18 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Sosíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] až do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že dne [datum] se účastnil letu č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno], jehož provozujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Plánovaný čas odletu byl stanoven na [údaj o čase] hodin a plánovaný přílet se měl uskutečnit v [údaj o čase] hodin. Skutečný odlet se nicméně uskutečnil v [údaj o čase] hodin a skutečný přílet nastal v [údaj o čase] hodin. Tímto došlo ke značnému zpoždění letu a žalobce dorazil do cílové destinace o víc než 4 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Výše uvedené lze považovat za nesplnění povinnosti žalované coby leteckého dopravce. Na vzniklou situaci je nutno aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) [číslo] (dále také jako„ Nařízení“), neboť dle čl. 3, odst. 1, písmeno a) Nařízení se toto Nařízení vztahuje na cestující odlétající z letiště umístěného na území členského státu Společenství. S ohledem na skutečnost, že odlet daného letu se uskutečnil z [obec], Česká republika, je na výše uvedenou situaci nutné použít Nařízení. Dle článku 7, odst. 1, písm. b) Nařízení ve spojení s judikaturou Soudního dvora (spojené případy Sturgeon v [příjmení], and [příjmení] v [příjmení] [příjmení] – C [číslo] a C [číslo]) přísluší cestujícím v případě zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více v případě letů o délce od 1 500 km do 3 500 km náhrada škody ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že výše popsaný skutkový stav lze podřadit právě pod tato ustanovení, má žalobce vůči žalované nárok na náhradu škody ve výši [částka]. Žalobce se s výše uvedeným nárokem obrátili na žalovanou, prostřednictvím tzv. předžalobní výzvy, zaslané právním zástupcem žalobce na emailovou adresu žalované dne [datum]. Žalovaná však do dnešního dne ničeho neuhradila.

3. Žalovaná se na výzvu soudu k podané žalobě nijak nevyjádřila.

4. Soud na základě žalobcem předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že let [anonymizováno] [číslo] (též pod označením VAW [číslo]), s datem [datum], měl plánovaný odlet z [obec] v [údaj o čase] hodin a plánovaný přílet do [anonymizováno] následujícího dne v [údaj o čase] hodin. Ve skutečnosti žalobce nastoupil na palubu letadla dne [datum] v [údaj o čase] hodin a skutečný přílet nastal v [údaj o čase] hodin. Podle potvrzení společnosti [právnická osoba], byl odlet letadla letu VAW [číslo] zpožděn o 3 hodiny a 5 minut a žalobce tak dorazil do cílové destinace o víc než 4 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Žalobce, prostřednictvím právního zástupce, uplatil u žalované písemnou výzvou ze dne [datum] nárok na zaplacení náhrady za zpoždění letu. Žalovaná na jeho výzvu k zaplacení kompenzace za zpoždění letu nereagovala.

5. Soud dospěl k závěru, že je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky, kterou dovodil z článku 6 odstavec 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve spojení s ustanovením § 6 odstavec 1 zákona číslo 91/2012 Sb. a ve spojení s ustanovením § 87 písmeno a) občanského soudního řádu (zákon číslo 99/1963 Sb.), neboť místo, kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo žalobce na náhradu újmy, se nachází v České republice v obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně.

6. Protože je Česká republika členem Evropské unie, jsou v ní přímo aplikovatelné předpisy Evropské unie, které tvoří součást jejího právního řádu a mají přednost před vnitrostátními předpisy. Pokud jde rozhodné právo, které je nutno při rozhodování použít, postupoval soud podle článku 5 odstavce 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Podle tohoto ustanovení je rozhodným pro posouzení nároků ze smlouvy o přepravě cestujících právo země obvyklého bydliště cestujících za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu. [město] obvyklého bydliště žalobce jako cestujícího byla a je Česká republika. Rovněž místo odjezdu (odletu) letiště [obec] [obec] se nachází na území České republiky. Za této situace je rozhodným právem pro posouzení věci právo České republiky. Na uvedený spor je přímo aplikovatelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] (článek 3 odstavec 1 bod a), kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu.

7. Podle článku 5 odstavce 1 písmene c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] v případě zrušení letu mají cestující nárok na náhradu škody dle článku 7 od provozujícího leteckého dopravce, vyjma případů uvedených pod bodem i – iii).

8. Podle článku 7 odstavec 1 tohoto Nařízení [číslo] obdrží cestující náhradu ve výši: a) [částka] u všech letů o délce nejvýše [číslo] km, b) [částka] u všech letů ve Společenství delších než [číslo] km a u všech ostatních letů v délce od [číslo] km do [číslo] km, c) [částka] u všech letů nespadajících pod písmena a) nebo b).

9. Z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve spojené věci C [číslo] a C [číslo] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (věc C [číslo]) proti [příjmení] [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (věc C [číslo]) proti [právnická osoba] vyplývá, že články 5, 6 a 7 Nařízení [číslo] kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů. Mohou se tedy dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného Nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Takové zpoždění nezakládá nárok na náhradu škody ve prospěch cestujících, jestliže letecký dopravce může prokázat, že významné zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, tedy okolnostmi, jež se vymykají účinné kontrole leteckého dopravce.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc tak, že na danou situaci je přímo použitelné nařízení [číslo] které stanovuje minimální práva cestujících v letecké dopravě, jestliže jsou vystaveni třem typům rozdílných situací, a sice v případě, že je jim odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, jejich let je zrušen nebo je jejich let zpožděn. Podle článku 5 bodu 1 písm. c) bodu iii) nařízení [číslo] mají cestující v případě zrušení letu v souladu s článkem 7 totožného nařízení právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže nejsou informováni o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu. Žalobce se měl dne [datum] zúčastnit letu žalované z [obec] do [anonymizováno], když plánovaný čas příletu byl stanoven na [údaj o čase] hodin dne [datum], nicméně let skutečně přiletěl až v 7:46 hodin dne [datum] do [anonymizováno], žalobce tak dosáhl cílového místa určení s více než 4 hodinovým zpožděním a nedosáhl tak cílového místa určení nejpozději do dvou hodin po původně plánovaném času příletu. Proto má žalobce právo v souladu s článkem 7 bodu 1 písm. a) Nařízení [číslo] v závislosti na délce letecké trasy na náhradu škody ve výši [částka]. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobce výzvou zaslanou právním zástupcem žalobce na e-mailovou adresu žalované dne [datum].

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nijak neprokázala dle článku 5 bodu 3 Nařízení [číslo] že zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a s přihlédnutím k předloženým listinným důkazům tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož žalovaná je od [datum] v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinna podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014 platit žalobci úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Při výpočtu náhrady nákladů řízení vycházel soud podle § 8 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši [částka], přepočtených na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou, platného ke dni podání žaloby 25, [částka] za [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši [částka] za zastupování stanovená dle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.