17 C 73/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 45 122,82 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 2. 1. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 15 122,82 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 122,82 Kč od 2. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 537 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobou podanou soudu dne 19. 2. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 122,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 45 122,82 Kč od 2. 1. 2026 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, po prověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřela se žalovaným dne 1. 9. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr do sjednané výše úvěrového limitu. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku 45 122,82 Kč, přičemž se smlouvou zavázal splatit věřiteli dlužnou částku nejpozději dne 1. 1. 2026. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 1. 2020 zahraniční společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroku za období čerpání úvěru ve výši 14 372,82 Kč. Na základě výzvy a poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně uvedla, že žalovaný čerpal dne 1. 9. 2025 částku 20 000 Kč a dne 2. 9. 2025 částku 10 000 Kč, přičemž úvěruschopnost žalovaného ověřovala původní věřitelka výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, což se musí rovnat minimálně životnímu minimu 4 860 Kč a dále lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI, a to formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do rejstříků a databází, bez dalšího výstupu.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud provedl ve věci dokazování listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti:4. - z listiny nazvané úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice, se standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze standartních podmínek úvěrové smlouvy, z kopie občanského průkazu žalovaného, že právní předchůdkyně žalobkyně (dále také jen „věřitel“) a žalovaný uzavřeli 1. 9. 2025 smlouvu na dobu neurčitou, na základě které se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému opakovaně úvěr (revolving) až do výše sjednaného čerpaného úvěrového limitu 30 000 Kč; žalovaný se zavázal splácet minimální částku, která musí být zaplacena do termínu splatnosti ve výši a) 13 % z celkové splatné částky nebo b) 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší. Částka prvního čerpání úvěru činí 20 000 Kč. Výpůjční úroková sazba činí 0,4026 % za den, tj. 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, roční procentní sazba nákladů činí 299,98 %. Celková splatná částka činí 53 879,21 Kč, tato se liší v závislosti na tom, kolik z maximálního úvěrového limitu klient použije a jak rychle klient úvěr splácí, klient platí úrok z poskytnuté částky úvěru průběžně. Úvěr je poskytován na období jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání a poslední provedená platba pokryje nesplacený zůstatek jistiny a úroků a případné další poplatky. Jistina se splácí ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. V případě prodlení žalovaného s platbou byla dle článku 8.1. standartních podmínek ujednána oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně účtovat klientovi částku 250 Kč jako náhradu přiměřených nákladů vzniklých právní předchůdkyní žalobkyně v souvislosti s prodlením klienta a dále úrok z prodlení až do data skutečného zaplacení. Dle článku 8.2. má právní předchůdkyně žalobkyně právo ukončit úvěrovou smlouvu, úvěr okamžitě zesplatnit a požadovat náhradu veškerých přiměřených skutečných škod a nákladů vzniklých při vymáhání pohledávek po splatnosti.5. - z platební informace adresované právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, že aktuální povinná celková dlužná částka k datu splatnosti 1. 1. 2026 činí 45 364,38 Kč, minimální částka k zaplacení do 1. 1. 2026 činí 20 505,42 Kč, tato je splatná okamžitě.6. - z výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěru, že žalovaný vyčerpal celkem částku 30 000 Kč (1. 9. 2025 částku 20 000 Kč a 2. 9. 2025 částku 10 000 Kč), dále byl žalovanému naúčtován poplatek celkem ve výši 750 Kč, celková dlužná částka k 30. 12. 2025 činila 45 122,82 Kč, na dlužnou částku žalovaný ničeho neuhradil.7. – z potvrzení o úhradě částky, že dne 1. 9. 2025 byla na účet č. , č. účtu, převedena částka 20 000 Kč a dne 2. 9. 2025 částka 10 000 Kč vždy označená rodným číslem žalovaného a referenčním číslem , hodnota, .8. - z informace k žádosti žalovaného na zapůjčení částky 10 000 Kč dne 2. 9. 2025, z bonity smlouvy, že žalovaný žádal o zapůjčení částky 10 000 Kč a částky 20 000 Kč, je označen datem narození, rodným číslem, číslem účtu, telefonním číslem, adresou, e-mailovou adresou, jako zaměstnání je uvedeno revizní technik, , název, ,9. - z dopisu ze dne 23. 1. 2026, poštovního podacího lístku, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 9. 2025, zásilka byla žalovanému odeslána dne 27. 1. 2026;10. - ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ve výši 45 122,82 Kč za žalovaným ze smlouvy ref. číslo , hodnota, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.11. – ze sdělení , právnická osoba, ., že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, dne 1. 9. 2025 byla na tento účet převedena částka 20 000 Kč a dne 2. 9. 2025 částka 10 000 Kč označena referenčním číslem smlouvy a rodným číslem žalovaného, kreditní obrat v září 2025 činil 197 209 Kč, debetní obrat činil -241 032,54 Kč, z toho minimálně 180 000 Kč činily úhrady , právnická osoba, .

12. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: společnost , právnická osoba, uzavřela dne 1. 9. 2025 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnila žalovanému čerpat revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr na základě žádosti o úvěr prostřednictvím webové aplikace dostupné na internetových stránkách uvedené společnosti na adrese www., název, .cz a pokud úvěrující žádost o čerpání neodmítla, převedla peníze na bankovní účet, který žalovaný sdělil při podání žádosti o úvěr prostřednictvím aplikace dostupné na webových stránkách. Žalovaný takto vyčerpal částku 30 000 Kč, úvěr měl být splacen ve splátkách, které musí být zaplaceny do termínu splatnosti uvedeném ve faktuře ve výši (a) 13 % z celkové splatné částky nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší. Žalovaný řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 1. 1. 2026. Výpisem splatným 1. 1. 2026 byla žalovanému oznámena výše celkové dlužné částky k datu splatnosti (45 122,82 Kč), výše neuhrazené částky z minulého období (14 608,05 Kč) a výše aktuální povinné minimální měsíční splátky k datu splatnosti (5 897,37 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným společností , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně a právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzývali žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvy nereagoval. Žádné tvrzení žalobkyně neobsahuje konkrétní údaje (zejména exaktní), z nichž právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného; z žádné listiny nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila příjmy a výdaje žalovaného a že údaje získané od žalovaného o těchto skutečnostech nezávisle ověřila.

13. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:14. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. § 1746 odst. 2 o.z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.16. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Po právním hodnocení dospěl soud k závěru, že mezi společností , právnická osoba, jako úvěrujícím a poskytovatelem a žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem byla dne 1. 9. 2025 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. ve spojení s ustanoveními § 1 a následujícími ZoSÚ, neboť poskytovatel při jejím uzavírání vystupoval jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaný jako spotřebitel. V souladu s cit. ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ proto bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , jakožto úvěrující osoby podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v citovaném ust. § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ. Z žádného důkazu není prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně prověřovala poměry žalovaného ve veřejných databázích, včetně skutečné výše jeho příjmů a výdajů a jejich porovnáním, jakož i způsobu plnění dosavadních dluhů, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 2 věta první ZoSÚ. Žalobkyně nepředložila listinné důkazy prokazující, že zákonem předepsané skutečnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně skutečně ověřovala a že tyto odpovídaly realitě. Důkazní povinnost žalobkyni přitom ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci samé se žalobkyně nedostavila, nemohla být o této důkazní povinnosti při jednání poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. (byť byla poučena již v rámci přípravy jednání v usnesení ze dne 27. 2. 2023.) Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného skutečně posuzovala v souladu s pravidly uvedenými v § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, není smlouva o úvěru ze dne 1. 9. 2025 uzavřena platně, neboť byla uzavřena v rozporu se zákonem (konkrétně s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ), zákonu odporuje, jak má na mysli ust. § 580 odst. 1 o.z. Soud proto shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou dle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., přičemž k této absolutní neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu v souladu s ust. § 588 o.z. Dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ je tak žalovaný povinen vrátit toliko nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, tedy částku 30 000 Kč, když žalobkyně prokázala, že částku 30 000 Kč převedla na účet žalovaného. Soud proto v odst. I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení od 2. 1. 2026 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný byl v řízení nečinný, a tudíž netvrdil, jaká doba je pro něj pro zaplacení přiměřená, proto soud vychází z lhůt sjednaných v původní, byť neplatné, smlouvě.

22. Pokud se žalobkyně dále domáhala zaplacení částky 15 122,82 Kč a úroků z prodlení z částky 15 122,82 Kč od 2. 1. 2026 do zaplacení, byla žaloba v odst. II. výroku tohoto rozsudku zamítnuta, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy, které nelze důvodně v soudním řízení přiznat (soud již vyložil důvody neplatnosti v předchozím odstavci tohoto odůvodnění). Proto co do částky 15 122,82 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 122,82 Kč od 2. 1. 2026 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 30 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 2. 1. 2026 do zaplacení (ke dni 3. 6. 2026 činí tento úrok z prodlení 1 446,10 Kč), tedy celkem byla úspěšná co do částky 31 446,10 Kč, neúspěšná byla co do částky 15 122,82 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 122,82 Kč od 2. 1. 2026 do zaplacení (ke dni 3. 6. 2026 činí tento úrok z prodlení 729 Kč), když ke dni rozhodnutí soudu předmět řízení včetně dospělých úroků z prodlení činil 47 298 Kč. Tedy žalobkyně byla úspěšná z 67 %, neúspěšná z 34 %, a má tedy nárok na 33 % nákladů řízení (úspěch 67 % mínus neúspěch 34 %), což představuje z částky 4 657 Kč částku 1 537 Kč. Tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni zaplatit, když částka 4 657 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 257 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny stanovené podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 700 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé).