17 C 54/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o určení neexistence služebnosti eventuálně o zrušení služebnosti, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pozemek parc. [číslo] ostatní plocha v obci [obec] a [katastrální uzemí] není zatížen věcným břemenem – služebností cesty a stezky dle smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti cesty a stezky ze dne 9. 5. 2018, ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí], se zamítá.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby věcné břemene cesty a stezky zřízené smlouvou o zřízení věcného břemene – služebnosti ze dne 9. 5. 2018 k tíží pozemku parc. [číslo] ostatní plochy v obci [obec] a [katastrální uzemí] ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí], bylo zrušeno, se zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 25 423 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení, že pozemek parc. [číslo] druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace, zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] [název] [název] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], KP [obec], není zatížen věcným břemenem – služebností cesty a stezky dle smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnost cesty a stezky ze dne 9. 5. 2018 ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] nad [název], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], KP [obec], eventuálně aby věcné břemeno cesty a stezky zřízené smlouvou o zřízení věcného břemene – služebnosti ze dne 9. 5. 2018 k tíži pozemku parc. [číslo] který je zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k.ú [obec] nad [název], ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] který je zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] nad [název], bylo zrušeno. Žalobní žádání žalobce dále odůvodnil tvrzením, že žalobce na základě kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2018 s právními účinky vkladu práva ke dni 18. 10. 2018, je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž dne 9. 5. 2018 byla mezi právními předchůdci žalobce, manžely [jméno] a [jméno] [příjmení], a žalovaným uzavřena smlouva o zřízení věcných břemen – služebnost 1 – právo na vodu a právo na vedení vodovodu a téhož dne smlouva o zřízení věcného břemene – služebnost 2 cesty a stezky. Smlouva upravující služebnost 2 je neplatná pro svou neurčitost, když ze smlouvy toliko vyplývá, že žalobce je povinen strpět právo chůze a jízdy přes služebný pozemek parc. [číslo] není již zřejmé, v jaké části pozemku parc. [číslo] v jakém rozsahu je žalobce povinen tato práva žalovaného, jako oprávněného ze služebnosti strpět, nebo tato není specifikována žádným geometrickým plánem a ze smlouvy nevyplývá, že by žalobce byl povinen strpět právo chůze a jízdy v kterékoliv části služebného pozemku či kdekoliv na služebném pozemku, příp. na celém služebném pozemku. Pro případ, že soud dospěje k jinému závěru, tedy že smlouva o zřízení služebnosti cesty a stezky je platná, domáhal se žalobce zrušení této služebnosti. K tomu uvedl, že panující pozemek tj. pozemek p. [číslo] přímo nesousedí se služebným pozemkem parc. [číslo] že z tohoto důvodu není na panující pozemek přístup ze služebného pozemku. Smlouva ze dne 9. 5. 2018 byla uzavřena jako smlouva synallagmatická, kdy oprávnění jedné strany odpovídá povinnost strany druhé a naopak. Na základě služebnosti 1 žalobce čerpal vodu ze studny, která byla jediným zdrojem pitné a užitkové vody pro domácnosti a hospodářství žalobce. Vzhledem ke skutečnosti, že v srpnu 2019 došlo k přerušení dodávky vody ze studny na pozemek parc. [číslo] domáhal se žalobce vstupu na pozemek parc. [číslo] za účelem kontroly zařízení na čerpání vody, což však žalovaný opakovaně odmítal a do dnešního dne žalovaný neumožnil žalobci vstup na pozemek parc. [číslo]. Ke dni podání žaloby tedy není žalobci známo, v jakém stavu se nachází zařízení na čerpání vody. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný opakovaně porušoval své povinnosti vyplývající z ustanovení § 1257 a násl. o.z. a ze smlouvy byl žalobce nucen zajistit si na své náklady jiný zdroj vody. Žalovaný dlouhodobě a svévolně vykonává práva z věcného břemene stezky a cesty v širším rozsahu, než mu obsah této služebnosti a smlouva umožňuje zejména tím, že jak žalovaný, tak i jeho návštěvy opakovaně parkují svými vozidly na pozemku parc. [číslo] brání žalobci v přístupu k jeho nemovitostem, zejména rodinnému domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] čímž omezují žalobce ve výkonu jeho vlastnického práva. Žalovaný tedy omezuje vlastnické právo žalobce bezdůvodně, neboť ze služebného pozemku parc. [číslo] není možný přístup na pozemek parc. [číslo] žalovaný vstupuje na pozemek parc. [číslo] přes pozemek parc. [číslo] (oba pozemky jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného). Dále žalobce namítá, že přístup žalovaného k pozemku parc. [číslo] je možný přímo z pozemní komunikace (pozemek parc. [číslo] – silnice který je ve vlastnictví [územní celek]), a to bez jakýkoliv obtíží či nákladů, když na pozemku parc. [číslo] se nachází brána, která umožňuje žalovanému přímý vstup/vjezd na pozemní komunikaci. Dále žalobce spatřuje změnu poměrů ve skutečnosti, že právní předchůdci žalobce převedli po uzavření shora uvedené smlouvy své vlastnické právo k nemovitostem zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] nad [název] (tedy i k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]) na základě kupní smlouvy na žalobce, neboť původní účastníci smlouvy a žalovaný jsou osoby blízké a z tohoto důvodu byly obě služebnosti zřízeny bezúplatně; žalobce a žalovaný však osoby blízké již nejsou. Věcné břemeno snižuje obecnou (tržní) hodnotu jeho nemovitostí. Naléhavý právní zájem na určení, že služebný pozemek není zatížen věcným břemenem cesty ve prospěch panujícího pozemku, spatřuje žalobce v tom, že jinak nelze dosáhnout změn zápisu v katastru nemovitostí. Právní zástupkyně žalobce před podáním žaloby vyzývala žalovaného ke smírnému vyřízení věci, žalovaný na výzvu nereagoval.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný namítal, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení neexistence věcného břemene, neboť právní a faktický stav jsou v souladu, smlouva je uzavřena platně a věcné břemeno se vztahuje na celý pozemek, geometrický plán pro platné zřízení věcného břemene není nezbytný, tato okolnost neplatnost nezpůsobuje. Dále uvedl, že vždy využíval věcné břemeno v souladu se smlouvou, odmítl, že by jakýmkoli způsobem zneužíval či nadužíval sjednané věcné břemeno, komunikace vedoucí po pozemku parc. [číslo] byla vždy využívána žalovaným a jeho rodinou pouze jako přístup a příjezd k nemovitosti žalovaného (pozemek parc. [číslo]), což je patrno i z terénu a šířky pozemku parc. [číslo]. Žalobce danou nemovitost kupoval již v situaci, kdy byla zatížena předmětným věcným břemenem, tedy musel vědět o právním stavu dané nemovitosti a v tomto stavu ji také koupil, tedy i výše kupní ceny u zatížené nemovitosti v okamžiku, kdy ji kupoval žalobce, odpovídala tomu, že je předmět koupě zatížen předmětným věcným břemenem, tedy kupní cena byla logicky nižší, než by byla za situace, kdy by pozemek takto zatížen nebyl. Mezi věcnými břemeny zřízenými ve smlouvě z 9. 5. 2018 není tvrzený synallagmatický vztah, nejsou vzájemně podmíněna. Tedy věcné břemeno braní vody ze studny s věcí nesouvisí, nicméně žalovaný je respektuje, byť žalovaný zjistil, že přes jeho pozemek parc. [číslo] vede elektro přípojka zcela mimo sjednané věcné břemeno a tato vede na pozemek žalobce. Pokud jde o mezilidské vztahy mezi účastníky pak uvedl, že 3. 2. 2020 žalobce bez povolení vystavěl mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] betonový plot v délce 60 m a výšky cca 2,10 m, čímž se zúžila na šířku 3,0 metrů v některých místech i méně, příjezdová komunikace na parc. [číslo] je vystavěn úmyslně tak, že byl ponechán pouze jeden průchod šířky pouhých 2,10 metrů z pozemku parc. [číslo] na parc. [číslo] dále žalobce bez povolení provedl na pozemku parc. [číslo] stavbu studny včetně vodovodního potrubí, 3. Soud provedl ve věci dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti: - z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], že na listu vlastnictví (dále jen„ LV“) [číslo] pro [územní celek] a katastrální území (dále jen„ k.ú.“) [obec] nad [název] je žalovaný je zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rod. dům stojící na pozemku parc. [číslo] dále jako vlastník pozemku parc. [číslo] – zahrada, přičemž jako nabývací vlastnický titul je zapsána darovací smlouva ze dne 25. 2. 1998 s právními účinky vkladu práva ke dni 2. 3. 1998. Na uvedeném LV je dále zapsáno věcné břemeno cesty a stezky pro oprávněnou parcelu [číslo] povinná parcela je [číslo] dále je na stejném LV zapsáno věcné břemeno braní vody spočívající v : a) právu zřídit odběrné zařízení pro odběr vody ze studny, čerpat a užívat vodu ze studny a právo provádět úpravy za účelem jeho výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti a v b) právu přístupu k a od studny a vstupu za účelem prohlídky, údržby nebo opravy odběrného zařízení, včetně jeho příslušenství v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] [číslo], a to pro oprávněnou parcelu [číslo] povinnou parcelu [číslo] dále je zapsáno věcné břemeno spočívající v a) právu provozovat a udržovat vedení vodovodu a právo provádět úpravy za účelem jeho výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti, a v b) právu vstupu a vjezdu za účelem prohlídky, údržby nebo opravy vodovodu v rozsahu dle geometrického lánu [číslo] [číslo] pro oprávněnou parcelu [číslo] povinnou parcelu [číslo]. Uvedená věcná břemena jsou zapsána dle smlouvy o zřízení věcného břemene-bezúplatně ze dne 9. 5. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 15. 5. 2018, - z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], že [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] nad [název], je žalobce zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rod. dům stojící na pozemku parc. [číslo] dále jako vlastník pozemků parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] – zahrada, parc. [číslo] o výměře 243 m2 – ostatní plocha, par. [číslo] – zahrada, parc. [číslo] – orná půda. Na uvedeném LV je zapsáno věcné břemeno braní vody spočívající v : a) právu zřídit odběrné zařízení pro odběr vody ze studny, čerpat a užívat vodu ze studny a právo provádět úpravy za účelem jeho výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti a v : b) právu přístupu k a od studny a vstupu za účelem prohlídky, údržby nebo opravy odběrného zařízení včetně jeho příslušenství v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] [číslo], dále je zapsáno věcné břemeno vedení spočívající v : a) právu provozovat a udržovat vedení vodovodu a právu provádět úpravy za účelem jeho výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti a v b) právu vstupu a vjezdu za účelem prohlídky, údržby nebo opravy vodovodu v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] [číslo], jako povinná parcela je uvedena parc. [číslo] jako povinná parc. [číslo]. Dále je zapsáno na uvedeném LV věcné břemeno cesty a stezky pro oprávněnou parcelu [číslo] povinnou parcelu [číslo]. Všechna věcná břemena jsou zapsána na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne 9. 5. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 15. 5. 2018. Dále je na uvedeném LV zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek [právnická osoba], na základě zástavní smlouvy ze dne 30. 8. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 6. 9. 2018. Jako nabývací titul vlastnický je zapsána smlouva kupní ze dne 15. 10. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 18. 10. 2018, - z listiny nazvané smlouva o zřízení věcných břemen – služebnost – právo na vodu a právo vedení vodovodu a služebnost cesty a stezky, že byla podepsána jejími účastníky dne 9. 5. 2018 a podle obsahu byl uzavřena manželi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako vlastníky panujícího pozemku parc. [číslo] jejich synovcem – žalovaným jako vlastníkem služebného pozemku parc. [číslo] podle této smlouvy vlastník pozemku parc. [číslo] zřizuje dle článku I. nadepsaném zřízení věcného břemene – služebnost - právo na vodu a právo vedení vodovodu - k tíži služebného pozemku parc. [číslo] v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [číslo] [rok] služebnost: právo na vodu ze studny s tím, že povinný je povinen ve prospěch vlastníka pozemku par. [číslo] stejně jako i každého budoucího vlastníka tohoto pozemku strpět právo odběru vody ze studny, které spočívá v právu zřídit odběrné zařízení pro odběr vody ze studny nacházející se na služebném pozemku, dále čerpat a užívat vodu ze studny a v právu přístupu k a od předmětné studny, a to vše v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Vlastník pozemku par. [číslo] má právo na odběr vody ze studny v rozsahu jedné poloviny z celkové vydatnosti studny. Vlastník pozemku parc. [číslo] je povinen se zdržet všeho, co vede k ohrožení zařízení sloužícího k odběru vody a dále je povinen umožnit vlastníkovi pozemku par. [číslo] příp. jím pověřené osobě, vstup na pozemek parc. [číslo] pro nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky, údržby nebo opravy odběrného zařízení vč. jeho příslušenství. Tato služebnost v sobě zahrnuje i právo provádět na předmětném odběrném zařízení úpravy za účelem jeho výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti. Dále vlastník pozemku parc. [číslo] zřizuje k tíži pozemku parc. [číslo] v rozsahu vymezeném geometrickým plánem služebnost – právo vedení vodovodu ve prospěch vlastníka pozemku p. [číslo]. V článku II. smlouvy nadepsaném smlouva o zřízení věcného břemene-služebnost cesty a stezky - manželé [příjmení] jako vlastníci pozemku par. [číslo] ostatní plocha /ostatní komunikace a žalovaný jako vlastník pozemku par. [číslo] zřizují služebnost: cesty a stezky ve prospěch pozemku par. [číslo] na pozemku par. [číslo] přičemž vlastníci pozemku parc. [číslo] jsou povinni ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] strpět právo chůze přes pozemek parc. [číslo] také právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly za podmínek dále vymezených touto smlouvou a to nejen pro vlastníka pozemku parc. [číslo] i pro jeho návštěvy a pro osoby, které provádějí práce či služby na pozemku parc. [číslo] ve prospěch jeho vlastníka a s jeho souhlasem, přičemž se služebnost zřizuje na dobu neomezenou a bezúplatně, kdy účastníci smlouvy jsou osoby blízké a vlastníci pozemku parc. [číslo] zavazují touto smlouvou i každého dalšího vlastníka služebného pozemku, - z listiny nazvané kupní smlouva o převodu nemovitosti, že byla dle prohlášení v jejím obsahu uzavřena a podepsána dne 15. 10. 2018 mezi manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalobcem jako kupujícím, přičemž podle této smlouvy prodávající prodávají kupujícímu (žalobci) nemovitosti – pozemek parc. [číslo] – zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemky parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] – zahrada, parc. [číslo] – ostatní plocha/ostatní komunikace, parc. [číslo] – orná půda a parc. [číslo] – orná půda, vše v obci [obec] a k.ú. [obec] nad [název], - z dopisů ze dne 8. 10. 2019 a ze dne 4. 11. 2019 a z kopie poštovních dodejek, že v uvedených dopisech právní zástupkyně žalobce vyzývá žalovaného k umožnění vstupu na služebný pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] nad [název] vlastníkovi pozemku parc. [číslo] tamtéž, tedy žalobci, za účelem prohlídky zařízení sloužícího k odběru vody a k obnovení provozu zařízení sloužícího odběru vody, a to ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy ze dne 4. 11. 2019, a v dopise ze dne 8. 10. 2019 pak stanovuje termín prohlídky na den 14. 10. 2019 od 8:00 hodin. Z poštovních dodejek se podává, že žalovaný převzal jednu listovní zásilku dne 6. 11. 2019 a druhou listovní zásilku bez data doručení pak převzala osoba„ [příjmení]“, - z dopisu ze dne 15. 7. 2019, že v něm právní zástupce žalovaného vyzývá žalobce k řešení nepovolené přípojky elektro na pozemku žalovaného, - z dopisu ze dne 6. 11. 2019 a z emailové korespondence právních zástupců účastníků, že se účastníci nedohodli před podáním žaloby na smírném vyřešení věci týkajících se v žalobě uvedeného věcného břemene„ braní vody ze studny“, - z dopisu ze dne 18. 3. 2020 [stát. instituce] adresovaného žalovanému, že kontrolní prohlídkou bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] byla provedena stavba studny vč. vodovodního potrubí bez povolení vodoprávního úřadu, - z dopisu ze dne 2. 3. 2020 [stát. instituce] sděluje adresovaného žalovanému, že shledal důvody pro zahájení řízení o odstranění stavby - betonový plot na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí] bez rozhodnutí vyžadovaného zákonem č. 183/2006 Sb., což učiní, - z faktury – daňového dokladu č. č. 2019, že dodavatel [právnická osoba] [obec] [jméno] [příjmení] fakturuje žalobci částku 1 380 Kč„ za nepotřebný výjezd na opravu čerpadla ve studni, která je umístěna na pozemku souseda, který neoprávněně zakázal vstup přes pozemek ke studni“. Ze stvrzenky k uvedené faktuře, že žalobce částku 1 380Kč dne 14. 10. 2019 uhradil v hotovosti, - z fotografií, katastrální mapy, ortofotomapy, geometrického plánu zachycujících stav a situaci ve sporném místě se podává, že pozemek parc. [číslo] je úzký (v porovnání s okolními pozemky) pás pozemku a hraničí jeho delší částí s pozemkem parc [číslo]„ ústí“ kolmo do pozemku parc. [číslo] když mezi domy na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] je volná nezastavěná část a dům na pozemku parc. [číslo] se nachází v bezprostřední blízkosti hranice s pozemkem parc. [číslo] přičemž na této hranici pozemků (tj. parc. [číslo] parc. [číslo]), ale též na hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] je vystavěn betonový plot, a to v těsné blízkosti oken do domu žalovaného dosahující až téměř k okapům domu na pozemku parc. [číslo]; pozemek parc. [číslo] končí na hranici nyní pozemku parc. [číslo] hranice mezi pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] navazuje na končící hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jednou delší stranou k domům na parc. [číslo] parc. [číslo]; povrch pozemku parc. [číslo] je tvořen zčásti zpevněným, zčásti nezpevněným povrchem a lze seznat i zčásti z vyjetých kolejí, že je využíván jako přístupová cesta pro vozidla, - z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 26. 5. 2020, že žalovaný a [jméno] [příjmení], nar. [rok], byli uznáni vinnými ze spáchání přečinu výtržnictví a přečinu porušování domovní svobody, kterého se dopustili tím, že v době [datum] od 3:03 hodin do 3:10 hodin na dvoře svého domu sousedícího s rodinným domem [číslo] majitele [celé jméno žalobce] za přítomnosti dalších třech osob po předchozí slovní a fyzické rozepři s [celé jméno žalobce], podezřelý [jméno] [příjmení] dvakrát přes plot udeřil pěstí do obličeje [celé jméno žalobce], poté podezřelý [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] strhli část železného oplocení a podezřelý [celé jméno žalovaného] vstoupil na oplocený pozemek [celé jméno žalobce], kde řval na [celé jméno žalobce] a jeho těhotnou přítelkyni, že si pro ně dojde a že je zabije, [celé jméno žalobce] k němu z obavy o své zdraví a zdraví své těhotné přítelkyně přistoupil a opakovaně jej udeřil pěstí do obličeje, při tomto oba spadli na zem, poté podezřelý [jméno] [příjmení] shodil další část železného oplocení a vstoupil na pozemek [celé jméno žalobce], kde zaklekl ležícího [celé jméno žalobce] a dvakrát jej udeřil pěstí do obličeje, následně se s ním na zemi vzájemně napadal údery pěstmi, čímž [celé jméno žalobce] způsobili zhmoždění hlavy v oblasti pravé spánkové krajiny a pravé tváře, zhmoždění hřebu pravé ruky a zhmoždění dolní části zad, které jej významně neomezovaly v běžném způsobu života s následnou dobou léčení do 1 týdne, za což byli oba obžalovaní odsouzeni k podmíněnému trestu odnětí svobody a byla jim uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit [celé jméno žalobce] nemajetkovou újmu ve výši [částka], - z přestupkového spisu [státní instituce] [státní instituce] [obec] sp. zn. [spisová značka], že rozhodnutím [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka] OS/Ra, agendové číslo R [číslo], že [jméno] [příjmení], nar. [rok], byla uznána vinnou 1) z přestupku proti majetku, kterého se dopustila tím, že dne [datum] v době od 22:00 hod. do 22:30 hod. v [obec], místní části [obec], na domu [číslo] úmyslně rozbila skleněnou venkovní výplň okna verandy, čímž způsobila škodu ve výši 2 000 Kč vlastníkovi nemovitosti [celé jméno žalobce] a dále 2) z přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustila tím, že v období ode dne [datum] do dne [datum] urazila [příjmení] [příjmení], nar. [rok], družku žalobce, kterého se ptala:„ Kdy se s tou zkurvenou děvkou rozejdeš“, dále tím, že dne [datum] kolem 10:00 hod. v [obec], místní části [obec], na dvoře domu [číslo] [jméno]. [příjmení] opakovaně nadávala slovy:„ ty kurvo, ty děvko“, kdy incident probíhal za přítomnosti V. [celé jméno žalobce], kterému řekla„ ta tvoje kurva tady nemá žádné slovo“, a dále tím, že v období od října 2018 do 31. 1. 2019 v [obec], místní části [obec], na dvoře domu [číslo] opakovaně urážela [jméno]. [příjmení], vulgárními výrazy, dále v uvedeném období [jméno]. [příjmení] opakovaně zesměšňovala tím, že o ní prohlašovala, že„ je blázen, že je magor, že bere prášky na hlavu“. Tímto jinému ublížila na cti tím, že ho hrubě urazila, čímž se dopustila přestupku vědomou nedbalostí; citované rozhodnutí nabylo právní moci 9. 8. 2019. Rozhodnutím [stát. instituce] č.j. [spisová značka], agendové číslo R [číslo], R [číslo], R [číslo], byl [celé jméno žalovaného] (tj. žalovaný) uznán vinným z přestupků proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že 1) se vůči [celé jméno žalobce] a [příjmení] [příjmení] dopustil schválnosti tím, že naházel psí exkrementy na vstupní dveře do domu [číslo] na boty a na rohožku umístněné u vstupních dveří do tohoto domu, dále tím, že 2) dne [datum] kolem 15:00 hodin v [obec], místní části [obec], na dvoře domu [číslo] fyzicky napadl [celé jméno žalobce], a to tím, že se ho pokoušel uchopit a povalit na zem, avšak [jméno] [příjmení] se jeho útoku ubránil, následně [jméno] [příjmení] a [jméno]. [příjmení] vyhrožoval, že jim zničí život, že jim podřeže trámy na domě, kopal do vrat, které jsou majetkem [jméno] [příjmení], a dále tím, že dne [datum] v čase od 22:00 hod. do 22:30 hod. v [obec], místní části [obec], bouchal a kopal do vstupních dveří domu [číslo] bouchal na okno verandy tohoto domu a po otevření dveří [jméno] [příjmení] a [jméno]. [příjmení] jim hrozil, že pokud nezhasnou venkovní světlo nad dveřmi verandy a venkovní světlo nad vraty do dílny, tak jim světla rozbije klackem, který v té době držel v ruce, a dále byl uznán vinným z přestupku proti majetku, kterého se dopustil tím, že 3) od října 2018 do 31. 1. 2019 v [obec], místní části [obec], opakovaně neoprávněně užíval dvůr domu [číslo] (parc. [číslo]) ke skladování materiálu a to přesto, že vlastník těchto pozemků [celé jméno žalobce], jej opakovaně upozornil, že k užívání pozemku nemá jeho svolení. [jméno] [příjmení], nar. [rok], pak byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že [jméno] [příjmení] ublížil na cti tím, že ji hrubě urazil vulgárním výrazem„ ty kurvo“; uvedené rozhodnutí nabylo právní moci 14. 5. 2019. V uvedeném spise jsou založeny lékařské zprávy o zdravotním stavu [jméno] [příjmení], nar. [rok], z nichž se podává, že trpí středně těžkou až těžkou smíšenou poruchou osobnosti (rysy narcistické, histriónské, emočně nestabilní), posttraumatickou stresovou poruchou, smíšenou anxiózně depresivní poruchou u disponované osobnosti, od 8/ 2015 léčena na psychiatrii, 3x psychiatricky hospitalizována, psychiatr vyhledán po konfliktech se sousedy [datum] (zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 15. 11. 2018). Dále z oznámení o přestupku ze dne 2. 1. 2019 v uvedeném spisu se podává, že první oznámení učinil na Obvodní oddělení Policie ČR žalobce ve 22:10 hodin a další [jméno] [příjmení] téhož dne ve 22:22 hodin a oznamovali, že manželé [příjmení] bouchají na vstupní dveře jejich domu, jsou v podnapilém stavu, případně kopou do vstupních dveří a bouchají na okno verandy jejich domu; při příjezdu hlídky PČR se [příjmení] na místo se na společném dvoře mezi rodinnými domy oznamovatele a [příjmení] nikdo nenacházel, oznamovatelé uváděli, že při bouchání na ně [příjmení] něco řvali, přes dveře nebylo rozumět, po otevření na ně [příjmení] řval, ať zhasnou venkovní světlo, že jim to vadí a svítí jim přes střešní okno do pokoje, jinak jim světlo rozbije a držel přitom klacek v ruce, současně vulgárně nadávali; dále oznamovali, že dne 30. 12. 2018 vyšla [jméno] [příjmení] na dvůr svého domu [adresa] a v tu chvíli přišli na dvůr [jméno] [příjmení] a žalovaný, kdy [jméno] [příjmení] začala [jméno] [příjmení] osočovat z toho, že její psi chodí srát na její pozemek a dále vyhrožovala, že jí zkazí život a začala jí nadávat, urážela pouze [příjmení], [příjmení] se do komunikace nezapojoval.

4. Dále soud provedl důkazy výslechem svědků, kteří ve své výpovědi uvedli: - svědkyně [příjmení] [příjmení], že s žalobcem jsou manželé od [datum], mají jedno společné nezletilé dítě. Do [obec] u [obec] se s žalobcem nastěhovali v roce [rok], kdy koupili dům od manželů [příjmení], kteří uváděli, že už nezvládají starat se kvůli věku o své hospodářství. [adresa] s přilehlými pozemky zřejmě našli na inzerát, nebo jim o něm řekl známý. Předtím bydleli u rodičů žalobce v obci [název obce], což je asi 14 km od [obec]. Pokud jde o tzv. papírování, to zajišťoval žalobce, nevzpomíná si, že by viděla například list vlastnictví nebo jiné smlouvy kromě smlouvy, kterou uzavírali přímo s [příjmení]. Byla také přítomna jednání v dubnu 2018, kdy s žalobcem byli pozvaní k [příjmení], kde byli přítomni žalovaný a jeho manželka a dále jejich dcera [jméno] [příjmení] a kde se domlouvalo věcné břemeno tak, že žalovaný s manželkou budou mít příjezdovou cestu a oni jim zase poskytnou svoji studnu a braní vody z ní. Žalovaný chtěl, aby mu zřídili věcné břemeno na dvůr mezi pozemky [číslo] a [číslo] tak, aby se po tomto dvoře mohl volně pohybovat a využívat jej, ale to si je vzala tzv. bokem paní [příjmení] a řekla jim, že to nemají dělat. Následně dům s pozemky od [příjmení] koupili a asi v červnu nebo červenci se do domu nastěhovali. Jednání v dubnu [rok] o věcných břemenech bylo ve velmi přátelském duchu. Tzv. papírově smlouvu o zřízení věcného břemene i kupní smlouvu s [příjmení] připravovala paní [příjmení], a když byly hotové, předložila jim je. S žalobcem potřebovali mít zdroj vody, jinak by jim banka nedala hypotéku, tedy [právnická osoba], která jim poskytla prostředky na nákup předmětných nemovitostí, tak jak je zmiňováno v kupní smlouvě ze dne 15. 8. 2018. Věcné břemeno – služebnost pro žalovaného na pozemku parc. [číslo] byla zřízena proto, že si to vymínil žalovaný s tím, že bez toho jim věcné břemeno„ vody“ nedá. Do domu se nastěhovali ještě před uzavřením kupní smlouvy a schválením hypotéky. Při nastěhování již měli jednoho psa tzv. naháče - čínský chocholatý pes, následně po nastěhování si pořídili dvě štěňata, a to křížence německého ovčáka a staforda a dále křížence československého ovčáka a belgického ovčáka. Dne 13. 10. 2018 svědkyně slavila narozeniny, byli pozvaní [příjmení], kteří přišli, tedy žalovaný s manželkou, jejich syn [jméno] [příjmení] s přítelkyní [jméno], a tehdy ji [jméno] [příjmení] řekla, že si nasbírala ořechy na jejich pozemku, a ať se s tím smíří, čímž byla velice překvapená. Oslava skončila dobře, normálně se rozešli. [příjmení] pak řekli, že si nepřejí, aby parkovali na jejich dvoře na pozemku parc. [číslo] řekli to slušně, bylo to až následně po oslavě, ale ve velmi krátkém časovém odstupu. Řekli to proto, že [příjmení] si tam někdy opravovali auta. Následně měla rodinnou oslavu narozenin, kde bylo přítomno asi 20 lidí, a na uvedený dvůr na pozemku parc. [číslo] přijel úplně cizí muž s „ bavorem“ a začal si tam opravovat vozidlo, a to společně s [jméno] [příjmení], synem žalovaného. Nechtěla se hádat, a tak na tuto situaci nereagovala. V listopadu [rok] kolem 15 hodin chtěli jít s žalobcem nakoupit slepice, a když otevřeli domovní dveře, zjistili, že v jejich botách a na dveřích byly psí exkrementy. Žalobce šel proto za žalovaným a řekl mu, že odteď má zákaz vstupu na dvůr na pozemku parc. [číslo] že takové věci se nedělají a proběhl konflikt, který byl následně řešen v přestupkovém řízení, když se to stalo kolem [datum] [příjmení] však nerespektovali zákaz vstupu na pozemek parc. [číslo] stále na pozemek chodili až do doby, než zamkli vrata, čímž jim znemožnili průchod na pozemek parc. [číslo] dál. Vrata zamkli předtím, než v lednu [rok] proběhlo přestupkové řízení. Svědkyně dále i po poučení soudu, uvedla, že je [anonymizováno] pacient, je po [anonymizováno] asi před 6 lety, a jakákoliv traumatická událost její stav zhoršuje, což se stalo i v důsledku událostí z listopadu [rok], které byly přestupkově řešeny. Dostala se do stavu, kdy zvracela, třepala se a chtěli ji odvézt k ústavní péči na [anonymizováno], ale nakonec se léčila ambulantně a užívala léky. Bála se vůbec domů, měla strach z konfliktů. Pokud jde o navrhovanou hospitalizaci, pak k tomu došlo v listopadu [rok]. Ví, že žalobce předložil k tomu doklady, s čímž souhlasí a souhlasí s tím, aby soud o těchto osobních údajích měl informace, aby se tyto osobní údaje projednávaly, nevadí jí to, je si vědoma důsledků a že může být o tom údaje i v soudním rozhodnutí. Od listopadu [rok] pak vždy, když vyšla ze dveří jejich domu, byla slovně velmi vulgárně napadána [jméno] [příjmení] tak, jak je to popsáno v přestupkovém řízení, včetně výrazů„ kurvo, děvko apod.“. Opakovalo se to neustále a až tak, že její tchýně [jméno] [příjmení] s ní musela chodit domů. Když šla s tchýní, tak [jméno] [příjmení] nepotkala. Tedy, když ji někdo doprovázel, tak ke konfliktům nedocházelo. Po přestupkovém řízení postavili s žalobcem mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] mobilní plot, který byl ze železa a ze dřeva a který byl na místě asi od května 2019 do ledna 2020, poté postavili plot betonový, jak je zachycen na fotografiích ve spise včetně tohoto plotu u domu žalovaného. Když byl v místě ještě mobilní plot, tak žalovaný s manželkou a dalšími rodinnými příslušníky ohraničení nerespektovali, plot oddělali a dále po pozemku parc. [číslo] chodili a užívali jej. Teď když je plot betonový, je klid, tedy od ledna 2020. Pokud uvedla, že je klid, měla na mysli, že už [příjmení] nechodí po pozemku parc. [číslo] nevyřvávají. V loňském roce (tedy 2019), když byla těhotná a byla na začátku těhotenství, tak někdy v květnu či červnu syn žalovaného [jméno] [příjmení] vzal kuře, které se zaběhlo na jejich pozemek, celé to kuře zmuchlal, hodil s ním o pozemek a kuře pak umřelo, a ona následně potratila. Předtím ten den ještě [jméno] [příjmení] nakopla psa do hlavy, což byl čtvrtý jejich pes, kříženec rhodeského ridgebacka a staforda. Začala pak hystericky křičet, volala státní policii, která to jako obvykle, smetla ze stolu. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] pak se opakovaně stává, že žalovaný a jeho rodinní příslušníci nechávají stát svá auta před branou, která je na pozemku parc. [číslo] v místě, kde již není pozemek parc. [číslo] kde nemají věcné břemeno či služebnost, takže se nemůžou dostat na pozemek. Stávají i na trávníku parc. [číslo] který je žalobce. Několikrát se stalo, že žalobce se nemohl dostat do zaměstnání, protože žalovaný s rodinou zatarasili autem či něčím jiným výjezd z uvedené brány. Když takto žalovaný s rodinou zatarasí příjezd na jejich pozemek, tak vyjde a řekne, že tam nemají co dělat, oni řeknout, že si jen něco udělají, ale ona jim řekne, že nemají právo na pozemku stát, protože mají jenom právo průjezdu a průchodu po pozemku. Asi tři čtvrti roku mají na svém domě kamery, které jsou namířeny přímo na zmíněný příjezd, a vždy když přijdou domů tak je kontrolují. Opakovaně, naposledy včera (výslech 23. 9. 2020), upozorňovala žalovaného, že stojí na pozemku žalobce, taky na trávníku žalobce, taky na pozemku parc. [číslo] udělali rýhu. Žalovaný, případně jeho rodina, stávají na pozemku žalobce někdy 30 minut, někdy hodinu, což ví z kamerových záznamů. Neví, kolikrát se takto stalo za tři čtvrti roku, co mají kamery, že na pozemku parc. [číslo] nebo parc. [číslo] stáli, ale bylo to velmi četné, určitě to bylo 10x minimálně, ale mohlo to být i 30x. Tedy 10x to bylo, že je přímo chytla, ale 30x na pozemku určitě stáli, což lze zjistit z kamerových záznamů. Ke konfliktům mezi žalobcem a žalovaným případně jejich rodinou docházelo velmi často, největší konflikt byl [datum], kdy žalobce dostal kovovou tyčí po hlavě, což pak bylo řešeno soudem v trestním řízení. Jiné konflikty mezi žalobcem a žalovaným si nepamatuje, protože má výpadky paměti. Betonový plot postavili proto, že po konfliktu ze dne [datum], který popsala, a kdy byla v 5. měsíci těhotenství, měla strach o svůj život a svého nenarozeného syna, přestala cítit pohyby, a proto se nechala odvézt do nemocnice, ale hospitalizovaná nebyla. V srpnu 2019 [příjmení] přerušili dodávku pitné vody žalobci, kdy na žalobce opakovaně činil nátlak jejich právní zástupce, aby přerušili přívod elektřiny k čerpadlu vody ve studni. Následně tak učinili [příjmení] sami, vytáhli kabel a nechali ho pod elektrickým proudem u slepic, kdy se mohl někdo zabít, vedle je i mateřská školka, která jim chodí na pozemek. Tak byli následně 4 měsíce bez vody, kdy žádali opakovaně vstup na pozemek parc. [číslo] za účelem zprovoznění vody ze studny, což jim bylo znemožněno. Od listopadu 2019 mají vlastní studnu a vodu ze studny na pozemku parc. [číslo] již nepotřebují. Pokud v dubnu [rok] jednali za účasti [příjmení] a [příjmení] o věcných břemenech, pak to vyvolali s žalobcem poté, co zamýšleli koupit dům [příjmení] s přilehlými pozemky a kdy po informaci od banky zjistili, že bez zdroje pitné vody banka neposkytne úvěr na koupi. Proto šli za [příjmení] a ti svolali uvedenou schůzku v dubnu 2018. Důvodem pro zřízení věcných břemen, ať již chůze či jízdy po pozemku parc. [číslo] či braní vody ze studny na pozemku parc. [číslo] byl pouze ten, že potřebovali kvůli bance a hypotéce mít zajištěn zdroj pitné vody. V žádném případě nebylo důvodem zřizování předmětných věcných břemen to, že mělo dojít či docházelo ke změně vlastnictví. Studnu si nezřídili již před listopadem 2019, i když to pro banku potřebovali, protože měli za to, a tak se to i jevilo, že vztahy mezi žalobcem, svědkyní a rodinou [příjmení] budou velmi vroucné, přátelské. Neví, kdy měli k dispozici smlouvy o věcných břemenech, které podepsali [příjmení] a [příjmení] Ani neví, zda to měli ještě předtím, než požádali o hypotéku. Neví, kdy byla uzavřena hypoteční smlouva, ale pokud hovořila, že měli k dispozici smlouvy o zřízení věcných břemen, takto bylo před hypotékou, kterou dostali asi v říjnu 2018, věcná břemena byla zřízena ještě předtím. Není schopna vysvětlit, proč mezi smlouvami o věcných břemenech a kupní smlouvou je časový úsek pěti měsíců, asi to tak dlouho trvalo. Když kupovali s žalobcem předmětné nemovitosti, byl jí rozsah obou věcných břemen znám. Ví, že ve smlouvě ohledně vody je napsáno, že 50 % vody ze studny je jejich. Věcné břemeno braní vody je vymezeno geometrickým plánem. Neví, kudy vedl elektrický kabel ke studni na parc. [číslo]. Neví přesně, jak je pozemek [číslo] široký, ale řekla by minimálně okolo 4 metrů, protože tam projede velké nákladní auto. Pokud jde o hranice parc. [číslo] ty si sami nechali od geodeta vyznačit reflexní barvou asi v roce 2019. Od doby, kdy se s žalobcem nastěhovali, postavili pouze plot a studnu na pozemku, jinak pokud jde o stavby a oplocení se v místě nic nezměnilo. Mají požádáno o dodatečné stavební povolení zmíněného plotu. Betonový plot mají v místech, kde jsou hranice celého pozemku parc. [číslo] podélně, když mají v jednom místě průchod pro [příjmení] na hranici mezi pozemky parc. [číslo] dále mají plot od hranice pozemků parc. [číslo] na roh domu na parc. [číslo] dále podél pozemku [číslo], jak je zachycen na fotografii na čl. 26 spisu. Popsaný vstup přes plot žalobce je 2 metry. Nezkoušela, zda mohou [příjmení] vjet vozidlem přes pozemek parc. [číslo] na svůj pozemek, ale ve smlouvě je napsáno, že [příjmení] mají vstup z pozemku parc. [číslo] na parc. [číslo] nikoliv na parc. [číslo], - svědkyně [jméno] [příjmení], že v [obec] u [obec] bydlí od roku 1945 stále ve stejném místě, mezi jejich stavením a domem [příjmení], jsou dva pozemky bez staveb. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří bydleli na [adresa]. Nyní se s žalovaným a jeho manželkou nestýkají, protože je mezi nimi generační rozdíl. Žádný konflikt mezi nimi nebyl. Byla tam pouze jednou, když se narodil vnuk [jméno] ([příjmení]). Žalobce nezná, jeho manželku viděla jednou. Tam, kde teď bydlí žalobce s rodinou, bydleli [příjmení] – [jméno] a [jméno] Pan [jméno] [příjmení] byl její bratranec. K [adresa] vedla vždycky jedna cesta a stejná cesta vedla i k [adresa]. V roce 1945, kdy se stěhovali a osídlovali obec, vedla cesta, kterou zmínila do dvora jediné usedlosti, která měla [adresa] a dva domy, jeden nalevo od cesty (nyní [adresa] - pozn. soudu) a jeden napravo (nyní [adresa] - pozn. soudu). Dnes jsou v jednom domě [příjmení] a v druhém majitelé po [příjmení]. V roce 1945 statek osídlili rodiče [jméno] [příjmení] a jeho manželka, která se jmenovala [jméno] Tito [jméno] a [jméno] [příjmení], pak někdy později převedli jeden z těch domů na dceru [jméno], provdanou [příjmení], která je matkou žalovaného. Na celý statek [číslo] se nikdy jinak nedostávalo, než popsanou cestou, leda přes pole. Paní [jméno] [příjmení] se odstěhovala někdy před Vánocemi, ale neví, jak je to dlouho, zda rok či dva roky. Dokud se neodstěhovala, chodila za ní po té cestě, kterou popsala. Jak se užíval dvůr ve statku [číslo] neví, užívalo se to dohromady, společně. Pokud jde o cesty, které popsala, tak má za to, že se v místě, pokud jde o cesty, nic nezměnilo, pouze se změnil jejich povrch, když byly dříve kamenité a dnes asfaltové. Neví přesně jak je to dlouho, kdy se po [příjmení] nastěhovali [příjmení], ale může to být tři roky. O studnách nic neví, ví, že každý statek měl jednu, i statek [adresa], ale komu ta studna patří, neví, - svědkyně [jméno] [příjmení], že je dcerou [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří prodávali předmětné nemovitosti žalobci, a v té souvislosti se s žalobcem seznámila. Rozhodli se nemovitosti prodat, protože otec [jméno] [příjmení] byl velmi nemocný a matka [jméno] [příjmení] starost o tak velký statek nezvládala. V současné době jsou oba rodiče naživu, ale jsou velmi vážně nemocní. Původně jako rodina, zadali prodej realitní kanceláři, ale ve stejném týdnu ji oslovila kolegyně, která se znala s žalobcem, že se dověděl, že dům prodáváme. Při prodeji domu zastupovala v zásadě své rodiče. Než došlo k prodeji, scházeli se asi 2 až 3 měsíce. Sama si s převáděním nemovitostí rodičů nechala část pozemku určeného k zastavění. Po žalobci žádala stavební povolení a v současné době se na pozemku staví, když ona je stavebníkem podle stavebního povolení. Pozemek, na kterém staví je hned navazující parcela účastníků, je od jejich domu vzdálená asi 200 až 300 metrů vzdušnou čarou. Žalovaného a jeho rodinu zná celý život, protože žalovaný je její bratranec. Jak rodiče, tak žalované navštěvovala, vyrůstali tzv. na jednom dvoře. Protože s rodiči chtěli, aby se žalovaný s rodinou dostal k domu, přišli s tím, že by se měla zřídit věcná břemena přístupu a příjezdu k domu žalovaného; věcné břemeno na pojezd a chůzi, myslí, že to tak bylo napsáno. Oprávněným měl být dům [adresa], tedy dům žalovaného. Oslovili pak společně s její matkou přímo žalobce. Žalobce se zřízením věcného břemene přístupu či příjezdu k domu žalovaného neměl problém. Ústní dohody pak získali písemnou formu, byla i u podpisu smluv, když smlouvy podepisovali rodiče a když to podepisoval žalobce. Nikdo žádné výhrady nevznášel. Ještě před uzavřením předmětné kupní smlouvy a smluv o zřízení věcných břemen v roce 2018 existovaly ústní dohody mezi rodiči svědkyně jako vlastníky pozemků a domu, který nyní vlastní žalobce, na jedné straně a žalovaným jako vlastníkem sousedních pozemků, na základě kterých měl žalovaný s rodinou přístup k domu a svým pozemkům a zároveň si mohli rodiče brát vodu ze studny na pozemku žalovaných. Pokud hovoří o přístupu, je to jediná možná cesta, kterou využívali všichni společně a také udržovali, když pokud hovoří všichni, má na mysli rodiče s rodinou a žalovaného s rodinou, jedná se o [katastrální uzemí], když v nemovitostech rodičů žila do 20 let a poté žila a žije v jiné nemovitosti, ale rovněž v [obec] u [obec]. V souvislosti s prodejem nemovitostí žalobci se právě ty dohody o přístupu a o vodě ze studny daly do smlouvy. Následně po uzavření smluv se dověděla, ale jen z doslechu, že to tam nefunguje, má tím na mysli břemena. Sama s žádným z účastníků problémy nemá. Osobně nebyla přítomna žádným sporným situacím mezi účastníky či jejich rodinami. Pracuje v [obec] u [obec] v obchodě, tak vše, co ví, se dozvěděla od zákazníků, ale každý z nich to popisuje jinak, stanoviska nejsou jednotná. Pokud uvedla, že bydlí v [obec] u [obec], pak je to asi 1 kilometr od nemovitostí účastníků, ale v posledním období dochází na stavební parcelu v blízkosti předmětných pozemků a staveb. Za celé období se zmiňovaná přístupová cesta v zásadě nezměnila, a ani v místě k nějakým zásadním změnám nedošlo, povrch cesty vesměs udržoval žalovaný, když zajištoval třeba štěrk nebo makadam, kterým se povrch přístupové cesty zpevňoval. Pokud hovořila o dvoře, pak to byl dvůr mezi oběma domy, tedy [adresa] a [adresa]. Žalobce při uzavírání předmětných smluv v roce 2018 byl seznámen se stavem v místě a také s tím, že tam žili jako rodina. Přístupová cesta je parcele [číslo] a její (svědkyně) stavební pozemek je za pozemkem p. [číslo] kde má dvě stavební místa. Neví, zda se podepisovaly naráz všechny smlouvy, tedy kupní smlouva a smlouvy o věcných břemenech. Myslí si, že smlouvy o věcných břemenech se podepisovaly dříve a podepisovaly se všechny smlouvy v Informačním centru [obec], kde nechali ověřit podpisy, smlouvy byly všechny uzavřeny v roce 2018, přesná data si nepamatuje. Ví, že se vyjednávaly dvě smlouvy o věcných břemenech, ale už přesně neví, zda některou ze smluv vyjednávali s žalovaným nebo zda na všech smlouvách byl žalobce. Zmiňovaný dvůr nebyl předmětem smluv o věcných břemenech. Dvůr nebyl předmětem věcných břemen proto, že to chtěli urychlit, aby stavební spořitelna mohla žalobci uvolnit úvěr, rodiče už v té době v domě nebydleli a bydlel tam žalobce. Byla tam ale ústní dohoda, že dvůr se bude užívat společně, byla u toho, když se žalobce domlouval s žalovaným, že tam nebude žádná změna a že dvůr se bude užívat společně. V domě [adresa] do roku 2018, než byl prodán žalobci, nebyl jiný zdroj vody než voda ze studny na pozemku žalovaného. Od studny na pozemku žalovaného vede potrubí do domu [adresa]; byli dohodnuti i na tom, že od tohoto potrubí na každou stranu asi půl metru je tzv. ochranné pásmo za účelem případné opravy poruchy potrubí apod. Žalovaný se může ještě dostávat na své pozemky z obecní cesty, ale to je přes zahradu nebo pole, žádný zpevněný povrch tam není, nicméně se takto nikdy ke svému domu nedostával. Oproti roku 2018, tedy před prodejem nemovitostí žalobci, pokud jde o přístup žalovaného či vlastnictví okolních pozemků, není žádná změna, až nato, že žalovaný byl nucen část oplocení své zahrady odstranit, aby se ke svému domu dostal, protože žalobce mu v přístupu po parcele [číslo] brání. Pokud hovořila o místu, kde žalovaný odstranil kus plotu, tak je to tam v rohu, žalovaný vyjmul z plotu tzv. jedno pole, fakticky je teď v plotě díra, ale myslí si, že se dá to pole znovu nasadit, přesně to ale neví, nezkoumala to, situace jí není moc příjemná, tak tam moc nechodí. Dokud nebyl postaven v místě ten vysoký betonový plot, tak se k žalovaným dostávala po té cestě, kde je věcné břemeno. Od té doby, co je tam ten betonový plot, tam nebyla, je jí to nepříjemné. Pokud jde o vztahy mezi jejími rodiči a žalovaným, byly úplně normální, totiž ona je vdova, takže když byly zapotřebí chlapské práce, tak je dělal žalovaný a rodičům na jejich domě takto pravidelně pomáhal a pomáhal i jí na domě, - svědkyně [jméno] [příjmení], že žalovaný je její manžel, v [obec] u [obec] s ním bydlí od června 1998 na [adresa]. Žalobce zná až od doby, kdy se přistěhoval do sousedství. K žalobci nemá žádný vztah kvůli problémům, které mezi nimi vznikly. Než se žalobce nastěhoval, a i po určitou dobu od nastěhování žalobce do sousedství, udržovali cestu a dvůr mezi domy, až do doby, kdy nastal incident se psy. Pokud uvedla, že žalobce a jeho přítelkyně jsou prasata, tak je to proto, že začali chovat nějaký dobytek a neudržují pořádek, neboť na dvoře jsou výkaly od psů, zbytky jídla v kýblu, pohozený chleba a jiné potraviny, a tak začali mít v domě myši a potkany, což nikdy neměli, ač v minulosti chovali a chovají dosud více zvířat než žalobce, tato zvířata domácího chovu a dobytek chovali i předchozí majitelé na pozemcích a v domě žalobce, tedy [příjmení]. Neshody mezi nimi byly řešeny v přestupkových komisích. Je pravda, že žalobci rozbila i okno; bylo to tak, že se chtěla s žalobcem domluvit ohledně výkalů od psů na jejich rohožce a přitom bouchla na sklo okna, to sklo tam bylo mnoho let, možná mohlo být i naprasklé. Žalobce pak vytvořil další plot betonový, který je bez povolení, jsou s tím problémy, ale je od té doby klid, od té doby se s žalobcem nebaví, nekomunikují a chodí kolem sebe jako cizí lidi. Problémy mají akorát s přítelkyní žalobce, která, když náhodou couvnou na cestu, o kterou se jedná, kvůli vyložení nákupu, tak na ně vyletí, a říká, že tam nemají, co dělat, že je cesta jejich. Na takové jednání teď nereaguje. Ten tzv. klid je podle ní tři čtvrtě roku (datum výslechu svědkyně 7. 12. 2020). Teď se nedostanou autem kvůli plotu, který postavil žalobce, tj. ten betonový plot, až do domu, dostanou se pouze pěšky. Mají ještě sice přístup přes obecní cestu na zahradu, jde o zahradu se stromy, které tam byly, když se ona nastěhovala, jsou tedy starší než z roku 1998, projede tam i náklaďák, ale jen do půl zahrady, a také záleží na počasí, když zaprší, je tam po kotníky vody, nedaleko totiž teče [název] a v místě je spodní voda, která často stoupá, letos obzvláště často. Už od doby, kdy se do [adresa] nastěhovala, se do domu dostávali po té sporné cestě a přes dvůr, a takto se dostávali jak pěšky tak vozidly ještě půl roku poté, co se do sousedství nastěhoval žalobce. Ještě v roce 2018 pro žalobce zajistili materiál na opravy a úpravy předmětné cesty, jde o tzv. asfaltový recyklát, ale on nemá zájem ji opravovat. Předtím cestu opravovali s manželem. Nemají jinou možnost, jak se dostávat do nemovitosti a do domu než po předmětné cestě na parc. [číslo] protože nemají peníze na to, aby si vytvořili za tři čtvrtě milionu cestu jinde, když si nechali ohledně toho dělat odhad a měli snahu to nějak řešit, ale z finančních důvodů to opravdu nejsou schopni řešit. Je zaměstnaná jako operátorka výroby a příjmy má přiměřené dnešní době. Žalovaný byl také zaměstnaný jako operátor výroby, ale nyní je asi jeden rok na úřadu práce, protože byl propuštěn kvůli covidu a zatím ho nikde nevzali vzhledem k věku. S novou cestou by byl další problém, že by museli vytvořit tzv. vyvýšené podloží, aby mohl projíždět těžký náklaďák kvůli vyvážení jímky, což jim řekli na stavebním úřadě, kde se informovali. Žalobce jim několikrát řekl, že se se svědkyní a s žalovaným bavit nebude, pouze přes úřady a přes soud, a oni se tohoto drží také do budoucna. Když vznikne nějaký problém, tak zavolá policii nebo zajde na úřad. S nimi v domě bydlí snacha s vnukem, což je vdova po jejich synovi [jméno]. Dokud se žalobce nenastěhoval, tak žádné problémy s přístupem neměli, cestu normálně užívali. V minulosti, tedy za [příjmení], užívali nejen příjezdovou cestu, ale i tzv. dvůr mezi domy pro příjezd k jejich domu, kde najížděli a vykládali různé věci, jezdila tam i záchranka pro švagra, ale teď tam nemá ani záchranka příjezd. Bylo to tak, i když spadl jejich syn, záchranka nemohla najet na dvůr kvůli plotu a zamčeným vratům, záchranka musela zůstat na cestě a pak ho ručně museli vynášet. Syn pak zemřel po dvou dnech v nemocnici. Ještě, když za nimi přišli manželé [příjmení], tedy předchozí majitelé nemovitostí žalobce, žalobce přislíbil, že pokud jde o dvůr, že dá písemný souhlas k tomu, aby ho mohli užívat, dal jim nejprve pouze ústní svolení s tím, že písemné dá, až dostane od banky úvěr, který by mu jinak banka údajně nedala, pokud by jim dal souhlas k užívání toho dvora. Až dostal žalobce všechny papíry od banky, tak řekl, že teď jim ukáže a že na dvoře nemají co dělat. Za dobu, co je za žalovaného vdaná a co bydlí na [adresa] žádný přístup a příjezd jinak než po pozemku parc. [číslo] nevyužívali. Neví o žádných změnách předmětné cesty. Po celou dobu, co v místě bydlí, je cesta pořád na stejném místě, má tím na mysli parcelu [číslo]. Tím, že žalobce postavil betonový plot, nedostane se příslušný zaměstnanec k budce elektřiny pro účely odpisu, totéž pokud jde o plynoměr; stěžovala si také pošťačka, že tam je špatný přístup. Otázka cesty a plotu se stále na úřadě řeší, protože žalobce se odvolal, odvolává se proti tomu, že je to v záplavové zóně a že ten plot musí odstranit, ze stavebního úřadu mu ne jednou přišlo, že ten plot musí odstranit. Při záplavách v roce 1997 měli v domě metr vody, chodila tehdy k rodičům žalovaného a žalovanému pomáhat. Při sjednávání věcných břemen byl přítomen žalovaný, paní [příjmení], svědkyně, ale žalobce tam v žádném případě nebyl. Tehdy teta [příjmení] donesla dokumenty ohledně toho věcného břemene cesty, zda s tímto souhlasí a ať to v takovém případě žalovaný podepíše. Ona není majitel nemovitostí, tak neměla co podepisovat, o jiných smlouvách neví. Byla uzavřena dvě věcná břemena, jedno na cestu a druhé na braní vody ze studny. Má za to, že své povinnosti z těchto smluv plní. V současné době žalobce vodu ze studny na jejich pozemku neodebírá, protože se sám odpojil a zřídil si černou stavbu, kdy si vyvrtal svou studnu. Pokud jde o předmětnou cestu na pozemku parc. [číslo] pak je v dezolátním stavu, žalobce ji neudržuje, je tam bahno, díry, a když zaprší, tak je to na gumáky. Pokud hovořila o úvaze, že by si zřídili vlastní cestu, pak by na zahradě museli vykácet stromy a zrušit pergolu a ještě je to složité kvůli nějakým úřadům, které musí povolit sjezd z obecní komunikace, je to prý hodně složité, což jim řekli na Stavebním úřadě [obec]. Vztahy s předchozími vlastníky [příjmení] byly bezkonfliktní, suprové.

5. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k tomuto rozhodnému závěru o skutkovém stavu věci:

6. Dne 9. 5. 2018 uzavřeli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně jedné jako vlastníci pozemku panujícího parc. [číslo] žalovaný na straně druhé jako vlastník služebného pozemku parc. [číslo] smlouvu, v níž zřídili podle jejího článku I. nadepsaného zřízení věcného břemene – služebnost - právo na odběr vody a právo na vedení vodovodu s dalšími navazujícími právy a povinnostmi, a to k tíži služebného pozemku parc. [číslo] v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [číslo] [rok], spočívající v právu na odběr vody ze studny a vedení vodovodu s tím, že povinný je povinen ve prospěch vlastníka pozemku par. [číslo] stejně jako i každého budoucího vlastníka tohoto pozemku strpět právo odběru vody ze studny, které spočívá v právu zřídit odběrné zařízení pro odběr vody ze studny nacházející se na služebném pozemku, dále čerpat a užívat vodu ze studny a v právu přístupu k a od předmětné studny, a to vše v rozsahu vymezeném geometrickým plánem; vlastník pozemku par. [číslo] má právo na odběr vody ze studny v rozsahu jedné poloviny z celkové vydatnosti studny s tím, že vlastník pozemku parc. [číslo] je povinen se zdržet všeho, co vede k ohrožení zařízení sloužícího k odběru vody a dále je povinen umožnit vlastníkovi pozemku par. [číslo] příp. jím pověřené osobě, vstup na pozemek parc. [číslo] po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky, údržby nebo opravy odběrného zařízení vč. jeho příslušenství; tato služebnost v sobě zahrnuje i právo provádět na předmětném odběrném zařízení úpravy za účelem jeho výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti, dále vlastník pozemku parc. [číslo] zřídil dle uvedené smlouvy k tíži pozemku parc. [číslo] v rozsahu vymezeném geometrickým plánem služebnost – právo vedení vodovodu ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] (pro zjednodušení dále jen„ právo na odběr vody a vedení vovdovodu“). V článku II. uvedené smlouvy nadepsaném smlouva o zřízení věcného břemene - služebnost cesty a stezky, pak uvedení manželé [příjmení] jako vlastníci pozemku parc. [číslo] ostatní plocha /ostatní komunikace a žalovaný jako vlastník pozemku parc. [číslo] zřídili služebnost cesty a stezky ve prospěch pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] s tím, že vlastníci pozemku parc. [číslo] jsou povinni ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] strpět právo chůze přes pozemek parc. [číslo] také právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly za podmínek dále vymezených smlouvou a to nejen pro vlastníka pozemku parc. [číslo] i pro jeho návštěvy a pro osoby, které provádějí práce či služby na pozemku parc. [číslo] ve prospěch jeho vlastníka a s jeho souhlasem, přičemž se služebnost zřizuje na dobu neomezenou a bezúplatně, když se konstatuje, že účastníci smlouvy jsou osoby blízké; vlastníci pozemku parc. [číslo] zavazují touto smlouvou i každého dalšího vlastníka služebného pozemku (dále jen„ právo cesty a stezky“). Všechny uvedené pozemky jsou zapsány v katastru nemovitostí pro [územní celek] a k.ú. [obec] nad [název] (z uvedené smlouvy ze dne 9. 5. 2018 a z výpisů z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] [list vlastnictví] a [list vlastnictví]). Obě věcná břemena – služebnosti byla zapsána v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] (z výpisů z katastru nemovitostí). Podle kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2018 manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] prodali žalobci pozemek parc. [číslo] zastavěnou plochu a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemky parc. [číslo] zahradu, parc. [číslo] zahradu, parc. [číslo] ostatní plocha/ostatní komunikace, parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] orná půda, vše v obci [obec] a k.ú. [obec] nad [název] (z uvedené kupní smlouvy), přičemž žalobce je zapsán od 18. 10. 2018 jako vlastník uvedených pozemků včetně domu [adresa] v katastru nemovitostí (z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] [územní celek] a k.ú. [obec] nad [název]). Žalovaný je od 2. 3. 1998 zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] zahrady v obci [obec] a k.ú. [obec] nad [název], a to na základě darovací smlouvy ze dne 25. 2. 1998 (z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] [územní celek] a k.ú. [obec] nad [název]). Předmětné pozemky zejména pozemek parc. [číslo] s domem [adresa] a pozemek parc. [číslo] s domem [adresa] tvořily v minulosti, nejméně od roku 1945, jednu usedlost [adresa], k níž vedla jedna přístupová cesta nyní pozemek parc. [číslo] když i nyní je toto uspořádání patrno z katastrálních map a také v terénu, přičemž mezi uvedenými domy se nacházel dvůr na pozemku nyní parc. [číslo] který využívali jak obyvatelé domu [adresa], tak [adresa] (z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], z ortofotomapy). U pozemku parc. [číslo] je v katastru nemovitostí zapsán druh pozemku ostatní plocha a způsob jejího využití ostatní komunikace, přičemž výměra pozemku dle údajů v katastru činí 243 m2 (z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] [územní celek] a k.ú. [obec] nad [název]). Z fotografií a z ortofotomapy z místa samého se pak podává, že povrch pozemku parc. [číslo] je zčásti zpevněný, zčásti jsou na něm vyježděny v terénu koleje od vozidel, jedná se o úzký pruh pozemku v porovnání s okolními pozemky. Dále je pak z fotografií, z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení], z dopisu [státní instituce] úřady [obec] ze dne 2. 3. 2020, prokázáno, že žalovaný na počátku roku 2020 zbudoval betonový plot na hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] dále mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] mimo jiné i tak, že tento plot vede v těsné blízkosti oken domu žalovaného [adresa] a dosahuje až k okapům tohoto domu. Dále bylo prokázáno, že od listopadu 2019 žalobce přestal využívat služebnost odběru vody a vedení vodovodu ze studny na pozemku žalovaného, jak bylo zřízeno smlouvou ze dne [datum], když si zřídil studnu na svém pozemku a tato stavba je jako nepovolená předmětem šetření vodoprávního orgánu (z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], z dopisu [stát. instituce] ze dne [datum]). Dále je prokázáno, že před podáním žaloby v této věci účastníci řešili okolnosti služebnosti odběru vody a vedení vodovodu ze studny zřízeného smlouvou ze dne 9. 5. 2018 (z emailové korespondence právních zástupců účastníků řízení). Jednání o uzavření kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2018, podle níž žalobce nabyl předmětný pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] s domem [adresa] a další přilehlé pozemky, předcházela jednání o uzavření smlouvy o zřízení obou věcných břemen (služebnost stezky a cesty a služebnost odběru vody a vedení vodovodu ze studny), přičemž těmto jednáním byl přítomen i žalobce a to byl žalobce, kdo vznesl prvotně požadavek na zřízení služebnosti odběru vody ze studny, coby důsledek podmínek, které údajně vznesla banka v souvislosti se zamýšlenou smlouvou o hypotečním úvěru na koupi nemovitých věcí. O obsahu obou služebností byla zpravena i stávající manželka žalobce ještě před uzavřením kupní smlovy ze dne 15. 10. 2018, dříve přítelkyně [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] (z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]). Mezi účastníky existovala i ústní dohoda o tom, že budou nadále společně užívat dvůr mezi domy [adresa] a [adresa] (z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]). Žalobce se s manželkou [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], nastěhovali do domu [adresa] ještě před uzavřením kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2018. Aktuální situace v místě, pokud jde o přístup či příjezdu na pozemky žalovaného, se nezměnila oproti stavu v roce 2018 (z výslechu svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Tedy žalobcem tvrzený jiný přístup na pozemek žalovaného parc. [číslo] zde existoval (pokud kze vůbec o přístupu hovořit) již před datem 9. 5. 2018, ostatně žalobce ani netvrdil, že tento přístup byl zřízen až po datu 9. 5. 2018. Z výslechu svědkyň [příjmení], [příjmení], [příjmení] se navíc podává, že o skutečný přístup, který by žalovaný kdy v minulosti skutečně pravidelně využíval se nejedná, neboť i před datem 9. 5. 2018 pravidelně využíval přístup po pozemku parc. [číslo]. Nicméně možnost jiného přístupu tu fakticky existovala (pokud vůbec) již před datem 9. 5. 2018, neboť se jedná o pozemky, jejichž charakter či stav se zásadním způsobem nezměnil. Významné je, že možnost jiného přístupu zde byla ještě před datem 9. 5. 2018, kdy byla služebnost cesty a stezky zřízena. Vztahy mezi účastníky byly zpočátku bezproblémové, avšak na konci roku 2018 se změnily a začalo docházet k opakovaným konfliktům, kdy žalovaný, jeho manželka [jméno] [příjmení] a syn žalovaného [jméno] [příjmení] (v průběhu řízení zemřel) opakovaně vstupovali na pozemek žalobce a vytýkali jemu a jeho manželce např. rozsvícené světlo, nepořádek, výkaly psů žalobce (žalobce s manželkou chovají několik velkých plemen psů) na pozemku žalovaného, přičemž tyto konflikty vyvrcholily opakovaně v přestupky zejména proti občanskému soužití ze strany žalovaného, jeho manželky a syna (za skutky z [datum], říjen 2018 až [datum], [datum], a také v přečin výtržnictví a porušování domovní svobody za skutek dne [datum] (z přestupkového spisu [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka], z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 20 [spisová značka]). Přestupky spočívaly zejména ve vulgárních výrazech a urážkách na adresu žalobce a jeho manželky, v rozbití okna při bouchání na něj; přečin pak ve vzájemném fyzickém napadení mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem, vstupem žalovaného na pozemek žalobce po stržení plotu. Po vybudování betonového plotu na počátku roku 2020 se situace ve vztazích mezi účastníky zklidnila (z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Svědkyně [příjmení] [příjmení], dříve [příjmení], je od roku 2015 v péči psychiatra a byla jí diagnostikována smíšena porucha osobnosti s rysy narcistickými, histiónskými, emočně nestabilními, posttraumatická stresová porucha, smíšená anxiózně (tj. úzkostně) depresivní porucha, její stav se dekompenzoval po konfliktech s žalovanými (z lékařských zpráv založených v přestupkovém spise [státní instituce] úřady [obec]). Po vybudování betonového plotu na počátku roku 2020 se situace ve vztazích mezi účastníky zklidnila (z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

7. Soud neprovedl důkaz ohledáním na místě samém, neboť o charakteru pozemku parc. [číslo] situaci v místě samém si učinil dostatečná zjištění z jiných důkazů (fotografie, výslechy svědků, mapy) a otázka možnosti jiného přístupu, není již ve věci významná, neboť stav z roku 2018 oproti současné situaci se nezměnil, jak již bylo uvedeno. Soud neprovedl ani důkaz video záznamem coby důkazem o tvrzeném nadužívání služebnosti cesty a stezky žalovaným, neboť ani tyto okolnosti nejsou ve věci významné, nejsou totiž důvodem pro zrušení či omezení služebnosti, natož pro vyslovení neexistence služebnosti. Dále soud neprovedl výslech žalobce, neboť má za to, že všechny rozhodné skutečnosti jsou zjištěny z jiných důkazů a není zde žádná rozhodná skutečnost, která by nebyla zjištěna z jiných důkazů. Konečně soud neprovedl výslech svědků [jméno] [příjmení], otce žalobce a [jméno] [příjmení] navržených při posledním jednání ve věci, neboť až do tohoto jednání nebylo tvrzeno a ani z jiných důkazů nebylo prokázáno, že by byli osobně přítomni či informováni o rozhodných skutečnostech v této věci, tedy jejich výslech by byl v rozporu se zásadou koncentrace řízení (§118b o.s.ř.), a pokud byl jejich výslech zdůvodněn tím, že jejich výslechem má být zpochybněna věrohodnost svědeckých výpovědí svědkyň, kdy svědek [příjmení] má vypovídat k okolnostem uzavření předmětné kupní smlouvy a zřizování věcných břemen a odepření přístupu ke studni, pak eventuální zjištění, že [příjmení] sdělili žalobci, že kupované nemovitosti nejsou zatíženy věcným břemenem, není pro věc významné a již jen to, že žádný ze svědků a ani žalobce ve svých žalobních tvrzeních se o osobě [jméno] [příjmení] nezmiňoval, tedy nikdo netvrdil a neuváděl, ani samotný žalobce, že byl jednáním přítomen, nemůže zpochybnit celou výpověď svědkyně [příjmení], která jednáním o smlouvách přítomna byla, a okolnost odepření přístupu ke studni je pro posouzení okrajová, téměř bez významu, a neshody o přístupu ke studni jsou zjištěny z jiných důkazů. Pokud jde o důvody pro výslech svědka [příjmení], pak není ve věci jednak významné, že má žalobce údajně jiný přístup ke svým nemovitostem než po pozemku parc. [číslo] navíc je prokázáno, že stav v místě se od roku 2018 nezměnil, tedy včetně tvrzeného jiného přístupu, proto by byl výslech svědka [příjmení] též nadbytečný. Svědkyně [příjmení] hodnotila zřízení jiného přístupu jako komplikovaný a ekonomicky náročný, a proto jej jako plnohodnotný přístup neoznačila a uvedla proto, že jiný přístup neexistuje, což však ještě neznamená, že vypovídala nepravdivě, když navíc uváděla skutečnosti jak ve svůj prospěch, tak v neprospěch. Objektivizace charakteru jiného přístupu však není pro věc významná, jak již uvedeno. Rovněž návrh na výslech svědka [příjmení] byl navržen v rozporu se zásadou koncentrace, tedy tento důkaz je nepřípustný.

8. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení: § 545 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. § 552 o.z., o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. § 553 odstavec 1 o.z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah. § 553 odst. 2 o.z., byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. § 554 o.z., k zdánlivému jednání se nepřihlíží. § 555 odst. 1 o.z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. § 556 odst. 1 o.z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. § 556 odst. 2 o.z., při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. § 574 o.z., na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. § 577 věta první před středníkem o.z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 věta první o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. § 1257 odst. 1 o.z., věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. § 1258 o.z., služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší. § 1260 odst. 1 o.z., služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti… § 1262 odst. 1 věta první o.z., zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. § 1264 odst. 1 o.z., není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku. § 1272 odst. 1 o.z., kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. § 1274 odst. 1 o.z., služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. § 1276 odst. 1 o.z., služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly. § 1299 odst. 2 o.z., při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti ze při měřenou náhradu. § 80 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Ve věci bylo prokázáno, že dne 9. 5. 2018 byly uzavřeny dvě smlouvy, a to smlouva o zřízení služebnosti cesty a stezky na služebném pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] nad [název], [územní celek], ve prospěch pozemku parc. [číslo] tamtéž a současně v téže listině byla zřízena služebnost spočívající v právu vlastníka pozemku parc. [číslo] na odběr vody a vedení vodovodu ze studny s navazujícími právy zatěžující pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] nad [název] (§ 1257 a násl. o.z.). Vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] s domem [adresa] je žalobce, vlastníkem pozemku parc. [číslo] s domem [adresa], všechny pozemky v k.ú. [obec] nad [název], je žalovaný. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné. Soud dále hodnotil věc právně v návaznosti na prokázaný skutkový stav tyto mezi účastníky sporné otázky: 10. 1) Zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, že pozemek parc. [číslo] v obci [obec] a k.ú. [obec] nad [název] není zatížen věcným břemenem-služebností cesty a stezky ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] tamtéž. K této otázce lze odkázat na ustálenou soudní judikaturu, která opakovaně dovodila (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003 a ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009 a další), že žalobce má právní zájem na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není v případě, že bez soudního rozhodnutí o takovém právním poměru či právu nelze dosáhnout bez soudního rozhodnutí (za předpokladu neposkytnutí součinnosti k tomu stranou žalovanou) změny zápisu věcných práv v katastru nemovitostí. O takový případ se zde jedná, neboť uvedená služebnost (správný pojem dle o.z.) je zapsána v katastru nemovitostí, žalobce toto věcné právo žalovaného zpochybnil, namítá neexistenci tohoto práva, tudíž má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. 11. 2) Zda ve smlouvě o zřízení služebnosti cesty a stezky ze dne 9. 5. 2018 je služebnost cesty a stezky vymezena dostatečně určitě či nikoliv a zda je či není pro neurčitost bez vymezení této služebnosti geometrickým plánem, kde na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] nad [název], tato služebnost vázne, uvedená smlouva platná či neplatná. Při řešení této otázky soud vyšel jednak z cit. ustanovení § 574 o.z. a § 553 odst. 1 o.z. a současně ze závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3833/2012, jehož závěry lze aplikovat i za účinnosti z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Podle závěrů uvedeného usnesení, bylo-li sjednáno věcné břemeno cesty (právo průchodu a průjezdu) přes určitý pozemek, ale nebylo sjednáno, kudy cesta vede, nemá to za následek neplatnost smlouvy pro neurčitost, ale je na povinném, aby v souladu s dobrými mravy a potřebou panujícího pozemku vymezil, kudy cesta povede. Tento závěr Nejvyššího soudu ČR je zcela v souladu s principem výkladového pravidla pro právní jednání obsaženého v ust. § 574 o.z., tedy pokud je posuzováno právní jednání z hlediska jeho platnosti, má vždy přednost výklad ve prospěch platnosti právního jednání. Navíc neurčitost právního jednání nezpůsobuje jeho neplatnost, ale toliko jeho zdánlivost, a tedy se k němu nepřihlíží, kteroužto zdánlivost právního jednání lze konvalidovat postupem dle § 553 odst. 1 a 2 o.z. V této věci však právní jednání, kterým byla zřízena dle smlouvy ze dne 9. 5. 2018 služebnost cesty a stezky není neurčité, a to nejen vzhledem k citovaným závěrům v usnesení Nejvyššího soudu ČR, ale i vzhledem okolnostem zřízení služebnosti a k charakteru zatíženého pozemku parc. [číslo] to v návaznosti na výkladová pravidla obsažená v ustanovení § 556 odst. 2 o.z. Totiž služebný pozemek parc. [číslo] je svým charakterem, faktickým stavem v terénu, stavem evidovaným v katastru nemovitostí, úzký pás pozemku o celkové výměře toliko 243 m2, a byl od nepaměti, průkazně nejméně pak od roku 1945, využíván pro příjezd a přístup jak k domu žalobce [adresa], tak k domu žalovaného [adresa], který je součástí panujícího pozemku parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] tak byl pro účely příjezdu a přístupu využíván vždy fakticky celý a tento faktický stav pak našel vyjádření v předmětné smlouvě ze dne 9. 5. 2018, tedy účastníci této smlouvy zjevně měli v úmyslu zřídit služebnost cesty a stezky na celém pozemku parc. [číslo] o.z., nikoliv pouze na jeho části. Z uvedených důvodů je proto žaloba na určení, že pozemek parc. [číslo] není zatížen služebností cesty a stezky ve prospěch každého vlastníka parc. [číslo] v k.ú. [obec] nad [název], zcela nedůvodná, neboť služebnost byla ve smlouvě ze dne 9. 5. 2018 zřízena určitě a srozumitelně. Soud přitom neshledal ani jiný důvod pro závěr o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zřízení služebnosti cesty a stezky ze dne 9. 5. 2018 ve smyslu ustanovení § 580 ve spojení s ustanovením § 588 o.z., a proto v odstavci I. výroku tohoto rozsudku žalobu zamítl. 12. 3) Zda mezi oběma služebnostmi zřízenými smlouvami ze dne 9. 5. 2018 existuje synallagmatický vztah či nikoliv. Při hodnocení této otázky soud dospěl k závěru, že takový vztah prokázán nebyl, neboť ani ze obsahu smluv a ani z okolností před uzavřením této smlouvy nelze tento závěr bez pochybností dovodit, a to ani výkladem smlouvy. Totiž z textu uvedené smlouvy nevyplývá úmysl smluvních stran vzájemně podmínit plnění jedné služebnosti plněním z druhé služebnosti či úmysl stran smlouvy podmínit trvání či zánik jedné služebnosti trváním či zánikem druhé služebnosti. Tento závěr nelze učinit pouze z toho, že obě smlouvy jsou obsaženy v jedné listině, a ani z toho, že služebnosti byly zřízeny bezúplatně. Uzavření předmětných smluv bylo vyvoláno potřebou manželů [příjmení] dům [adresa] s přilehlými pozemky prodat a následně pak zejména potřebou žalobce, coby zájemce o koupi domu [adresa] s pozemky, mít zajištěn zdroj vody pro dům [adresa] pro účely poskytnutí hypotéky na nákup tohoto domu s přilehlými pozemky. Nelze přitom přehlédnout, že u služebnosti cesty a stezky je služebným pozemkem parc. [číslo] panujícím pozemkem je parc. [číslo]; zatímco u služebnosti na odběr vody a vedení vodovodu ze studny je povinným pozemkem sice parc. [číslo] oprávněným pozemkem je parc. [číslo] v k.ú. [obec], tedy není zde ani existující vzájemnost plnění mezi totožnými pozemky. Služebnost je věcným právem, váže se tudíž k příslušné nemovité věci, nikoliv k osobě. Pokud by tedy měl být mezi služebnostmi zřízenými dne 9. 5. 2018 v jedné listině vzájemný vztah, tedy pokud účastníci obou smluv takovou vzájemnost skutečně měli na mysli a chtěli nějakým způsobem plnění jedné služebnosti podmínit plněním druhé služebnosti, nic nebránilo, aby tuto vůli ve smlouvě projevili; takový projev vůle však uvedená smlouva neobsahuje a nelze tuto vůli dovodit ani z provedeného dokazování. Je třeba mít však také na mysli, že sice neurčitý či nesrozumitelný projev vůle lze odstranit výkladem právního jednání (ne však vždy), avšak nelze provedenými důkazy projev vůle doplňovat či měnit, jak se tohoto doplnění obsahu smluv dovolává žalobce. Tedy pokud žalobce dovozoval, jak má soud za to z vymezení žalobního skutku, že zanikla jeho potřeba coby vlastníka pozemku parc. [číslo] dle služebnosti braní vody ze studny na pozemku parc. [číslo] tudíž vzhledem k synallagmatickému vztahu (dle názoru žalobce) zanikla i služebnost cesty a stezky na pozemku parc. [číslo] pak tento názor soud nesdílí. Soud proto z uvedených důvodů (po závěru, že vztah mezi uvedenými smlouvami o zřízení služebností je asynallagmatický nikoliv synallagmatický) žalobu na určení neexistence služebnosti cesty a stezky a žalobu na zrušení uvedené služebnosti zamítl pro její nedůvodnost. 13. 4) Konečně poslední spornou otázkou bylo posoudit, zda došlo k trvalé změně (poměrů) vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, a zda je tudíž dán důvod pro zrušení služebnosti. Při hodnocení této otázky soud vyšel z dřívější judikatury za účinnosti z. č. 40/1964 S., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), účinného do 31. 12. 2013, neboť znění ustanovení § 151p odst. 3 věta první obč. zák. při porovnání s cit. ustanovením § 1299 odst. 2 o.z., které na věc dopadá, nedoznalo z hlediska obsahu a účelu těchto ustanovení žádné podstatné změny. Tedy pro posouzení důvodnosti žaloby dle § 1299 odst. 2 o.z. je rozhodné nejen prokázání změny poměrů, což může spočívat i v chování účastníků a v jejich vzájemných vztazích, ale musí být současně prokázáno, že tato změna poměrů je trvalá a zejména též, že v důsledku této změny vznikl hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku. Porovnává se přitom stav k okamžiku zřízení služebnosti, tedy zde stav k datu 9. 5. 2018, a stav ke dni rozhodování soudu. V souzené věci sice bylo prokázáno, že mezi vlastníky služebného pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce, a vlastníkem panujícího pozemku parc. [číslo] došlo od listopadu 2018 k výraznému zhoršení vzájemných vztahů a jejich vztahy se vyhrotily natolik, že žalovaný a jeho rodinní příslušníci byli opakovaně uznáni vinnými z přestupku, žalovaný a jeho syn pak byli odsouzeni za přečin výtržnictví a přečin proti majetku, přičemž poškozenými byli vždy žalobce a jeho manželka. Tyto vyhrocené vzájemné vztahy však nemají primárně kořeny v existenci služebnosti cesty a stezky, žádný ze skutků (přečin či přestupky) skutkově se služebnostmi nesouvisely, a změna vztahů mezi účastníky se v zásadě žádným způsobem neprojevila ani v užívání pozemku parc. [číslo] jak žalobcem, tak žalovaným (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002). Tedy do práv a povinností vyplývajících z předmětné služebnosti cesty a stezky se tato změna vztahů mezi účastníky nepromítla, a není tudíž ani důvod pro hodnocení, zda byl prokázán hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku; lze však přesto uvést, že jak obsah vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] tak obsah práv a povinností panujícího pozemku parc. [číslo] v důsledku vyhrocených vztahů mezi účastníky, nebyl v zásadě touto změnou vztahů dotčen či změněn, natož aby vznikl hrubý nepoměr mezi výhodou oprávněného pozemku a zatížením služebného pozemku. Skutečnost, že žalovaný má údajně jinou možnost přístupu na pozemek parc. [číslo] nenastala po datu uzavření smlouvy o zřízení břemene ze dne 9. 5. 2018, neboť bylo prokázáno, že uspořádání pozemků se v místě nezměnilo, a navíc žalobce ani netvrdil, že žalovanému tato jiná možnost přístupu vznikla až po datu 9. 5. 2018. Pokud se snad žalobce domnívá, že důvodem pro zrušení služebnosti, je její nadužívání, pak tento názor soud nesdílí, neboť v takovém případě je zde ochrana dle § 1259 o.z. Soud tedy i žalobní požadavek na zrušení služebnosti neshledal důvodný v souladu s ust. § 1299 odst. 2 o.z., a jelikož v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020 č.j. 22 Cdo 2550/2020-382, s usnesením ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 22 Cdo 510/2014, s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4702/2015, s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2005, sp. zn. 288/2004, soud dovodil, že žalobní žádání na zrušení služebnosti cesty a stezky je eventuálním (pomocným) žalobním petitem, a jelikož primární žalobní petit v odstavci I. výroku tohoto rozsudku byl zamítnut, zamítl soud i eventuální petit v odstavci II. tohoto rozsudku..

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve věci plně úspěšný, přiznal mu soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení ve výši 25 423 Kč, kteréžto náklady sestávají z odměny za zastoupení advokátem, a to paušální odměny dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) ve výši 2 500 Kč za každý úkon právní služby, to jest za sedm úkonů právní služby (jednání dne 23. 9. 2020 trvalo déle než 2 hodiny, tedy dva úkony právní služby) celkem 17 500 Kč (příprava a převzetí věci, písemné podání soudu ze dne 20. 4. 2020, účast u jednání soudu dne 1. 7. 2020, dne 23. 9. 2020, dne 7. 12. 2020 a 22. 2. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), dále z paušální náhrady hotových výdajů ke každému úkonu právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, to jest za 6 úkonů 1 800 Kč, z náhrady za promeškaný čas za cesty k jednání soudu a zpět dne 1. 7. 2020, dne 23. 9. 2020, dne 7. 12. 2020 a dne 22. 2. 2021, to jest 2 započaté půlhodiny každá jízda, celkem za 8 započatých půlhodin (100 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 AT) náhrada 800 Kč, dále z cestovného dle § 13 odst. 1 AT a vyhlášky č. 358/2019 Sb. z Valašského Meziříčí do Nového Jičína a zpět (vždy 36 ujetých kilometrů) k jednáním u soudu dne 1. 7. 2020, 23. 9. 2020 a 7. 12. 2020, celkem 108 km, osobním vozidlem zn. KIA sportage, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 6,7 litrů benzínu Natural 95/100 km, cenou benzínu dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve výši 32 Kč/litr a sazbou základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč/km, z cestovného dle § 13 odst. 1 AT a vyhlášky č. 589/2020 Sb. z Valašského Meziříčí do Nového Jičína a zpět k jednání soudu dne 22. 2. 2021, celkem vždy 36 km jedna zpáteční cesta osobním vozidlem zn. KIA sportage, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 6,7 litrů benzínu Natural 95/100 km, cenou dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve výši 27,80 Kč/litr a sazbou základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,40 Kč/km, celkem tedy cestovné 911 Kč; k odměnám a náhradám ve výši celkem 21 011 Kč pak přináleží daň z přidané hodnoty ve výši 21% dle § 14a citované vyhlášky, tj. DPH ve výši 4 412 Kč.