17 C 23/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o 35 720 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 15 720 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 754 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 1. 2026, doplněnou podáním ze dne 6. 5. 2026, domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 000 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 28. 2. 2024 úvěrovou smlouvu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek společnosti , právnická osoba, ., www., název, .cz, na kterých si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru, doba splatnosti, následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje a heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu, vstup do uživatelského účtu byl podmíněn souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil, registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření totožnosti žalovaný poskytl fotokopii svého dokladu totožnosti, k ověření úvěruschopnosti poskytl tři výpisy ze svého bankovního účtu a výplatní pásky za období listopad 2023 až leden 2024, přičemž potvrdil, že má pravidelné příjmy a že je schopen úvěr splatit. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žadatele úvěr splácet, a to zejména prostřednictvím registrů ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Při posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně ponechává klientům finanční rezervu minimálně ve výši životního minima, úvěry jsou poskytovány tak, aby výše splátky a celkového závazku v době splatnosti nepřesahovala disponibilní část příjmů klienta po odečtení doložených výdajů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybnostem ohledně platební schopnosti žalovaného a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný se dle smlouvy zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, a to vždy nejpozději k 29. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení a oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 28. 2. 2024. S úhradou úvěru se žalovaný dostal do prodlení, když na předmětný úvěr neuhradil ničeho, dopisem ze dne 29. 6. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Smlouvami o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení nesplacené části jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny pouze za první měsíc, tj. ve výši 8 000 Kč, zákonného úroku z dlužné jistiny a smluvního úroku za dobu od 30. 6. 2024 do zaplacení a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prolení, za dobu od 30. 6. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy dne 20. 7. 2025, tj. ve výši 7 720 Kč. Žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, žalovaný na výzvu ničeho neuhradil.

2. Žalovaný při jednání uznal, že si od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 20 000 Kč, namítl však, že právní předchůdkyně žalobkyně se nezbývala tím, že má žalovaný další závazky, když v období uzavření předmětné smlouvy měl sedm věřitelů, před uzavřením smlouvy byl v oddlužení. Odkázal na závěry rozsudku u nadepsaného soudu č.j. , spisová značka, Nyní žije s partnerkou, která je na rodičovské dovolené, má jednu vyživovací povinnost k dítěti ve věku asi jednoho roku. Žalovanému finančně vypomáhá jeho otec.

3. Soud provedl ve věci dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti:4. - z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ze všeobecných obchodních podmínek, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 28. 2. 2024 úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, výše úvěrového limitu činí 30 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 40 % p.m. z nesplacené výše jistiny přirostlý za předchozí období, jistinu úvěru splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy, celkový počet splátek závisí na délce doby trvání smlouvy, úrok je splatný 29. dne v každém kalendářním měsíci. Dle článku IV. smlouvy se úvěrovaný zavazuje vrátit úvěrující poskytnutý úvěr a zaplatit sjednaný úrok, v případě prodlení s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrující také účelně vynaložené náklady, které úvěrující vznikly v souvislosti s prodlením úvěrovaného, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Dle čl. VI. smlouvy, v případě prodlení úvěrovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh a úvěrující je oprávněna jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu.5. - z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , z výplatních pásek, z výpisu z účtu za listopad 2023 až leden 2024, že žalovaný do žádosti uvedl své jméno, příjmení, e-mail, telefonní číslo, adresu, rodné číslo a číslo OP, bydlí v pronajatém bytě, je bez vzdělání nebo neúplné základní vzdělání, je zaměstnaný u zaměstnavatele , právnická osoba, , právnická osoba, . jako obchodní zástupce s měsíčním příjmem 45 537 Kč, měsíčními výdaji 4 860 Kč;6. – z potvrzení o provedené platbě, že dne 28. 2. 2024 byla na účet č. , č. účtu, z účtu společnosti , právnická osoba, . převedena částka 20 000 Kč pod VS, kterým je rodné číslo žalovaného;7. – ze smluv o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z dopisu ze dne 20. 7. 2025, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla ve stavu ke dni 2. 6. 2025 postoupena , právnická osoba, . jako postupitelem na , právnická osoba, ., jako postupníka, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 5. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena společností , právnická osoba, ., jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností , právnická osoba, . dopisem ze dne 20. 7. 2025;8. – z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaném žalovanému dne 29. 6. 2024, že žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky 57 877,43 Kč ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, do 3 dnů od doručení tohoto dopisu;9. - z dopisu ze dne 20. 7. 2025 a potvrzení o podání zásilky, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru , hodnota, uzavřené dne 28. 2. 2024, zásilka byla žalovanému odeslána dne 23. 7. 2025;10. – ze sdělení , právnická osoba, ., že žalovaný byl majitelem účtu č. , č. účtu, od 21. 12. 2022 do 13. 11. 2025, na tento účet byla dne 28. 2. 2024 převedena částka 20 000 Kč označená ofin.cz: čerpání ze dne 28. 2. 2024;11. – z e-mailové upomínky, že žalovaný byl upomínán dne 24. 2. 2024 k zaplacení dlužné částky 10 429,98 Kč poskytovateli , právnická osoba, .12. – z e-mailové upomínky, že dne 3. 2. 2024 byl žalovaný upomínán společností , právnická osoba, k zaplacení dlužné částky 12 184 Kč ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené s , právnická osoba13. – z výplatnic žalovaného za měsíce listopad až leden 2024 a z výpisů z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, ., za období listopad 2023 až leden 2024, že průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného činil v uvedeném období 44 097 Kč;14. – z věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , že žalovaný byl zavázán k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. 3. 2024 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , přičemž bylo zjištěno, že žalovaný měl v rozhodném období šest věřitelů, jen v říjnu 2023 prosázel celkem 520 854 Kč, na půjčkách od fyzické osoby obdržel 44 000 Kč a platil nájem ve výši 18 200 Kč, čisté měsíční výdělky žalovaného činily za leden 2024 částku 42 766 Kč, za únor 2024 částku 44 984 Kč. Soud následně dospěl k závěru, že žalující věřitel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, aby zde nebyly pochybnosti o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet.

15. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 28. 2. 2024 úvěrovou smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně hradit úrok ve výši 40 % p.m. z vyčerpané a nesplacené jistiny vždy k 29. dni v měsíci, jistinu uhradit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy, pro případ prodlení se splácením úroku byla právní předchůdkyně oprávněná úvěr zesplatnit. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky před zesplatněním úvěru. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, úvěr se stal splatným 29. 6. 2024. Smlouvami o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Z žádné listiny nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy údaje získané od žalovaného o příjmech a výdajích žalovaného nezávisle ověřila a že zjišťovala způsob plnění dosavadních dluhů. Je přitom již jen ze spisu nadepsaného soudu sp. zn. , spisová značka, , že žalovaný měl k datu uzavření projednávané smlouvy o úvěru měl nejméně sedm šest věřitelů. Nadto další dva věřitele, a to , právnická osoba, ., , právnická osoba, , jak se podává z upomínek k zaplacení ze dne 24. 2. 2024 a 3. 2. 2024.

16. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:17. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. § 1746 odst. 2 o.z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.19. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).21. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 28. 2. 2024 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a ust. § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelka při jejím uzavírání vystupovala jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaný jako spotřebitel. V souladu s citovaným ust. § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, proto bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující osoby, podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splatit, tedy posoudit úvěruschopnost žalovaného, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z tvrzení žalobkyně, ani z žádného důkazu není prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala skutečné poměry žalovaného ve veřejných databázích, včetně případné výše dalších dluhů a exekucí, že porovnávala příjmy a výdaje žalovaného, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní přitom žalobkyni ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. K výdajům žalovaného žalobkyně pak žádná tvrzení nepřednesla a shodně ve vztahu ke způsobu plnění dosavadních dluhů. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci se žalobkyně nedostavila, nemohla být ani o této povinnosti doplnit nedostatečná tvrzení a plnit důkazní povinnost znovu poučena (byla poučena již i před prvním jednáním v usnesení soudu ze dne 23. 3. 2026) dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a na to navazující důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného skutečně posuzovala v souladu s pravidly uvedenými v § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, není smlouva o úvěru ze dne 28. 2. 2024 uzavřena platně, neboť byla uzavřena v rozporu se zákonem (konkrétně s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ), zákonu odporuje, jak má na mysli ust. § 580 odst. 1 o.z. Soud proto shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou dle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., přičemž k této neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu v souladu s ust. § 588 o.z. Dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ je tak žalovaný povinen vrátit toliko nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, tedy částku 20 000 Kč, když žalobkyně prokázala, že částku 20 000 Kč převedla právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného. Soud proto v odst. I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení od 30. 6. 2024 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Ve vztahu k dalším uplatněným nárokům nad částku 20 000 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení, jak bylo žalobkyni přiznáno ve výroku v odst. I. tohoto rozsudku, byla žaloba v odst. II. výroku tohoto rozsudku zamítnuta, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy, které nelze důvodně v soudním řízení přiznat (soud již vyložil důvody neplatnosti v předchozím odstavci tohoto odůvodnění), neboť dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ je žalovaný povinen vrátit toliko poskytnutou jistinu úvěru. Proto co do částky 15 720 Kč a úroků z prodlení z částky 8 000 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 20 000 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení (ke dni 27. 5. 2026 činí tento úrok z prodlení 5 633,20 Kč), tedy celkem byla úspěšná co do částky 25 633,20 Kč, neúspěšná byla co do částky 15 720 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení (ke dni 27. 5. 2026 činí tento úrok z prodlení 2 253,30 Kč), tedy celkem neúspěšná byla co do částky 17 973,30 Kč, když ke dni rozhodnutí soudu předmět řízení včetně dospělých úroků z prodlení činil 43 606,50 Kč. Tedy žalobkyně byla úspěšná z 59 %, neúspěšná z 41 %, a má tedy nárok na 18 % nákladů řízení (úspěch 59 % mínus neúspěch 41 %), což představuje z částky 4 186 Kč částku 754 Kč. Tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni zaplatit, když částka 4 186 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 786 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny stanovené podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 700 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé).