16 C 413/2022

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 13 551 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 998 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 65,74 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 998 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 553 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 23,36 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 553 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 177 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 551 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 551 za období od [datum] do [datum] ve výši 89,10 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 551 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí ve výši 330 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Jistina sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku v celkové výši 297 Kč (3 x 99 Kč), poplatků za SMS servis v celkové výši 147 Kč (3 x 49 Kč), poplatku za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 1 979 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, smluvní pokuty 300 Kč (účtované dne [datum] ve výši 300 Kč jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru). Žalovaná na pohledávku žalobkyně uhradila pouze 2 x 1 Kč dne [datum] a [datum], když se jednalo o platbu za účelem„ korunového odkladu“. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací od žalované a lustrací v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR a dále pomocí úvěrové karty a statistického modelu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Žalobkyně se dne [datum] smlouvou o úvěru zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], který žalovaná označila ve smlouvě, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč splatit do [datum]. Ve smlouvě byla zahrnuta doplňková služba expres výplata s jednorázovým poplatkem ve výši 199 Kč, doplňková služba bezpečná splátka s poplatkem ve výši 99 Kč měsíčně a doplňková služba SMS servis s poplatkem ve výši 49 Kč měsíčně. Poplatek za korunový odklad podle smlouvy činí 990 Kč. Pro případ, že žalovaná nevrátí úvěr v den jeho splatnosti, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, ke dni uzavření úvěrové smlouvy je výše nákladů vypočtena na minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání a tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace, dále je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 3 % ze splatné jistiny úvěru, úroků a doplňkových služeb, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Smlouva byla žalovanou podepsána pomocí SMS zprávy s podpisovým kódem. (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve spojení se sazebníkem platným od [datum])

6. Žalovaná provedla dne [datum] tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč (zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy na částku 1 Kč) [příjmení] 10 000 Kč byla dne [datum] zaslána na účet žalované č. [bankovní účet] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě č. l. 21 a opisu výpisu proplacení smlouvy na částku 10 000 Kč) Žalobkyně účtovala žalované následující platby a poplatky: dne [datum] poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatky za bezpečnou splátku celkem ve výši 297 Kč (dne [datum] ve výši 99 Kč, dne [datum] ve výši 99 Kč, dne [datum] ve výši 99 Kč), poplatky za nadstandartní SMS v celkové výši 147 Kč (dne [datum] ve výši 49 Kč, dne [datum] ve výši 49 Kč, dne [datum] ve výši 49 Kč), poplatky za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 1 980 Kč (dne [datum] ve výši 990 Kč, dne [datum] ve výši 990 Kč), účelně vynaložené náklady v celkové výši 300 Kč dne [datum] a smluvní pokutu 300 Kč dne [datum]. Žalovaná na pohledávku žalobkyně uhradila dne [datum] částku 1 Kč a dne [datum] částku 1 Kč (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad)

7. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech CRIBIS, NRKI, [příjmení] a ISIR s negativním výsledkem. Žalobkyně uvažovala čisté měsíční příjmy žalované ve výši [částka] a příjem partnera [částka] měsíčně, přičemž se jednalo o údaje, které žalovaná uvedla v žádosti o úvěr. Výdaje žalobkyně uvažovala ve výši životního minima členů domácnosti 6 750 Kč a minimálních výdajů na bydlení 7 208 Kč, splátky uvažovala ve výši 0 Kč (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum]) Žalovaná měla ke dni čerpání dva existující úvěry splátkové, a to úvěr s nesplacenou jistinou 2 200 Kč ze dne [datum], ohledně kterého byla žalovaná v prodlení s úhradou jedné splátky a úvěr ve výši nesplacené jistiny 999 Kč ze dne [datum]. Podle úvěrové zprávy má žalovaná 5 ukončených splátkových úvěrů a 2 úvěry byly žalované odmítnuty. (zjištěno z úvěrové zprávy) Žalovaná zaslala žalobkyni kopii občanského průkazu. (zjištěno z kopie občanského průkazu žalované)

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do 30 dnů od sepsání výzvy; výzva byla odeslána žalované dne [datum] (zjištěno z výzvy ze dne [datum] a podacího archu)

9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] smlouvou o úvěru zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek 330 Kč splatit do [datum]. Ve smlouvě byly stanoveny poplatky za sjednané doplňkové služby. [příjmení] 10 000 Kč byla dne [datum] zaslána na bankovní účet žalované. Žalovaná však nad rámec dvou plateb po 1 Kč na pohledávku žalobkyně ničeho neuhradila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů, které jí sdělila žalovaná, z údajů životního minima a minimální nákladů na bydlení a využila statistický model. Žalovaná před poskytnutím úvěru již měla závazky z jiných dvou úvěrů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum], a to do 30 dnů od sepsání výzvy; výzva byla odeslána žalované dne [datum].

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

15. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

16. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 20. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK)

21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaná poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, nicméně tyto informace neprověřila a nevyžádala si k jejich doložení žádné listiny, což vyplývá implicitně z doplnění žaloby ze dne [datum] a dále to vyplývá z žalobkyní předloženého důkazu potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum]. Žalobkyně nezjišťovala zdroj příjmů žalované a ostatních členů domácnosti ani skladbu a výši výdajů žalované a její domácnosti, ani neprověřila, zda žalovanou uváděné údaje jsou její skutečné příjmy. Pokud jde o výdaje, pak žalobkyně vyšla pouze z údajů životního minima, minimálních nákladů na bydlení a ze statistického modelu a vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalované např. v souvislosti s bydlením nebo výživou a výchovou dvou dětí. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti uvažovala splátky předchozích závazků žalované v nulové výši, ačkoliv z předložené úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná měla dva existující úvěry. Kopie občanského průkazu a provedená lustrace žalované v registrech nepostačují pro splnění zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, žalobkyně soudu žádné důkazy o objektivním prověření skutečných příjmů a výdajů žalované nepředložila.

22. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a údajů životního minima. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalované neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalované a v otázce výdajů vycházela pouze ze statistických údajů, údaje životního minima, a vedle toho nezohlednila dosavadní úvěrové zatížení plynoucí z úvěrové zprávy předložené soudu k důkazu, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

23. Za situace, kdy žalobkyně soudu sdělila, že úvěruschopnost žalované posuzovala pouze použitím statistického modelu a provedenými lustracemi v databázích, nikoliv z dokladů získaných od žalované (nepočítaje v to pouhé deklarování žalované v žádosti o úvěr), soud již žalobkyni nepoučoval ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene.

24. Žalobkyně neposuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

25. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná dosud na pohledávku žalobkyně uhradila pouze 2 Kč. Žalovaná v řízení na svou obranu neuváděla ničeho. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 9 998 Kč.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaná ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedla ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 9 998 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum]. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání. Žalovaná byla vyzvána k plnění ve lhůtě 30 dní od sepsání výzvy, tj. nejpozději do [datum] a ode dne [datum] je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Žalobkyně se domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 89,10 Kč, nicméně za toto období činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 998 Kč částku 65,74 Kč, ve zbytku byl kapitalizovaný zákonný úrok zamítnut. Ode dne [datum] do zaplacení má žalobkyně nárok na běžící zákonný úrok z prodlení z částky 9 998 Kč. Úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky převyšující 9 998 Kč byl zamítnut. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalované plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 10 388,33 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 3 690,23‬ Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 74 % a neúspěšná z 26 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 48 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 2 452 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 48 %, tedy po zaokrouhlení částku 1 177 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.