18 C 60/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Sosíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rod. dům na něm stojící, a k pozemku parc. [číslo] oboje zapsáno v katastru nemovitostí v kat. území [obec] – [příjmení] [jméno], část obce a obec Nový Jičín, se zrušuje.</b> <b>II. V pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rod. dům, a v pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí v kat. území [obec] – [příjmení] [jméno], část obce a obec Nový Jičín, se v souladu s půdorysnými schématy uvedenými ve výroku III. tohoto rozsudku vymezují:</b> <b>a) Jednotka [číslo] způsob využití byt, nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa].</b> <b>Tato jednotka se skládá z:</b> <b>veranda 16,96 m2</b> <b>chodba 11,72 m2</b> <b>komora 4,67 m2</b> <b>WC 1,35 m2</b> <b>koupelna 6,93 m2</b> <b>kuchyň 13,60 m2</b> <b>pokoj 1 14,80 m2</b> <b>pokoj 2 19,32 m2</b> <b>pokoj 3 21,53 m2</b> <b>[příjmení] plocha jednotky [číslo] je 122 m2. K této jednotce náleží podíl na společných částech nemovitosti ve výši [číslo].</b> <b>[příjmení] jednotky [číslo] náleží k výlučnému užívání společná část domu - sklepní prostor [číslo] [číslo] nacházející se v 1. podzemním podlaží domu [adresa]</b> <b>b) Jednotka [číslo] způsob využití byt, nacházející se v podkroví domu [adresa].</b> <b>Tato jednotka se skládá z:</b> <b>chodba 8,20 m2</b> <b>komora 3,40 m2</b> <b>WC 1,35 m2</b> <b>koupelna 5,85 m2</b> <b>kuchyň 10,88 m2</b> <b>pokoj 1 21,53 m2</b> <b>pokoj 2 15,54 m2</b> <b>pokoj 3 17,40 m2</b> <b>[příjmení] plocha jednotky [číslo] je 93 m2. K této jednotce náleží podíl na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo].</b> <b>[příjmení] jednotky [číslo] náleží k výlučnému užívání společná část domu - sklepní prostor [číslo] [číslo] nacházející se v 1. podzemním podlaží domu [adresa] a dále terasa v podkroví.</b> <b>c) Společné části nemovitosti sestávající z:</b> <b>1. pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] – [příjmení] [jméno],</b> <b>2. pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] – [příjmení] [jméno]</b> <b>3. stavební části budovy [adresa] – rod. dům postavené na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] – [příjmení] [jméno], podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu:</b> <b>-) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,</b> <b>- střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních,</b> <b>- komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek, jako spalinová cesta tepelného spotřebiče,</b> <b>- zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic),</b> <b>- balkony, lodžie, terasy i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií, a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky.</b> <b>- půdy, sklepní kóje (místnosti) a místnosti nacházející se ve společných částech domu, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu,</b> <b>- obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách.</b> <b>- podlahy, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.</b> <b>- přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod, žumpa, jímka, septik</b> <b>- rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem,</b> <b>- rozvody plynu až k uzávěru pro byt,</b> <b>- rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů; to se netýká rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií,</b> <b>- celá soustava rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části,</b> <b>- systémy rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu,</b> <b>- protipožární zařízení, nouzové osvětlení, včetně záložních zdrojů, osvětlení společných částí</b> <b>- veškerá zařízení vzduchotechniky až k zapojení do bytu, pokud byla pořízena jako společná; to se netýká zařízení vzduchotechniky, pořídí-li je vlastník jednotky; obdobně to platí pro veškeré druhy ventilací.</b> <b>- rozvody telefonu, domácí zvonek, vnitřní vybavení a umělecká výzdoba společných částí domu, vjezdové závory, brány, vrata a jiné příslušenství domu, které je nezbytně nutné k provozu domu a k užívání jednotek a z hlediska své povahy je k tomuto účelu určeno.</b> <b>III. </b> <b>IV. Se vznikem vlastnického práva k jednotkám přecházejí na všechny vlastníky jednotek práva a povinnosti vyplývající ze smluv na dodávku pitné vody, elektrické energie, plynu a odvádění odpadních vod.</b> <b>V. Žalobci se přikazuje do výlučného vlastnictví jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená v pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rod. dům na něm stojící, a k jednotce přináležející podíl o velikosti id. 43/100 na společných částech nemovitosti, mezi které náleží i pozemek parc. [číslo] to vše zapsáno v katastru nemovitostí v kat. území [obec] – [příjmení] [jméno], obec Nový Jičín.</b> <b>VI. Žalované se přikazuje do výlučného vlastnictví jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená v pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rod. dům na něm stojící, a k jednotce přináležející podíl o velikosti id. 57/100 na společných částech nemovitosti, mezi které náleží i pozemek parc. [číslo] to vše zapsáno v katastru nemovitostí v kat. území [obec] – [příjmení] [jméno], obec Nový Jičín.</b> <b>VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu ze spoluvlastnictví částku ve výši 156.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VIII. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 22. 2. 2021 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když v žalobě tvrdil, že účastníci jsou jako sourozenci podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům na něm stojící a pozemku parc. [číslo] – zahrada, oboje zapsáno v Katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] – [příjmení] předměstí obec a část obce Nový Jičín, když se jedná o rodinný dům s pozemkem na kterém dům stojí a zahradu kolem něj, vše tvořící jeden funkční celek. Žalobce je vlastníkem podílu o velikosti id. 49/100, žalovaná pak podílu o velikosti id. 51/100. Účastníci užívají dům tak, že byt v I. nadzemním podlaží užívá výlučně žalovaná, žalobce výlučně užívá byt v podkroví a zbývající část domu a pozemky užívají účastníci společně až na sklep, kde si rozdělili k výlučnému užívání některé místnosti a terasu, kterou užívá výlučně žalobce. Žalobce již nechce nadále vlastnit předmětné nemovitosti ve spoluvlastnictví s žalovanou a žádá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Před podáním žaloby vyzval k realizaci tohoto dohodou, avšak žalovaná s reálným rozdělením nemovitosti nesouhlasila, aniž by navrhla jiné řešení. Proto žalobce navrhl zrušení a vypořádání s doplatkem podílu tak, aby každý z účastníků měl ve svém výlučném vlastnictví samostatnou bytovou jednotku a část nemovitostí účastníci užívali společně tak, jak je podrobně specifikováno ve výroku rozsudku.

2. V průběhu řízení, během kterého strany vedly paralelně mimosoudní jednání a jejich procesní stanoviska se průběžně měnila, dospěla žalovaná ke stanovisku, kdy se zrušením spoluvlastnictví souhlasila. Souhlasila i se způsobem vypořádání, kdy jediným sporným bodem mezi stranami bylo užívání terasy ve II. nadzemním podlaží domu.

3. Soud provedl důkaz listinami, znaleckými posudky, ohledáním místa samého a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: -) žalobce je podílovým spoluvlastníkem o velikosti 49/100 nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Nový Jičín, katastrální území Nový Jičín – [příjmení] předměstí a to parc. č. st. [anonymizováno] zastavěné plochy a nádvoří o výměře 165 m2, jejíž součástí je rodinný dům [adresa] a zahrady parc. [číslo] – zahrady o velikosti 562 m2, když druhým spoluvlastníkem o velikosti 51/100 těchto předmětných nemovitostí je žalovaná (z výpisu z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví] pro obec Nový Jičín, katastrální území Nový Jičín – [příjmení] předměstí); -) žalobce se před podáním žaloby pokoušel vypořádat spoluvlastnictví s žalovanou dohodou, když navrhoval reálné rozdělení nemovitostí a žalovaná v reakci souhlasila s vypořádáním, avšak nikoli s reálným rozdělením (ze vzájemné korespondence stran); -) předmětné nemovitosti tvoří celek sestávající ze zahrady, ve které stojí dům a který je rozdělen na dva byty, přičemž do bytu ve II. nadzemním podlaží je možnost samostatného přístupu, tedy oba byty mají samostatný přístup. K nemovitostem je přístup zajištěn pouze od komunikace, a to přes pozemek, který není ve vlastnictví žádného ze spoluvlastníků (ohledáním místa samého); -) mezi stranami není rozpor ohledně způsobu reálného rozdělení nemovitostí a jejich užívání společných částí, vyjma venkovní terasy ve II. nadzemním podlaží (shodná tvrzení účastníků); -) obvyklá cena předpokládané jednotky [číslo] bytu v rodinném domě [adresa], včetně spoluvlastnického podílu 57/100 na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] dle specifikace této jednotky a společných částí činí 2 400 000 Kč. Obvyklá cena nemovité věci, a to předpokládané jednotky [číslo] bytu v rodinném domě [adresa], včetně spoluvlastnického podílu 43/100 na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] dle specifikace této jednotky a společných částí činí 2 000 000 Kč. Velikost vypořádacího podílu při reálném rozdělení nemovitostí tak, jak je specifikováno ve výroku rozsudku, činí částku 156 000 Kč (ze znaleckého posudku [celé jméno znalce]).

4. Soud dospěl k závěru, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, kdy oba dva chtějí ukončit své spoluvlastnictví, přičemž hlavní nemovitost – dům, je možno reálně rozdělit, co se týče využití do dvou bytových jednotek, zbylé části lze možno užívat společně.

5. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

6. Podle § 1140 odst. 2 o. z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Podle § 1144 odst. 2 o. z., rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

10. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl v souladu s ustanovením § 1140 odst. 1, 2 o. z. za použití § 1143 o. z. a § 1144 odst. 1, 2 o. z., kdy závěrečná stanoviska obou stran byla prakticky totožná, a to, že obě strany souhlasily s reálným rozdělením nemovitosti, přičemž jediným sporným bodem mezi stranami zůstala otázka užívání venkovní terasy u horní bytové jednotky. Stavební dispozice domu umožňuje bezproblémové vyčlenění dvou samostatných bytových jednotek se samostatnými vchody, strany jsou ve shodě, kdo má kterou bytovou jednotku užívat, rovněž tak jsou ve shodě, kdo má užívat které společné části domu a není mezi nimi sporu ani o společném užívání zahrady. Vzhledem k tomu, že byly splněny veškeré podmínky pro reálné rozdělení nemovitosti soudem, soud takto učinil ve shodě se zájmem a požadavkem stran a svěřil každé ze stran k užívání tu bytovou jednotku, kterou užívala dosud tak, jak strany žádaly. Mezi stranami tedy nebyl spor ohledně užívání společných prostor v suterénu domu ani bytové jednotky v I. podlaží ani bytové jednotky v II. podlaží. Spor o možnost užívání venkovní terasy v horním podlaží se rozhořel z důvodu, že žalovaná tvrdila, že chce mít zajištěn přístup na tuto terasu a možnost její opravy, neboť touto terasou jí zatéká do její bytové jednotky. Naopak žalobce argumentoval, že tato venkovní terasa je přirozenou součástí bytové jednotky v horním podlaží. Soud se přiklonil ve svém rozhodnutí o vypořádání nemovitostí k vypořádání, kdy horní terasa byla soudem svěřena do výlučného užívání žalobci, neboť dle názoru soudu samotná obava, že terasou bude zatékat a bude jí nutno opravit nepřevažuje oprávněný zájem žalobce na vyváženém stavu možnosti užívání předmětné nemovitosti, kdy by pokud možno způsob rozdělení a reálného užívání měl odpovídat velikosti spoluvlastnických podílů. V daném případě by tato zásada byla dle názoru soudu jiným rozhodnutím, než jaké soud přijal, porušena. Zároveň by možností užívání této terasy ze strany žalované mohlo docházet k opakovanému narušování soukromí žalobce. Vzhledem k tomu, že vztahy mezi účastníky nejsou ideální, je třeba v maximální možné míře již rozhodnutím soudu omezit možný vznik konfliktních situací do budoucna, ke kterým by dle názoru soudu mohlo docházet v situaci, kdy by se žalovaná domáhala možnosti užívání předmětné terasy přes přístupové schodiště k hornímu bytu a v prostorách mezi horním bytem a terasou. Vzhledem k celkovému neutěšenému stavu nemovitosti, která bude vyžadovat rekonstrukci, je pak soud toho názoru, že při těchto stavebních pracích bude muset dojít k opravě terasy tak, aby nehrozilo nebezpečí zatečení do spodního bytu. Bude na účastnících, jaký způsob soužití si do budoucna vyberou a zda rozhodnutí soudu povede alespoň k částečné normalizaci vztahů.

11. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když v souladu s konstantní judikaturou týkající se nákladů řízení při vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.