17 C 332/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí pozemku parc.č. , číslo, trvalého trávního porostu zapsaného v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , místo, , katastrální pracoviště , místo, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném určení, že je vlastnicí pozemku parc.č. , číslo, trvalého trávního porostu zapsaného v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako otec žalobkyně, je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, trvalý travní porost o výměře 20849 m2 v k.ú. , místo, Asi před dvěma lety žalovaný žalobkyni slíbil, že jí daruje pozemek parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , o čemž spolu sepsali darovací smlouvu. Žalovaný však do podání žaloby neučinil žádná d alší právní jednání k tomu, aby jako vlastník předmětného pozemku byla zapsána v katastru nemovitostí žalobkyně. Žádné listinné důkazy žalobkyně nepřipojila, tedy ani tvrzenou darovací smlouvu, ani výpis z katastru nemovitostí. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě je dán, neboť bez rozhodnutí soudu nebude žalobkyně katastrálním úřadem zapsána jako vlastnice pozemku.Dne , datum, požádal žalovaný o odročení jednání s odůvodněním, že se mu dosud nepodařilo najít advokáta, který by ho zastupoval. Předvolání k jednání na den , datum, bylo žalovanému doručeno již , datum, . Shodně dne , datum, v 16:52:29 hodin požádala o odročení jednání žalobkyně s odůvodněním, že by chtěla předložit geometrický plán na oddělení pozemku a dále by se chtěla pokusit dohodnout s žalovaným mimosoudně. Předvolání k jednání bylo žalobkyni doručeno , datum, . K jednání dne , datum, se žádný z účastníků nedostavil.Dle § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), předvolání (k jednání) musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.§ 101 odst. 1 o.s.ř., k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.§ 101 odst. 2 o.s.ř., nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.Dle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.V souladu s citovaným ustanovením § 115 odst. 2 o.s.ř. soud vyhodnotil žádosti obou účastníků o odročení jednání jednak jako opožděné (žádosti podány až den před nařízeným jednání), jednak jako nedůvodné. Žalovaný měl dostatek času na přípravu k jednání, neboť předvolání k jednání mu bylo doručeno s měsíčním předstihem, a tedy lhůta, kterou stanoví § 115 odst. 2 o.s.ř. pro přípravu byla trojnásobná. Obdobně pokud jde žalobkyni, která je nadto „pánem sporu“, a je proto povinna již při podání žaloby přednést všechny rozhodné skutečnosti, na základě kterých žaluje, a je také povinna již k žalobě připojit písemné důkazy, jichž se dovolává (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) a jimiž chce svá žalobní tvrzení a důvodnost žalobního žádání prokázat (tyto povinnosti žalobkyni ukládají ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b), § 79 odst. 1 a 2, § 120 o.s.ř.. Soud proto dne , datum, věc projednal v souladu s citovaným ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.Soud provedl ve věci dokazování obsahem spisu nadepsaného soudu sp. zn. , spisová značka, , z něhož zjistil, že žalovaná se domáhala určení, že je vlastnicí blíže nespecifikované části pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , místo, , návrhem podaným soudu , datum, . Na výzvu soudu doložila darovací smlouvu ze dne , datum, , dle které žalovaný jako dárce daruje žalované jako obdarované část pozemku oddělené z pozemku parc. č. , číslo, o výměře asi 850 m2 dle nákresu v připojeném plánku, smlouva je podepsána oběma stranami, v nákresu připojenému ke smlouvě je vyznačena část pozemku parc. č. , číslo, Uvedená darovací smlouva nebyla předložena příslušnému katastrálnímu úřadu ke vkladu práva. Žaloba byla odmítnuta usnesením ze dne , datum, čj. , spisová značka, , které nabylo právní moci , datum, se závěrem, že předmětná darovací smlouva nesplňuje požadavky kladené zákonem na dané právní jednání, neboť v ní nebyl předmět převodu vlastnického práva jasně, určitě a srozumitelně popsán tak, aby účinky převodu vlastnického práva na žalobkyni mohly nastat. Vlastnické právo k pozemku, který dosud není zapsán v katastru nemovitostí, nemohlo žalobkyni proto vzniknout. Předmětem darovací smlouvy nebyla samostatná nemovitá věc způsobilá být předmětem občanskoprávních vztahů. Nedostatek darovací smlouvy spočívající v chybějící specifikaci daru, případně nedostatek vůle dárce převést na žalobkyni vlastnické právo k pozemku, který má být teprve oddělen z jiného existujícího pozemku, nelze překlenout a nahradit rozhodnutím soudu o existenci vlastnického práva žalobkyně k pozemku. Ve spisu byl založena informace o pozemku z webových stánek Nahlížení do katastru, z něhož se podávalo, že ke dni , datum, byl zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, žalovaný.Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně tvrdí, že je vlastnicí pozemku parc. č. , číslo, v k.ú , adresa, , neboť žalovaný jí před dvěma lety slíbil, že jí daruje pozemek p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, . Dokonce spolu sepsali darovací smlouvu. Do dnešního dne však žalovaný neučinil žádné další právní jednání k tomu, aby byla jako vlastní zapsána v katastru nemovitostí. Byť žalobkyně spis , spisová značka, jako důkaz neoznačila, je z něj patrno, že tvrzení ve věci , spisová značka, a v této věci jsou odlišná. Ve věci , spisová značka, totiž žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný slíbil darovat část pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , místo, a že si i vyznačili část toho pozemku do katastrální mapy. Nyní tvrdí, že je vlastnicí celého pozemku a že o tom sepsali s žalovaným darovací smlouvu, jejíž datum neuvedla a smlouvu ani k žalobě nepřipojila. Stejně tak nepřipojila ani výpis z katastru nemovitostí coby rozhodný důkaz k tomu, že žalovaný je aktuálně zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník projednávaného pozemku. Tedy ani ta nejzákladnější tvrzení, tedy tvrzená darovací smlouva o darování pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, žalobkyni a tvrzení o vlastnictví pozemku žalovaným nebyla prokázána. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně dne , datum, k jednání před soudem nedostavila, nemohla být poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř., aby svá žalobní tvrzení prokázala, tedy, aby předložila a navrhla ke svým tvrzením důkazy. Žalobkyně si patrně ani v této věci, byť by měla a mohla být poučena již z dříve projednávané věci , spisová značka, , neuvědomuje, že občanskoprávní řízení o soukromoprávních nárocích, jako tato věc, je ovládáno zejména zásadou projednací, která je zakotvena právě v ustanoveních § 101, § 79, § 120 a dalších, což znamená, že jsou to primárně účastníci řízení, kteří nesou odpovědnost za výsledek sporu, neboť soud sám bez návrhu účastníků dokazování neprovádí (až na výjimky) a ani provádět nemůže (§ 120 odst. 2 o.s.ř.).§ 1105 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.§ 2056 o.z., kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru.Vzhledem již jen k tomu, že žalobkyně neprokázala svá žalobní tvrzení, jak je rozvedeno výše, musela být žaloba zamítnuta. Nadto je žaloba nedůvodná již jen v návaznosti na žalobní tvrzení. Žalobkyně totiž tvrdí, že žalovaný jí toliko slíbil pozemek parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, darovat. Z ustanovení § 2056 o.z. však jednoznačně vyplývá, že slib darování slibujícího dárce nezavazuje přímo k darování, na tom nic nemění případná písemná forma slibu. Tedy žaloba je i proto nedůvodná. Pouhý slib darování nezakládá právně vymahatelný nárok. Totiž, aby slib byl právně závazný, musí naplnit znaky některého právního jednání upraveného zákonem. V tomto případě se jedná o nemovitou věc, a tedy při nabývání vlastnického práva se uplatní ust. § 1105 o.z., z něhož vyplývá, že věcně-právní účinky obligace (závazku) darování nastávají až zápisem vkladu vlastnického práva obdarovaného do katastru nemovitostí. Toto tzv. vkladové řízení je v pravomoci příslušného katastrálního úřadu, nikoli soudu, soud není oprávněn do této pravomoci správního orgánu zasahovat. Pouze na základě obligační smlouvy tedy vlastnické právo k nemovité věci nevzniká. Z uvedených důvodů byla proto žaloba zamítnuta. Žalobkyni lze pouze přisvědčit, že žaloba na určení vlastnického práva k nemovitostem je vesměs důvodná, neboť bez rozhodnutí soudu o vlastnictví jiné osoby, než která je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník, nelze dosáhnout proti vůli zapsaného vlastníka změny zápisu vlastnického práva, což vyřešila ustálená judikatura soudů k této otázce.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.