18 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem titul Jaroslavem Sosíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v částí, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zaplacení úroku ve výši 16,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady žalované částky, když v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka] Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný řádně úvěr nesplácel a vznikl mu proto na jistině, poplatcích a úrocích dluh ve výši žalované částky.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k podpisu smlouvy o úvěru dne [datum], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalovanému úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou dle obchodních podmínek smlouvy a dle sazebníku poplatků (ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, č. smlouvy [bankovní účet]). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze [částka] a z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva daného obchodními podmínkami a pohledávku ke dni [datum] zesplatnila, když k tomuto datu došlo k ukončení smlouvy. K tomuto datu rovněž právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby dluh žalobkyně vyčíslila na dlužnou jistinu ve výši [částka], (z platební historie účtu, z oznámení o zesplatnění úvěru, odstoupení od smlouvy). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla řádně postoupena na žalobkyni a to smlouvou o postoupení pohledávky včetně příslušenství a zajištění (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek).

4. Právní předchůdkyně žalobkyně nedoložila, že by posoudila úvěruschopnost žalovaného jinak než z dokladů o příjmech žalovaného.

5. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Dle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., a to zavedením sankce pro případ, kdy věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno, věřitel musí dodržet vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu spotřebitele, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad § 9 odst. 1 ZosÚ, že poskytovatel úvěru musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr (půjčku) a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru (půjčky) považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů spotřebitele vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

9. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla řádně a platně uzavřena předmětná úvěrová smlouva z důvodu porušení povinností dle ustanovení § 9 odst. 1 ZosÚ.

10. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože neměla řádně prokázánu úvěruschopnost žalovaného, kromě tvrzeného příjmu. Je tedy zřejmé, že schopnost žalovaného dluh splácet nebyla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena řádně a s odbornou pečlivostí. Jinak by právní předchůdkyně žalobkyně musela dospět k závěru, že nemají dostatek podkladů pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

11. S ohledem na výše uvedené pak si strany jsou povinny vrátit svá plnění. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, již obdržela od žalovaného [částka], zbývá uhradit žalobkyni [částka] (nedoplatek z částky [částka]), když k této úhradě soud žalovaného zavázal z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, zavázal ho soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s vyhláškou 351/2013 Sb.

12. Soud žalobu zamítl ve zbývající části žalované částky, když dospěl k závěru, že úvěrová smlouva mezi stranami nebyla uzavřena platně z důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála odborné péče jako poskytovatel úvěru náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách a tuto odborně posoudit. Pečlivě a aktivně úvěruschopnost žalovaného nezjišťovala a neprověřovala s řádnou odbornou péčí, pročež nemohla učinit ani odpovídající závěr o jeho úvěruschopnosti. Nezbývá, než dospět k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, která podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. odporuje zákonu (§ 9 odst. 1 ZosÚ). Za této situace s přihlédnutím k provedeným platbám je zřejmé, že tyto plně kryjí poskytnutou částku a žalovaný se tedy o žalovanou částku na žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, bezdůvodně neobohatil.

13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná, přiznal ji soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], 3 rež. paušálů po [částka], nákladů právního zastoupení dle (§ 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za převzetí věci, výzvu k plnění, podání žaloby a 21 % DPH, celkem [částka]. Vzhledem k podílu úspěchu a neúspěchu ve věci činí náklady řízení 39,6 % tedy částku [částka].