16 C 78/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], a úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od 21. 1. 202 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaných úroků za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na pohledávku uhradil v celkové výši částku [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] úrokem ve výši 29 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pomocí tzv.„ karty zákazníka“, do níž žalovaný zapsal své majetkové poměry. Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat poplatek zahrnující částku [částka] jako úrok, částku [částka] jako poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a částku [částka] za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba] v 45 týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky měla činit [částka], poslední splátka měla činit [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku [částka] v hotovosti (ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný na splátkách zápůjčky uhradil celkově [částka] (z přehledu plateb vyhotoveného dne [datum]). Dne [datum] žalovaný uvedl do zákaznické karty, že je svobodný, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání a je nezaměstnaný. Jeho čistý příjem je [částka] a ostatní příjem je [částka], tedy v celkové měsíční výši [částka], své měsíční výdaje odhadl ve výši [částka]. Uvedl, že nemá zápůjčku u jiné společnosti, ani nemá bankovní účet. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný předložil výměru podpory za květen 2018 a dvakrát ústřižky z úřadu práce. (ze zákaznické karty) Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy – Seznam pohledávek str. 68). [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka] do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku). Žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku). Žalovaný byl trestním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum], shledán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, neboť dne [datum] v Příboře, okres [okres], na ulici [ulice a číslo], ve svém bydlišti, po nepravdivém uvedení jednak svého čistého měsíčního příjmu v celkové výši [částka] ze sociálních dávek a brigád a jednak svých měsíčních výdajů ve výši [částka], čímž záměrně zvýšil svůj měsíční příjem a snížil své měsíční výdaje, uzavřel se společnosti [právnická osoba], se sídlem v [obec] smlouvu o bezúčelové hotovostní zápůjčce ve výši [částka], s tím, že 45 týdenních splátek ve výši [částka] nechtěl a ani nemohl hradit, jelikož byl nezaměstnaný a od Úřadu práce v [obec] od [datum] pouze pobíral dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi, jejíž celková výše za měsíc květen 2018 činila [částka], další řádný měsíční příjem neměl a měsíční výdaje jeho domácnosti včetně úhrady ubytování činily nejméně [částka], dne [datum] řádně uhradil částku ve výši [částka], poté již sjednané týdenní splátky nehradil a pro obchodní zástupkyni se stal nekontaktní, čímž způsobil [právnická osoba], se sídlem v [obec] škodu ve výši [částka]. Uvedeným trestním příkazem byla žalovanému podle § 228 odst. 1 trestního řádu uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozené společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], částku [částka]. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu byla poškozená společnost [právnická osoba] se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. (z trestního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací])

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

9. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

10. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalované a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

14. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Výrokem I. tohoto rozsudku bylo řízení částečně zastaveno ohledně jistiny ve výši [částka] z důvodu překážky věci rozsouzené podle § 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Žalovanému již byla uložena povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] z titulu náhrady škody trestním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum]. Pravomocný trestní příkaz, který má povahu pravomocného rozsudku, je subjektivně závazný nejen pro účastníky řízení, ale také pro jejich právní nástupce (včetně případů postoupení pohledávky, tj. singulární sukcese), tedy také pro žalobkyni. Tentýž předmět řízení je dán, pokud tentýž nárok vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku). Žalobkyně se nároku domáhá z titulu stejné smlouvy o zápůjčce, ohledně které bylo rozhodováno trestním příkazem. Z uvedeného vyplývá, že v projednávané věci a ve věci rozhodnuté pod sp. zn. [spisová značka] je dána totožnost personální a rovněž totožnost v předmětu řízení (skutku).

16. S ohledem na žalobou uplatněné příslušenství pohledávky se soud dále zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy prvně zkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

17. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to konkrétně z údajů poskytnutých žalovaným v tzv. zákaznické kartě. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný uvedl svůj čistý příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje celkem [částka]. Soud však nemá žádnou možnost, jak toto prohlášení žalovaného ověřit, když žalobkyně relevantní listiny prokazující výši příjmů ani výdajů žalovaného soudu nedoložila. Žalobkyně sice tvrdila, že majetková situace žalovaného byla ověřena ze žalovaným předložených dokumentů – výměry podpory za květen 2018 a dvou ústřižků z úřadu práce, avšak tyto doklady žalobkyně soudu nedoložila. Ani uvedené doklady by však pro prověření úvěruschopnosti žalovaného s náležitou péčí nepostačovaly, neboť jak bylo zjištěno v trestním řízení, žalovaný neposkytl právní předchůdkyni žalobkyně pravdivé údaje. Právní předchůdkyně žalobkyně však zjevně nezkoumala žalovaným předestřené informace s náležitou odbornou péčí a dostatečně uvedené informace neprověřila. V zákaznické kartě ani není tvrzeno, že by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně předkládal doklady prokazující jeho příjmy z brigád, nebo že by je právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného vyžadovala. Dále není žalobkyní tvrzeno ani prokazováno objektivní zjišťování počtu, výše ani platební morálky splácení dřívějších zápůjček žalovaného.

18. Lze shrnout, že v dané věci absentuje prověření skutečného čistého příjmu žalovaného a podrobnější zkoumání skutečných výdajů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a proto soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

19. Žalobkyně by měla nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný dosud vrátil v součtu [částka]. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně [částka], ohledně této jistiny však bylo řízení zastaveno (viz odstavec 15 rozsudku).

20. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky tím způsobem, že mu byl doručen do vlastních rukou trestní příkaz ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém mu byla stanovena lhůta k plnění. Ode dne [datum] je trestní příkaz v právní moci a je vykonatelný, žalovaný je tak od této chvíle v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

24. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.