18 C 171/2020
č. j. 18 C 171/2020-127
V PLATNOSTIOkresní soud v Novém Jičíně vysvětlil, že v rozhodnutí došlo k zjevné nesprávnosti v označení žalobkyně, která vystupovala jako insolvenční správkyně. Soud upravil chybu podle § 164 o. s. ř., který umožňuje opravu zjevných nesprávností v psaní i v počtech. Oprava byla provedena prostřednictvím opravného usnesení, které bylo vydáno v souladu s § 167 odst. 2 o. s. ř. Výrok rozhodnutí byl ponechán bez změny, přičemž soud rozhodl o odložení vykonatelnosti do nabytí právní moci opravným usnesením.
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Sosíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro částka s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku částka, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném úhrady žalované částky částka s příslušenstvím, když v žalobě tvrdila, že usnesením č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum rozhodl Krajský soud v Ostravě o zjištění úpadku dlužníka – právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále též dlužník) a insolvenčním správcem ustanovil celé jméno žalobkyně, IČO, se sídlem adresa. Dále pak tvrdila, že si žalovaný u dlužníka objednal provedení díla spočívajícího ve zhotovení novostavby rodinného domu, dnes stojícího na pozemku parc. číslo v katastrálním území Trnávka u Nového obec, který je zapsán adresa na LV číslo u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín. Dlužník předal novostavbu rodinného domu žalovanému, avšak žalovaný zaplatil dlužníkovi na zálohách na ceně díla pouze částku částka, a to datum částku částka v hotovosti, datum částku částka v hotovosti, dne datum částku částka bezhotovostně a datum částku anonymizováno částka rovněž bezhotovostně, když zálohy byly placeny podle zálohové faktury číslo datum narozeníznalce ze dne datum znějící na částku částka a podle zálohové faktury číslo ze dne datum znějící na částku částka. Po úspěšném skončení kolaudačního řízení a předání a převzetí díla vyúčtoval dlužník žalovanému nezaplacenou část ceny díla fakturou číslo ze dne datum, splatnou datum, znějící na částku částka. Žalovaný neuhradil ničeho, následně proto po výzvách dlužník započetl proti nároku žalovaného vůči dlužníkovi z jiného právního důvodu částku částka, čímž došlo ke snížení pohledávky na částku částka, ani tuto částku však žalovaný dobrovolně neuhradil, a proto se jí žalobkyně domáhá spolu s příslušenstvím v tomto předmětném řízení. Žalobkyně svá tvrzení posléze doplnila tak, že tvrdila, že rozporuje platbu částka k rukám pana příjmení, když není nic známo o tom, že by se finanční prostředky dostaly do dispozice dlužníka. jméno žalobkyně pak vyslovila pochybnosti, zda vůbec a jaká smlouva o dílo byla uzavřena, jaká měla být cena díla.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu z důvodu, že veškeré stavební práce, které dlužník skutečně vykonal, mu byly všechny zaplaceny, i když k předání díla nikdy nedošlo, přičemž na zálohách zaplatil žalovaný řádově mnohem více, než uvádí žalobkyně. Podpis na předávacím protokole je padělek, žalovaný tento protokol nikdy nepodepsal. Mezi dlužníkem a žalovaným byla na počátku roku 2016 uzavřena ústní smlouva o dílo, na základě které měl dlužník jako zhotovitel realizovat stavbu rodinného domu na pozemku žalovaného parc. číslo v katastrální uzemí obec, a to za cenu ve výši částka a z této ceny připadala částka ve výši částka na zpracování projektové dokumentace. Strany tehdy mezi sebou spolupracovaly, žalovaný byl velmi dobrý osobní přítel jednatele společníka zhotovitele pana jméno příjmení a dále přítel jméno příjmení, který byl nejprve společníkem zhotovitele. Za společnost zhotovitele po jistou dobu jednal na základě plné moci a následně se společníkem společnosti zhotovitele stala jeho manželka paní jméno příjmení, se kterou byl v dobrých vztazích i žalovaný. Z těchto důvodů nebyla uzavřena písemná smlouva o dílo. Nebyla stanovena přesná doba realizace jednotlivých částí díla a bylo dohodnuto, že zhotovitel bude dílo realizovat v období, kdy nebude mít jiné zakázky, respektive bude mít volné kapacity. Bylo však dohodnuto, že dílo bude dokončeno a předáno do konce roku 2017. Nad rámec plateb, které jsou již uvedeny v žalobě, pak žalovaný uhradil dlužníku v únoru 2016 k rukám zástupce právnická osoba anonymizováno částku ve výši částka. Přestože nebyla sjednána přesná doba realizace jednotlivých částí díla, žalovaný byl nespokojen s tím, že zhotovitel se zahájením stavby otálí. A z obav o termín dokončení a po domluvě se zhotovitelem prováděl některé práce svépomocí, respektive pomocí jiných firem, například základovou desku, další práce, které pak měly být odečteny od ceny. Po zhotovení základové desky zhotovitel započal se stavbou, nicméně po nějaké době práce ustaly. Žalovanému došla trpělivost a dům nakonec dostavěl z velké části sám. Sám ho i zkolaudoval někdy na konci roku 2017. K dokončení a k předání díla nebo jeho části ze strany zhotovitele nikdy nedošlo. Někdy v té době došlo k výraznému zhoršení osobních vztahů mezi žalovaným a jednatelem jméno příjmení, kterého žalovaný žádal o vyúčtování provedených částí díla a vrácení odpovídající částí záloh. příjmení jméno příjmení zneužívá skutečnosti, že smlouva o dílo byla ústní a velká část záloh byla placena bez vydání odpovídajícího dokladu. příjmení naopak žalovanému fakturu na doplatek ceny za dílo ve výši částka a požadoval podpis nesmyslného předávacího protokolu. Toto žalovaný odmítl z důvodu, že faktura ani protokol neodpovídaly dohodnutému a skutečně provedenému plnění. Vzhledem ke katastrofální situaci dlužníka, která vyústila v insolvence a konkurz, vzdal žalovaný snahu vymáhat přeplatek záloh, neboť by to pro něj znamenalo další výdaje bez reálné šance na vymožení jakékoliv částky.
3. Soud provedl důkaz listinami, výpověďmi svědků a žalovaného a učinil z nich následující skutková zjištění: - žalovaný je vlastníkem rodinného domu číslo stojícího na pozemku parc. číslo v obci obec, katastrální uzemí obec (z list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín); - na listině označené jako předávací protokol, která je vyhotovena na hlavičkovém papíře dlužníka, je jako předmět předání označena novostavba rodinného domu v obec na pozemku parc. číslo jako objednatel je označena celé jméno žalovaného s tím, že práce byly zahájeny datum, ukončeny datum, v kolonce vyjádření smluvní strany je uvedeno, že kompletní dílo bylo provedeno podle oboustranně podepsané objednávky a objednatel jej přebírá bez zjevných vad a nedodělků. Dílo bylo ukončeno datum, zhotovitel na něj poskytuje záruku v trvání 24 měsíců na provedené práce s tím, že ukončení trvání záruční lhůty spadá na den datum. Ve výpisu prací je uvedeno: kompletní výstavba rodinného domu na par. číslo v katastrální uzemí obec, jednopodlažního, nepodsklepeného, obdélníkového tvaru s valbovou střechou o sklonu 22 atd. Jako předávají je uveden jméno příjmení, razítko dlužníka, podpis nečitelný, jako přebírající je uveden celé jméno žalovaného, podpis nečitelný (z listiny označené jako předávací protokol z datum); - dlužník vystavil žalovanému zálohovou fakturu na částku částka splatnou datum za stavební práce na RD obec (z faktury číslo datum narozeníznalce ze dne datum); - dlužník fakturoval žalovanému zálohovou fakturou splatnou datum, za stavební práce na RD obec dle NZU na částku částka splatnou datum (z faktury číslo vystavené datum); - datum dlužník od žalovaného převzal částku částka (z příjmového pokladního dokladu číslo z datum); - dlužník převzal od žalovaného částku částka dne datum (z příjmového pokladního dokladu bez čísla); - dlužník převzal od žalovaného částku částka dne datum (z příjmového pokladního dokladu číslo ze dne datum); - dlužník převzal od žalovaného částku částka dne datum (z příjmového pokladního dokladu bez čísla); - žalovaný uhradil dne datum dlužníkovi částku částka převodem z účtu číslo bankovní účet, číslo variabilního symbolu datum narozeníznalce (z potvrzení o platbě vystaveného Fio bankou); - dlužník obdržel z účtu bankovní účet platbu částka dne datum, číslo variabilního symbolu je číslo (z potvrzení Fio banky); - dlužník vystavil žalovanému datum fakturu s datem splatnosti datum na částku částka jakožto doúčtování stavebních prací včetně zajištění podkladů a účasti na kolaudačním řízení (z faktury číslo vystavené dlužníkem žalovanému ze dne datum); - dlužník písemně sdělil dopisem ze dne datum žalovanému, že má vůči němu pohledávku ve výši částka proti pohledávce žalovaného ve výši částka s tím, že dochází k zápočtu (z jednostranného započtení ze dne datum); - žalobkyně vyzvala písemně dopisem ze dne datum žalovaného k úhradě žalované částky (z výzvy k úhradě); - jednatelem dlužníka byl jméno příjmení, společníky pak jméno příjmení, jméno příjmení a po jméno příjmení pak jméno příjmení (z úplného výpisu z obchodního rejstříku dlužníka); - dle krycího listu – rozpočtu realizovaného rodinného domu číslo popisné anonymizováno v obec činila cena bez DPH částka, s DPH částka, po odečtení dotace částka bez bližší specifikace (z krycího listu soupisu – rozpočtu realizace RD doloženého dlužníkem); - v listině označené jako stavební deník je první zápis z datum, další zápis z datum, s uvedením prací:„ dokončení základové konstrukce včetně kanalizace“, další zápis datum„ provedení hydroizolace základové desky a pak datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, když datum„ zahájení provádění podlah„ a datum„ dokončení podlah“ (z listiny označené jako stavební deník, přičemž podpisy u jednotlivých zápisů dle tvrzení žalobce mají být podpisy jméno příjmení); - emailem sděluje jméno příjmení celé jméno žalovaného a jméno příjmení, že zasílá slíbený rozpočet s tím, že podrobněji už to nejde sepsat, když v ceně kromě příjezdové cesty, přípojky vody a elektroměrné skříně. Takže kompletní dům, terasa, zámkové dlažby, projekce, vyřízení, ČOV, když dále je uvedeno„ zbytek vše naladíme dle skutečností, samozřejmě se stanovením ceny předem, dotace bude částka„ (z e-mailu jméno příjmení žalovanému a jméno příjmení z datum); - žalovaný prodal dne datum nemovitosti za kupní cenu částka s tím, že část kupní ceny ve výši částka byla uložena v advokátní úschově a zbývající část ve výši částka byla splatná do datum (z kupní smlouvy na prodej nemovitostí s prodávajícím žalovaným z datum); - dne datum na účet žalovaného došla platba z advokátní úschovy ve výši částka a téhož dne byla na účet jméno příjmení bezhotovostně převedena platba částka (z výpisu účtu žalovaného); - svědek jméno příjmení pracoval na domě žalovaného v obec. Dělal tam výkopové práce s bagrem. Tyto práce si u něj přímo objednal žalovaný, kterému vystavil fakturu, která zněla na jméno žalovaného, a žalovaný fakturu sám zaplatil. Tyto výkopové práce si u něj neobjednával ani pan příjmení, kterého osobně zná ani nikdo jiný od dlužníka a ani pan příjmení ani dlužník mu za tyto práce neplatili. Faktury má svědek vedeny v účetnictví. Základovou desku tam dělal jeho bývalý kolega pan příjmení, který již zemřel. Svědek mu tuto práci dohodil. Pan anonymizováno mu říkal, že ho platil pan celé jméno žalovaného (z výpovědi svědka příjmení); - svědek příjmení pro žalovaného v předmětném rodinném domě dělal veškeré vnitřní dlažby plus obklad WC, koupelnu nedělal. Materiál už byl na místě. Dělal to pro žalovaného jako kamarád. Nikdo jiný mu za tu práci, kterou tam udělal, nic nedal. Oslovil ho přímo žalovaný (z výpovědi svědka příjmení); - žalovaný si dělal pergolu a venkovní dlažbu (z výpovědi svědka příjmení); - podlahy v předmětném domě dělal pan příjmení, maloval žalovaný, boční ploty dělal také žalovaný, který je přítelem svědkyně, přední plot dělal bratr svědkyně. Terénní úpravy dělal pan příjmení, platil ho žalovaný. Vnitřní dveře, futra i vestavěnou skříň dělal stolař pan příjmení, platil ho žalovaný. Ve třech místnostech je jiná podlaha než dlažba. Pan anonymizováno dělal dlažbu (z výpovědi svědkyně příjmení); - svědek celé jméno žalovaného, který je bratrem žalovaného, žalovanému pomáhal navážet na stavbu materiál, štěrk na dlažbu, trámy na přístřešek (z výpovědi svědka celé jméno žalovaného); - svědek příjmení dělal u předmětného domu přední část plotu, bránu a branku, gabion, materiál mu platila sestra, za práci nic nechtěl. Sestra je přítelkyně žalovaného (z výpovědi svědka příjmení); - svědek příjmení zakládal dlužníka, dokonce byl vlastník. V roce 2016 se s panem příjmení a žalovaným dohodli, že pro žalovaného postaví dům. příjmení řekl částku, kterou na to má, oni podle toho nechali udělat projekt, podle toho rozpočet. Seznámili s tím žalovaného a dohodli se, že mu ten dům postaví. Stavbu začal dělat někdo jiný, to se svědek dozvěděl z telefonátu pana příjmení, který mu volal něco kvůli základům. Od dlužníka tam pana příjmení neposlal nikdo. Stavební část měl na starosti pan příjmení, kdyby ho poslal on, tak by pan příjmení volal jemu. Něco o stavbě se svědek dozvěděl až u kolaudace, která se řešila narychlo kvůli dotaci. Původní dohoda byla, že pan příjmení žalovanému každý měsíc pošle vyúčtování, rozpočet za práce provedené minulý měsíc a rozpočet na další měsíc. Žalovaný svědka informoval, že mu vyúčtování nechodí, to svědek řešil s panem příjmení. Ten řekl, že se vejdou do peněz. Původní částka měla být 3,3 milionu včetně režie a DPH. Pak se ale dohodli na tom, že když dostanou ty peníze dva roky předem, takže to bude 3 mil. včetně DPH, sleva byla za to, že ty peníze dostanou předem. Žalovaný uhradil v jejich firmě celou částku částka a to částečně na účet dlužníka, částečně hotově panu příjmení, částečně hotově svědkovi a částečně na účet svědka. Peníze se tehdy předávaly tak, protože nikdo nechtěl vystavit fakturu. Peníze, které dostal v hotovosti i na svůj účet, svědek složil fyzicky do pokladny, kterou vedl pan příjmení. Žádný doklad na ty peníze se nevystavoval, tehdy to svědek neřešil. Teď už ví, že na to musí být pokaždé vystaven doklad. Svědek si je jist, že žalovaný uhradil celou dohodnutou cenu díla ve výši částka, přičemž do dne datum o tom nebyl žádný spor, až u kolaudace se svědek dozvěděl, že cena bude vyšší, že tam bude doplatek. Žalovaný to nechtěl doplácet s tím, že jsou tam nesmysly, které nebyly provedeny. Tím slušná komunikace skončila. Začalo se ztrácet účetnictví dlužníka, odvolávat jednatelé, ale s tím žalovaný neměl nic společného. Dle záznamů v elektronické podobě, které si svědek vedl, byla částka částka žalovaným uhrazena. Ústní smlouva o dílo byla uzavřena v roce 2016 a stavba měla být dokončena v roce 2017 Cena se opírala o kompletní rozpočet, který dlužník předložil. V lednu 2018 došlo k hackerskému útoku na externí úložiště s veškerými doklady. Byť svědek nebyl přímo u výpočtu, tak pan příjmení mu potvrdil, že dohodnutá částka byla částka. Původní rozpočet byl navýšen o okna, kdy klasická byla nahrazena francouzskými. O jiné zásadní změně rozpočtu svědek neví. Svědek byl přítomen tomu, kdy pan příjmení v hádce chtěl po žalovaném doplatek částka. Svědek, pokud si dobře vzpomíná, obdržel od žalovaného na účet částka nebo částka a asi částka v hotovosti (z výpovědi svědka příjmení); - při kolaudaci byla nařízena kontrola na místě, tato byla provedena. Kontrolovalo se, jestli stavba nemá vady, které by bránily v užívání. Konstatovalo se, že takové vady tam nejsou. Následně byly učiněny kroky k získání čísla popisného (z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení).
4. V řízení byl slyšen jako svědek jméno příjmení, majitel a jednatel dlužníka, který ve své výpovědi uvedl, že předmětný rodinný dům stavěl na základě ústně uzavřené smlouvy, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu podle projektové dokumentace pana jméno, na základě které zaslal žalovanému rozpočet, což byla dohodnutá původní cena a začalo se stavět. Cena díla se průběžně měnila podle změny v prováděných pracích a podle skutečného množství provedených prací. Komunikace mezi stranami byla pravidelná a to jak osobně, e-mailem nebo telefonicky. Byla mezi nimi absolutní důvěra. Poté, co byl rozpočet odsouhlasen, začali stavět a to klasicky základy ze ztraceného bednění, na to základovou desku, svislé konstrukce, atd. všechny zásadní celky zajišťoval dlužník a to částečně svými vlastními zaměstnanci, částečně prostřednictvím subdodavatelů, např. základy a desku dělal pro ně pan příjmení na základě požadavku svědka, kdy jim provedenou práci také svědek za dlužníka platil. Žalovaný si natíral nějaké palubky, což se mu odečetlo na faktuře, způsob plateb byl takový, že když byly na účtu peníze, tak stavěli. Žalovanému byly vystaveny dvě faktury zálohové a pak doplatek. Tento způsob provádění staveb byl u nich obvyklý. Nad rámec částky částka žalovaný neuhradil ničeho. Pan anonymizováno ve firmě působil, vyřizoval lidem úvěry, se stavební částí neměl nic společného. Od žalovaného od něj fyzicky ani na účet firmy žádné peníze neobdržel (od něho jako od příjmení). Dlužník celé dílo dokončil, proběhla kolaudace, svědek byl u kolaudace, dílo předal žalovanému. Nepamatuje si, že by byly nějaké výhrady k předmětu díla. Předával to fyzicky, předával i veškerou dokumentaci. Předávací protokol podepisovali v kuchyni novostavby. Podlahy a obklady dělal„ ičař“ pan jméno, všechny práce, které jsou v závěrečném rozpočtu, dlužník zhotovil, co si dělal žalovaný sám, to bylo v rozpočtu odečteno. Žalovaný žádnou položku nerozporoval. Svědek si nepamatuje, že by se na něj pan příjmení jakýmkoliv způsobem obrátil jménem žalovaného s tím, že cena je neodpovídající. Dohoda byla taková, že žalovaný to bude platit podle odvedených prací, podle rozpočtu, podle množství. Pochopitelně to bylo vázáno, jestli měl peníze, jestli dostal úvěr.„ Takže to nebylo úplně přesně specifikováno, tak se to prostě dělá, že se staví, když má peníze a když nemá, tak se počká. To se dělá ve více případech, protože když někde máte u sebe peníze a v další zrovna nejsou, tak můžete odejít a defakto můžete o své peníze tam přijít nebo tam počkat na dofinancování, stavbu dokončíte a peníze dostanete.“ 5. Soud dospěl k závěru, že mezi dlužníkem a žalovaným došlo k uzavření ústní smlouvy o dílo, na základě které dlužník provedl část prací, v nichž dílo spočívalo a žalovaný mu uhradil celou dohodnutou cenu díla, třebaže nedošlo k řádnému předání a převzetí díla, což je základní podmínkou pro povinnost úhrady smluvní ceny.
6. Dle ustanovení § 2623 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.
7. Dle ustanovení § 2628 o. z., objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.
8. Dle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
9. Dle ustanovení § 2586 odst. 2 o. z., cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
10. Dle ustanovení § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
11. Dle ustanovení § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.
12. Dle ustanovení § 2612 odst. 1 o. z., zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.
13. Dle ustanovení § 2614 o. z., dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na omezení rozsahu díla a neujednají-li důsledky pro výši ceny, zaplatí objednatel cenu upravenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.
14. Na základě všech výše uvedených skutečností soud žalobu v plném rozsahu zamítl, když má prokázáno, že mezi dlužníkem a žalovaným byla řádně uzavřena ústní smlouva o dílo včetně dohody o smluvní ceně díla (výpověďmi svědků příjmení, anonymizováno a žalovaného) a že dohodnutou smluvní cenu žalovaný dlužníkovi v plném rozsahu uhradil (pokladními doklady, výpověďmi svědka příjmení a žalovaného, zápočtem). Žaloba byla postavena na tvrzení, že mezi dlužníkem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které dlužník řádně plnil, avšak žalovaný neuhradil a zhotovil dílo, zatímco žalovaný řádně neuhradil cenu díla, ačkoliv mu toto bylo řádně předáno. Toto tvrzení žalobkyně se opíralo o dva důkazy, a to o předávací protokol a výpověď svědka příjmení. Žalovaný naopak od počátku konzistentně tvrdil, jaká byla dohodnuta cena díla (což v žalobních tvrzení žalobkyně chybělo) i skutečnost, že a jak tuto cenu uhradil. Co se týče předávacího protokolu k předmětné stavbě, o tomto žalovaný od počátku tvrdí, že jej osobně nepodepsal. Soud má prokázáno dalšími důkazy (výpověď svědka příjmení), že skutečnosti uvedené v tomto protokolu neodpovídají pravdě, tedy, že práce, které jsou v předávacím protokolu vypsány jako práce provedené dlužníkem, dlužníkem provedeny nebyly. Co se týče otázky pravosti podpisu, tak znalec dospěl k závěru, že je pravděpodobnější, že pisatelem sporného podpisu je žalovaný, avšak znalec uvedl, že tento závěr je stanovený v nízké kladné rovině pravděpodobnosti. I s přihlédnutím ke skutečnosti, že tento předávací protokol je vyhotoven na hlavičkovém papíře dlužníka a je zřejmé, že byl předem vyhotoven dlužníkem, je zřejmé, že dlužník záměrně a vědomě v této listině, ať již byla či nebyla podepsána žalovaným, neuváděl pravdu, když to, že práce uvedené v předávacím protokole nebyly všechny dlužníkem provedeny, má soud potvrzeno výše uvedenými výpověďmi svědků. Tedy tento předávací protokol dle názoru soudu neprokazuje, že by dlužník pro žalovaného provedl všechny tvrzené práce, neboť toto je vyvraceno dalšími důkazy. Rovněž tak druhý důkaz, o který se žaloba opírá, a to výpověď svědka příjmení, není dle názoru soudu důkazem důvěryhodným a věrohodným, neboť soud má prokázáno, že tvrzení uváděná svědkem příjmení v jeho svědecké výpovědi ohledně prováděných prací jsou vyvrácena dalšími svědeckými výpověďmi, např. co se týče prací na základech a základové desce, má soud prokázáno výpovědí svědka příjmení, že tyto práce u něj zadal žalovaný a také žalovaný platil, zatímco svědek příjmení tvrdil, že tyto práce zadával a platil dlužník. Dále pak svědek příjmení se dostává do rozporu se svou vlastní výpovědí, když zároveň tvrdí, že cena díla se měla odvíjet od skutečně provedených prací, přičemž pracovalo se vždy podle toho, jestli měl žalovaný peníze. Zároveň však tvrdí, že třebaže podle něj žalovaný uhradil pouze první dvě zálohové faktury, provedl dlužník pro žalovaného veškeré práce ve výši žalované částky prakticky na dluh. Takový to postup by však byl v rozporu s tvrzením svědka příjmení o tom, že se stavělo podle peněz, tedy pouze tehdy když byly peníze. Následně pak došlo k dlouhé prodlevě mezi okamžikem, kdy byla stavba zkolaudována a okamžikem, kdy byla žalovanému dlužníkem vystavena konečná faktura. Pokud by svědek mluvil pravdu, nemohla by být stavba nikdy dostavěna do konce, neboť dle svědka žalovaný řádně nehradil, nic dalšího kromě žalobou tvrzených plateb. Pokud by i však nějaké práce byly prováděny nad rámec provedených záloh, nebyl žádný důvod v situaci, kdy provedené platby proběhly na zálohové faktury již před delší dobou, ihned po kolaudaci a tvrzeném předání díla vystavit konečnou fakturu. Co se týče případných víceprací, byť tyto nebyly přesně specifikovány, pouze se o nich zmínil svědek příjmení, že došlo ke změně typu oken tak tyto dle názoru soudu byly uhrazeny zápočtem částky částka, jiné vícepráce soud nemá prokázány. Dále pak soud neuvěřil pravdivosti zápisu z doloženého stavebního deníku s ohledem na způsob zápisu, který navádí k domněnce, že zápisy byly psány v jednu dobu, tak na jeho obsah, který je v rozporu se svědeckými výpověďmi (svědek anonymizováno).
15. Naopak žalovaný konzistentně od počátku tvrdil způsob, jakým byla smlouva uzavřena, co bylo jejím obsahem, jaká byla smluvní cena díla. Toto své tvrzení podpořil jak doklady o převodech peněz, jak dlužníkovi bezhotovostně, tak v hotovosti, tak rovněž prokázal, že měl k dispozici peníze a tyto převedl svědku příjmení, který v rozhodné době za dlužníka rovněž jednal. Soud nemá žádný důvod pochybovat o důvěryhodnosti svědka příjmení ohledně jeho tvrzení, že tyto částky následně od něj byly převedeny, resp. v hotovosti předány dlužníkovi. Jak je zřejmé z celého spisu, vztahy v té době byly nadstandartní, naopak dodržování formálních záležitostí bylo nedostatečné a soud uvěřil rovněž tvrzení, že se dlužník snažil neřešit nic„ papírově“, protože nikdo nechtěl vystavit fakturu. Za této situace, kdy má soud prokázáno, že práce, které jsou v žalobě tvrzeny, že provedeny byly dlužníkem a dlužníkem hrazeny, takto dlužníkem objednány a hrazeny nebyly, naopak, kdy soud má prokázáno, že skutečně žalovaný převáděl jím tvrzené částky svědku příjmení a výpovědí svědka příjmení má soud prokázáno, že tyto částky se dostaly do dispozice dlužníka, přičemž soud nemá prokázáno, že by došlo k řádnému předání a převzetí díla, neboť předmětný předávací protokol svým obsahem neodpovídá skutečnosti, soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že tvrzení obsažená v žalobě neodpovídají skutečnosti, naopak skutkový děj popisovaný žalovaným od počátku, tj. tvrzení o dohodnuté výši smluvní ceny a její úhradě skutečně proběhly tak, jak tvrdí žalovaný.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z 8 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a to převzetí zastoupení + porada, vyjádření k žalobě, sepis doplnění vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum, datum (12:30- 14:50 hodin), datum a sepis doplnění skutkových tvrzení včetně 8 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty.
17. Stát má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení proti procesně neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nekrytých zálohami účastníků, které platil na znalečném ve výši částka a svědečném ve výši částka, celkem částka z rozpočtových prostředků soudu, když tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit České republice do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Novém Jičíně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.