17 C 169/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 153,37 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 18 153,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 7,5 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 8 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 8,75 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 9 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 9 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 7,25 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 7,25 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 7,5 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 10,75 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 14 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 14 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] 14 % ročně z částky 18 153,37 Kč od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkem částky 18 153,37 Kč s příslušenstvím. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku 50 880 Kč (půjčku ve výši 30 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč v 53. týdenních splátkách po 960 Kč týdně, přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků, a tedy po ekonomické stránce je totožný s úrokem. Žalovaná řádně a včas svůj závazek ze smlouvy neplnila, když nezaplatila na dlužné jistině částku 18 153,37 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila částku 32 726,63 Kč, která byla započtena dle smlouvy nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu, tedy na poplatek 20 880 Kč a na jistinu 11 846,63 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena na přechodného věřitele [společnost] [název], a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena přechodným věřitelem na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Po postoupení pohledávek žalovaná na dlužnou částku ničeho nezaplatila, na výzvu k zaplacení žalovaná nereagovala. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží na jistině částku 18 153,37 Kč, přičemž žalobkyně se domáhá úroku z prodlení z této částky ode dne účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele, tj. od [datum] do zaplacení dlužné částky. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného dluh splácet, lze půjčku poskytnout pouze žadateli s prokazatelným nenulovým příjmem. Žadatel o půjčku vyplňuje zákaznickou kartu, včetně svých příjmů.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci provedl dokazování a z jednotlivých důkazů zjistil, že [právnická osoba] (dále také jen„ [název]“) a žalovaná jako zákazník uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou nazvali smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná potvrdila ve smlouvě, že tuto částku v hotovosti převzala a současně se zavázala půjčenou částku 30 000 Kč s poplatkem ve výši 20 880 Kč vrátit v 53. týdenních splátkách po 960 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy (z uvedené smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo]). Ke dni [datum] si žalobkyně eviduje dlužnou jistinu 18 153,37 Kč, žalovaná na předmětnou smlouvu o půjčce zaplatila celkem 32 726,63 Kč (z tvrzení žalobkyně). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil [právnická osoba] pohledávky za žalovanou na přechodného věřitele [společnost] [název] a smlouvou ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] [název] pohledávku za žalovanou na žalobkyni (z citovaných smluv, ze seznamu postoupených pohledávek, z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky). Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem [společnost] [název] ze dne [datum] a dopisem [právnická osoba] ze dne [datum] (z uvedených dopisů ze dne [datum] a ze dne [datum], z poštovního podacího archu stvrzeného Českou poštou s.p. dne [datum], [datum]). Do postoupení pohledávek žalovaná na předmětnou smlouvu zaplatila celkem částku 32 723,63 Kč, po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni na dlužnou částku ničeho nezaplatila (z tvrzení žalobkyně). Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení celkem částky 18 153,37 Kč do [datum], zásilka byla podána poště k doručení dne [datum] (z uvedeného dopisu – z výzvy k plnění ze dne [datum] a poštovního podacího archu stvrzeného Českou poštou s.p. dne [datum]). Z veřejné části obchodního rejstříku Městského soudu v Praze je zjištěno, že firma [právnická osoba] měla v období od [datum] do [datum] zapsán předmět činnosti poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a od [datum] poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žádná další (než uvedená) tvrzení žalobkyně neuvedla a neoznačila a nepředložila žádné důkazy k otázce prověřování úvěruschopnosti žalované, a to ani po výzvě s poučením dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), obsažené v usnesení nadepsaného soudu ze dne 30. 10. 2023 č.j. 169/2023-9 a k prvnímu jednání nařízenému na den [datum] se žalobkyně nedostavila a nemohla být (byť opětovně) poučena dle cit. ust. § 118a o.s.ř.

4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícímu rozhodnému závěru o skutkovém stavu věci: [právnická osoba] dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které téhož dne poskytla žalované v hotovosti částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 20 880 Kč v 53. týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadla na [datum] (z uvedené smlouvy ze dne [datum], z tvrzení žalobkyně). Žalovaná své závazky z uvedené smlouvy nesplnila řádně a včas (z tvrzení žalobkyně). Na základě smluv o postoupení pohledávek byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno (z dopisů ze dne [datum] a ze dne [datum], z poštovních podacích archů stvrzených Českou poštou, s.p. [datum] a dne [datum]). Z tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení žádným důkazem vyvráceno, se podává, že po postoupení pohledávek žalovaná na dlužné částky ničeho nezaplatila. Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k zaplacení dlužných částek do [datum] dopisem ze dne [datum] (z uvedeného dopisu, z poštovního podacího archu stvrzeného Českou poštou s.p. dne [datum]). [právnická osoba] podniká v předmětu činnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (z veřejné části obchodního rejstříku). Vzhledem k tomu, že žalovaná se k věci nevyjádřila, soud vychází dále z tvrzení žalobkyně, zejména že žalovaná na smlouvu uhradila částku celkem 32 726,63 Kč, přičemž žalobkyně z tétzo částky započetla na újradu souhrnného poplatku částku 20 880 Kč a na jistinu částku 11 846,63 Kč, pročež požaduje žalobkyně na jistině částku 18 153,37 Kč s příslušenstvím. Ostatní provedené důkazy a zjištění, zejména samostatné smluvní podmínky, soud nehodnotil, neboť vzhledem k dále uvedeným právním závěrům je již nepovažoval pro posouzení věci za významné.

5. Soud po právní stránce hodnotil prokázaný skutkový stav podle právních předpisů platných a účinných ke dni uzavření projednávané smlouvy tj. k datu [datum], proto vyšel zejména ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a ze zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), a to v souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), zejména dle § 3028 odst. 3 o. z., podle něhož, není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Uvedený skutkový stav soud hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení: 7. § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 11. § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 12. § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

13. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že dne [datum] uzavřeli [právnická osoba] jako věřitelka a žalovaná jako dlužník smlouvu o půjčce dle cit. ust. § 657 obč. zák. a zák. č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které [název] poskytl ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se poskytnutou částku 30 000 Kč a dále částku označenou jako poplatek ve výši 20 880 Kč zavázala splatit v 53. týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná [datum]. V uvedené smlouvě společnost [právnická osoba], jakožto podnikatelka v oblasti finančních služeb, se zavázala poskytnout žalované v postavení spotřebitele peněžní prostředky, přičemž úrok, jakožto cena poskytnutých peněz, sjednán výslovně nebyl. Úrok dle § 121 odst. 3 obč. zák., představuje příslušenství pohledávky a ve své podstatě se jedná o civilní plody peněz, tedy cenu poskytnutých peněz. Naproti tomu poplatek je sjednaným plněním, které nemá povahu příslušenství, jde o samostatnou pohledávku, mající základ ve smluvním ujednání stran. Za situace, kdy mezi smluvními stranami nebyl sjednán úrok za poskytnutí půjčky, jakožto cena peněz, nelze pochybovat o tom, že souhrnné poplatky neměly jinou funkci, než-li funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, plnily tedy funkci úroku z předmětné půjčky. Soud proto nárok označený jako souhrnný poplatek posoudil jako úrok z předmětné půjčky. Byť výše úroku při peněžitých půjčkách není a nebyla právními předpisy limitně stanovena, platilo cit. ust. § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Judikatura soudů vyšších stupňů a Ústavního soudu ČR (za účinnosti občanského zákoníku z. č. 40/1964 Sb.) se pak opakovaně zabývala otázkou výše úroků z půjček z hlediska dobrých mravů a dospěla k opakujícímu se závěru, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující dobrým mravům, jak má na mysli právě ust. § 3 odst. 1 obč. zák. Dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je pak neplatná dle § 39 obč. zák., buď pro rozpor se zákonem (naplňuje-li smlouva znaky trestného činu lichvy), anebo pro rozpor s dobrými mravy. U půjčky byl úrok za 53. týdnů sjednán ve výši, která představuje navýšení poskytnuté částky o 20 880 Kč, tedy roční úrok činí 69,6 %. Jak již vyložil Ústavní soud ČR např. ve svých nálezech ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 199/11, jedná se zjevně o úroky, které jsou v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že ujednání o úroku z půjčky nelze oddělit od ostatních ujednání smluv o půjčce, jak má na mysli ust. § 41 obč. zák., neboť se jedná o jednu z podstatných náležitostí smlouvy o půjčce, kterou by její účastníci bez dohody o úroku samostatně neuzavřely, zejména pak právní předchůdkyně žalobkyně, která jako podnikatelka poskytuje peněžní prostředky za účelem dosažení zisku, a především z úroků generuje svůj zisk; rovněž žalovaná nepochybně mohla rozumně očekávat, že půjčka bude úročena. Soud proto dospěl k závěru, že vzhledem k sjednané nemravné výši úroku, je předmětná smlouva o půjčce ze dne [datum] absolutně neplatným právním úkonem dle § 39 obč. zák., neboť byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyni, která vstoupila do práv a povinností původního věřitele dle smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] uzavřených dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smluv o postoupení pohledávek., tak nelze přiznat plnění z neplatné smlouvy, neboť uplatněným nárokům nelze poskytnout soudní ochranu. Při těchto právních závěrech soud vycházel zejména z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2017 č. j. 15 Co 285/2017-52, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27. 6. 2017 č. j. 14 C 141/2017-11. Vzhledem k tomu, že z tvrzení samotné žalobkyně je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně měla žalované poskytnout celkem částku 30 000 Kč a žalovaná naproti tomu zaplatila 32 726,63 Kč, vrátila žalované veškeré částky, které jí právní předchůdkyně žalobkyně na základě neplatné smlouvy poskytla, a proto na straně žalované nedošlo ani k žádnému bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák.. Žaloba je tedy co do základu a výše nedůvodná, a proto byla zamítnuta.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, dle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly.