16 C 74/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, úroku ve výši 21,55 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, částky ve výši částka, částky ve výši částka, částky ve výši částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, úroku ve výši 21,55 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, která představuje úrok ke dni datum, částky částka jako účelně vynaložených nákladů, částky částka, která představuje dluh na smluvní pokutě za opoždění splátky a částky částka, která představuje dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně ode dne zesplatnění. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to tak, že částku částka převedla v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zákazníka dne datum, čímž došlo k čerpání úvěru. příjmení peněžitých prostředků ve výši částka, převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet celkovou cenu úvěru částka v 25 měsíčních splátkách ve výši částka, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, když první splátka byla dohodnuta na datum Smluvní strany se ve smlouvě o úvěru, zejména v čl. I. smlouvy o úvěru, dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,55 %. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. V souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum, které bylo žalovanému odesláno dne datum. Žalobkyně odeslala žalovanému 3 upomínky plnění a za každou odeslanou upomínku jí vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka, tedy částka celkem. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru bylo dohodnuto pro každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, že bude žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do datum dostal do prodlení se třemi splátkami úvěru, a proto je žalovaný z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, povinen zaplatit žalobkyni částka. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky částka od datum do datum, tedy částku ve výši částka. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka, a to tak, že částku částka převede na účet zákazníka č. bankovní účet a zbytek peněžních prostředků ve výši částka, převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru částka s úrokovou sazbou ve výši 21,55 % ročně splatit ve 25 měsíčních splátkách ve výši částka vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne datum, poslední splátka datum. Podpis žalovaného na smlouvě byl dne datum úředně ověřen. Přílohu číslo smlouvy o úvěru tvoří úvěrové podmínky a přílohu číslo smlouvy o úvěru tvoří formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru.

5. Z potvrzení o provedení transakcí soud zjistil, že dne datum byla z účtu žalobkyně převedena na účet č. bankovní účet částka částka a téhož dne byla z účtu žalobkyně na účet č. bankovní účet převedena částka částka.

6. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne datum ohledně výdajů, příjmů a závazků soud zjistil, že žalovaný dne datum uvedl, že jeho výdaje související s bydlením činí částka měsíčně, nemá splátky úvěrů ani platby z pojistných smluv, je svobodný, žije v domácnosti sám. Jako měsíční příjem uvedl mzdu ve výši částka. Dále prohlásil, že proti jeho osobě není zahájeno ani vedeno žádné exekuční řízení, ani není omezen nakládat s finančními prostředky, ani není žalovanou stranou v žádném soudním sporu, nejsou u něj dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku. V seznamu dluhů neuvedl žádného věřitele.

7. Z dokumentu posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že žalobkyně dne datum uvažovala čistý měsíční příjem žalovaného částka a výdaje na bydlení u strýce ve výši částka. Dále brala do úvahy normativní náklady na bydlení ve výši částka, životní minimum ve výši částka a nezabavitelnou částku ve výši částka. Z výplatního lístku za období červen 2021 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán ve společnosti právnická osoba s pracovištěm obec anonymizováno a čistá mzda žalovaného v červnu 2021 činila částka. Z výstupu z insolvenčního rejstříku ohledně žalovaného ze dne datum soud zjistil, že dne datum provedla žalobkyně lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v Centrální evidenci exekucí s výsledkem počet exekucí 0 dne datum.

8. Z výpisu z účtů č. bankovní účet vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že v období květen 2021 činil kreditní obrat na účtu částka a z účtu odešlo částka, počáteční zůstatek činil – částka a konečný zůstatek činil částka. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši částka. Výpis z účtu je z části začerněn. V období červen 2021 kreditní obrat na účtu činil částka a z účtu odešlo částka, počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek činil – částka. Na účet byla připsána mzda ve výši částka. Výpis z účtu je z části začerněn.

9. Z dopisu ze dne datum a datum včetně potvrzení o odeslání ze dne datum a datum soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek dne datum a dne datum.

10. Z dokumentu nazvaného bonita smlouvy soud zjistil, že žalovaný neuhradil žádné předepsané splátky.

11. Z dopisu ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že z důvodu prodlení žalovaného přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k plnění do 10 dní ode dne odeslání dopisu. Žalovaný byl v dopisu rovněž upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum.

12. Soud neučinil žádná zjištění z důkazů výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a splátkového kalendáře.

13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši částka, a to tak, že částku částka převede na účet zákazníka a částku částka převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru částka s úrokovou sazbou ve výši 21,55 % ročně splatit ve 25 měsíčních splátkách ve výši částka Částku částka poskytla dne datum žalobkyně žalovanému na účet. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za měsíc červen 2021, z výpisu z účtu žalovaného zachycující období květen a červen 2021, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí provedených dne datum a údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne datum.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

19. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

23. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 25. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

26. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za měsíc červen 2021, z výpisu z účtu žalovaného zachycující období květen a červen 2021, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí provedených dne datum a dále vyšla z údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. Dokazováním bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v měsíci květnu činily částka a v měsíci červnu částka. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru uvedl pouze výdaje na bydlení ve výši částka, což nemohou být veškeré měsíční výdaje žalovaného, které by odpovídaly reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného běžné výdaje žalovaného pouze odhadla v minimální výši pomocí částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze a je zjevné, že takové výdaje nemohly odpovídat konkrétnímu životnímu stylu žalovaného, protože z provedených důkazů výpisem z účtu bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného tyto částky výrazně převyšovaly. V květnu 2021 vydal žalovaný z účtu částka a v červnu 2021 odešlo z účtu žalovaného částka. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Nadto zůstatky na účtu žalovaného v některých obdobích byly mínusové. Výpisy z účtu za delší období žalobkyně soudu nepředložila. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, nicméně tak učinila až dne datum, tj. po uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, v důsledku čehož nelze k uvedeným lustracím přihlížet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

27. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., především v tom ohledu, jak žalobkyně posuzovala skutečné výdaje žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno (jinak by mohl soud rozhodnout ve věci bez nařízení jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili).

28. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

29. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částka a žalovaný dosud nevrátil ničeho. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni cokoliv uhradil. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit částka.

30. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému téhož dne odeslán. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzvána k plnění ve lhůtě 10 dní od odeslání dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

31. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně částky částka, která nebyla žalovanému poskytnuta do jeho dispozice.

32. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky částka (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 71 % a neúspěšná z 29 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 42 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši částka podle § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po částka za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky částka ve výši částka Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku částka a z této částky soud přiznal žalobkyni 42 %, tedy po zaokrouhlení částku ve výši částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.