18 C 172/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Sosíkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 97 696 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 97 696 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 696 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku ve výši 124 159,64 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se svou žalobou doručenou soudu datum domáhali po žalované úhrady částky 97 696 Kč s příslušenstvím, když v žalobě tvrdili, že jsou vlastníky nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro katastrální území a obec Frenštát pod Radhoštěm, když se jedná o pozemky rodinný dům a stavbu bez č.p. Tento soubor nemovitostí byl oplocen. V průběhu července a srpna 2018 prováděla žalovaná jako investor a stavebník výstavbu kanalizace a při provádění výkopových prací na pozemku parc. číslo došlo k poškození dřevěného plotu, který se na tomto pozemku nacházel a byl ve vlastnictví žalobců. Došlo k podkopání kamenné zídky plotu a v důsledku toho došlo ke spadnutí plotu v délce cca 35 m. Rovněž došlo k poškození chodníku ze zámkové dlažby. O zborcení části oplocení žalovanou žalobci ihned informovali. Žalovaná přislíbila opravu plotu, resp. postavení nového oplocení a do doby postavení nového oplocení žalovaná umístila na pozemku žalobců mobilní oplocení sestávající ze sloupků umístěných v betonových patkách a plotových panelů. K umístění provizorního oplocení došlo datum. Stavbu kanalizace pro žalovanou prováděla společnost právnická osoba V průběhu času žalovaná začala tvrdit, že se jednalo o neoprávněnou stavbu, když oplocení v době poškození nestálo na pozemku žalobců, neboť pozemek, na kterém oplocení stálo, žalobci získali až poté, co došlo ke vzniku škody. Žalobci byli vždy přesvědčeni, že pozemek, na kterém plot stojí, je v jejich vlastnictví, byli tedy v dobré víře. Žalovaná přes opakované výzvy odmítla uhradit žalobcům škodu. Na základě dohody s žalovanou byl proveden odborný odhad ceny stavby oplocení, který provedla soudní znalkyně Bc. jméno příjmení, která po prohlídce a zaměření vypracovala odborný odhad ceny za oplocení bez dřevěné výplně na částku 74 828 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu z důvodu, že v době, kdy ke škodě došlo, se jejich oplocení nacházeno na pozemku, který nebyl v jejich vlastnictví a zřejmě tak oplocení patřilo vlastníku tohoto pozemku. Dle názoru žalované tak žalobci nejsou v žalobě aktivně legitimováni. Vzhledem ke stáří oplocení je pak žalovaná přesvědčena, že požadavek na úhradu žalované částky svou výší neodpovídá výši způsobené škody.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že: - žalobci jsou vlastníky nemovitostí, a to rodinného domu a stavby bez čísla popisného a pozemků, které jsou oploceny, přičemž oplocení žalobci řádně nabyli do svého vlastnictví (výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví pro obec a katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, ohledáním místa samého, notářským zápisem NZ číslo sepsaným notářem anonymizováno jméno příjmení dne datum a darovací smlouvou z datum); - předmětná poškozená část oplocení byla postavena na pozemku, který v době vzniku škody nenáležel žalobcům a který nabyli až na základě dohody o narovnání ze dne datum (z list vlastnictví pro obec a katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, z dohody o narovnání uzavřené mezi anonymizováno země anonymizováno a žalobci); - při výstavbě kanalizace, kterou realizovala žalovaná jako investor a stavebník, došlo k poškození předmětného plotu (ohledáním místa samého, fotodokumentací a vzájemnou korespondencí účastníků řízení); - rozsah poškození plotu a jeho stav je prokázán fotodokumentací a znaleckým posouzením soudní znalkyně Bc. jméno příjmení, která provedla prohlídku a zaměření (z fotodokumentace a odborného odhadu ceny stavby oplocení Bc. jméno příjmení z datum); - žalobci písemně vyzývali před podáním žaloby žalovanou k náhradě škody (z podání právního zástupce žalobce z datum, datum, datum). - ke dni datum nebylo poškozené oplocení opraveno, bylo nataženo pouze provizorní pletivo (z ohledání místa samého); - cena poškozeného oplocení v srpnu 2018 činila 66 820 Kč, když dle znalce se jedná o cenu časovou, nákladovou (ze znaleckého posudku znalce příjmení celé jméno znalce); - ve věci byl zpracován revizní znalecký posudek znalcem celé jméno znalce, dle kterého znalecký posudek vyhotovený Ing. celé jméno znalce byl vyhotoven způsobem ocenění používaným při prodeji a převodu majetku, přičemž tímto způsobem ocenění může mít oplocení odlišnou cenu od oplocení v jiné lokalitě. Z hlediska nákladovosti na postavení oplocení je však lhostejné, ve které lokalitě se stavba provádí. Z tohoto pohledu je cena stanovená posudkem Ing. celé jméno znalce zkreslená a nevystihuje náklady potřebné na vybudování stejného oplocení a jedná se tedy o nevhodnou metodiku výpočtu. Náklady na vybudování nového oplocení v provedení jako před poškozením, činí 184 346,67 Kč včetně 15% DPH, přičemž při průměrné předpokládané technické životnosti 50 let činí časová cena nového oplocení v provedení jako před poškozením 110 608 Kč vč. 15% DPH (z revizního znaleckého posudku znalce jméno příjmení).

4. Strany učinily nesporným popis zničeného plotu obsažený v odborném odhadu ceny stavby oplocení ze datum, který vypracovala Bc. jméno příjmení, v bodě VII. na str. 2, kdy nesporný text začíná slovy„ původní oplocení“ a končí větou„ celková délka oplocení činí 35,5 m, výška oplocení cca 1,5 m“.

5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

6. Podle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

7. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

8. Podle § 2969 odst. 1 o. z., při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud dospěl k závěru, že žalovaná jako investor a stavebník při stavbě kanalizace, kterou realizovala prostřednictvím stavební firmy, způsobila žalobcům škodu na jejich majetku – oplocení, jejíž výše je specifikována revizním znaleckým posudkem a vznikla jí povinnost tuto škodu uhradit.

11. Na základě všech výše uvedený skutečností soud zavázal žalovanou k úhradě žalované částky žalobcům v souladu s ust. § 2910 o.z., když na odpovědnosti žalované dle ustálené judikatury nic nemění skutečnost, že stavební práce realizovala prostřednictvím stavební firmy. Podle § 2910 o.z. je každý povinen počínat si tak, aby nedošlo, mimo jiné, k újmě na vlastnictví jiného. V daném případě má soud prokázáno, že při výstavbě kanalizace došlo k újmě na majetku žalobců, a to konkrétně došlo k poškození oplocení. Soud má nade vší pochybnost prokázáno, že oplocení bylo ve vlastnictví žalobců, kdy toto oplocení žalobce nabyl s původně celými nemovitostmi s tehdejší manželkou a následně žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl darovací smlouvou. Na skutečnosti, že oplocení bylo v rozhodný okamžik ve vlastnictví žalobců nic nemění skutečnost, že oplocení bylo umístěno na pozemku třetího subjektu – anonymizováno země anonymizováno, které však k oplocení neměly žádný vlastnický vztah a oplocení bylo vybudováno již právními předchůdci žalobců. Co se týče stavu a rozsahu poškození oplocení, vycházel soud, stejně jako znalci, z popisu vypracovaného Bc. jméno příjmení, když rozsah poškození oplocení popsaný Bc. jméno příjmení učinily strany nesporným. Co se týče výše vzniklé škody a předmětu řízení, má soud prokázáno revizním posudkem znalce jméno příjmení, že žalobcům vznikla škoda dokonce vyšší, než je částka, která je předmětem řízení, když dle znalce se jednalo o částku přesahující částku 110 tis. Kč. Znalec ve svém posudku se rovněž vypořádal se znaleckým posudkem znalce příjmení celé jméno znalce a vysvětlil rozdíl v částkách mezi těmito znaleckými posudky, a to v čem je posudek Ing. celé jméno znalce chybný a pro řízení nepoužitelný. Je třeba v tomto místě poznamenat, že dle posudku Ing. celé jméno znalce škoda činila cca 66 tis. Kč a žalobci byli ochotni akceptovat i úhradu této částky a řízení skončit. Žalovaná však tuto možnost odmítla.

12. Současná právní úprava stanoví, že kromě obvyklé ceny věci v době poškození, musí být vzato v úvahu i to, co poškozený musí vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce poškozené věci. Náhrada tak může převýšit samu obvyklou cenu poškozené věci, když z tohoto způsobu náhrady škody vychází i současná judikatura (např. rozsudek Nejvyššího soudu č. 25 Cdo 2202/2019). Rozhodnutí Ústavního soudu o náhradě škody mají být vykládána takovým způsobem, který zahrne všechny druhy nákladů, kterým byl poškozený vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce a škodou na věci vzniklou (nález ze dne datum sp. zn. IV ÚS 444/11). Je tedy důležité, aby oprava byla provedena nejen účelně, ale aby při odškodnění při poškození věci došlo nejen k obnově funkční hodnoty věci, avšak byla zároveň obnovena tržní hodnota věci (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 795/2016 z datum). S ohledem na výše citovanou judikaturu a výši škody stanovenou znaleckým posudkem znalce jméno příjmení, je zcela zřejmé, že žalovaná částka je nižší než vzniklá škoda. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když má zcela prokázáno, že žalovaná za způsobenou škodu zodpovídá, soud má prokázanou přímou příčinnou souvislost mezi výstavbou kanalizace a způsobenou škodou na majetku žalobců a je zřejmé, že žalovaná částka nedosahuje ani výše vzniklé škody. Ze všech těchto důvodu proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žádná z námitek žalované nebyla relevantní.

13. Vzhledem k tomu, že soud má za prokázáno, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou škody, zavázal jí soud rovněž v souladu s ust. § 1970 o. z. k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši, když soud má prokázáno, že k datum žalovaná již byla v prodlení s úhradou škody.

14. Vzhledem k tomu, že žalobci byli ve věci úspěšní, přiznal jim soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 885 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 97 696 Kč sestávající z 11 úkonů právní služby ve výši 8 032 Kč (2 x 4 016 Kč) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 10 040 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, replika k podání žalované ze dne datum, účast u jednání dne datum, účast u místního šetření dne datum, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne datum, podání žalobců ze dne datum, účast u jednání dne datum, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne datum, vyjádření k doplnění znaleckého posudku ze dne datum, účast u jednání dne datum), z 1 úkonu právní služby ve výši 4 016 Kč (2 x 2 008 Kč) za jednoduchou výzvu k plnění, včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 606,08 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 616,40 Kč za 68 ujetých km v částce 416,40 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 555,17 Kč za 58 ujetých km v částce 355,17 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 707,21 Kč za 68 ujetých km v částce 507,21 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l číslo km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 727,30 Kč za 68 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 98 574,08 Kč ve výši 20 700,56 Kč, celkem tedy na nákladech řízení částku 124 159,64 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, můžou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.