18 C 250/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Sosíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky [částka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále smluvního úroku ve výši 25,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úhrady smluvní pokuty ve výši [částka].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala hradit úvěr v 13 měsíčních splátkách po [částka]. Ke dni [datum] byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na [právnická osoba], když tato smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku žalované [právnická osoba], která tuto následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], kde byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku [částka] a zároveň navrhla rozšíření žaloby tak, že se vůči žalované domáhá rovněž zaplacení smluvního úroku ve výši 25,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila a soud tedy ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované.

4. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k podpisu smlouvy o úvěru dne [datum], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] vrátit věřiteli včetně kapitalizovaných úroků a úplat formou pravidelných 13 měsíčních splátek ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Mezi stranami byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti ze strany žalované ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, č. smlouvy [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze [částka] a z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva daného obchodními podmínkami a pohledávku zesplatnila. Žalobkyně žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dluhu a to dopisem ze dne [datum]. Ke dni podání žaloby dluh žalobkyně vyčíslila na dlužnou jistinu ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] (z oznámení o zesplatnění úvěru). Ke dni [datum] byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na [právnická osoba], když tato smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku žalované [právnická osoba], která tuto následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum].

5. Žalobkyně dostatečně nedoložila a netvrdila, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované.

6. Dle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., a to zavedením sankce pro případ, kdy věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno, věřitel musí dodržet vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu spotřebitele, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad § 9 odst. 1 ZosÚ, že poskytovatel úvěru musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr (půjčku) a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru (půjčky) považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů spotřebitele vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

10. S ohledem na nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018 pak soud pro posouzení platnosti uzavřené smlouvy o úvěru a její případný rozpor s dobrými mravy analogicky použil podmínky uvedené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 ve znění novely č. 43/2013 Sb. a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, odst. 26 a rozhodl proto, jak výše uvedeno z níže uvedených důvodů.

11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla řádně a platně uzavřena předmětná úvěrová smlouva z důvodu porušení povinnosti, prověřit úvěruschopnost dlužníka, jak je specifikováno v ustanovení § 9 odst. 1 ZosÚ.

12. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, přestože neměla dostatečně prokázánu úvěruschopnost žalované. Je tedy zřejmé, že schopnost žalované dluh splácet nebyla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena řádně a s odbornou pečlivostí. Jinak by právní předchůdkyně žalobkyně musela dospět k závěru, že nemají dostatek podkladů pro posouzení úvěruschopnosti žalované.

13. S ohledem na výše uvedené pak si strany jsou povinny vrátit svá plnění. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, již obdržela od žalované [částka], zbývá uhradit žalobkyni [částka] (nedoplatek z částky [částka]), když k této úhradě soud žalovanou zavázal z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, zavázal ji soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s vyhláškou 351/2013 Sb.

14. Soud žalobu zamítl ve zbývající části žalované částky, když dospěl k závěru, že úvěrová smlouva mezi stranami nebyla uzavřena platně z důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála odborné péče jako poskytovatel úvěru náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách a tuto odborně posoudit. Pečlivě a aktivně úvěruschopnost žalované nezjišťovala a neprověřovala s řádnou odbornou péčí, pročež nemohla učinit ani odpovídající závěr o její úvěruschopnosti. Nezbývá, než dospět k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, která podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. odporuje zákonu (§ 9 odst. 1 ZosÚ). Ohledně částky [částka] soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil, když žalobkyně v průběhu řízení vzala o tuto částku žalobu částečně zpět.

15. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně ve věci nebyla dostatečně úspěšná a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.