18 C 343/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Sosíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], úroku ve výši 7,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení požadovaného nad rámec přiznaného úroku z prodlení ve výroku I.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady žalované částky, když v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka] Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný řádně úvěr nesplácel a vznikl mu proto na jistině, poplatcích a úrocích dluh ve výši žalované částky.

2. Žalovanému soud vzhledem k jeho zdravotnímu stavu ustanovil opatrovníka, se kterým pokračoval v řízení, když u žalovaného běží řízení o omezení ve způsobilosti k právním úkonům vzhledem k progresivnímu postupu jeho onemocnění. Opatrovník navrhl žalobu zamítnout z důvodu neprověření úvěryschopnosti žalovaného.

3. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k podpisu smlouvy o úvěru dne [datum], na jejímž základě žalobkyně zřídila žalovanému úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou dle obchodních podmínek smlouvy a dle sazebníku poplatků (ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, č. smlouvy [číslo]). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze [částka] a z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva daného obchodními podmínkami a pohledávku ke dni [datum] zesplatnila, když k tomuto datu došlo k ukončení smlouvy. K tomuto datu rovněž žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby dluh žalobkyně vyčíslila na dlužnou jistinu ve výši [částka], poplatky ve výši [částka], úroky a úroky z prodlení (z platební historie účtu, z oznámení o zesplatnění úvěru, odstoupení od smlouvy).

4. Žalobkyně doložila a tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného. Při tomto posuzování však, jak vyplývá z jejího vlastního tvrzení, nevzala v úvahu vyživovací povinnosti žalovaného k nezletilým dětem, ačkoliv jí skutečnost, že žalovaný má dvě nezletilé děti byla známa.

5. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Dle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., a to zavedením sankce pro případ, kdy věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno, věřitel musí dodržet vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu spotřebitele, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad § 9 odst. 1 ZosÚ, že poskytovatel úvěru musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr (půjčku) a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru (půjčky) považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů spotřebitele vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

9. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla řádně a platně uzavřena předmětná úvěrová smlouva z důvodu porušení povinností dle ustanovení § 9 odst. 1 ZosÚ.

10. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože neměla řádně prokázánu úvěruschopnost žalovaného, když třebaže měla známost o dvou vyživovacích povinnostech žalovaného k nezletilým dětem, tyto nezjišťovala a nezahrnula do posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Výši těchto vyživovacích povinností objektivně musí mít vliv na úvěrové skóre žalovaného a je otázkou, zda by po zohlednění vyživovací povinnosti žalovaný dosáhl na předmětný úvěr. Je tedy zřejmé, že schopnost žalovaného dluh splácet nebyla žalobkyní posouzena řádně a s odbornou pečlivostí. Jinak by žalobkyně musela dospět k závěru, že nemá dostatek podkladů pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného a vyžádala by si podklady k vyživovacím povinnostem žalovaného.

11. S ohledem na výše uvedené pak si strany jsou povinny vrátit svá plnění. Žalobkyně, již obdržela od žalovaného [částka], zbývá uhradit žalobkyni [částka] (nedoplatek z částky [částka]), když k této úhradě soud žalovaného zavázal z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, zavázal ho soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s vyhláškou 142/1994 Sb.

12. Soud žalobu zamítl ve zbývající části žalované částky, když dospěl k závěru, že úvěrová smlouva mezi stranami nebyla uzavřena platně z důvodu, že žalobkyně nedostála odborné péče jako poskytovatel úvěru náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách a tuto odborně posoudit. Pečlivě a aktivně úvěruschopnost žalovaného nezjišťovala a neprověřovala s řádnou odbornou péčí, pročež nemohla učinit ani odpovídající závěr o jeho úvěruschopnosti. Nezbývá, než dospět k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, která podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. odporuje zákonu (§ 9 odst. 1 ZosÚ). V situaci, kdy soud má prokázáno, že žalovaný trpí progradujícím degenerativním onemocněním s progresí pohybového a intelektuálního defektu, pro kterou je v ústavní péči, je otázkou, jaký byl zdravotní stav žalovaného v době uzavírání smlouvy. Lze však předpokládat, že zdravotní stav žalovanému znemožňuje nyní i do budoucna hradit jakékoli závazky, ať již ze současného řízení, předcházejících exekučních řízení či dlužného výživného.

13. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu ve věci část nákladů řízení, které sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], tedy při úspěchu 55,29 % po odečtu neúspěchu činí přiznané náklady řízení částku [částka].