady na bydlení činí částka měsíčně, ostatní náklady činí částka měsíčně (ze žádosti žalovaného o úvěr). obec mzda žalovaného za měsíc leden 2021 u zaměstnavatele právnická osoba činila částka, čistá mzda v měsíci únor 2021 činila částka a náhrada mzdy po dobu nemoci činila částka (z výplatnic žalovaného za leden a únor 2021). Žalovaný čerpal na úvěr v květnu 2021 částku částka, žalobkyně účtovala poplatek za čerpání ve výši částka. Žalovaný je v prodlení s úhradou čerpaného úvěru, poplatků a úroků, přičemž ničeho na pohledávku žalobkyně neuhradil (z výpisů k revolvingovému účtu žalovaného z období červen – prosinec 2021). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala předžalobní upomínkou žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka do datum; výzva byla odeslána žalovanému dne datum (z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku).

4. Z důkazu mandátní smlouvou soud neučinil žádná relevantní zjištění.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala, že na požádání žalovaného jako úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše finančního limitu částka, a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného v celkové výši částku částka. Žalobkyně žalovanému účtovala poplatek za čerpání a úroky, žalovaný však na pohledávku žalobkyně neuhradil ničeho a jeho dluh se stal splatným. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o úvěr a dvou výplatních pásek za leden a únor 2021. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

11. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

18. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala z listin od žalovaného a z veřejných rejstříků. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila dvě výplatnice žalovaného za měsíc leden a únor 2021, z nichž soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za měsíc leden 2021 u zaměstnavatele právnická osoba činila částka, čistá mzda v měsíci únor 2021 činila částka a náhrada mzdy po dobu nemoci činila částka. Žalobkyně tvrdila, že průměrný čistý příjem žalovaného ze zaměstnání činí částka měsíčně, čemuž však předložené důkazy neodpovídají, příjem žalovaného za měsíc únor 2021 nedosahoval výše částka, jak žalobkyně uváděla (tato částka odpovídá údaji čistý příjem celkem od počátku roku, který je ve výplatnici také uveden). Průměrný čistý příjem žalovaného za doložené období tedy činil cca částka. Pokud jde o výdaje, žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním domě a jeho náklady na obživu činí částka, žije v domácnosti sám a náklady na bydlení činí částka měsíčně, ostatní náklady činí částka měsíčně. Žalobkyně však výdaje žalovaného nijak neprověřila. Žalobkyně vůbec neprověřila, zda má žalovaný další závazky v podobě zápůjček či úvěrů. Žalobkyně proto nemohla s náležitou péčí provést porovnání příjmů a výdajů žalovaného a posoudit způsob plnění dosavadních dluhů. Není prokázáno ani tvrzení žalobkyně, že před uzavření smlouvy o úvěru prováděla lustraci žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících.

19. K písemné výzvě soudu žalobkyně jiné důkazy, než uvedené výplatnice a žádost žalovaného o úvěr, k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila a neučinila tak ani do okamžiku rozhodnutí ve věci. Ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, žalobkyně soudu žádné důkazy, nad rámec výše uvedených, nepředložila. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že věrohodným způsobem příjmy a také výdaje žalovaného prověřila, nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno (jinak by mohl soud rozhodnout ve věci bez nařízení jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili).

20. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

21. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný dosud nevrátil ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit částka.

22. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který mu byl odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě do datum a od datum je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, a to co do částky částka (po zohlednění úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná byla co do částky částka (na zamítnuté jistině a zamítnutých úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 53 % a neúspěšná ze 47 %, tj. má nárok na náhradu 6% nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši částka podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po částka za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky částka ve výši částka Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku částka a z této částky soud přiznal žalobkyni 6 %, tedy částku ve výši částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum a ze dne datum, neboť obsahuji doplnění a upřesnění žaloby, které měly být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.