18 C 70/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Sosíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A pro zvýšení výživného zlet. dítěte

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 1. 2017 č. j. 91 Nc 225/2016-31 ve výši 4 300 Kč měsíčně se zvyšuje počínaje dnem 1. 10. 2024 na částku 7 000 Kč měsíčně, kterou se žalovaný zavazuje platit k rukám žalobce vždy k 15. dni v měsíci.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 16. 9. 2024 domáhal po žalovaném výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně od 1. 10. 2024, když v žalobě tvrdil, že mu žalovaný, který je jeho otcem dosud hradí výživné ve výši 4 300 Kč na základě posledního rozhodnutí ve věci z roku 2017. V mezidobí přešel žalobce na střední školu a jeho potřeby se zvýšily.

2. Žalovaný navrhl, aby soud rozhodl o výši výživného na základě podkladů, které jsou k dispozici a aby bylo stanoveno výživné, jak je doporučováno v tabulkách vydaných Ministerstvem spravedlnosti ČR.

3. Strany učinily nesporným, že žalovaný má vyživovací povinnost k žalobci a dále má vyživovací povinnost k bratrovi žalobce , jméno FO, , když v současné době na žalobce přispívá částku 4 300 Kč a na , jméno FO, částku 3 800 Kč. Dále přispívá oběma nad rámec výživného. Strany činí nesporným, že žalovaný hradí oběma sourozencům dohromady 1 000 Kč měsíčně na telefonní tarify, 8 500 Kč ročně na pojištění úrazové, 600 Kč měsíčně na penzijní pojištění, přičemž u těchto částek je vždy polovina pro jednoho z bratrů a polovina pro druhého. Dále hradí žalobci polovinu školného ve výši 20 000 Kč, tedy ročně cca 10 000 Kč, dále žalobci kapesné 200 Kč týdně. Během letních prázdnin má oba syny na měsíc a dále příležitostně nad rámec v případě potřeby kupuje synovi , jméno FO, oblečení.

4. Soud provedl důkaz listinami a dotazem účastníků a učinil z nich následující skutková zjištění:- žalovaný je otcem žalobce (z rodného listu žalobce);- žalobce je studentem střední školy , právnická osoba, , Nový Jičín ve školním roce 2024 – 2025 (z potvrzení školy);- rozsudkem sp. zn. 91 Nc 225/2016 ze dne 16. 1. 2017 Okresního soudu v Novém Jičíně byla schválena dohoda rodičů, na základě které se mj. zavázal žalovaný hradit na výživu žalobce částku 4 300 Kč měsíčně. V době rozhodování soudu činil příjem žalovaného 29 728 Kč (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně);- průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v roce 2024 činil 38 938,60 Kč (z potvrzení vystaveného zaměstnavatelem žalovaného);- žádný z účastníků nemá zdravotní problém, které by mu zvyšoval životní náklady. Žalobce má potřeby přiměřené věku, žalovaný má dále vyživovací povinnost k synu , jméno FO, (ze sdělení účastníků);5. Dle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

6. Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Dle ust. § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

9. Dle ust. § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

10. Dle ust. § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

11. Soud dospěl k závěru, že žalovanému vůči žalobci svědčí vyživovací povinnost, když žalovaný je otcem žalobce, který zatím není schopen se sám živit, a proto mu stanovuji výživné odpovídající jeho možnostem a schopnostem a oprávněným potřebám žalobce.

12. Dle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti ČR a dvou vyživovacích povinnostech činí vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobci, který studuje střední školu či vyšší vzdělání 18 % z jeho příjmů.

13. Na základě všech výše uvedených skutečností soud v souladu s ust. § 910 odst. 1 o. z. za použití § 913 odst. 1 o. z. zvýšil vyživovací povinnost žalovaného k žalobci na částku 7 000 Kč měsíčně, tedy žalobě vyhověl, když soud má prokázáno, že od poslední úpravy výživného došlo u žalobce k nárůstu odůvodněných potřeb daných jeho vyšším věkem a započetím studia na střední škole a u žalovaného došlo ke zvýšení jeho měsíčního příjmu z částky cca 29 728 Kč na částku cca 38 938 Kč. Výživné pak soud stanovil v souladu s výší doporučenou v tabulkách Ministerstva spravedlnosti ČR stanovující doporučenou míru výživného s ohledem na věk žalobce a možnosti žalovaného, jež při výši příjmu žalovaného by takto stanovené výživné mohlo dosáhnout částky cca 7 008 Kč. Požadované výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně tak plně odpovídá tomuto doporučení Ministerstva spravedlnosti ČR, možnostem a schopnostem žalovaného a potřebám žalobce. Soud nevyčísloval dlužné výživné s ohledem na prokázané platby žalovaného žalobci nad rámec výživného.

14. S ohledem na skutečnost, že oba účastníci se vzdali práva na náhradu řízení, rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.