16 C 74/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], úroku ve výši 21,55 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], částky ve výši [částka], částky ve výši [částka], částky ve výši [částka].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], úroku ve výši 21,55 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], která představuje úrok ke dni [datum], částky [částka] jako účelně vynaložených nákladů, částky [částka], která představuje dluh na smluvní pokutě za opoždění splátky a částky [částka], která představuje dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně ode dne zesplatnění. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to tak, že částku [částka] převedla v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zákazníka dne [datum], čímž došlo k čerpání úvěru. [příjmení] peněžitých prostředků ve výši [částka], převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet celkovou cenu úvěru [částka] v 25 měsíčních splátkách ve výši [částka], vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, když první splátka byla dohodnuta na [datum] Smluvní strany se ve smlouvě o úvěru, zejména v čl. I. smlouvy o úvěru, dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,55 %. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. V souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], které bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Žalobkyně odeslala žalovanému 3 upomínky plnění a za každou odeslanou upomínku jí vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], tedy [částka] celkem. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru bylo dohodnuto pro každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, že bude žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do [datum] dostal do prodlení se třemi splátkami úvěru, a proto je žalovaný z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, povinen zaplatit žalobkyni [částka]. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum], tedy částku ve výši [částka]. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka], a to tak, že částku [částka] převede na účet zákazníka č. [bankovní účet] a zbytek peněžních prostředků ve výši [částka], převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru [částka] s úrokovou sazbou ve výši 21,55 % ročně splatit ve 25 měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne [datum], poslední splátka [datum]. Podpis žalovaného na smlouvě byl dne [datum] úředně ověřen. Přílohu [číslo] smlouvy o úvěru tvoří úvěrové podmínky a přílohu [číslo] smlouvy o úvěru tvoří formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru.

5. Z potvrzení o provedení transakcí soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu žalobkyně převedena na účet č. [bankovní účet] částka [částka] a téhož dne byla z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] převedena částka [částka].

6. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne [datum] ohledně výdajů, příjmů a závazků soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uvedl, že jeho výdaje související s bydlením činí [částka] měsíčně, nemá splátky úvěrů ani platby z pojistných smluv, je svobodný, žije v domácnosti sám. Jako měsíční příjem uvedl mzdu ve výši [částka]. Dále prohlásil, že proti jeho osobě není zahájeno ani vedeno žádné exekuční řízení, ani není omezen nakládat s finančními prostředky, ani není žalovanou stranou v žádném soudním sporu, nejsou u něj dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku. V seznamu dluhů neuvedl žádného věřitele.

7. Z dokumentu posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] uvažovala čistý měsíční příjem žalovaného [částka] a výdaje na bydlení u strýce ve výši [částka]. Dále brala do úvahy normativní náklady na bydlení ve výši [částka], životní minimum ve výši [částka] a nezabavitelnou částku ve výši [částka]. Z výplatního lístku za období červen 2021 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] s pracovištěm [obec] [anonymizováno] a čistá mzda žalovaného v červnu 2021 činila [částka]. Z výstupu z insolvenčního rejstříku ohledně žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] provedla žalobkyně lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v Centrální evidenci exekucí s výsledkem počet exekucí 0 dne [datum].

8. Z výpisu z účtů č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že v období květen 2021 činil kreditní obrat na účtu [částka] a z účtu odešlo [částka], počáteční zůstatek činil – [částka] a konečný zůstatek činil [částka]. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši [částka]. Výpis z účtu je z části začerněn. V období červen 2021 kreditní obrat na účtu činil [částka] a z účtu odešlo [částka], počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek činil – [částka]. Na účet byla připsána mzda ve výši [částka]. Výpis z účtu je z části začerněn.

9. Z dopisu ze dne [datum] a [datum] včetně potvrzení o odeslání ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek dne [datum] a dne [datum].

10. Z dokumentu nazvaného bonita smlouvy soud zjistil, že žalovaný neuhradil žádné předepsané splátky.

11. Z dopisu ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že z důvodu prodlení žalovaného přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k plnění do 10 dní ode dne odeslání dopisu. Žalovaný byl v dopisu rovněž upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky. Dopis byl žalovanému odeslán dne [datum].

12. Soud neučinil žádná zjištění z důkazů výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a splátkového kalendáře.

13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši [částka], a to tak, že částku [částka] převede na účet zákazníka a částku [částka] převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru [částka] s úrokovou sazbou ve výši 21,55 % ročně splatit ve 25 měsíčních splátkách ve výši [částka] Částku [částka] poskytla dne [datum] žalobkyně žalovanému na účet. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za měsíc červen 2021, z výpisu z účtu žalovaného zachycující období květen a červen 2021, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí provedených dne [datum] a údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne [datum].

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

19. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

23. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 25. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

26. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za měsíc červen 2021, z výpisu z účtu žalovaného zachycující období květen a červen 2021, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí provedených dne [datum] a dále vyšla z údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. Dokazováním bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v měsíci květnu činily [částka] a v měsíci červnu [částka]. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru uvedl pouze výdaje na bydlení ve výši [částka], což nemohou být veškeré měsíční výdaje žalovaného, které by odpovídaly reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného běžné výdaje žalovaného pouze odhadla v minimální výši pomocí částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze a je zjevné, že takové výdaje nemohly odpovídat konkrétnímu životnímu stylu žalovaného, protože z provedených důkazů výpisem z účtu bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného tyto částky výrazně převyšovaly. V květnu 2021 vydal žalovaný z účtu [částka] a v červnu 2021 odešlo z účtu žalovaného [částka]. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Nadto zůstatky na účtu žalovaného v některých obdobích byly mínusové. Výpisy z účtu za delší období žalobkyně soudu nepředložila. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, nicméně tak učinila až dne [datum], tj. po uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], v důsledku čehož nelze k uvedeným lustracím přihlížet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

27. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., především v tom ohledu, jak žalobkyně posuzovala skutečné výdaje žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno (jinak by mohl soud rozhodnout ve věci bez nařízení jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili).

28. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

29. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet [částka] a žalovaný dosud nevrátil ničeho. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni cokoliv uhradil. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit [částka].

30. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému téhož dne odeslán. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Žalovaný byl vyzvána k plnění ve lhůtě 10 dní od odeslání dopisu, tj. nejpozději do [datum] a ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

31. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně částky [částka], která nebyla žalovanému poskytnuta do jeho dispozice.

32. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka] (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky [částka] (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 71 % a neúspěšná z 29 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 42 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po [částka] za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku [částka] a z této částky soud přiznal žalobkyni 42 %, tedy po zaokrouhlení částku ve výši [částka]. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni.