17 C 80/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o 29 770 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 8 320 Kč a částku 1 450 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 845 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky se sídlem adresa.

1. Žalobou podanou soudu dne 23. 2. 2026 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkem částky 29 770 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 12. 2024 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel se žalobkyní (dříve právnická osoba) dne 27. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Celková výše úvěru činila 6 000 Kč, na základě dodatku ke smlouvě byla výše úvěrového limitu navýšena na 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě dat získaných prostřednictvím aplikace Kontomatik, která poskytuje aktuální a přesné informace o finanční situaci klientů žalobkyně, přičemž ověřila aktuální stav bankovního účtu žalovaného, dále ověřila žalovaného v databázích bankovního a nebankovního registru klientských informací, databázi mikropůjček, v registru SOLUS, Telco Score, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných občanských průkazů a došla k závěru, že je nízká pravděpodobnost, že by úvěr nebyl žalovaným řádně splácen. Smlouvou se žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě zaplatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se splácením, bylo smlouvou ujednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzvat žalovaného k úhradě celého úvěru, dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky a uhradit náklady na vymáhání ve výši 150 Kč při prodlení 3 dny, 500 Kč při 7 dnech po splatnosti, 500 Kč při 14 dnech po splatnosti, 200 Kč při 20 dnech po splatnosti a 100 Kč při 25 dnech po splatnosti, kdy tyto částky se sčítají. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek počínaje splátkou splatnou 27. 10. 2024, když na úvěr neuhradil ničeho, proto žalobkyně úvěr ke dni 29. 12. 2024 zesplatnila. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží na jistině úvěru 20 000 Kč, na poplatcích 1 450 Kč, na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč od 30. 12. 2024 do 18. 2. 2026 částku 8 320 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil.

2. Na výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně žalobu doplnila tvrzením, že pro prověření úvěruschopnosti zjistila prostřednictvím aplikace Kontomatik, tedy z účtu žalovaného, že příjmy žalovaného činí 87 000 Kč, výdaje 7 707,67 Kč, se zásadou přiměřenosti a odborné péče posuzovala úvěruschopnost žalovaného z dostupných externích databází a registrů a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti: 5. - z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru (dodatek o navýšení úvěrového limitu na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 9. 2024), z oznámení o schválení úvěru, z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného, že společnost a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr se schváleným limitem 20 000 Kč na dobu neurčitou, měsíční úroková sazba činila 40 %, žalovaný se zavázal splácet 1x měsíčně úrok z úvěru přirostlý za uplynulé období, tj. od poslední platby úroku, jistinu úvěru splatit nejpozději při ukončení smlouvy, roční procentní sazba nákladů úvěru činila 5539 %, splatnost splátky byla vždy 27. dne v měsíci, bezprostředně po uzavření smlouvy byla čerpaná částka 6 000 Kč. Společnost název.cz (později právnická osoba.) oznámila žalovanému, že úvěr ze dne 27. 9. 2024 ve výši 6 000 Kč byl schválen a převeden na jeho účet, současně vyzvala žalovaného k zaplacení první minimální platby ve výši 2 360,65 Kč do 27. 10. 2024. 6. - z potvrzení o provedené platbě, z přehledu čerpání úvěru, že z účtu společnosti právnická osoba. byla dne 3. 10. 2024 a 1. 10. 2024 odeslána vždy částka 5 000 Kč na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem, kterým je rodné číslo žalovaného, dne 1. 10. 2024 byla dále odeslána částka 4 000 Kč a dne 27. 9. 2024 částka 6 000 Kč; 7. - z dopisu ze dne 3. 4. 2025, z poštovního podacího archu, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývá žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 9. 2024 ve výši celkem 24 006,69 Kč nejpozději do 7 dnů, zásilka adresovaná žalovanému byla podána k doručení dne 14. 4. 2025, 8. - z veřejné části obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze od 30. 5. 2011, a to v době od 19. 7. 2013 pod obchodním názvem název., od 17. 12. 2015 pod obchodním názvem právnická osoba a od 23. 4. 2025 pod obchodním názvem právnická osoba. a jako předmět podnikání má zapsáno, mimo jiné, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru od 8. 1. 2013. 9. - z výpisu ze systému Kontomatik, že účet je veden na jméno žalovaného, žalovaný hradil z účtu hazardní hry zejména u Chance.cz, sazka.cz, Kaizen Gaming.cz, příjmy na účet představují převody od fyzických osob, které žalovaný následně vracel.

10. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný se zaregistroval na stránkách právnická osoba, kde požádal o úvěr, právnická osoba žalovanému poskytla od 27. 9. 2024 od 3. 10. 2024 na úvěrovou smlouvu celkem částku 20 000 Kč na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni úrok s úrokovou sazbou 40 % měsíčně a částku 20 000 Kč splatit nejpozději při ukončení smlouvy. Žalovaný částku 20 000 Kč nevrátil. Právní zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne 3. 4. 2025 vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný si opakovaně půjčoval a hradil půjčky od jiných fyzických osob a hradil platby zejména za hazardní hry na sazka.cz a chance.cz.

11. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení: 12. § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. § 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 17. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Při právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že dne 27. 9. 2024 uzavřela žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaný jakožto úvěrovaný smlouvu, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a dle § 104 a následujících z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poukázala na účet žalovaného dle smlouvy požadovanou částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázala splácet úroky a jistinu vrátit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný peněžní prostředky včetně příslušenství do data splatnosti neuhradil. Žalobkyně uplatnila pohledávku z titulu nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, smluvní pokutu sjednanou dle smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 30. 12. 2024 do 18. 2. 2026 ve výši 8 320 Kč a poplatky ve výši 1 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od 30. 12. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu jakožto podnikatelka a profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů, a bylo proto její povinností v souladu s cit. ust. § 86 odst. 1 a § 86 odst. 2 ZoSÚ před uzavřením smlouvy posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet, a to mimo jiné i na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného, který smlouvu uzavřel jakožto spotřebitel. Žalobkyně neprokázala, že tuto povinnost splnila, a tudíž o této rozhodné skutečnosti (povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného) neunesla břemeno důkazní. Soud proto vyložil ustanovení § 86 ZoSÚ a § 580, § 588 o. z. ve prospěch žalovaného, jakožto spotřebitele (použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější dle § 1812 odst. 1 o. z.) tak, že žalobkyně zákonné povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného nedostála, a dospěl proto k závěru, že smlouva je absolutně neplatná. Soud má za to, že dlouhodobě uplatňovaná a obecně známá koncepce ochrany spotřebitele zakotvená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 a směrnici 93/13, ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie a také Nejvyššího soudu ČR vztahující se ke smlouvám o spotřebitelském úvěru, nemůže vést k jinému výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ než takovému, že při neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ, je nutno posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 9. 2024 jako absolutně neplatnou a k této neplatnosti pak soud přihlédl z úřední povinnosti ve smyslu dle § 86, § 87 ZoSÚ. Žalobní nároky z neplatné smlouvy o úvěru ze dne 27. 9. 2024 nemůže soud důvodně přiznat. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný přijal dne 27. 9. 2024 od žalobkyně plnění z neplatné smlouvy ve výši 20 000 Kč, kterou dosud žalobkyni nevrátil. Dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ je tak žalovaný povinen vrátit toliko nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, tedy částku 20 000 Kč, když žalobkyně prokázala, že částku 20 000 Kč převedla na účet žalovaného. Soud proto v odst. I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení od 30. 12. 2024 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný byl v řízení nečinný, a tudíž netvrdil, jaká doba je pro něho pro zaplacení přiměřená, proto soud vychází z lhůt sjednaných v původní, byť neplatné, smlouvě.

21. Ve vztahu k dalším požadovaným nárokům nad částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 12. 2024 do zaplacení, jak bylo žalobkyni přiznáno ve výroku v odst. I. tohoto rozsudku, byla žaloba v odst. II. výroku tohoto rozsudku zamítnuta, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy, které nelze důvodně v soudním řízení přiznat (soud již vyložil důvody neplatnosti v předchozím odstavci tohoto odůvodnění). Proto co do částky 8 320 Kč a co do částky 1 450 Kč, byla žaloba zamítnuta.

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 20 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 12. 2024 do zaplacení (ke dni 20. 7. 2026 činí tento úrok z prodlení 3 968,20 Kč), tedy celkem byla úspěšná co do částky 23 968,20 Kč, neúspěšná byla co do částky 9 770 Kč, když ke dni rozhodnutí soudu předmět řízení včetně dospělých úroků z prodlení činil 33 738,20 Kč. Tedy žalobkyně byla úspěšná z 71 %, neúspěšná z 29 %, a má tedy nárok na 42 % nákladů řízení (úspěch 71 % mínus neúspěch 29 %), což představuje z částky 4 393 Kč částku 1 845 Kč. Tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni zaplatit, když částka 1 845 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 489 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny stanovené podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 700 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši 2 400 Kč částkou 504 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o. s. ř.).