16 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 19,31 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaných úroků za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 19,31 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 19,31 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] úrokem ve výši 19,31 % ročně. Žalovaná na pohledávku uhradila v celkové výši částku [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pomocí tzv.„ karty zákazníka“, do níž žalovaná zapsala své majetkové poměry. Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. [právnická osoba], tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [datum] zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] představuje úrok, částka [částka] představuje odměnu za administrativní činnost a částka [částka] je odměna za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná měla plnit společnosti [právnická osoba] v 60 týdenních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku [částka] v hotovosti (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná do tzv. karty zákazníka písemně prohlásila, že pobírá starobní důchod ve výši [částka], její vedlejší příjem činí [částka], u společnosti [právnická osoba] již čerpá úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka], na bydlení platí [částka] a její běžné osobní výdaje činí cca [částka] měsíčně. Dále uvedla, že nemá vyživovací povinnost k nezaopatřeným dětem ani jiným osobám, žije v nájmu v samostatné domácnosti. Žalovaná prohlásila, že proti její osobě nejsou vedeny exekuce. K tomuto prohlášení žalovaná obchodnímu zástupci doložila doklad o výměře důchodu, nájemní smlouvu a SIPO. (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Podle článku 7.

1. Smluvních podmínek zákazník prohlašuje, že úvěrujícímu před uzavřením smlouvy poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen splatit celkovou částku v souladu se smlouvou. Podle článku 7.

2. Smluvních podmínek žalovaná potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka – žádosti o zápůjčku a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. (ze Smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkově [částka] (z přehledu plateb ke dni [datum]). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] – Seznam pohledávek, str. 279). [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši [částka] do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalované dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z podacího lístku). Žalované byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku).

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se dne [datum] zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatky a úroky, tj. v celkové výši [částka], splatit v 60 týdenních splátkách po [částka] Částku [částka] převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná celkem uhradila žalobkyni částku [částka]. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované vyšla z údajů, které žalovaná vyplnila do karty zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána také předžalobní upomínkou.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

9. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

10. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalované a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

14. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

16. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná její právní předchůdkyni poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě listin od žalované, případně z insolvenčního rejstříku. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že příjem žalované tvořený starobním důchodem činil [částka]. Dále je v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná má vedlejší příjem [částka], avšak právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezjišťovala, co je zdrojem tohoto vedlejšího příjmu, jakou má povahu a nevyžádala si k jeho doložení žádné listiny. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně, podle údajů v zákaznické kartě k ověření svých příjmů předložila pouze doklad o výměře starobního důchodu. Při zohlednění měsíčních výdajů žalované [částka] a splátek dřívějších úvěrů [částka] je přitom tvrzený vedlejší příjem žalované stěžejní pro posouzení, zda má žalovaná volné prostředky pro splácení úvěru. Bez zohlednění vedlejšího příjmu v tvrzené výši [částka], který nebyl nikterak doložen, by žalované ze starobního důchodu [částka] po odečtení jejích měsíčních výdajů nezůstávaly volné prostředky na splátky v týdenní výši [částka], tj. [částka] měsíčně. Není prokázáno ani tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavření smlouvy o úvěru prováděla lustraci žalované v insolvenčního rejstříku. K písemné výzvě soudu žalobkyně jiné důkazy (než zákaznickou kartu) k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nedoložila a neučinila tak ani do okamžiku rozhodnutí ve věci. Ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, žalobkyně soudu žádné důkazy, nad rámec tzv. zákaznické karty, nepředložila. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že její právní předchůdkyně věrohodným způsobem příjmy a výdaje žalované prověřila, nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Soud také zdůrazňuje, že prohlášením spotřebitele v rámci Smluvních podmínek (čl. 7, 7.2) zkoumání úvěruschopnosti nahradit nelze.

17. Lze shrnout, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno (jinak by mohl soud rozhodnout ve věci bez nařízení jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili).

18. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

19. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a § 2993 občanského zákoníku, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná dosud vrátila v součtu [částka]. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně [částka].

20. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum]. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Žalovaná byla vyzvána k plnění ve lhůtě 10 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do [datum] a ode dne [datum] je tak žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, avšak v souvislosti se soudním řízením jí žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.