16 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa], při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaný žalobkyni k prokázání totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB nebo CRIF. Následně žalobkyně prostřednictvím klientské sekce uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala se žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru [částka]. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil, žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od [datum] do zaplacení a podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] v celkové výši [částka].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] ve smlouvě o úvěru zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek ve výši [částka] splatit do [datum] Smlouvu žalovaný podepsal elektronicky pomocí SMS kódu. Pro případ, prodlení žalovaného s jakoukoliv částí dluhu, je žalobkyně podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a paušální poplatky na úhradu nákladů. [příjmení] [částka] byla dne [datum] zaslána na účet žalovaného pod variabilním symbolem, který je rodným číslem žalovaného. K prokázání své totožnosti žalovaný zaslal žalobkyni kopii svého občanského průkazu a svou fotografii. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru EUCB a REPI. Žalovaný poskytl žalobkyni výpis ze svého bankovního účtu za měsíce leden, březen, duben 2021 a červen, srpen, listopad 2020. Z výpisu z účtu soud zjistil, že v dubnu 2021 měl žalovaný příjem ze mzdy [částka], kreditní obrat na účtu činil [částka], debetní obrat činil [částka], počáteční zůstatek na účtu byl [částka], konečný zůstatek byl [částka]. Žalovaný měl v dubnu 2021 kromě mzdy dále příjem z půjček, a to konkrétně dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], vše od společnosti [právnická osoba] Dne [datum] čerpal žalovaný půjčku ve výši [částka], [částka] a [částka] od poskytovatele Cool Credit. Z výpisu z účtu žalovaného za období duben 2021 bylo dále zjištěno, že žalovaný má výdaje na [webová adresa], a to dne [datum] v souhrnné výši [částka], dne [datum] v celkové výši [částka], dne [datum] v souhrnné výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum], která byla odeslána žalovanému e-mailem dne [datum], potvrzení o doručení e-mailu žalovanému nebylo doloženo.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

9. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

10. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 14. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

15. V projednávané věci žalobkyně tvrdí, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do výpisu z účtu žalovaného, čímž ověřila, že příjmy žalovaného ze zaměstnání činí [částka]. Žalovaná však vůbec nezkoumala výdaje žalovaného. Dokazováním bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného příjmy ze mzdy výrazně převyšovaly. Z výpisu z účtů žalovaného bylo zjištěno, že v dubnu 2021 činily výdaje žalovaného částku [částka]. Dále nebyla žalobkyní vzata v úvahu skladba výdajů žalovaného, když z výpisu z účtů je zjevné, že žalovaný vynakládal nezanedbatelné částky na internetové sázky. Dále ohledně výdajů žalovaného není zjevné, kolik v rozhodné době platil za bydlení a zda měl nějakou vyživovací povinnost. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval a žalobkyně netvrdila. Z výpisu z účtu bylo dále zjištěno, že žalovaný v dubnu 2021 čerpal několik zápůjček v řádek tisíci korun. Kopie občanského průkazu a provedená lustrace žalovaného v registrech s negativním výsledkem není dostatečná pro splnění zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila.

16. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).

17. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný dosud na pohledávku žalobkyně neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni cokoliv uhradil. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši [částka].

18. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Ke splatnosti pohledávky z bezdůvodného obohacení dochází teprve doručením výzvy k plnění. Žalobkyně v řízení nedoložila, že výzva k plnění odeslaná e-mailem byla žalovanému doručena (domněnka dojití dle § 573 o. z. nelze v případě e-mailové pošty použít). Splatnost pohledávky za situace, kdy nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení, doručená do dispozice žalovaného, byla soudem odvozena od doručení žaloby dne [datum], kdy byla obálka obsahující žalobu vhozena žalovanému do schránky, čímž se dostala do jeho dispoziční sféry. Žalovaný pak byl následující den žalobkyni povinen plnit (§ 1958 o. z.) a dnem následujícím, tj. [datum], se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyně se domáhala úroků z prodlení ve výši pouze 8,25% ročně.

19. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“).

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka] a neúspěšná co do částky [částka], tedy žalobkyně byla úspěšná ze 71 % a neúspěšná z 29 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 42 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po [částka] za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši [částka] a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku [částka] a z této částky soud přiznal žalobkyni 42 %, tedy po zaokrouhlení částku [částka]. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu 22. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.